§ 309 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Stanné řízení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 309 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 309 zákona 32/1970 stanovuje, které trestné činy mohou být projednávány ve stanném řízení a za jakých podmínek, a zároveň vymezuje situace, kdy stanné řízení nelze použít.
§ 309 Stanné řízení
(1) Ve stanném řízení se projednají jen ty trestné činy, pro které bylo stanné právo vyhlášeno, a to jen jestliže byly spáchány po vyhlášení stanného práva a na území nebo u útvaru, pro něž bylo vyhlášeno.
(2) Stanné řízení nelze konat proti osobě, která nebyla přistižena při činu samém nebo kterou nelze bez průtahů usvědčit anebo která je těžce nemocná nebo těhotná; v takovém případě se koná řízení podle obecných předpisů.
Výklad
Stručně
Paragraf 309 zákona 32/1970 stanovuje, které trestné činy mohou být projednávány ve stanném řízení a za jakých podmínek, a zároveň vymezuje situace, kdy stanné řízení nelze použít.
Co to znamená v praxi
Ve stanném řízení lze projednávat pouze ty trestné činy, pro které bylo stanné právo konkrétně vyhlášeno.
Trestný čin musel být spáchán až po vyhlášení stanného práva a na území nebo u útvaru, pro které bylo stanné právo vyhlášeno.
Stanné řízení nelze vést proti osobě, která nebyla přistižena přímo při činu, nebo pokud ji nelze rychle usvědčit.
Stanné řízení se nekoná proti těžce nemocným osobám nebo těhotným ženám; v těchto případech se použije běžné trestní řízení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.