§ 346 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Zajištění výkonu trestu propadnutí majetku
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 346 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 346 upravuje postup při řešení pochybností, zda se trest propadnutí majetku vztahuje na věci nezbytné pro životní potřeby odsouzeného nebo osob, o které pečuje, a stanovuje lhůty pro podání žádosti o takové rozhodnutí.
§ 346 Zajištění výkonu trestu propadnutí majetku
(1) Vzniknou-li při provádění trestu propadnutí majetku pochybnosti, zda se tento trest na určité prostředky nebo věci vztahuje vzhledem k tomu, že je jich nezbytně třeba k ukojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat, rozhodne o tom předseda senátu na návrh národního výboru, který provádí trest propadnutí majetku, anebo na žádost odsouzeného nebo osoby, o jejíž výživu nebo výchovu jde. Takovou žádost je možno podat jen do tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, a jde-li o prostředky nebo věci, které byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, do jednoho měsíce od doby, kdy se tak stalo.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(3) Opis pravomocného usnesení uvedeného v odstavci 1 zašle předseda senátu národnímu výboru.
(4) Vlastnické právo třetí osoby k prostředkům a věcem postiženým při provádění trestu propadnutí majetku nelze uplatnit podle odstavce 1, nýbrž toliko podle předpisů občanskoprávních.
Výklad
Stručně
Paragraf 346 upravuje postup při řešení pochybností, zda se trest propadnutí majetku vztahuje na věci nezbytné pro životní potřeby odsouzeného nebo osob, o které pečuje, a stanovuje lhůty pro podání žádosti o takové rozhodnutí.
Co to znamená v praxi
Pokud je odsouzenému uložen trest propadnutí majetku, ale vzniknou pochybnosti, zda se tento trest vztahuje na věci nebo prostředky, které jsou nezbytné pro jeho životní potřeby nebo pro potřeby osob, o které se stará, může o tom rozhodnout předseda senátu.
Návrh na takové rozhodnutí může podat národní výbor, který provádí trest propadnutí majetku, nebo přímo odsouzený či osoba, o jejíž výživu nebo výchovu jde.
Proti rozhodnutí předsedy senátu je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud nebude o stížnosti rozhodnuto.
Vlastnické právo třetí osoby k majetku postiženému trestem propadnutí majetku se neuplatňuje podle tohoto paragrafu, ale podle občanskoprávních předpisů.
Na co si dát pozor
Žádost o rozhodnutí, zda se trest propadnutí majetku nevztahuje na určité prostředky nebo věci, je nutné podat do tří měsíců od právní moci rozsudku, nebo do jednoho měsíce od doby, kdy byly tyto prostředky nebo věci postiženy prováděním trestu.
Tento paragraf se týká pouze situací, kdy je třeba posoudit, zda se trest propadnutí majetku vztahuje na věci nezbytné k ukojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o které pečuje, nikoli na obecné uplatnění vlastnických práv třetích osob.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.