§ 227 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 227 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 227 stanoví, že pokud byly splněny podmínky pro zastavení trestního stíhání kvůli milosti, amnestii nebo promlčení, ale obžalovaný trval na projednání věci, soud sice vysloví vinu, ale neuloží trest, pokud neshledá jiný důvod ke zproštění.
§ 227
Jestliže tu byly podmínky pro zastavení trestního stíhání v důsledku udělení milosti, amnestie nebo promlčení a v řízení se pokračovalo jen proto, že obžalovaný na projednání věci trval (§ 11 odst. 2), soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného, vysloví sice vinu, trest však neuloží.
Výklad
Stručně
Paragraf 227 stanoví, že pokud byly splněny podmínky pro zastavení trestního stíhání kvůli milosti, amnestii nebo promlčení, ale obžalovaný trval na projednání věci, soud sice vysloví vinu, ale neuloží trest, pokud neshledá jiný důvod ke zproštění.
Co to znamená v praxi
I když je obžalovaný shledán vinným, nebude mu uložen žádný trest, pokud se na něj vztahovala milost, amnestie nebo promlčení a on sám trval na pokračování řízení.
Tento postup se uplatní pouze v případě, že obžalovaný výslovně trval na projednání věci, přestože existoval důvod pro zastavení trestního stíhání.
Soud musí nejprve ověřit, zda neexistuje jiný důvod pro zproštění obžalovaného (např. že se skutek nestal nebo ho nespáchal obžalovaný).
Rozsudek bude obsahovat výrok o vině, ale nikoli o trestu.
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká specifických situací, kdy obžalovaný má zájem na tom, aby byla jeho vina nebo nevina projednána, i když by jinak stíhání skončilo bez rozsudku.
Je klíčové, aby obžalovaný skutečně trval na projednání věci, jinak by soud stíhání zastavil.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.