§ 12 Zákon České národní rady o dani z nemovitostí – Místní koeficient
Zákon České národní rady o dani z nemovitostí · 338/1992 Sb. · § 12 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 12 ZDN upravuje možnost obcí stanovit tzv. místní koeficient, který ovlivňuje výši daně z nemovitých věcí, a to pro celou obec, její části, nebo konkrétní nemovitosti, přičemž stanovuje pravidla pro jeho výši a aplikaci v případě souběhu více koeficientů.
§ 12 Místní koeficient
(1) Místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obec stanovit
a) obecně závaznou vyhláškou v případě místního koeficientu pro
1. obec,
2. jednotlivé katastrální území,
3. jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část,
4. jednotlivou skupinu nemovitých věcí, nebo
b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci.
(2) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu lze zavést pouze ve výši od 0,5 do 1,5, jde-li o skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.
(3) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient podle odstavce 1, činí 1,0.
(4) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro vymezené nemovité věci také jiný místní koeficient, použije se na tuto nemovitou věc pouze místní koeficient pro vymezené nemovité věci.
(5) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient než podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije.
(6) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, místní koeficient pro katastrální území se na ni nepoužije.
(7) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivé katastrální území, použije se vyšší z nich.
(8) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, použije se vyšší z nich, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.
Výklad
Stručně
Paragraf 12 ZDN upravuje možnost obcí stanovit tzv. místní koeficient, který ovlivňuje výši daně z nemovitých věcí, a to pro celou obec, její části, nebo konkrétní nemovitosti, přičemž stanovuje pravidla pro jeho výši a aplikaci v případě souběhu více koeficientů.
Co to znamená v praxi
Obec může zvýšit nebo snížit daň z nemovitých věcí prostřednictvím místního koeficientu v rozmezí od 0,5 do 5,0 (s výjimkou některých zemědělských pozemků a ostatních ploch, kde je rozmezí 0,5 až 1,5).
Koeficient může být stanoven pro celou obec, pro jednotlivá katastrální území, městské obvody/části, pro určité skupiny nemovitostí, nebo pro konkrétně vymezené nemovitosti.
Pokud obec žádný místní koeficient nestanoví, automaticky se použije koeficient ve výši 1,0, což znamená, že daň nebude místním koeficientem ovlivněna.
V případě, že se na jednu nemovitost vztahuje více místních koeficientů, paragraf stanovuje přesná pravidla, který z nich se použije, aby nedocházelo k souběhu nebo nejasnostem.
Na co si dát pozor
Pokud obec stanoví místní koeficient pro vymezené nemovité věci, použije se vždy tento koeficient přednostně před jinými koeficienty.
Při souběhu místního koeficientu pro obec s jiným koeficientem (kromě koeficientu pro obec samotnou) se koeficient pro obec nepoužije.
V případě souběhu koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí s koeficientem pro katastrální území nebo městský obvod/část se použije vyšší z nich, pokud obec nestanoví jinak.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.