§ 7 Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) – Účinnost

§ 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: RNDr. Bursík v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. A. Seznam využitelných bioodpadů Zvláštní způsoby nakládáníDruhy odpadů podle Katalogu odpadu3)02Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství s výroby a zpracování potravin02 01Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství02 01 01Kaly z praní a z čištění02 01 03Odpad rostlinných pletiv102 01 06Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku02 01 07Odpady z lesnictví102 02Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu102 02 01Kaly z praní a z čištění102 02 03Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování102 02 04Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku02 03Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy02 03 01Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace302 03 04Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování02 03 99Odpady jinak blíže neurčené02 03 05Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku02 04Odpady z výroby cukru02 04 01Zemina z čištění a praní řepy02 04 03Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku02 05Odpady z mlékárenského průmyslu102 05 01Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování02 05 02Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku02 06Odpady z pekáren a výroby cukrovinek302 06 01Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování02 06 03Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku02 07Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)02 07 01Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin02 07 02Odpad z destilace lihovin302 07 04Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování02 07 05Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku03Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky03 01Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku03 01 01Odpadní kůra a korek03 01 05Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 0403 03Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky03 03 01Odpadní kůra a dřevo03 03 07Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky03 03 08Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci03 03 09Odpadní kaustifíkační kal03 03 10Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplní povrchové vrstvy z mechanického třídění03 03 11Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 1004Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu04 01Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu104 01 01Odpadní klihovka a štípenka04 01 07Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku04 02Odpady z textilního průmyslu s výjimkou textilií ze syntetických vláken04 02 10Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)04 02 20Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 04 02 1904 02 21Odpady z nezpracovaných textilních vláken04 02 22Odpady ze zpracovaných textilních vláken15Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené15 01Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)15 01 01Papírové a lepenkové obaly15 01 03Dřevěné obaly16Odpady v tomto katalogu jinak neurčené16 03Vadné šarže a nepoužité výrobky16 03 06Organické odpady neuvedené pod číslem 16 03 0517Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)17 02Dřevo, sklo a plasty17 02 01Dřevo19Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely19 05Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů19 05 03Kompost nevyhovující jakosti19 06Odpady z anaerobního zpracování odpadu19 06 03Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu19 06 04Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu19 06 05Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu19 06 06Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu19 08Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené219 08 05Kaly z čištění komunálních odpadních vod, včetně případů, kdy se jedná o odpad kategorie O/N119 08 09Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tu19 08 12Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 1119 08 14Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 1319 09Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely219 09 01Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)19 09 02Kaly z čiření vody19 09 03Kaly z dekarbonizace19 12Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisováni peletizace)19 12 01Papír a lepenka19 12 07Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 0620Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru20 01Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 0120 01 01Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet120 01 08Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven20 01 10Oděvy20 01 11Textilní materiály120 01 25Jedlý olej a tuk20 01 38Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 3720 02Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)20 02 01Biologicky rozložitelný odpad20 03Ostatní komunální odpady20 03 02Odpad z tržišť220 03 04Kal ze septiků a žump20 03 07Objemný odpad Poznámky k A. Seznamu využitelných odpadů: 1 - podléhají souhlasu a kontrole Krajské veterinární správy podle jiného právního předpisu2) 2 - podléhají kontrole podle tabulky č. 5.4. přílohy č. 5 k této vyhlášce. 3 - určité zmetkové potraviny – výběr zmetkových potravin podle Nařízení Komise (ES) ze dne 3. února 2006 č. 197/2006 Sb., neživočišného původu nebo neobsahující produkty živočišného původu jako například pečivo, těstoviny, cukrářské výrobky a podobné výrobky, které z obchodních důvodů, z důvodu závady při výrobě, balení nebo jiné závady nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat a nejsou již určeny k lidské spotřebě a zbavené obalů mohou být zpracovány v zařízeních na výrobu bioplynu nebo kompostování, která nepodléhají schválení Krajské veterinární správy ani její kontrole. B. Seznam bioodpadů využitelných v malém zařízení Druhy odpadů podle Katalogu odpadů3)02 01Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství02 01 03 Odpad z rostlinných pletiv 20 01Komunální odpady – složky z odděleného sběru20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 02Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 03Ostatní komunální odpady20 03 02 Odpad z tržišť C. Požadavky na kvalitu bioodpadů vstupujících do zařízení Využitelné druhy bioodpadů uvedené v seznamech A a B musí splňovat požadavky: a) stanovené v podmínkách přejímky odpadů do konkrétního zařízení, stanovené jeho provozním řádem, b) stanovené pro některé druhy bioodpadů v seznamu A. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. A. Způsoby biologického zpracování bioodpadů Způsoby biologického zpracování bioodpadů, které jsou považovány za jejich využívání ve smyslu této vyhlášky, jsou řízené a kontrolované procesy aerobní nebo anaerobní mikrobiální biochemické přeměny těchto bioodpadů probíhající v zařízeních k jejich pracování, případně další způsoby využívání nebo i zcela nové biologické postupy a technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky s výstupy, které odpovídají požadavkům této vyhlášky. B. Základní požadavky na zařízení (1) Malá zařízení - požadavky na malá zařízení jsou uvedeny v příloze č. 3 (2) Kompostárny a další zařízení s procesem kompostování a) v případě, že budou v zařízení zpracovávány zemědělské odpady živočišného původu nebo vedlejší živočišné produkty, s výjimkou vytříděných kuchyňských odpadů z kuchyní, jídelen a stravoven a určitých zmetkových potravin, postupuje se v souladu s jiným právním předpisem2), b) nezbytným vybavením je: 1. zařízení ke sledování teploty, 2. zařízení pro zvlhčování, 3. zařízení pro provzdušňování, překopávání. c) další požadavky jsou stanoveny jiným právním předpisem1). (3) Bioplynové stanice a další zařízení s procesem anaerobní digesce a) požadavky na zařízení, ve kterých jsou zpracovávány vedlejší živočišné produkty, s výjimkou vytříděných kuchyňských odpadů z kuchyní, jídelen a stravoven+ a určitých zmetkových potravin, jsou stanoveny jiným právním předpisem2), b) další požadavky jsou stanoveny jiným právním předpisem1). Poznámka: + Vytříděným kuchyňským odpadem z kuchyní, jídelen a stravoven se rozumí odpad pouze rostlinného charakteru (například zbytky zeleniny a ovoce), který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu (například se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci nebo syrovým mlékem). C. Technologické požadavky na úpravu bioodpadů (1) Kompostování - proces, při němž se činností mikro a makro organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup - kompost. Technologické požadavky na tento proces jsou: a) pro kompostování bioodpadů s očekávaným hygienizovaným výstupem podle technologie používané v zařízení musí být dodrženy teploty uvedené v tabulce č. 2.1., přičemž hygienizací se rozumí způsob úpravy bioodpadu, kterým se snižuje počet patogenních organismů, které mohou způsobit onemocnění