§ 230 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 230 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 230 zákona č. 32/1970 Sb. stanoví, že soud může uložit ochranné opatření i bez návrhu prokurátora a za určitých podmínek může rozhodnutí o ochranném opatření vyhradit veřejnému zasedání, pokud je potřeba další dokazování.
§ 230 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
(1) Shledal-li soud u obžalovaného důvod k uložení ochranného opatření, může je uložit i bez návrhu prokurátora.
(2) Jestliže soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést ještě další dokazování, které nemůže být provedeno ihned, vyhradí rozhodnutí o ochranném opatření veřejnému zasedání.
(3) Postupovat podle odstavce 2 lze i tehdy, jestliže prokurátor učinil návrh na zabrání věci nenáležející obžalovanému.
Oddíl osmý
Výklad
Stručně
Paragraf 230 zákona č. 32/1970 Sb. stanoví, že soud může uložit ochranné opatření i bez návrhu prokurátora a za určitých podmínek může rozhodnutí o ochranném opatření vyhradit veřejnému zasedání, pokud je potřeba další dokazování.
Co to znamená v praxi
Soud má pravomoc uložit ochranné opatření (např. ochrannou léčbu, zabezpečovací detenci) i tehdy, pokud prokurátor takový návrh nepředložil.
Pokud soud potřebuje pro rozhodnutí o ochranném opatření provést další důkazy, které nelze provést ihned, odloží rozhodnutí o ochranném opatření na veřejné zasedání.
Stejný postup (vyhrazení rozhodnutí veřejnému zasedání) se uplatní i v případě, že prokurátor navrhl zabrání věci, která nepatří obžalovanému, a je k tomu potřeba další dokazování.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o ochranném opatření mimo hlavní líčení je možné, ale pokud je potřeba další dokazování, soud ho musí projednat ve veřejném zasedání.
Soud může z vlastní iniciativy uložit ochranné opatření, i když prokurátor takový návrh neučinil.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.