§ 123 Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie
Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie · 334/1991 Sb. · § 123 · Správní právo
Stručně: Paragraf 123 zákona 334/1991 stanovuje, jak dlouho má policista čas na uplatnění svých peněžitých nároků ze služebního poměru, a to včetně nároků na náhradu škody.
§ 123
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.
(2) Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.
(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn v době tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně v době deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
Výklad
Stručně
Paragraf 123 zákona 334/1991 stanovuje, jak dlouho má policista čas na uplatnění svých peněžitých nároků ze služebního poměru, a to včetně nároků na náhradu škody.
Co to znamená v praxi
Většina peněžitých nároků ze služebního poměru (pokud zákon nestanoví jinak) musí být uplatněna do tří let.
Pokud jde o opakující se platby (např. pravidelné příplatky), lhůta pro uplatnění každé jednotlivé platby je tři roky od data, kdy měla být zaplacena.
Nárok na náhradu škody musí být uplatněn do dvou let od zjištění, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá.
Bez ohledu na to, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nárok na náhradu škody se promlčí nejpozději do tří let od události, která škodu způsobila. Pokud byla škoda způsobena úmyslně, je tato maximální lhůta deset let. Toto neplatí pro škodu na zdraví.
Na co si dát pozor
Je důležité si hlídat promlčecí lhůty, protože po jejich uplynutí může být nárok promlčen a nemusí být přiznán, pokud se druhá strana promlčení dovolá.
U náhrady škody je třeba rozlišovat mezi subjektivní lhůtou (od zjištění škody a viníka) a objektivní lhůtou (od události, která škodu způsobila).
U škody na zdraví neplatí objektivní promlčecí lhůty (tři nebo deset let od události).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.