člověka nebo zvířat, pod stanovenou hodnotu. Technologie Vstupy Teplota, doba Malé zařízení Odpady ze zahrad a zeleně ≥45 °C, 5 dní Kompostování Odpady ze zahrad a zeleně, zbytková biomasa ze zemědělství ≥45°C, 10 dní Kompostování Biologicky rozložitelné odpady (dle přílohy č. 1 seznam A) ≥55°C, 21dní ≥65 °C, 5 dní Kompostování v uzavřených prostorách Biologicky rozložitelné odpady (dle přílohy č. 1, seznam A) ≥65 °C, 5 dní b) v malých zařízeních je v průběhu kompostování nutné dosáhnout teploty nejméně 45 °C po dobu 5 dní a uskutečnit nejméně 2 překopávky, c) teplota kompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky. Teplota nižších kompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky, d) minimální doba procesu po provedené homogenizaci je 60 dnů. Při kompostování v uzavřených prostorách je možná i doba kratší v případě zpracování pouze rostlinných tkání nebo je-li výrobcem zařízení stanovena minimální doba zpracování jinak. e) při kompostování vstupů do zařízení vyžadujících zvláštní způsoby nakládání podle přílohy č. 1, seznam A, je účinnost hygienizace v zařízení v tomto případě potvrzena ověřením vnesenými organismy podle bodu uvedeného v části D odst. 1 písm. c) a odst. 2 této přílohy, f) při procesu kompostování je pro expedici kompostu přípustná teplota nižší než 40 °C, g) v průběhu celého procesu kompostování je nutné důsledně dodržovat opatření stanovená k dodržení požadavků jiných právních předpisů4), zejména ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod, ochraně zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem (nesmí dojít k překročení přípustné míry obtěžování zápachem). (2) Anaerobní digesce a) Při anaerobní digesci bioodpadů, kterou se rozumí řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu, digestátu nebo rekultivačního digestátu, je nutné dosáhnout teploty zpracovávaného bioodpadu nejméně 55 °C a udržet ji nejméně po dobu 24 hodin bez přerušení, přičemž nezbytná celková doba procesu anaerobní digesce je více než 30 dnů. Celková doba zdržení může být kratší než 30 dnů, nejméně však 20 dnů, pokud provozovatel zajistí, že produkovaný digestát trvale splňuje hodnoty stability dle jiného předpisu5). Dosažení a udržení minimální teploty se nevyžaduje, jsou-li zpracovávaným bioodpadem rostlinné tkáně. b) Dosažení nižší provozní teploty v reaktoru než 55 °C nebo kratší doby expozice náplně reaktoru touto teplotou je možné v případě, že 1. bioodpad byl předupraven při teplotě 70 °C po dobu 1 hodiny, nebo 2. rekultivační digestát byl následně udržován při teplotě 70 °C po dobu 1 hodiny, nebo 3. rekultivační digestát byl kompostován. c) V průběhu celého procesu zpracování bioodpadů při anaerobní digesci je nutné důsledně dodržovat opatření stanovená k dodržení požadavků jiných právních předpisů4) zejména ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod (např. zkoušky těsnosti u všech nádrží a jímek), pro ochranu zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem (přípustná míra obtěžování zápachem). d) Podrobný popis opatření pro omezení rizika zápachu je vždy součástí provozního řádu zařízení a náležitosti tohoto popisu jsou uvedeny v příloze č. 4. e) Při anaerobní digesci vstupů do zařízení, vyžadujících zvláštní způsoby nakládání dle přílohy č. 1, seznam A, se účinnost hygienizace v zařízení ověřuje podle bodu uvedeného v části D odst. 1 písm. c) a odst. 2 této přílohy. D. Kontrola způsobů biologického zpracování bioodpadů z hlediska účinnosti hygienizace (1) Ke kontrole účinnosti hygienizace technologií - způsobů biologického zpracování v zařízeních k využití bioodpadu se používá: a) monitoring technologických parametrů použité technologie (například teplota, vlhkost, doba zpracování) podle tabulky č. 2.1. této přílohy, b) kritéria pro hodnocení výstupů ze zařízení stanovená v tabulce č. 5.4. při četnosti kontrol podle tabulky č. 5.6. přílohy č. 5, c) v případech zpracování vedlejších živočišných produktů podle § 5 odst. 4 ověření procesu biologického zpracování bioodpadů pomocí vnesených organismů. (2) Ověření procesu biologického zpracování bioodpadů pomocí vnesených organismů se provádí v zařízeních při zpracovávání kalů z čistíren odpadních vod nebo jiných bioodpadů, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli a to a) kontrolou dodržování stanovených technologických parametrů a kontrolou dodržování limitních hodnot vybraných kritérií pro hodnocení výstupů, b) testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy; vneseným