§ 3 Zákon České národní rady o správě daní a poplatků – Úřední jazyk

Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · § 3 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 337/1992 Sb. stanovuje, že jednání před správcem daně probíhá v češtině nebo slovenštině, přičemž písemnosti a listinné důkazy musí být v těchto jazycích, s možností úředního překladu nebo upuštění od něj.
§ 3 Úřední jazyk (1) Před správcem daně se jedná v jazyce českém nebo slovenském. Veškerá písemná podání se předkládají v češtině nebo slovenštině a listinné důkazy musí být opatřeny úředním překladem do jednoho z těchto jazyků. Správce daně může v odůvodněných případech upustit od toho, aby listinné důkazy byly opatřeny úředními překlady. Správce daně může při ústním jednání připustit tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, pokud si jej na své náklady obstará daňový subjekt. (2) Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou jednat před správcem daně ve svém jazyce, musí si však obstarat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tohoto tlumočníka nese správce daně.

Výklad

Stručně

Paragraf 3 zákona č. 337/1992 Sb. stanovuje, že jednání před správcem daně probíhá v češtině nebo slovenštině, přičemž písemnosti a listinné důkazy musí být v těchto jazycích, s možností úředního překladu nebo upuštění od něj.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.