Zákon o soudech a soudcích · 335/1991 Sb. · § 31 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 31 zákona o soudech a soudcích popisuje složení, způsob usnášení a hlavní úkoly pléna Nejvyššího soudu, které se zabývá především sjednocováním výkladu právních předpisů a podněty k nové právní úpravě.
§ 31
(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedy a ostatních soudců Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.
(2) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná. Zasedání pléna se mohou zúčastnit předsedové vrchních soudů. Na zasedání pléna je možno přizvat i další osoby.
(3) Plénum Nejvyššího soudu zejména
a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu,
b) zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě.
Výklad
Stručně
Paragraf 31 zákona o soudech a soudcích popisuje složení, způsob usnášení a hlavní úkoly pléna Nejvyššího soudu, které se zabývá především sjednocováním výkladu právních předpisů a podněty k nové právní úpravě.
Co to znamená v praxi
Plénum Nejvyššího soudu je tvořeno všemi soudci Nejvyššího soudu a k platnému rozhodování potřebuje přítomnost alespoň dvou třetin svých členů.
Zasedání pléna jsou neveřejná, ale mohou se jich zúčastnit předsedové vrchních soudů a mohou být přizvány i další osoby.
Plénum vydává jednací řád Nejvyššího soudu a zaujímá stanoviska k výkladu zákonů, zejména pokud se týkají více kolegií nebo jsou mezi kolegiemi sporné.
Plénum projednává zprávy o účinnosti právních předpisů a na jejich základě dává podněty k nové právní úpravě.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.