indikátorovým organismem je Salmonella senftenberg W 775 (H2S negativní) nebo Escherichia coli. (3) Proces je možno považovat za ověřený, jestliže: a) výstup ze zařízení odpovídá stanoveným kritériím uvedeným v tabulce č. 5.4. přílohy č. 5, b) byly dodrženy všechny technologické parametry stanovené provozním řádem, c) počet kolonií tvořících jednotku u vneseného organismu se během procesu sníží minimálně o 6 řádů. (4) V případě, že jsou zpracovávány odpady vedlejších živočišných produktů, jsou požadavky na nakládání s nimi stanoveny jiným právním předpisem6). Poznámka: Indikátorové mikroorganismy jsou stanovené mikroorganismy, které signalizují mikrobiologickou kontaminaci biologicky rozložitelných odpadů a výstupů ze zařízení k využívání odpadů. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. (1) Malé zařízení musí být zřízeno v souladu s jiným právním předpisem7). (2) Dále se požaduje: a) zvolit místo se sklonem svahu maximálně do 3°; zakládku je možno v případě potřeby pokrýt vodonepropustnou textilií nebo kompostovat ve vacích nebo zakládku zastřešit, b) dodržet minimální vzdálenost od povrchových vod (vodní tok, rybník, jezero apod.) 50 m (je nutné zohlednit místní hydrologickou situaci), c) dodržet minimální vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod 100 m (je nutné zohlednit místní hydrogeologickou situaci), d) zvolit místo mimo aktivní zónu záplavového území v souladu s jiným právním předpisem8), e) zabezpečit místo proti vstupu nepovolaných osob a označit (s uvedením informací o kontaktu na provozovatele a provozní době zařízení), f) vést provozní deník. 1. Provozní deník malého zařízení obsahuje: i) název malého zařízení a adresu včetně pozemkového parcelního čísla a názvu katastrálního území a identifikační údaje vlastníka pozemku, ii) identifikační údaje provozovatele malého zařízení, iii) jméno osoby odpovědné za provoz malého zařízení a údaje o její dosažitelnosti, iv) jména osob odpovědných za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány. 2. Záznamy do provozního deníku malého zařízení musí být vedeny (číslovány) v nepřerušované číselné řadě, datovány a podepsány osobou, která záznam provedla, zápis musí být proveden bezprostředně po vzniku situace, kterou popisuje (tentýž den), a to minimálně v následujícím rozsahu: i) všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - například jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - druhy a množství (hmotnost) přijatých bioodpadů, datum zřízení zakládky, druhy bioodpadů a surovin použitých k vytvoření zakládky, datum překopávek, expedice rekultivačního kompostu a způsob jeho využití, ii) měření teplot v rámci použitého technologického způsobu, iii) záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod., iv) havarijní situace a způsob jejich řešení. 3. Údaje o hmotnosti bioodpadů uváděné v provozním deníku je možné stanovit na základě odborného odhadu (hmotnost nákladu na automobilu, přepočet u objemu apod.). Přílohou deníku jsou protokoly nebo jejich kopie o prováděné kontrole výstupů 1x za rok a záznamy o kontrolách provedenými kontrolními orgány. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. (1) Provozní řád zařízení k využívání bioodpadů obsahuje údaje stanovené pro provozní řád skupiny zařízení B a C v příloze č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a tyto další údaje: a) návrh provozního deníku dle bodu 10 přílohy č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, b) předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení (kompost, hnojivo apod.), c) opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životní prostředí v souladu s jinými právními předpisy9), d) opatření k provádění kontroly emisí pachů, e) v případě bioplynových stanic je nezbytné vždy uvést následující údaje: 1. jednoznačná specifikace vstupů do zařízení a jejich předpokládané množství podle jednotlivých druhů vstupů (v tunách/rok), 2. způsob skladování vstupů, 3. popis průběhu procesu anaerobní digesce bioodpadů, včetně klasifikace procesu anaerobní digesce podle sušiny substrátu a podle provozní teploty, dále doby zdržení vstupů v procesu anaerobní digesce, 4. popis míst možného vývinu emisí pachových látek a popis přijatých technicko-organizační opatření k zamezení vzniku a záchytu emisí pachových látek při běžném provozu zařízení i při mimořádných stavech, 5. popis způsobu nakládání s rekultivačním digestátem, včetně upřesnění způsobu nakládání s digestátem vzniklým při havarijních