§ 259 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 259 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 259 zákona 32/1970 stanoví, jak má odvolací soud postupovat poté, co zruší rozsudek soudu prvního stupně, a vymezuje, kdy může sám rozhodnout a kdy musí věc vrátit soudu prvního stupně.
§ 259
(1) Je-li po zrušení napadeného rozsudku nebo některé jeho části nutno učinit ve věci rozhodnutí nové, vrátí odvolací soud věc zpravidla soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
(2) Záleží-li vada jen v tom, že v napadeném rozsudku některý výrok chybí nebo je neúplný, může odvolací soud, aniž rozsudek zruší, věc soudu prvního stupně vrátit s příkazem, aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil.
(3) Rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud jen, je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn, a popřípadě důkazy provedenými bezprostředně před odvolacím soudem doplněn. Odvolací soud nemůže však sám
a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn,
b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně (§ 225 odst. 2),
c) uložit obžalovanému trest smrti, neuložil-li mu jej už soud prvního stupně.
(4) Uložit obžalovanému přísnější trest, než jaký mu uložil soud prvního stupně, může odvolací soud jen na podkladě odvolání prokurátora, jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného.
Výklad
Stručně
Paragraf 259 zákona 32/1970 stanoví, jak má odvolací soud postupovat poté, co zruší rozsudek soudu prvního stupně, a vymezuje, kdy může sám rozhodnout a kdy musí věc vrátit soudu prvního stupně.
Co to znamená v praxi
Pokud odvolací soud zruší rozsudek, obvykle vrátí věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Odvolací soud může sám rozhodnout, jen pokud je možné nové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, který byl správně zjištěn již v původním rozsudku, a případně doplněn důkazy provedenými přímo před odvolacím soudem.
Odvolací soud nemůže sám uznat obžalovaného vinným skutkem, pro který byl zproštěn, ani ho uznat vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl uznat soud prvního stupně, ani mu uložit trest smrti, pokud jej již neuložil soud prvního stupně.
Přísnější trest může odvolací soud uložit jen tehdy, pokud prokurátor podal odvolání v neprospěch obžalovaného.
Na co si dát pozor
Odvolací soud má omezené možnosti sám rozhodnout ve věci, zejména pokud by to znamenalo zhoršení postavení obžalovaného oproti původnímu rozsudku bez odvolání prokurátora.
Pokud je vada jen v chybějícím nebo neúplném výroku, odvolací soud nemusí rušit celý rozsudek, ale může věc vrátit soudu prvního stupně s příkazem k doplnění.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.