§ 41 Zákon České národní rady o správě daní a poplatků – Dodatečné a opravné daňové přiznání nebo hlášení
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · § 41 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 41 zákona č. 337/1992 Sb. upravuje podmínky a lhůty pro podání dodatečného nebo opravného daňového přiznání či hlášení, pokud daňový subjekt zjistí, že jeho daňová povinnost je jiná, než byla původně vykázána.
§ 41 Dodatečné a opravné daňové přiznání nebo hlášení
(1) Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání nebo hlášení. V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení uvede daňový subjekt i den zjištění důvodů pro jeho podání. V této lhůtě je dodatečná daň též splatná. Nestanoví-li tento nebo jiný daňový zákon jinak, dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší lze podat za podmínek stanovených v odstavci 4, a to ve stejné lhůtě, která je stanovena pro dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost vyšší nebo daňovou ztrátu nižší; účinky nastávají dnem uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud daňový subjekt neplatně podá dodatečné daňové přiznání ještě před stanovením daně nebo daňové ztráty, budou údaje v něm uvedené využity při jejím vyměření. Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5, platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku.
(2) Dodatečné přiznání nebo hlášení není přípustné, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání nebo hlášení týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu. Je-li na základě úkonu správce daně vydáno rozhodnutí o daňovém základu či dani, za dobu ukončení úkonu se považuje den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání nebo hlášení podle odstavce 1 se do doby ukončení úkonu správce daně přerušuje a nová lhůta počne běžet od ukončení tohoto úkonu. Tato nová lhůta se uplatní i v případě, že v době trvání úkonu správce daně marně uplynula lhůta stanovená pro podání dodatečného daňového přiznání nebo hlášení zvláštním daňovým zákonem. Daňový subjekt musí být o takovém úkonu zpraven.
(3) Před uplynutím lhůty k podání přiznání nebo hlášení může daňový subjekt podat opravné přiznání nebo hlášení. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného přiznání nebo hlášení a k přiznání nebo hlášení předchozímu se nepřihlíží.
(4) Dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší, proti poslední známé daňové povinnosti, lze platně podat jen tehdy, nejsou-li splněny podmínky pro užití mimořádných opravných prostředků podle § 54 a 55b, a to do lhůty stanovené v § 47 odst. 1, není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak. Toto dodatečné daňové přiznání nebo hlášení nelze však platně podat v případech, kdy
a) původní daňová povinnost byla stanovena podle pomůcek nebo byla sjednána,
b) je uplatňováno snížení základu daně v důsledku snížení výnosů (příjmů) či uskutečněných zdanitelných plnění nebo zvýšení nákladů (výdajů) či přijatých zdanitelných plnění, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v odvolání nebo v mimořádném opravném prostředku,
c) se týká daňové povinnosti, kde rozhodnutí o ní bylo již pravomocně přezkoumáno soudem,
d) dodatečným přiznáním na nižší daňovou povinnost nebo vyšší ztrátu by byla dotčena část daňové povinnosti již jednou dodatečně stanovená, při použití stejných důkazů.
(5) Dojde-li v důsledku dodatečného daňového přiznání podle odstavce 4 ke snížení původní daňové povinnosti, sníží se současně s výjimkou pokut a zvýšení daně i daňové příslušenství připadající na částku snížení původní daňové povinnosti, a to od původního dne splatnosti.
(6) Dodatečná nebo opravná daňová přiznání či hlášení podávají se na tiskopisech, které však musí být výslovně v záhlaví označeny jako dodatečné nebo opravné. V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení se vyznačí rozdíly proti poslední známé daňové povinnosti.
Výklad
Stručně
Paragraf 41 zákona č. 337/1992 Sb. upravuje podmínky a lhůty pro podání dodatečného nebo opravného daňového přiznání či hlášení, pokud daňový subjekt zjistí, že jeho daňová povinnost je jiná, než byla původně vykázána.
Co to znamená v praxi
Pokud daňový subjekt zjistí, že má zaplatit vyšší daň nebo má nižší daňovou ztrátu, než původně uvedl, musí podat dodatečné přiznání do konce následujícího měsíce po zjištění a v této lhůtě i dodatečnou daň zaplatit.
Dodatečné přiznání nelze podat, pokud správce daně již zahájil kontrolu správnosti daňové povinnosti za dané období; lhůta pro podání se v takovém případě přerušuje.
Před uplynutím původní lhůty pro podání přiznání může daňový subjekt podat opravné přiznání, které nahradí to předchozí.
Dodatečné přiznání na nižší daňovou povinnost nebo vyšší daňovou ztrátu lze podat jen za podmínek stanovených v odstavci 4 (který není v dodaném textu celý).
Na co si dát pozor
Je důležité správně určit den zjištění důvodů pro podání dodatečného přiznání, protože od něj se odvíjí lhůta pro podání i splatnost dodatečné daně.
Pokud správce daně již zahájil úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti, nelze podat dodatečné přiznání, dokud tento úkon neskončí.
Při podání opravného přiznání před uplynutím lhůty pro podání původního přiznání se k původnímu přiznání již nepřihlíží.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.