nebo jiných mimořádných situacích. f) opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení (emise pachu, emise tuhých znečišťujících látek, materiály zanášené větrem, hluk a dopravní provoz, ptáci, paraziti a hmyz, vznik aerosolů apod.), g) v případě zpracování odpadů vedlejších živočišných produktů opatření pro splnění požadavků jiných právních předpisů5). h) zásady plánu vzorkování výstupů ze zařízení, při jehož zpracování se postupuje podle přílohy č. 7; vzor protokolu o vzorkování je uveden v příloze č. 8, i) rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze zařízení a četnost jejich kontrol podle přílohy č. 5 v souladu s podrobnostmi o vzorkování stanovenými v příloze č. 7 a 8, j) stanovení postupu změny provozního řádu ve smyslu snížení četnosti zkoušek v souladu s podrobnostmi o vzorkování stanovenými v příloze č. 7 a 8, k) případné další podmínky pro příjem bioodpadů, navržené provozovatelem podle typu provozované technologie. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. A. Požadavky a kritéria pro hodnocení a kontrolu výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů (1) Požadavky a kritéria pro hodnocení výstupů - limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků pro zařazení výstupů do 2. a 3. skupiny podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5.1. (2) Znaky jakosti rekultivačního kompostu jsou uvedeny v tabulce č. 5.2. (3) Znaky jakosti rekultivačního digestátu jsou uvedeny v tabulce č. 5.3. (4) Kritéria účinnosti hygienizace na základě sledovaných indikátorových mikroorganismů ve výstupech 2. skupiny Třídy I a II podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5.4. (5) V tabulce č. 5.5. jsou uvedeny metody stanovení. (6) Četnost a druh kontrol pro jednotlivé skupiny výstupů podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5.6. (7) V případě, že jsou v zařízení zpracovávány odpady vedlejších živočišných produktů musí výstupy ze zařízení odpovídat kromě požadavků uvedených v této příloze i požadavkům na výstup uvedeným v jiném právním předpisu10). Sledovaný ukazatel Jednotka Výstupy (skupina 2) Stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad (skupina 3) Třída I Třída II Třída III As mg/kg sušiny 10 20 30 40 Cd mg/kg sušiny 2 3 4 5 Crcelkový mg/kg sušiny 100 250 300 600 Cu mg/kg sušiny 170 400 500 600 Hg mg/kg sušiny 1 1,5 2 5 Ni mg/kg sušiny 65 100 120 150 Pb mg/kg sušiny 200 300 400 500 Zn mg/kg sušiny 500 1200 1500 1800 PCB mg/kg sušiny 0,02 0,2 - dle způsobu využití PAU mg/kg sušiny 3 6 - dle způsobu využití Nerozložitelné příměsi >2 mm % hm. max. 2% hm. max. 2% hm. - - AT4 mg O2/g sušiny - - - < 10 Použité zkratky: PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu) AT4 – test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle rakouské normy ÖNORM S 2027 – 1 ze dne 1. 9. 2004. Pokud je AT4 testovaného materiálu nižší než 10 mg O2/g sušiny není již tento materiál považován za biologicky rozložitelný. Poznámky k tabulce č. 5.1.: Jako technologický materiál na skládky může být výstup použit, když v ukazateli AT4 splňuje požadavky na stabilizovaný bioodpad - skupina 3 podle přílohy č. 6. U rekultivačního kompostu, rekultivačního digestátu a stabilizovaného biologického odpadu se výsledky stanovení jednotlivých ukazatelů z důvodu možnosti snížení četnosti zkoušek hodnotí samostatně. Možné snížení četnosti stanovení jednotlivých ukazatelů vybraných rizikových látek a prvků je uvedeno v bodě C odst. 2 této přílohy. V případě odstraňování výstupu skupiny 3 - Stabilizovaný bioodpad jeho uložením na skládku odpadů, se postupuje podle jiného právního předpisu11). Znaky jakosti Jednotky Hodnota znaku jakosti Vlhkost % hm. Od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, min. 40 až 65 Spalitelné látky v sušině vzorku % hm. min. 25 Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek % hm. min. 0,6 Poměr C:N* min. 20 (max. 30) pH - 6,0 – 8,5 Nerozložitelné příměsi % hm. max. 2,0 Poznámka k tabulce č. 5.2.: Rekultivačním kompostem se rozumí stabilizovaný výstup z aerobního zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu. * poměr C:N se vypočítává ze stanovení obsahu spalitelných látek následovně: (spalitelné látky:2): N Znaky jakosti Jednotky Hodnota znaku jakosti Vlhkost % hm. max. 98,0 Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek % hm. min. 0,3 pH - 6,5 – 9,0 Poznámka k tabulce č. 5.3.: Rekultivační digestát, kterým se rozumí stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování