§ 50a Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů – Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace
Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů · 326/1999 Sb. · § 50a · Správní právo
Stručně: Paragraf § 50a ZPC stanovuje, v jakých případech policie vydá cizinci rozhodnutí o povinnosti opustit území České republiky, nebo území širšího Schengenského prostoru a vyjmenovaných států (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko), typicky pokud cizinec pobývá na území neoprávněně a nejsou splněny podmínky pro správní vyhoštění.
§ 50a Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace
(1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizinci, který
a) neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování,
b) je držitelem platného povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c) je držitelem platného povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života.
(2) Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie vydá
a) cizinci staršímu 15 let, který využil možnosti dobrovolného návratu podle § 123a a byl nebo má být propuštěn z výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody nebo domácího vězení, nebyl-li mu uložen trest vyhoštění a pobýval nebo pobývá na území pouze podle § 18 písm. d) bodu 1, nejsou-li splněny důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění,
b) cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, nebo
c) cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštění.
(3) Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 prohlásí další pobyt cizince za neoprávněný a stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a to v rozmezí 7 až 30 dní, a v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozmezí 1 až 7 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Není-li po uplynutí doby k vycestování v informačním systému smluvních států obsažen záznam o vycestování cizince, provede policie úkony směřující k výkonu rozhodnutí. Ustanovení § 118a se použije obdobně. Vydáním oprávnění k pobytu platnost rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zaniká; oprávněním k pobytu podle zákona o azylu je průkaz o povolení k pobytu.
(4) Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(5) V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizinec vyrozuměn.
(6) Řízení o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je zastaveno dnem, kdy ministerstvo rozhodlo ve věci mezinárodní ochrany a současně cizinci stanovilo povinnost opustit území vycestování.
(7) V rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie cizince poučí o skutečnostech podle čl. 38 odst. 1 písm. e) azylového procedurálního nařízení.
Výklad
Stručně
Paragraf § 50a ZPC stanovuje, v jakých případech policie vydá cizinci rozhodnutí o povinnosti opustit území České republiky, nebo území širšího Schengenského prostoru a vyjmenovaných států (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko), typicky pokud cizinec pobývá na území neoprávněně a nejsou splněny podmínky pro správní vyhoštění.
Co to znamená v praxi
Policie může nařídit cizinci opustit Českou republiku, pokud sem vstoupil neoprávněně a má být předán jinému členskému státu EU podle mezinárodní smlouvy nebo předpisu EU.
Cizinec, který má platné povolení k pobytu v jiném členském státě EU, ale v ČR pobývá neoprávněně, může dostat příkaz k opuštění území, pokud neohrožuje bezpečnost státu nebo veřejný pořádek.
Rozhodnutí o povinnosti opustit území může být vydáno i v situacích, kdy by správní vyhoštění bylo nepřiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života cizince, nebo nejsou splněny důvody pro správní vyhoštění.
V rozhodnutí policie stanoví, že další pobyt cizince je neoprávněný, a určí lhůtu pro vycestování z daného území.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí se týká jak opuštění území ČR, tak i širšího území členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
Existují specifické podmínky pro cizince s platným povolením k pobytu z jiného členského státu EU – v některých případech může být vydáno rozhodnutí o opuštění území, v jiných nikoliv (např. při ohrožení bezpečnosti státu).
Paragraf rozlišuje situace, kdy se vydává rozhodnutí o povinnosti opustit území, od situací, kdy by bylo možné správní vyhoštění, a to s ohledem na přiměřenost zásahu do soukromého a rodinného života cizince.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.