§ 48 Zákon České národní rady o správě daní a poplatků – ŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · § 48 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 48 zákona č. 337/1992 Sb. upravuje pravidla pro podávání řádných opravných prostředků, konkrétně odvolání, proti rozhodnutím správce daně, včetně toho, kdo se může odvolat, proti čemu, jaké náležitosti musí odvolání mít a v jaké lhůtě se podává.
§ 48 ŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
(1) Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti stanovení daňového základu a daně správcem daně a proti jiným rozhodnutím, pro něž je to zákonem stanoveno nebo kde to zákon nevylučuje, pokud se písemně nebo ústně do protokolu svého práva odvolání nevzdal.
(2) Proti rozhodnutím, zejména proti výzvám podle § 43, která předcházejí pravomocnému stanovení daňového základu a daně, se nelze samostatně odvolat. To platí i tehdy, mají-li být daňový základ a daň stanoveny či přezkoumány dodatečně, a to bez ohledu na to, zda v řízení pak k dodatečnému stanovení daňového základu a daně skutečně dojde.
(3) Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.
(4) Odvolání musí obsahovat tyto náležitosti
a) přesné označení správce daně,
b) přesné označení odvolatele,
c) číslo jednací, případně číslo platebního výměru nebo jiná jednoznačná identifikace rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
d) uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí,
e) návrh důkazních prostředků k tvrzením v odvolání uvedeným, není-li odvoláním namítán jen rozpor s právními předpisy,
f) navrhované změny či zrušení rozhodnutí.
(5) Odvolání lze podat ve lhůtě třiceti dnů ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí proti němuž odvolání směřuje, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Neobsahuje-li podané odvolání zákonem předepsané náležitosti, vyzve správce daně odvolatele s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu ne kratší patnácti dnů. V případech, že odvolání lze zamítnout podle § 49 odst. 2, výzva se omezí jen na doplnění těch chybějících zákonných náležitostí, které jsou rozhodné pro posouzení odůvodněnosti zamítnutí, případně se od výzvy upustí. Vyhoví-li odvolatel plně této výzvě, má se za to, že odvolání bylo podáno včas a řádně. Nevyhoví-li odvolatel výzvě, správce daně odvolací řízení zastaví. Proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné odvolání.
(6) Nemůže-li správce daně posoudit všechny údaje odvolání z výsledků již provedeného řízení, řízení doplní.
(7) Do doby, než je o odvolání rozhodnuto, může odvolatel údaje svého odvolání doplňovat a pozměňovat.
(8) Vezme-li odvolatel odvolání zpět, nemůže podat v téže věci odvolání nové, i když dosud odvolací lhůta neuplynula. Oznámení o zpětvzetí odvolání musí být podáno písemně, ústně do protokolu nebo písemným záznamem přímo ve vyměřovacím spisu, který podepisuje odvolatel a pracovník správce daně. Jsou-li v době od podání odvolání do jeho zpětvzetí učiněny správcem daně v řízení úkony, zpětvzetím odvolání se neruší a lze je využít v dalším řízení. Dnem zpětvzetí odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci.
(9) Příjemce rozhodnutí se může vzdát svého práva na odvolání po celou dobu běhu odvolací lhůty; dnem vzdání se odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci.
(10) Může-li odvolání podat několik daňových subjektů a odvolá-li se jen některý z nich, vyrozumí o tom správce daně všechny ostatní dotčené daňové subjekty a vyzve je, aby se k podanému odvolání v jím stanovené lhůtě vyjádřily. Tato lhůta nesmí být kratší než patnáct dnů. Na vyjádření došlá po stanovené lhůtě se v dalším řízení nebere zřetel. Případná změna či zrušení daňové povinnosti plynoucí z rozhodnutí o odvolání se týká všech těchto daňových subjektů.
(11) Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí, aniž by současně byl napadán jeho výrok.
(12) Odvolání nemá odkladný účinek, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Výklad
Stručně
Paragraf 48 zákona č. 337/1992 Sb. upravuje pravidla pro podávání řádných opravných prostředků, konkrétně odvolání, proti rozhodnutím správce daně, včetně toho, kdo se může odvolat, proti čemu, jaké náležitosti musí odvolání mít a v jaké lhůtě se podává.
Co to znamená v praxi
Proti rozhodnutí správce daně, které stanovuje daňový základ a daň, se lze odvolat, pokud se práva na odvolání nevzdáte.
Odvolání musí být podáno písemně nebo ústně do protokolu u správce daně, který rozhodnutí vydal, a musí obsahovat přesné označení správce daně, odvolatele, napadeného rozhodnutí, důvody nesprávnosti a návrh důkazů.
Lhůta pro podání odvolání je 30 dnů od doručení rozhodnutí, přičemž správce daně může vyzvat k doplnění chybějících náležitostí.
Odvolatel může své odvolání doplňovat a měnit až do doby, než je o něm rozhodnuto, ale zpětvzetí odvolání brání podání nového odvolání v téže věci.
Na co si dát pozor
Nelze se samostatně odvolat proti rozhodnutím, která předcházejí pravomocnému stanovení daňového základu a daně (např. výzvy podle § 43).
Pokud odvolání neobsahuje všechny předepsané náležitosti a odvolatel nevyhoví výzvě správce daně k jejich doplnění, může být odvolací řízení zastaveno.
Vzdání se práva na odvolání znemožňuje jeho pozdější podání.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.