bioodpadu, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu, nesmí vykazovat pachy svědčící o nedostatečné stabilitě výstupu nebo o přítomnosti nežádoucích látek v souladu s požadavky zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Indikátorový mikroorganismu Výstup Jednotky Počet zkoušených vzorku při každé kontrole výstupu Limit (nález/ KTJ*) Salmonella spp. Rekultivační kompost/rekultivační digestát nález v 50g 5 negativní Termotolerantní koliformní bakterie** Rekultivační kompost/rekultivační digestát KTJ v 1 gramu 5 2 < 103 3 < 50 Enterokoky** Rekultivační kompost/rekultivační digestát KTJ v 1 gramu 5 2 < 103 3 < 50 Poznámky k tabulce č. 5.4.: * KTJ = kolonie tvořící jednotky ** Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům (8) Kontrola účinnosti hygienizace ověřením procesu vnesenými organismy se provádí v zařízeních uvedených v § 3 odst. 1 písmeno a) a b) a) u nových před uvedením do provozu při provozním ověřování technologie biologického zpracování, pokud zařízení budou zpracovávat kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné bioodpady, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli nebo vedlejší živočišné produkty, které však musí být zpracovávány podle jiného právního předpisu2), b) u stávajících při změnách technologie, které mohou ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, při změně skladby zpracovávaných bioodpadů nebo při změně původce nebo oprávněné osoby, pokud zařízení zpracovává kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné bioodpady, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli, nebo vedlejší živočišné produkty, c) v případě dvakrát po sobě zjištěné nevyhovující kvalitě výstupů na základě jejich kontroly dle tabulky č. 5.4. přílohy č. 5. B. Technické normy pro testy a analytická stanovení (1) Pro stanovení ukazatelů pH, As, Cd, Crcelkový, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn (rozklad dle ČSN EN 13657 (838015)), PCB a PAU jsou technické normy stanoveny jinými právními předpisy12),13). (2) Pro stanovení ukazatelů znaků jakosti kompostu (vlhkost, spalitelné látky v sušině vzorku, celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek, pH) jsou postupy chemických rozborů stanoveny jiným právním předpisem13). (3) Analytické rozbory a mikrobiologické zkoušky výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů pro účely jejich hodnocení lze provádět pouze v laboratořích vlastnících osvědčení o akreditaci nebo osvědčení o správné činnosti laboratoře podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Posouzení shody - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Způsobilost laboratoří se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře. (4) Mikrobiologické zkoušky. Metoda pro stanovení detekce bakterií rodu Salmonella sp. v kalech z ČOV, kompostech a upravených bioodpadech AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008 Metoda pro stanovení počtů termotolerantních koliformních bakterií v kalech z ČOV, kompostech a upravených bioodpadech AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008 Metoda pro stanovení počtů enterokoků v kalech z ČOV, kompostech a upravených bioodpadech AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008 Poznámka k tabulce č. 5.5.: *) AHEM - Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica. C. Četnost kontrol výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů (1) Četnost kontrol výstupů zařazených podle přílohy č. 6 do skupiny 2 z hlediska účinnosti hygienizace a stanovení koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupech zařazených podle přílohy č. 6 do skupin 2 a 3 v závislosti na roční produkci výstupů je uvedena v tabulce č. 5.6. (2) Snížení četnosti zkoušek stanovené v tabulce č.5.6. pro kterýkoliv ze sledovaných ukazatelů je možné, jestliže v průběhu dvouletého období byly hodnoty daného ukazatele trvale pod 75 % stanoveného limitu. Snížení četnosti zkoušek je možné pouze na četnost uvedenou v předcházejícím řádku tabulky. Snížená četnost zkoušek se uvádí v provozním řádu příslušného zařízení. Neplatí pro mikrobiologické zkoušky. (3) Způsob vzorkování je nutné zvolit tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného výstupu, u rekultivačního kompostu pro celou výrobní šarži, kterou se rozumí definované množství kompostu z jedné zakládky mající po skončení kompostovacího procesu shodné jakostní znaky. U bioplynových stanic a zařízení s anaerobní digescí se vzorky odebírají zařízením pro odběr vzorku - nejlépe ventilem umístěným buď v uskladňovací nádrži rekultivačního digestátu nebo v přítokové části do uskladňovací nádrže. (4) Při odběru vzorku se postupuje následovně: a) vzorek ke zkoušce vybraných rizikových látek a prvků (tabulka č. 5.1.) se vytvoří smíšením dílčích vzorků odebraných rovnoměrně z celého objemu vzorkovaného celku podle přílohy č. 8. Pro kontrolu hygienizace (tabulka č. 5.4.) se odebírají prosté vzorky v počtu uvedeném v tabulce č. 5.4.; b) velikost vzorku a způsob úpravy (například drcení) vzorku se stanoví po dohodě s laboratoří; c) vzorek pro kontrolu hygienizace se před předáním do laboratoře uchovává při teplotě do 6 °C a předává do laboratoře tak, aby vzorek byl zpracován do 48 hodin po odběru; d) vzorek kompostu je možno odebrat jen v případě, že teplota kompostu je nižší než 40 °C. Roční produkce výstupů Jednotky Četnost kontrol výstupu Do 150 – malé zařízení t 1 × za rok 0 - 1000 t 2 × za rok* 1001 - 5000 t 4 × za rok* 5001 a více t 12 × za rok* Poznámka k tabulce č. 5.6.: * v případě celoročního provozu se kontroly provádějí se stanovenou četností v zimním a letním období Příloha č. 6 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. (1) Výstupem ze zařízení k využívání bioodpadů jsou výrobky, které splňují požadavky jiných právních předpisů14), výrobky, které splňují požadavky této vyhlášky a odpady, které již nejsou považovány za bioodpady. (2) Výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů, vyjma výstupů z malých zařízení, které nejsou uváděny na trh nebo do oběhu podle jiných právních předpisů15) a které budou používány mimo zemědělskou nebo lesní půdu k zakládání nebo pro údržbu veřejné zeleně v obcích, z jejichž katastrálního území bioodpady zpracované v malém zařízení pocházejí, se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do následujících skupin: a) 1. skupina - výstupy, které splňují požadavky na výrobky podle jiných právních předpisů14) (například bioplyn, kompost, digestát). Výstupy, které nejsou uváděny do oběhu podle jiných právních předpisů16) musí odpovídat minimálně požadavkům na výstupy 2. skupiny. b) 2. skupina - výstupy, které splňují požadavky této vyhlášky a využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu. Na základě skutečných vlastností, složení a způsobu využití se skupina dělí na tyto třídy: 1. Třída I - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch. Kritéria pro využívání na povrchu venkovních hracích ploch se řídí jiným právním předpisem17), 2. Třída II - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, na území průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost v doporučeném množství nepřesahujícím v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let a rekultivační digestát v doporučeném množství nepřekračující 20 t sušiny na 1 ha v období deseti let). Rekultivační digestát musí být aplikován v dělených dávkách tak, aby nedošlo k zamokření pozemku na dobu delší než 12 hodin či k jeho zaplavení. Pro uvedená místa a účely je možné užívat i Třídu I; 3. Třída III - určena pro využití na povrchu terénu vytvářeného rekultivačními vrstvami zabezpečených skládek odpadů podle ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů (kompost). Pro uvedené účely je možné užívat i Třídu I a Třídu II. c) 3. skupina - stabilizovaný bioodpad určený k uložení na skládku v souladu s jiným právním předpisem11) nebo k jinému způsobu využití, než výstupy 1. a 2. skupiny. d) 4. skupina - výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů, které nesplňují podmínky pro 1., 2. a 3. skupinu a které jsou odpady biologicky nerozložitelnými, určenými většinou k jejich odstranění. (3) K výstupům ze zařízení k využívání bioodpadů zařazených do skupin podle odstavce 1 s výjimkou výstupů 1. skupiny, kde se postupuje podle jiných právních předpisů14) se při jejich uvádění na trh nebo do oběhu zpracovává průvodní dokumentace, která obsahuje: a) identifikační údaje (název a sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště) výrobce a distributora, b) název výstupu, zařazení výstupu do příslušné skupiny podle přílohy č. 6, c) datum produkce (výroby), balení a expedice, d) vlastnosti výstupu - výsledky zkoušek sledovaných ukazatelů stanovených v příloze č. 5 a další údaje o složení, e) způsob balení výstupu (údaje o množství v obalu nebo ve volně ložené dodávce, například objem, hmotnost, počet obalů ve skupinovém obalu), f) návod k použití (označení skupiny a třídy podle přílohy č. 6, doporučené dávkování, způsob aplikace, ochrana zdraví lidí a životního prostředí, apod.), g) vymezení prostředí použití (místo použití), h) doporučený způsob skladování a doba použitelnosti, i) vliv na jiné výrobky, j) způsob distribuce. