§ 21a Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů – Profesní osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí

§ 21a Profesní osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí (K § 59b odst. 8 zákona) Vzor profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí je uveden v příloze č. 14a této vyhlášky.“. 30. V nadpise ustanovení § 22 se slova „§ 63 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 63 odst. 6“. 31. Ve společném nadpise v ustanovení § 23 a 24 se slova „§ 66 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 66 odst. 4“. 32. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Před zahájením provozu stanice měření emisí zabezpečí její provozovatel kalibraci měřidel, závěrečnou expertízu o splnění všech podmínek k provozování stanice měření emisí a vyhotoví popis organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí. Obsah popisu organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí uvede ministerstvo ve Věstníku dopravy.“. 33. V nadpisu § 25 se za slovo „získání“ tučně vkládají slova „a prohlubování“. 34. Ve společných nadpisech v ustanovení § 25 a 26 se slova „§ 71 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 71 odst. 3“. 35. V § 25 odst. 1 se za slovo „základního“ vkládají slova „a prohlubovacího“. 36. V § 25 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit mechanika a) s novými poznatky o konstrukci, provedení, typických závadách emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu, b) s novými metodickými postupy pro měření emisí kontrolovaných vozidel, c) s novou diagnostickou technikou a možnostmi jejího využívání v podmínkách stanice měření emisí, d) s novými mezinárodními a národními předpisy, které se vztahují k činnosti stanice měření emisí, a e) se závadami v činnosti stanic měření emisí zjištěnými při výkonu státního odborného dozoru.“. 37. V § 26 odst. 1 se slovo „cíli“ nahrazuje slovem „cílům“, za slovo „základního“ se vkládají slova „a prohlubovacího“ a slova „§ 25 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 25 odst. 2 a 3“. 38. V příloze č. 1 části A se bod 3 zrušuje. 39. V příloze č. 1 části B se v nadpisu bodu 1 slovo „naftové“ zrušuje. 40. V příloze č. 1 části B bodu 1 písmeno b) včetně poznámky zní: „b) u vozidel vyrobených od 1. ledna 1981 hodnotu korigovaného součinitele absorpce XL stanovenou pro kontrolovaný typ vozidla při jeho homologační zkoušce k ≤ XL Poznámka: Hodnota korigovaného součinitele absorpce XL (m-1) je uváděna na štítku vozidla, v dílenské dokumentaci k vozidlu a v technickém průkazu vozidla.“. 41. V příloze č. 1 části B se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1. 42. V příloze č. 2 části A se body 3 a 4 zrušují. Dosavadní body 5 až 7 se označují jako body 3 až 5. 43. V příloze č. 2 části A se body 4 a 5 zrušují. 44. V příloze č. 2 části B se text „Kromě opacity, vyjádřené součinitelem absorpce, musí přístroj měřit otáčky motoru, dobu akcelerace motoru a teplotu motoru.“ nahrazuje textem „Kromě opacity, vyjádřené součinitelem absorpce, musí přístroj měřit otáčky motoru a teplotu motoru podle části A bodů 1 a 2 této přílohy a dobu akcelerace motoru.“. 45. V příloze č. 2 se doplňuje část C, která zní: „C. 1. Přístroj musí umožňovat komunikaci s řídicí jednotkou systému řízení motoru v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla nebo emisního systému. Přístroj musí být připojitelný k řídicímu systému motoru takovým způsobem, aby při jeho použití nedošlo k samovolnému vymazání paměti závad nebo k záznamu závad z důvodu připojení přístroje. Přístroj musí podporovat přenos kontrolovaných hodnot za účelem vydání protokolu o měření emisí v reálném čase. 2. Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu. Lhůta kalibrace: podle předpisu výrobce přístroje.“. 46. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. “. 47. Příloha č. 5 se zrušuje. 48. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla (vzor A) se umísťuje na zadní tabulku registrační značky motorového a přípojného vozidla a slouží k označení vozidla, které úspěšně absolvovalo technickou prohlídku ve stanici technické kontroly. Perforace kontrolní nálepky vyjadřuje měsíc a rok, kdy se má vozidlo podrobit následující technické prohlídce ve stanici technické kontroly, kontrolní nálepka podle vzoru A inovuje platnost osvědčení o technické způsobilosti vozidla. Kontrolní nálepku perforuje a vylepuje podle výsledku technické prohlídky kontrolní technik stanice technické kontroly. Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla je provedena podle vzoru A a je barvy červené. Kontrolní nálepka je opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, a ve své střední části stříbrným hologramem, na kterém je černě vyznačena schvalovací značka (ATEST 8 SD 1000). Výroba kontrolní nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje její výrobu ze speciálního k tomu účelu určeného materiálu a v množství potřebném pro celou síť stanic technické kontroly. Prodej a distribuci kontrolní nálepky zabezpečují pověřené organizace na základě objednávek jednotlivých stanic technické kontroly. Kontrolní nálepku stanice technické kontroly objednává u pověřené právnické osoby nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání. Kontrolní nálepka má charakter ceniny a je evidována jako zúčtovatelný doklad jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici technické kontroly. Kontrolní nálepka se ukládá na bezpečné místo. Kontrolní nálepky jsou denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem provedených kontrol a počtem vydaných náhradních nálepek. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich komisionálního zrušení nebo zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu. O jejich zničení se provede záznam v evidenci kontrolních nálepek stanice technické kontroly. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice technické kontroly a pracovník pověřené právnické osoby nebo krajského úřadu. Evidence kontrolních nálepek je u stanic technické kontroly vedena informačním systémem CIS STK. Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence kontrolních nálepek provádí ministerstvo v rámci státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby, kontrolu evidence kontrolních nálepek provádí také krajský úřad. Uspořádání kontrolní nálepky a její umístění na zadní tabulce registrační značky je znázorněno vzory C1, C2, C3 a C4 této přílohy a je následující: a) na obdélníkové jednořádkové tabulce začínající sérií písmen se kontrolní nálepka nalepí do horní poloviny mezery mezi skupinu písmen a první dvojčíslí, podle vzoru C1. U starších provedení tabulek registračních značek se tyto nálepky lepí nad pomlčku mezi skupinu písmen a prvního dvojčíslí, b) na obdélníkové jednořádkové tabulce počínající skupinou čísel (tabulka pro přívěs za osobní automobil) se lepí kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla mezi první dvojčíslí a skupinu písmen do horní poloviny výšky písmen podle vzoru C2, c) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se kontrolní nálepky lepí vlevo od skupiny písmen horního řádku. Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla se lepí do horní poloviny výšky písmen podle vzoru C3, d) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se zkosenými horními rohy (všech rozměrů) se kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla lepí vlevo od skupiny písmen horního řádku ve výšce středu písmen podle vzoru C4. U nových typů provedení tabulky registrační značky (reflexní) se kontrolní nálepky vylepí na vymezené místo1). C1 – obdélníková jednořádková tabulka registrační značky C3 – obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky C4 – obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky se skosenými horními rohy (všech rozměrů) Při provozu vozidla, jeho údržbě a opravách může dojít k poškození již vylepené kontrolní nálepky. V tomto případě může provozovatel vozidla požádat kteroukoliv stanici technické kontroly o výměnu kontrolní nálepky. Žádosti bude vyhověno za podmínky, že stanici technické kontroly předloží technický průkaz vozidla, ve kterém je poslední platná technická prohlídka zapsána. Pracovník stanice po kontrole platnosti technické prohlídky a ztotožnění vozidla kontrolou identifikačních znaků vozidla přidělí držiteli vozidla náhradní kontrolní nálepku a vylepí ji na tabulku registrační značky. Perforací vyznačí platnost shodně se zápisem v technickém průkazu vozidla. 1) Vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel.“. 49. Za přílohu č. 6 se vkládá nová příloha č. 6a, která zní: „Příloha č. 6a k vyhlášce č. 302/2001 Sb. Ochranná nálepka protokolu o měření emisí slouží k osvědčení a kontrole vydání protokolu o měření emisí danou stanicí měření emisí. Ochranná nálepka protokolu o měření emisí je provedena podle vzoru D a je barvy zelené. Je opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, ve své střední časti hologramem, ve své horní části bílým pruhem označeným jedinečným kódem černé barvy skládající se z osmi znaků, který obsahuje libovolnou kombinaci číslic a písmen (dále označován jako „číslo ochranné nálepky“). Na nálepce jsou černými kruhovými body vyznačena dvě místa, která musí být proštípnuta po jejím nalepení na protokol o měření emisí. Výroba ochranné nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje jejich výrobu ze speciálního, k tomu účelu určeného materiálu, a v množství potřebném pro celou síť stanic měření emisí. Prodej a distribuci kontrolních nálepek zabezpečuje ministerstvem pověřená organizace na základě objednávek jednotlivých stanic měření emisí. Ochranné nálepky stanice měření emisí objednává u pověřené organizace nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání. Ochranné nálepky mají charakter ceniny a jsou evidovány jako zúčtovatelné doklady jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici měření emisí. Ochranné nálepky se ukládají na bezpečných místech. Ochranné nálepky jsou ve stanicích měření emisí denně inventarizovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem vydaných protokolů o měření emisí. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich zrušení nebo komisionálního zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. O jejich zničení se provede záznam v evidenci ochranných nálepek protokolu o měření emisí. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice měření emisí a pracovník pověřené právnické osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Evidence ochranných nálepek se řídí podle zásad uvedených v § 6 vyhlášky. Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence ochranných nálepek provádí ministerstvo v rámci státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby. Kontrolu evidence ochranných nálepek ve stanici měření emisí provádí ministerstvo a obecní úřad obce s rozšířenou působností.“. 50. Příloha č. 10 zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. “. 51. Příloha č. 12 zní: „Příloha č. 12 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky. Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách. a) Základní kurz Základní kurz trvá tři týdny a je tematicky rozdělen do 120 vyučovacích hodin, z toho 70 hodin pro teoretickou přípravu, 10 hodin pro odborné konzultace, 32 hodin pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 8 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností. Počet hodin I.Teoretická výuka701.Význam silniční dopravy. Technické prohlídky vozidel. Předpisy o technických podmínkách a schvalování technické způsobilosti vozidel2.Zřizování, organizace a řízení stanic technické kontroly3.Bezpečnostní předpisy4.Základní technické názvosloví5.Činnost stanice technické kontroly6.Centralizovaný informační systém stanic technické kontroly (CIS STK)7.Metrologie ve stanici technické kontroly8.Identifikační znaky vozidla (skupina kontrolních úkonů 0)9.Brzdové zařízení (skupina kontrolních úkonů 1)10.Řízení (skupina kontrolních úkonů 2)11.Výhledy (skupina kontrolních úkonů 3)12.Svítilny, světlomety, odrazky a elektrické zařízení (skupina kontrolních úkonů 4)13.Nápravy, kola, pneumatiky a zavěšení náprav (skupina kontrolních úkonů 5)14.Podvozek a části připevněné k podvozku (skupina kontrolních úkonů 6)15.Jiné vybavení (skupina kontrolních úkonů 7)16.Obtěžování okolí (skupina kontrolních úkonů 8)17.Další prohlídky vozidel k dopravě osob kategorie M2 a M3 (skupina kontrolních úkonů 9)18.Technický stav vozidel a bezpečnost silničního provozu19.Právní problematika stanice technické kontrolyII.Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly32III.Odborné konzultace10IV.Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška)8Celkem120 b) Prohlubovací kurz Prohlubovací kurz trvá tři dny a je tematicky rozdělen do 24 vyučovacích hodin, z toho 10 hodin pro teoretickou přípravu, 2 hodiny pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 8 hodin pro ověření teoretických znalostí. Ověření praktických znalostí nemusí bezprostředně navazovat na části I. až III. Počet hodin I.Teoretická výuka101.Změny v činnosti stanice technické kontroly vyvolané změnou právních předpisů2.Změny ve způsobu provádění technických prohlídek a hodnocení závad vozidel3.Příčiny protiprávního způsobu provádění technických prohlídek a jejich právní dopady na činnost kontrolního technikaII.Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly41.Praktická ukázka vzorového provedení technické prohlídky2.Seznámení s novými postupy při provádění technických prohlídekIII.Odborné konzultace2IV.Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška)8Celkem24“. 52. Příloha č. 13 zní: „Příloha č. 13 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. (K § 62 odst. 3 zákona) a) Zkouška v základním kurzu (1) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění technických prohlídek, kontrole a hodnocení technického stavu vozidla a metrologického zabezpečení ve stanici technické kontroly, jakož i schopnost jejich uplatnění při technické prohlídce. (2) Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro kontrolní techniky. (3) Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Obsahem závěrečné zkoušky je dále formou praktické a ústní zkoušky prověřit technické znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením zejména na správnost a vyhodnocení měření a praktické provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení zjišťovaného technického stavu vozidla. (4) Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení, b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení. (5) Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním. (6) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. (7) Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu. (8) Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl ve všech třech dílčích zkouškách (z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí), vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce. b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu (1) Absolvent základního kurzu, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. K prohlubovacímu kurzu a k závěrečnému přezkoušení prohlubovacího kurzu bude připuštěn kontrolní technik, který se prokáže osvědčením kontrolního technika v souladu s ustanovením § 61 zákona. (2) Obsahem závěrečného přezkoušení prohlubovacímu kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. (3) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení testu provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl a nemusí již dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky 90 % dosažitelného bodového ohodnocení, b) prospěl a musí dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení, c) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení. (4) Ústní zkouška, pokud musí být vykonána, se hodnotí bez ohledu na výsledek předchozího písemného testu. K ústní zkoušce nesmí být připuštěn ten, který v písemném testu neprospěl. Hodnocení ústní zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním. (5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. (6) Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek nebo nejpozději do šesti měsíců po ukončení prohlubovacího kurzu. Kontrolní technik ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování zkoušky s výsledkem neprospěl. Další opakování zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu. (7) Absolventu prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 14. Za vydání se považuje i prodloužení platnosti stávajícího profesního osvědčení kontrolního technika. Předseda zkušební komise, která vykonávala přezkoušení odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika jeho platnost. (8) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § 61 zákona. (9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení bude vydáno na jeden měsíc. (10) U prohlubovacího kurzu v případě, že opakované přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení, a do evidence ministerstva. c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky a přezkoušení prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek stanoví ministerstvo podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.“. 53. Za přílohu č. 13 se vkládá nová příloha č. 13a, která zní: „Příloha č. 13a k vyhlášce č. 302/2001 Sb. (K § 59b odst. 8 zákona) Pracovníci stanice technické kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů v provedení podle zvláštního právního předpisu2) splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a po vydání profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního, mimořádného nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky. Výuka kontrolních techniků ADR je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách. a) základní kurz Základní kurz trvá čtyři dny a je tematicky rozdělen do 30 vyučovacích hodin, z toho 20 hodin pro teoretickou přípravu a pro odborné konzultace, 4 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 6 hodin pro závěrečnou zkoušku. I. Teoretická výuka – předpisová základna výklad Instrukce pro STK základní seznámení s dohodou ADR: Příloha A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětůČást 1 Všeobecná ustanoveníkapitola 1.2Definice a měrné jednotkykapitola 1.6Přechodná ustanoveníČást 2 Klasifikacekapitola 2.2Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídyČást 3 Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množstvíkapitola 3.2Seznam nebezpečných věcíČást 4 Ustanovení o používání obalů a cisterenkapitola 4.2Používání přemístitelných cisterenkapitola 4.3Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel)kapitola 4.4Používání cisteren z vyztužených plastůkapitola 4.5Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadůČást 5 Předpisy pro odesláníkapitola 5.3Značení kontejnerů, MEGC, cisteren,Část 6 Požadavky na konstrukci obalů, nádob a cisterenkapitola 6.7Požadavky na přemístitelné cisternykapitola 6.8Požadavky na konstrukci vybavení snímatelných, nesnímatelných cisteren, MEGC atd.kapitola 6.9Požadavky na konstrukci, výrobu cisteren z vyztužených plastůkapitola 6.10Požadavky na konstrukci, výstroj cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů Příloha B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravěČást 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní dokladykapitola 8.1Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybaveníkapitola 8.5Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látkyČást 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel Oborná konzultace Časový rozsah teoretické části základního kurzu20II. praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince STKČasový rozsah praktické části základního kurzu4III. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí6Celkem30 b) Mimořádný a prohlubovací kurz Prohlubovací kurz trvá tři dny a je tematicky rozdělen do 20 vyučovacích hodin, z toho 11 hodin pro teoretickou přípravu a pro odborné konzultace, 3 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 6 hodin pro závěrečnou zkoušku. I. Teoretická výuka – předpisová základna výklad Instrukce pro STK, popřípadě jejich změn seznámení se změnami dohody ADR v jednotlivých kapitolách: Příloha A - Všeobecná ustanovení a ustanovení tykající se nebezpečných látek a předmětůČást 1 Všeobecná ustanoveníkapitola 1.2Definice a měrné jednotkykapitola 1.6Přechodná ustanoveníČást 2 Klasifikacekapitola 2.2Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídyČást 3 Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množstvíkapitola 3.2Seznam nebezpečných věcíČást 4 Ustanovení o používání obalů a cisterenkapitola 4.2Používání přemístitelných cisterenkapitola 4.3Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel)kapitola 4.4Používání cisteren z vyztužených plastůkapitola 4.5Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadůČást 5 Předpisy pro odesláníkapitola 5.3Značení kontejnerů, MEGC, cisteren,Část 6 Požadavky na konstrukci obalů, nádob a cisterenkapitola 6.7Požadavky na přemístitelné cisternykapitola 6.8Požadavky na konstrukci vybavení snímatelných, nesnímatelných cisteren, MEGC atd.kapitola 6.9Požadavky na konstrukci, výrobu cisteren z vyztužených plastůkapitola 6.10Požadavky na konstrukci, výstroj cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů Příloha B -Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravěČást 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní dokladykapitola 8.1Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybaveníkapitola 8.5Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látkyČást 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel Odborná konzultace Časový rozsah teoretické části základního kurzu11II.praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince STKČasový rozsah praktické části základního kurzu 3III.Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí6Celkem20 Mimořádný kurz je vyhlašován ministerstvem a je pro všechny držitele osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2) závazný a je postaven jako rovnocenný prohlubovacímu kurzu. Mimořádný kurz je vyhlašován v případech, kdy nastane zásadní změna zvláštního právního předpisu2), která svým charakterem vyžaduje výklad.“. 54. Za přílohu č. 13a se vkládá nová příloha č. 13b, která zní: „Příloha č. 13b k vyhlášce č. 302/2001 Sb. (K § 59b odst. 8 zákona) a) Zkouška v základním kurzu (1) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2). (2) Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením kontrolního technika typu K a dokladem o praxi. (3) Obsahem závěrečné zkoušky je formou písemného testu a ústní zkouškou před komisí prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2). Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. (4) Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení, b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení. (5) Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním. (6) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. (7) Absolvent základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů ve stanici technické kontroly ADR, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu. (8) Absolventu základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nebo předmětů ve stanici technické kontroly ADR, který při závěrečné zkoušce prospěl v obou dílčích zkouškách, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí podle provedení uvedeného v příloze č. 14a k této vyhlášce. b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu (1) Absolvent základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů ve stanici technické kontroly ADR, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů ve stanici technické kontroly ADR, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů. (2) Obsahem závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle zvláštního právního předpisu2). Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. (3) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení testu provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl a nemusí již dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky 90% dosažitelného bodového ohodnocení, b) prospěl a musí dále prokazovat odbornou způsobilost ústní zkouškou před komisí, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky 80 % dosažitelného bodového ohodnocení, c) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u zkoušky méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení. (4) Ústní zkouška, pokud musí být vykonána, se hodnotí bez ohledu na výsledek předchozího písemného testu. K ústní zkoušce nesmí být připuštěn ten, který v písemném testu neprospěl. Hodnocení ústní zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním. (5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. (6) Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů podle zvláštního právního předpisu2) nebo nejpozději do šesti měsíců po ukončení prohlubovacího kurzu. Kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů podle zvláštního právního předpisu2) ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování přezkoušení s výsledkem neprospěl. (7) Další opakování přezkoušení prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu. (8) Předseda zkušební komise, která vykonávala zkoušku odborné způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů podle zvláštního právního předpisu2), vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí jeho platnost. (9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § 62 odst. 3. (10) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení bude vydáno na jeden měsíc. (11) U prohlubovacího kurzu v případě, že opakovaná přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení, do evidence ministerstva. c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů stanoví ministerstvo podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.“. 55. Příloha č. 14 zní: „Příloha č. 14 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. “. 56. Za přílohu č. 14 se vkládá nová příloha č. 14a, která zní: „Příloha č. 14a k vyhlášce č. 302/2001 Sb. Zadní strana je shodná se vzorem zadní strany profesního osvědčení zobrazeného v příloze č. 14 k této vyhlášce.“. 57. Příloha č. 16 zní: „Příloha č. 16 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. (K § 71 odst. 3 zákona) Pracovníci stanice měření emisí splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci mechanika až po absolvování stanovené teoretické přípravy, úspěšném ověření znalostí a vydání profesního osvědčení mechanika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro mechaniky. a) Základní kurz Školení v základním kurzu pro mechaniky je zpravidla jednodenní, provádí se samostatně pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory, vozidel poháněných vznětovými motory a vozidel poháněných motory na pohon plynem kapalným například LPG, LNG, H2 nebo plynem stlačeným například CNG, H2. Základní kurz trvá nejméně 8 hodin. Pro získání odborné způsobilosti k měření emisí vozidel na pohon plynem, musí mechanik, který má profesní osvědčení k měření emisí vozidel poháněných zážehovým motorem, absolvovat základní kurz pro mechaniky k měření emisí vozidel na pohon plynem v rozsahu odborných znalostí uvedených v učební osnově tohoto základního kurzu. Počet hodin 1.Emisní chování motorů, homologační předpisy, právní předpisy upravující měření emisí vozidel v provozu, měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení1 2.Metodický postup měření emisí, limity kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, protokol o měření emisí,1 3.Praktická ukázka měření emisí, předepsaný postup pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnosti práce na pracovišti1 4.Vedení evidence o provedených měřeních a ochranných nálepek, informační systém a systém řízení jakosti1 5.Konstrukce a vlastnosti přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění1 6.Konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí1 7.Opakování hlavních zásad měření emisí1 8.Závěrečná zkouška1 Celkem8 b) Prohlubovací kurz Prohlubovací kurz pro mechaniky je jednodenní, provádí se samostatně pro měření emisí vozidel poháněných vznětovými motory a pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory včetně vozidel s motory poháněných plynem kapalným například LPG, LNG, H2 nebo stlačeným plynem například CNG, H2, popřípadě jejich kombinace. Prohlubovací kurz trvá nejméně 8 hodin. Počet hodin 1.Změny v homologačních předpisech, v mezinárodních a národních právních předpisech upravující měření emisí vozidel v provozu, v měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení0,5 2.Změny v metodických postupech měření emisí, limitů kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, změny v protokolu o měření emisí0,5 3.Praktická ukázka změn měření emisí, předepsaného postupu pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnost práce na pracovišti1 4.Změny ve vedení evidence o provedených měřeních, v informačním systému a systému řízení jakosti0,5 5.Změny v konstrukci a vlastnostech přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění0,5 6.Změny v konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí1 7.Nesprávné postupy měření emisí zjištěné při kontrolách1 8.Opakování hlavních zásad měření emisí2 9.Závěrečná zkouška1 Celkem8“. 58. Příloha č. 17 zní: „Příloha č. 17 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. (K § 71 odst. 3 zákona) a) Zkouška v základním kurzu (1) Na závěr základního kurzu pro mechaniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických znalostí před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí a dovedností vztahujících se k měření emisí, kontrole, seřízení a hodnocení technického stavu motoru a jeho příslušenství, metrologického zabezpečení a vedení agendy ve stanici měření emisí, jakož i schopnost jejich uplatnění při měření emisí. (2) Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru, případně osvědčením o absolvování specializované výuky k problematice emisí vozidel, a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro mechaniky. (3) Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost mechanika k měření emisí. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. (4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení, b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení. (5) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. (6) Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování písemného testu v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíce po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu. (7) Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení odborné způsobilosti mechanika k provádění měření emisí podle provedení uvedeného v příloze č. 18 k této vylášce. b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu (1) Absolvent základního kurzu, který je držitelem profesního osvědčení mechanika měření emisí, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odborné způsobilosti mechanika měření emisí. K prohlubovacímu kurzu a k závěrečnému přezkoušení prohlubovacího kurzu bude připuštěn mechanik, který se prokáže osvědčením mechanika měření emisí v souladu s ustanovením § 71 zákona. (2) Obsahem závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost mechanika k provádění měření emisí. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. (3) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení přezkoušení provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u písemné zkoušky nejméně 90 % dosažitelného bodového ohodnocení, b) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl u písemné zkoušky méně než 90 % dosažitelného bodového ohodnocení. (4) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. (5) Absolvent prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu. Tuto žádost může podat nejpozději do jednoho měsíce bez ztráty odborné způsobilosti mechanika k provádění měření emisí. Mechanik ztratí odbornou způsobilost k provádění měření emisí ve lhůtě jednoho měsíce po absolvování zkoušky s výsledkem neprospěl. (6) Další opakování přezkoušení prokazující odbornou způsobilost mechanika k provádění měření emisí není možné bez nového absolvování základního kurzu. (7) Předseda zkušební komise, která vykonávala přezkoušení odborné způsobilosti mechanika k provádění měření emisí, vyznačí na základě výsledku vykonaného přezkoušení do profesního osvědčení mechanika měření emisí jeho platnost. (8) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem prospěl, profesní osvědčení mechanika bude vydáno na dobu dle ustanovení § 71 zákona. (9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení mechanika bude vydáno na jeden měsíc. (10) U prohlubovacího kurzu v případě, že opakované přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení mechanika pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení mechanika a do evidence ministerstva. c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky a přezkoušení prokazující odbornou způsobilost mechanika měření emisí stanoví ministerstvo podle § 88 odst. 2 zákona ve Věstníku dopravy.“. 59. Příloha č. 18 zní: „Příloha č. 18 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. Zadní strana je shodná se vzorem zadní strany profesního osvědčení zobrazeného v příloze č. 14 k této vyhlášce.“. 60. V příloze č. 19 body 2.1 a 2.2 znějí: „2.1 Kontrolní linka STK pro osobní automobily (LOA) a) čtyři kontrolní stání pracnost TPr OA 35 min. tLOA4 = 0,59 hpočet kontrolních techniků na lince p = 4ztráta počtu TPr (zahájení a ukončení práce) z = 2 teoretická kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok) KLOA4 = (p.h / tLOA4 - z) . d = (4.8 / 0,59 - 2).203 = 10 604 = ~ 10 600 TPr/rok b) tři kontrolní stání pracnost TPr OA 34 min.: tLOA3 = 0,57 hpočet kontrolních techniků na lince: p = 3ztráta počtu TPr: z = 1 teoretická kapacita kontrolní linky: KLOA3 = (p.h / tLOA3 - z).d = (3.8 / 0,57 - 1).203 = 8.340 = ~ 8.300 TPr/rok 2.2 Kontrolní linka STK pro užitkové automobily (LUA) pracnost TPr UA je 86 min. (dva pracovníci po 40 min.): tLUA = 1,44 hpočet kontrolních techniků na lince: p = 4ztráta počtu TPr: z = 1 teoretická kapacita kontrolní linky KLUA = (p.h / tLUA - z).d = (4.8 / 1,44 - 1).203 = 4.308 = ~ 4.300 TPr/rok“. 61. V příloze č. 19 bod 3 zní: 3. Výpočet teoretické kapacity provozovny STK Kapacita STK je dána součtem kapacit jednotlivých kontrolních linek pro stejný druh vozidel. ∑ KL TPr/rok.“. 62. V příloze č. 19 se doplňují body 4 a 5, které znějí: „4. Výpočet provozní kapacity provozovny STK Provozní kapacita STK se určí výpočtem kapacity provozovny STK dle skutečného efektivního denního pracovního času hs, který se spočítá ze skutečné týdenní provozní doby vydělené 5. Provozní kapacita STK = ∑ KL.hs/ h TPr/rok 5. Skutečně využitá kapacita provozovny STK Skutečná kapacita kontrolní linky se určí dosazením skutečného efektivního denního pracovního času (h), případně počtu produktivních dnů v roce (d), a počtu kontrolních techniků na kontrolní lince (p) do příslušného vzorce uvedeného v bodech 2.1 nebo 2.2 5.1 Skutečně využitá kapacita STK pro OA Upravený počet OA pro STK OA se vypočte ze vzorců: Pravidelné technické prohlídky: Po dosazení hodnot koeficientů dle pracnosti: SOAp = M1 + N1 + 0,5.(O1 + O2) + 0,5.L Opakované technické prohlídky: Po dosazení hodnot koeficientů: SOAo = [M1 + N1 + 0,5.(O1 + O2) + 0,5.L].0.33 Evidenční kontroly Po dosazení hodnot koeficientů: SOAe = [M1 + N1 + 0,5.(O1 + O2) + 0,5.L].0.1 Skutečně využitá kapacita STK pro OA SOA = SOAp + SOAo + SOAe (Technických prohlídek OA za rok) 5.2 Skutečně využitá kapacita STK pro UA Upravený počet UA pro STK UA se vypočte ze vzorců: Pravidelné prohlídky UA Po dosazení hodnot koeficientů dle pracnosti: SAUp = M2 + M3 + N2 + N3 + 0.5.(O3 + O4) Opakované prohlídky UA Po dosazení hodnoty koeficientu: SAUo = [M2 + M3 + N2 + N3 + 0.5.(O3 + O4)].0.33 Evidenční kontroly UA SAUe = [M2 + M3 + N2 + N3 + 0.5.(O3 + O4)].0.07 Skutečně využitá kapacita STK pro UA SAU = SAUp + SAUo + SAUe (Technických prohlídek UA za rok)“. 62. V příloze č. 20 bodech 1, 2, 4 písm. a) až c) a 5 se text „– osvědčení o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,“ zrušuje. 63. V příloze č. 20 bodu 2 se text „– protokol o předchozí technické prohlídce, na jejímž základě je prováděna opakovaná technická prohlídka.“ zrušuje. Čl. II (1) Namísto ochranné nálepky podle § 5 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, lze opatřit protokol o měření emisí kontrolní nálepkou podle § 5 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a to do vyčerpání zásob kontrolních nálepek, nejdéle však do 30. června 2015. (2) Knihu evidence osvědčení o měření emisí a kontrolních nálepek stanice měření emisí uchovává podle § 6 odst. 5 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (3) Údaje dokumentující přítomnost vozidla na stanici technické kontroly podle § 14a odst. 1 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí provozovatelé stanic technické kontroly začít vkládat do CIS STK nejpozději do 31. prosince 2015. (4) Údaje o zahájení a provedení technické prohlídky automatickým vložením do CIS STK pomocí čárových kódů podle § 14a odst. 2 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí provozovatel stanice technické kontroly zabezpečit od 1. ledna 2016. (5) Protokoly o měření emisí vozidla podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vydává stanice měření emisí, a to do vyčerpání zásob těchto protokolů, nejdéle však do 31. prosince 2015. (6) Stanice měření emisí, která provádí měření emisí vozidel s motorem s řízeným systémem a která není vybavena softwarem pro vydávání protokolů podle § 3 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, vydá protokoly o měření emisí podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky s přílohou obsahující výpis readiness kódů a paměti závad řídicí jednotky nejpozději do 30. června 2016. (7) Namísto záznamníků závad a protokolů o technické prohlídce podle přílohy č. 10 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, využívají provozovatelé stanic technických kontrol záznamníky závad a protokoly o technické prohlídce podle přílohy č. 10 vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a to do doby úpravy CIS STK, nejdéle však do 31. prosince 2015. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou bodů 5, 13, 14, 15, 18 a 60, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Ťok v. r.