§ 32 Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ktorou sa vydáva Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch Slovenskej republiky (Poriadok výkonu trestu) – Umiestňovanie odsúdených do ústavov

Stručně

Paragraf 32 vyhlášky 332/1991 stanoví, že při rozhodování o tom, do kterého konkrétního ústavu bude odsouzený umístěn, se má zohlednit možnost jeho užšího kontaktu s osobami, organizacemi a dalšími subjekty, které mohou pozitivně přispět k jeho opětovnému začlenění do společnosti.

Co to znamená v praxi

• Při umisťování odsouzeného do věznice se má brát v úvahu, zda v blízkosti ústavu žijí jeho rodinní příslušníci, přátelé nebo existují organizace, které by mu mohly pomoci s návratem do běžného života.
• Cílem je podpořit resocializaci odsouzeného tím, že se mu umožní udržovat a rozvíjet pozitivní vazby s vnějším světem.
• Rozhodování o umístění by nemělo být čistě administrativní, ale mělo by zohledňovat individuální potřeby odsouzeného pro jeho budoucí začlenění do společnosti.

Na co si dát pozor

• Paragraf hovoří o „přihlédnutí“ k možnosti kontaktu, což znamená, že se jedná o jeden z faktorů, který má být zvážen, nikoli o absolutní nárok odsouzeného na umístění do konkrétního ústavu.
• Důraz je kladen na subjekty, které mohou „pozitivně spolupůsobit na jeho resocializaci“, což naznačuje, že kontakt s osobami nebo organizacemi, které by mohly mít negativní vliv, by neměl být preferován.