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. (1) Plán vzorkování je souhrn všech informací vztahujících se ke konkrétnímu vzorkování, který stanoví postup výběru nebo tvorby vzorku, zahrnující činnosti související s vyjmutím nebo skládáním vzorku (odběrem vzorku) který je dále zkoušen v souladu s programem zkoušení, což je celkový postup zkoušení od prvního kroku, ve kterém jsou stanoveny cíle programu, až do posledního kroku, ve kterém jsou porovnávány dosažené výsledky s cíli. (2) V průběhu vzorkování musí být dodržovány požadavky na řízení kvality vzorkování a postup vzorkování musí být dokumentován. (3) Údaje, které je potřeba zapracovat (uvést) do plánu vzorkování výstupů ze zařízení: Plán vzorkování zpracoval Firma, původce odpadu (adresa a kontakt) Další zúčastněné strany Vzorkování bude provádět (firma, jméno vzorkaře, kontakt) Cíl vzorkování Metoda vzorkování Počet vzorkovaných jednotek, počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze vzorkované jednotky Adresa provozovny, kde bude odběr prováděn Upřesnění místa odběru (například výsypka, dopravník nebo hromada) Místa a upřesnění míst odběru dílčích vzorků Hmotnost, případně objem dílčího vzorku Způsob odběru dílčích vzorků Typ vzorkovacího zařízení Postup úpravy vzorků Velikost laboratorního (zkušebního a archivního) vzorku Požadavky na zkoušky v místě odběru vzorku Značení vzorků Požadavky na balení, konzervaci, skladování a dopravu Opatření k zajištění kvality vzorkování Určení odpovědnosti za průběh vzorkování a personálního zabezpečení vzorkování Ochrana zdraví a zásady bezpečnosti práce Materiální zabezpečení odběru vzorků (například ochranné pracovní pomůcky, lékárnička, fotoaparát, pracovní deník, značení vzorkovnic, tiskopis protokolu o vzorkování) Identifikace zkušební laboratoře (adresa, kontakt) (4) Při vzorkování se postupuje podle ČSN 14899 (Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití). Příloha č. 8 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. Protokol o vzorkování obsahuje následující údaje: Číslo protokolu Označení vzorku Datum odběru Podpis vzorkaře Původce odpadu (firma, kontakt) Adresa provozovny, kde je odběr prováděn Odběr provedl (firma, vzorkař, kontakt) Cíl vzorkování (důvod odběru odpadu) Popis vzorku, smyslové posouzení - vzhled (například barva, konzistence, homogenita), zápach (přítomnost těkavých uvolňujících se složek) Postup vzorkování - popis/definice podsouboru nebo dodávky, které byly vzorkovány, popis použité metody vzorkování Místo a bod odběru vzorku Problémy s přístupem, které měly vliv na plochu nebo objem vzorkovaného odpadu Osoby přítomné při odběru Použité zařízení Počet odebraných dílčích vzorku/vzorků Velikost dílčího vzorku/vzorků Pozorování při odběru (například vývin plynu, tepla, chemické reakce) Popis stanovení na místě (pokud je protokol, přiložit k protokolu o vzorkování) Bezpečnostní opatření Dělení a předúprava vzorku - určení místa (například v terénu nebo v laboratoři, uvést zda venku nebo v místnosti) a postupu Balení, konzervace, skladování a doprava vzorku Odchylky od plánu vzorkování Doručení do zkušební laboratoře - Laboratoř, datum doručení, přijato kým 1) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. 10. 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v platném znění. 3) Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. 5) Postupuje se podle normy ČSN ISO 11734 6) Přílohy č. II, III a VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. 10. 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2006/208 ze dne 7. února 2006, kterým se mění přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování a požadavky na hnůj. 7) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy ( zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). 10) Nařízení Komise (ES) č. 2006/208/ES ze dne 7. února 2006, kterým se mění přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování a požadavky na hnůj. 11) Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 12) Příloha č. 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 13) Příloha č. 2 vyhlášky č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb. 14) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech). 17) Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb.