§ 36 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Nutná obhajoba

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 36 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 36 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stanovuje případy, kdy obviněný musí mít obhájce, a to i proti své vůli, což se nazývá nutná obhajoba.
§ 36 Nutná obhajoba (1) Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování v zdravotním ústavu (§ 116 odst. 2), b) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, c) jde-li o řízení proti mladistvému, nebo d) jde-li o řízení proti uprchlému. (2) Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení vyšetřovatel nebo prokurátor za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit. (3) Koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení. (4) Obviněný musí mít obhájce též v řízení o vydání do ciziny, v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, pokud nejde o ochranné léčení protialkoholní, a v řízení stanném.

Výklad

Stručně

Paragraf 36 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stanovuje případy, kdy obviněný musí mít obhájce, a to i proti své vůli, což se nazývá nutná obhajoba.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.