§ 2 Zákon o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) – Pojem a používání cestovního dokladu

§ 2 Pojem a používání cestovního dokladu (1) Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona. (2) Cestovní doklad je zakázáno požadovat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. (3) Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. (4) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.