§ 41 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Povinnosti a práva obhájce
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 41 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 41 zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) stanoví povinnosti a práva obhájce v trestním řízení, zejména povinnost poskytovat právní pomoc obviněnému a právo činit úkony k hájení jeho zájmů.
§ 41 Povinnosti a práva obhájce
(1) Obhájce je povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně, zejména pečovat o to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují, a tím přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci.
(2) Obhájce je oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů (§ 65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích a vyhledávacích úkonů. S obviněným, který je ve vazbě, je oprávněn mluvit v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 1.
(3) Obhájce je v řízení před soudem oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný.
(4) Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může obhájce oprávnění uvedená v odstavcích 2 a 3 vykonávat též proti vůli obviněného.
(5) Nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě žádost o milost a o odklad výkonu trestu.
Oddíl šestý
Výklad
Stručně
Paragraf 41 zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) stanoví povinnosti a práva obhájce v trestním řízení, zejména povinnost poskytovat právní pomoc obviněnému a právo činit úkony k hájení jeho zájmů.
Co to znamená v praxi
Obhájce má za úkol aktivně pomáhat obviněnému, například tím, že navrhuje důkazy, které by mohly obviněného zprostit viny nebo jeho vinu zmírnit.
Obhájce může za obviněného podávat různé návrhy, žádosti a opravné prostředky, a to již od přípravného řízení.
Obhájce má právo nahlížet do spisů a účastnit se vyšetřovacích a vyhledávacích úkonů, jakož i všech úkonů před soudem, kterých se může zúčastnit obviněný.
I po skončení trestního stíhání může obhájce podat za obžalovaného žádost o milost nebo o odklad výkonu trestu, pokud jeho zmocnění nebylo vymezeno jinak.
Na co si dát pozor
Pokud je obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost omezena, může obhájce vykonávat svá práva i proti jeho vůli.
Zmocnění obhájce obvykle zaniká se skončením trestního stíhání, s výjimkou možnosti podat žádost o milost nebo odklad výkonu trestu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.