§ 46 Zákon České národní rady o správě daní a poplatků – Vyměření daně a její dodatečné vyměření
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · § 46 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 46 zákona 337/1992 upravuje proces vyměření daně správcem daně, tedy stanovení výše daně, kterou má daňový subjekt zaplatit, a to včetně případného dodatečného vyměření, pokud se zjistí, že původní daň byla nesprávně nižší.
§ 46 Vyměření daně a její dodatečné vyměření
(1) Podle výsledků vyměřovacího řízení stanoví správce daně základ daně a její výši, která má být daňovému subjektu vyměřena a předepsána.
(2) Pokud je základ daně nebo daň stanovena odchylně od základu daně a daně, jak je daňový subjekt přiznal nebo za řízení uznal, musí být z vyměřovacího spisu patrno, podle jakých pomůcek nebo na podkladě čeho se správce daně při stanovení základu daně a daně odchýlil, jakož i důvody těchto rozdílů. Obdobně musí být z vyměřovacího spisu patrno, jak byl daňový základ zjištěn a daň stanovena, stalo-li se tak bez přiznání nebo hlášení daňového subjektu.
(3) Stanoví-li správce daně základ daně a daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si opatřil, přihlédne také ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, i když jím nebyly za řízení uplatněny.
(4) O stanoveném základu daně a vyměřené dani vyrozumí správce daně daňový subjekt platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, a takto vyměřenou daň současně předepíše. Je-li takto vyměřená daň vyšší než daň vypočtená daňovým subjektem v daňovém přiznání či hlášení, je rozdíl splatný do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření daně.
(5) Neodchyluje-li se vyměřená daň od daně uvedené v daňovém přiznání nebo hlášení, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději do konce příštího zdaňovacího období. V tomto případě se za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení a bylo-li daňové přiznání nebo hlášení podáno opožděně, den kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání nebo hlášení.
(6) Platebním výměrem se sděluje výše stanovené daně i v případech, kdy daňová povinnost má být podle zvláštních předpisů zaplacena bez podání daňového přiznání nebo hlášení, ale daňový subjekt tuto daňovou povinnost nesplnil.
(7) Zjistí-li správce daně po vyměření daně, že tato stanovená daňová povinnost je nesprávně nižší oproti zákonné daňové povinnosti, dodatečně daň vyměří ve výši rozdílu mezi daní původně vyměřenou a daní stanovenou, a to dodatečným platebním výměrem a takto dodatečně stanovenou daň současně předepíše. Právní moc rozhodnutí o původním vyměření daně není jejímu dodatečnému stanovení na překážku. Dodatečně vyměřená daň je splatná do třiceti dnů ode dne doručení platebního výměru. Tato náhradní lhůta splatnosti, jakož i náhradní lhůta splatnosti podle odstavce 4, nemá vliv na uplatnění úroku z prodlení podle § 63. Tento postup se uplatní přiměřeně i při vyměření daně nižší, než byla poslední známá daňová povinnost. Pokud správce daně vydá dodatečný platební výměr po provedené daňové kontrole, má odvolání proti němu odkladný účinek.
(8) V odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru lze napadat jen doměřený rozdíl na daňovém základu a na dani.
(9) Dodatečné vyměřovací řízení lze zahájit a provést též na základě dodatečného daňového přiznání, kterým se nemění poslední známá daňová povinnost, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené, s tím, že se ve výroku dodatečného platebního výměru uvede, že daň se neodchyluje. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(10) Tiskopisy platebních výměrů, hromadných předpisných seznamů a vyhlášek k nim vydá ministerstvo.
Výklad
Stručně
Paragraf 46 zákona 337/1992 upravuje proces vyměření daně správcem daně, tedy stanovení výše daně, kterou má daňový subjekt zaplatit, a to včetně případného dodatečného vyměření, pokud se zjistí, že původní daň byla nesprávně nižší.
Co to znamená v praxi
Správce daně na základě výsledků vyměřovacího řízení určí, jaký je základ daně a kolik má daňový subjekt zaplatit.
Pokud se správce daně odchýlí od toho, co daňový subjekt sám přiznal, musí být z dokumentace jasné, proč a na základě čeho k odchylce došlo. To platí i v případě, že daň byla stanovena bez přiznání daňového subjektu.
Správce daně musí daňový subjekt informovat o stanovené dani prostřednictvím platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu. Pokud je takto vyměřená daň vyšší než ta, kterou si daňový subjekt vypočítal, je rozdíl splatný do 30 dnů od doručení rozhodnutí.
Pokud se vyměřená daň neliší od té, kterou daňový subjekt uvedl v přiznání, správce daně nemusí výsledek sdělovat, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá.
Na co si dát pozor
Pokud správce daně stanoví daň podle vlastních pomůcek, musí zohlednit i okolnosti, které jsou pro daňový subjekt výhodné, i když je sám neuplatnil.
Dodatečné vyměření daně je možné i poté, co původní rozhodnutí o vyměření daně nabylo právní moci, pokud se zjistí, že původní daň byla nesprávně nižší.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.