§ 179 Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů – Důvody znemožňující vycestování
Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů · 326/1999 Sb. · § 179 · Správní právo
Stručně: Paragraf 179 ZPC stanovuje, že cizinec nesmí být vyhoštěn, pokud by mu v zemi původu nebo posledního trvalého bydliště hrozilo skutečné nebezpečí, avšak toto pravidlo neplatí pro cizince, kteří se dopustili závažných trestných činů nebo představují bezpečnostní riziko.
§ 179 Důvody znemožňující vycestování
(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí.
(2) Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s čl. 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) spáchal zvlášť závažný trestný čin,
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].
Výklad
Stručně
Paragraf 179 ZPC stanovuje, že cizinec nesmí být vyhoštěn, pokud by mu v zemi původu nebo posledního trvalého bydliště hrozilo skutečné nebezpečí, avšak toto pravidlo neplatí pro cizince, kteří se dopustili závažných trestných činů nebo představují bezpečnostní riziko.
Co to znamená v praxi
Cizinec, kterému hrozí pronásledování nebo vážné porušení lidských práv v zemi, kam by měl být vrácen, nebude do této země vyhoštěn.
Skutečné nebezpečí se posuzuje podle článků 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které se týkají práva na život, zákazu mučení, zákazu otroctví, práva na svobodu a bezpečnost, práva na spravedlivý proces a zákazu trestu bez zákona.
Ochrana před vycestováním se nevztahuje na cizince, kteří spáchali závažné mezinárodní nebo zvlášť závažné trestné činy, nebo kteří jsou bezpečnostním rizikem pro stát.
Pokud se na cizince vztahuje výjimka z ochrany (např. kvůli spáchání závažného trestného činu), musí mu být umožněno najít si přijetí v jiném státě do 60 dnů, a pokud se mu to nepodaří, může požádat o vízum.
Na co si dát pozor
Definice "skutečného nebezpečí" je úzce vymezena odkazem na konkrétní články Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
I když cizinci hrozí nebezpečí, může být vycestování povoleno, pokud se dopustil velmi závažných činů (např. válečných zločinů, terorismu) nebo je nebezpečný pro bezpečnost státu.
V případě, že cizinec spadá pod výjimky z ochrany, má omezený čas (60 dnů) na nalezení jiného státu, který by ho přijal.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.