§ 62 Zákon o soudech a soudcích

Zákon o soudech a soudcích · 335/1991 Sb. · § 62 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 62 zákona o soudech a soudcích stanovuje, kdo může být přijat do pracovního poměru justičního čekatele, jaké úkony smí vykonávat, jaké povinnosti má a jaký slib skládá.
§ 62 (1) Do pracovního poměru justičního čekatele může být přijat jen ten, kdo splňuje předpoklady pro funkci soudce (§ 34 odst. 1, 2 a 3) s výjimkou věku, zkušeností a odborné justiční zkoušky. (2) Justiční čekatelé jsou oprávněni vykonávat pod dozorem soudce jednoduché úkony vyhrazené samosoudci, které určí ministerstvo spravedlnosti (ministerstvo obrany) vyhláškou. (3) Justiční čekatelé jsou povinni, a to i po skončení přípravné služby, zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudci. Zprostit této povinnosti je může předseda krajského soudu z vážných důvodů. (4) Justičním čekatelem u vojenského soudu se může stát pouze voják v činné službě. (5) Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy příslušného krajského soudu (vyššího vojenského soudu) tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit zákony, budu se svědomitě připravovat na výkon soudcovské funkce a osvojím si zásady soudcovské etiky.“. (6) Platové poměry justičních čekatelů upraví zvláštní zákon.

Výklad

Stručně

Paragraf 62 zákona o soudech a soudcích stanovuje, kdo může být přijat do pracovního poměru justičního čekatele, jaké úkony smí vykonávat, jaké povinnosti má a jaký slib skládá.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.