§ 7 Vyhláška o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů – Účinnost

§ 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Tošovský v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. Pro účely výpočtu elektřiny z kombinované výroby se rozumí: a) celkovou účinností podíl součtu užitečného tepla a vyrobené elektřiny v procesu kombinované výroby vázané na dodávku užitečného tepla, popřípadě mechanické energie, k celkovému množství tepla v palivu při kombinované výrobě tepla a elektrické, případně mechanické energie vázané na dodávku užitečného tepla, b) soustrojím soustrojí skládající se ze zdroje tepelné a elektrické, případně mechanické energie a je základní výrobní jednotkou kombinované výroby elektřiny a tepla, c) sériovou sestavou soustrojí sériová sestava strojů ohraničená hranicí kombinované výroby, d) poměrnou úsporou primární energie číselný údaj vyjadřující podíl úspory primární energie získaný společnou výrobou elektřiny a tepla oproti samostatné výrobě elektřiny a tepla vyjádřený v procentech, e) ekvivalentem elektřiny množství mechanické energie přepočtené na elektřinu. Elektřina z vysoce účinné kombinované výroby se stanoví následujícím postupem: a) Výroba elektrické energie pomocí společné výroby elektřiny a tepla s vysokou účinností se považuje za rovnou celkové roční nebo měsíční výrobě elektrické energie v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně elektřiny a tepla měřené na výstupu (svorkách) hlavních generátorů elektřiny: 1) pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla typů d), e), f), g), h) a i) uvedených v § 2 odst. 1 s celkovou roční nebo měsíční prahové hodnoty účinnosti minimálně ve výši 75 %. 2) pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla typů a) a c) uvedených v § 2 odst. 1 s celkovou roční nebo měsíční prahové hodnoty účinnosti minimálně ve výši 80 % 3) pro zařízení typu b) v zapojení podle typového schématu uvedeného v žádosti. b) U zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovou roční nebo měsíční účinností nižší než je uvedena v písm. a) bodu 1) a 2), nebo tam, kde není výroba kogenerační elektřiny přímo měřena se výroba elektrické energie ze společné výroby elektřiny a tepla stanovuje podle následujícího přehledu a vzorce: 1) Parní protitlaká turbína Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s protitlakou turbínou kde není měření svorkové výroby elektřiny, se stanoví podle vztahu: ET = QužT.yp.xp ( MWh) QužT (MWh) se rovná množství užitečné tepelné energie dodávané z kombinované výroby k dalšímu využití. Množství užitečného tepla se stanoví podle definice měřením nebo vyhodnocením z naměřených hodnot. yp [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla, Hodnoty yp pro protitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce: P2P11,62,02,53,56,09,013,016,00,080,210,230,260,280,350,400,430,440,120,180,200,230,260,320,370,380,390,250,130,150,180,200,270,310,330,340,500,060,100,130,150,220,270,290,300,70-0,060,100,130,190,230,250,261,30--0,050,070,140,180,200,21 P1 je vstupní tlak [MPa] P2 je protitlak [MPa] xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce: zatížení1008060402010XP1,000,980,950,900,750,6 Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu: zatížení = Px/Pj.100 [%] Pj je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW] Pxse vypočítá jako Ex / zx přičemž Ex je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh] Zxje počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h] 2.Kondenzační odběrová turbína Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu: ET = QužT.yko.xp [MWh] QužT [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1. yko [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla, Hodnoty yko pro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce: trP11,62,02,53,56,09,013,016,0> = 50,2300,2550,2800,3200,3800,4300,4800,500(0,230)(0,255)(0,280)(0,320)(0,380)(0,430)(0,480)(0,500)30,2200,2450,2700,3100,3600,4150,4650,485(0,225)(0,250)(0,275)(0,315)(0,365)(0,420)(0,475)(0,495)10,2100,2350,2600,2950,3500,4000,4500,465(0,220)(0,245)(0,270)(0,305)(0,360)(0,410)(0,465)(0,480)00,2000,2330,2550,2850,3400,3950,4400,455(0,215)(0,240)(0,270)(0,300)(0,355)(0,410)(0,460)(0,480)-10,1950,2200,2500,2800,3350,3850,4350,455(0,210)(0,235)(0,265)(0,295)(0,350(0,400(0,460)(0,470)-30,1850,2100,2300,2650,3250,37000,4200,435(0,205)(0,230)(0,260)(0,287)(0,345)(0,395)(0,450)(0,465)-50,1750,2000,2250,25000,3100,3550,4000,410(0,200)(0,225)(0,255)(0,28)(0,335)(0,385)(0,440)(0,450)-70,1600,1850,2150,2350,2950,3400,3840,400(0,190)(0,215)(0,250)(0,270)(0,330)(0,375)(0,432)(0,440) P1 je vstupní tlak [MPa] tr je průměrná měsíční teplota ovzduší [°C] Hodnoty yko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70°C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50°C. Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí tr = 5°C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70°C) a tr = -7°C. Nižší průměrné měsíční teploty než uvedené se v ČR nevyskytují, průběh veličiny yko je prakticky lineární. xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1. Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny E sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem. ET ≤ E – EK Množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem se vypočte podle vzorce: EK=Mko.(iad–iko)qelkond kde iad [GJ/t] je entalpie admisní páry (na vstupu do turbiny) iko [GJ/t] je entalpie kondenzátu na výstupu z kondenzátoru qelkond [GJ/MWh] je měrná spotřeba tepla na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu (stanovená výrobcem nebo nezávislou organizací) Mko [t] je množství turbinového kondenzátu za hodnocené období 3. Plynová turbína s rekuperací tepla Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovací turbínou při provozu s rekuperací tepla, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu: ET = QužT.yst [MWh] QužT [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1. yst [-] se vypočítá jako yst = y.xs.xi, přičemž xs [-] součinitel teploty ovzduší, vyjadřuje vliv průměrné měsíční teploty ovzduší, xi [-] součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny, vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu, y [-] je poměr elektrického a tepelného výkonu stanovený výrobcem. Teplota ovzduší (°C)-15-5+5+15+25xs1,151,101,061,000,95 Zatížení %1009080706050xi1,000,990,970,940,890,80 Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu: zatížení = Px/Pj.100 [%] Pi je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW] PX se vypočítá jako EX / zX přičemž EX je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh] zX je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h] 4. Spalovací pístový motor Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovacím motorem, při provozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s plným využitím odpadního tepla, která nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu: ET = QužT.ysm [MWh] QužT [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1. ysm [-] se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky, jinak se uvažuje s hodnotou: 0,52 u jednotek s jmenovitým výkonem nižším než 100 kWe 0,67 u jednotek s jmenovitým výkonem 100 - 300 kWe 0,75 u jednotek s jmenovitým výkonem vyšším než 300 kWe 5. Paroplynové zařízení s dodávkou tepla Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí v paroplynovém cyklu, který nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu: ET = QužT.ypp [MWh] QužT [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1. ypp-se stanoví ze vztahu ypp=Pst.xs.xi+Pko.xp.xtQpp Pst [MW] je výkon spalovací turbíny Pko [MW] je výkon kondenzační odběrové turbíny Qpp [MW] je tepelný výkon soustrojí xs [-] je součinitel teploty ovzduší (viz odstavec 3) xi [-] je součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny (viz odstavec 3) xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (viz odstavec 1) xt [-] je součinitel vlivu tepelného výkonu spalin xt se stanoví podle průměrné měsíční teploty ovzduší takto: pro tZ od 0°C včetně až do - 15°C:1,05 pro tZ nad 0°C až do + 15°C:1,02 6. Kombinace více typů kombinované výroby v jedné výrobně Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby, u které bude uplatněn příspěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výrobě upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit ministerstvem. Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby uvedené v této příloze vyhlášky. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. (1) Účinnost procesu kombinované výroby jako kritéria pro stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby s nárokem na příspěvek se stanovuje výpočtem jako úspora primární energie podle odstavce 3 nebo podle odstavce 16 této přílohy. Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok. (2) Užitečným teplem, teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chlazení; užitečným teplem není teplo spotřebované pro vlastní spotřebu výroby tepla, nebo elektřiny, nebo tepla a elektřiny; užitečným teplem není ani teplo spotřebované pro výrobu elektřiny u sériově řazených turbosoustrojí navazujících na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (3) Výpočet úspor primární energie UPE=1-1ηqTηrV+ηeTηrE.100 % přičemž dílčí účinnosti výroby tepla ηqT a elektřiny ηeT v teplárně se stanoví podle vzorců: ηqT=QužTQpalT - ηeT=ETQpalT - ηqT - je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních výroben elektřiny a tepla se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045. [-] ηeT - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny z kombinované výroby v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně vázaná na dodávku užitečného tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107. [-] ηrV - je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-] ηrE – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 13) [-] QužT – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, stanoví se podle definice buď měřením nebo vyhodnocením naměřených hodnot [MWh] QpalT– je energetický potenciál paliva použitého v procesu kombinované výroby ke společné výrobě užitečného tepla a elektřiny, při splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celkové palivo spotřebované v soustrojí nebo sériové sestavě soustrojí [MWh] Energetický potenciál paliva použitého v kombinované výrobě se stanoví podle vzorce: QpalT = Qpal,celkT - Qpal,výtT - Qpal,elkondT Qpal,elkondT – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě kondenzační elektřiny [MWh] a odečítá se u zařízení parních kondenzačních odběrových turbín, pokud celková účinnost je nižší než 80%. Vypočte se ze vztahu: Qpal,elkondT = EK.spalev EK – je množství elektřiny [MWh] vyrobené kondenzačním způsobem a vypočtené podle přílohy č. 3, bod 2. spalev – je měrná spotřeba paliva na výrobu kondenzační elektřiny [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace Qpal,celkT – je celkový energetický potenciál paliva použitého v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo ve výrobně včetně výtopenského energetického potenciálu [MWh]; stanoví se měřením Qpal,výtT – je výtopenský energetický potenciál paliva soustrojí nebo výrobny [MWh], stanoví se jako součet množství paliva spáleného ve výtopenských kotlích a paliva spotřebovaného na dodávku tepla z parních redukčních stanic Vypočte se ze vztahu: Qpal,výtT = Quž, výtT.spaltd Quž, výtT – je dodávka užitečného tepla z výtopenských kotlů a redukčních stanic [MWh] (změřená nebo zjištěná vyhodnocením změřených hodnot) spaltd – je měrná spotřeba paliva na výrobu užitečného tepla [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace ET – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny [MWh] vázaná na dodávku užitečného tepla ze soustrojí, sériové sestavy soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, v případě splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celou svorkovou výrobu elektřiny. (4) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech. (5) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny. (6) Tabulka č. 1 PalivoZařízení KVET vybudované do roku19961997199819992000200120022003200420052006-2011ηripalEηripalEηripalEηripalEηripalEηripalEηripalEηripalEηripalEηripalEηripalEPevnéČerné uhlí39,70040,50041,20041,80042,30042,70043,10043,50043,80044,00044,2Hnědé uhlí, lignit37,30038,10038,80039,40039,90040,30040,70041,10041,40041,60041,8Dřevní hmota25,00026,30027,50028,50029,60030,40031,10031,70032,20032,60033,0Biomasa20,00021,00021,60022,10022,60023,10023,50024,00024,40024,70025,0Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad20,00021,00021,60022,10022,60023,10023,50024,00024,40024,70025,0KapalnéTopné oleje39,70040,50041,20041,80042,30042,70043,10043,50043,80044,00044,2Biopaliva39,70040,50041,20041,80042,30042,70043,10043,50043,80044,00044,2Biologicky rozložitelný odpad20,00021,00021,60022,10022,60023,10023,50024,00024,40024,70025,0Neobnovitelný odpad20,00021,00021,60022,10022,60023,10023,50024,00024,40024,70025,0PlynnéZemní plyn50,00050,40050,80051,10051,40051,70051,90052,10052,30052,40052,5Plyn z rafinace/vodík39,70040,50041,20041,80042,30042,70043,10043,50043,80044,00044,2Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo35,00035,00035,00035,00035,00035,00035,00035,00035,00035,00035,0Bioplyn36,70037,50038,30039,00039,60040,10040,60041,00041,40041,70042,0 (7) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 v souvislosti s rokem výstavby. Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby. Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny. (8) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem (7) harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku. (9) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50% investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení. Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně. V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby. V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem. (10) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu ηrpalE přímo hodnota ηripalE z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu. ηrpalE=∑i=1nQpal,i·ηripalE∑i=1nQpal,i % Qpal,i - podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ]. ηripalE - harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva. [%] (11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15 °C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu ttep dosahuje 8 °C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o ΔηrtepE = 0,1.(15-8) = 0,7 [%] Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích. (12) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny ηrtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení knap.úrovně přip. Tabulka č. 2 NapětíHodnota korekčního faktoru kinap.úrovně připElektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavyElektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením> 200 kV1,0000,985100-200 kV0,9850,96550-100 kV0,9650,9450,4-50 kV0,9450,925< 0,4 kV0,9250,860 Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu knap.úrovně přip. přímo hodnota kinap.úrovně přip. z tabulky č. 2. V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny. knap.úrovňě přip=∑i=1nkinap.úrovně přip. . Ei∑i=1nEi - Ei - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh] kinap.úrovně přip - jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn. (13) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 3 se stanoví podle vzorce ηrE = (ηrpalE + ΔηrtepE ).knap.úrovně přip [%] (14) Tabulka č. 3 PalivoDruh médiaPára/horká vodaPřímé výfukové plynyηripalVηripalVPevnéČerné uhlí88,00080,000Hnědé uhlí, lignit86,00078,000Dřevní hmota86,00078,000Biomasa80,00072,000Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad80,00072,000KapalnéTopné oleje89,00081,000Biopaliva89,00081,000Biologicky rozložitelný odpad80,00072,000Neobnovitelný odpad80,00072,000PlynnéZemní plyn90,00082,000Plyn z rafinace/vodík89,00081,000Koksárenský, vysokopecni a jiné odpadní plyny, odpadní teplo80,00072,000Bioplyn70,00062,000 Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst.3 za hodnotu nrV hodnota ηripalV – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce ηrV=∑i=1nQpal,i.ηripalV∑i=1nQpal,i-5 % Qpal,i - jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ] ηripalV - jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%] (15) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem. (16) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí ηel, kde rok výstavby je 31.12.1995 a později, v % je 43x při měrné spotřebě energie v palivu Sevpal 2,32 GJ/GJ nebo 8,36 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50 MW je účinnost výroby ηel 35 % xx při měrné spotřebě energie v palivu Sevpal 2.85 GJ/GJ nebo 10,26 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50 MW je účinnost výroby ηel 40xx% při měrné spotřebě energie v palivu Sevpal 2,5 GJ/GJ nebo 9 GJ/MWh. Poznámky: xplatí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedenou do provozu po 31.12.1995; pro kogenerační zdroje s rokem uvedení do provozu před 31.12.1995 platí ηel = 39,8%, Sevpal = 2,51 GJ/GJ nebo 9,04 GJ/MWh. xxplatí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla. (17) Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu ηet Provozní souborÚčinnost výroby ηetMěrná spotřeba energie v palivu Setpal%GJ/GJplynová turbína + spalinový kotel741,35plynová turbína + spalinový kotel - špičkový provoz283,57paroplynový cyklus s využitím tepla721,39Paroplynový cyklus s kondenzací50x1,39 Poznámka: x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla). (18) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem ηkj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli ηet Jmenovitý el. Výkon kogenerační jednotkyteplota vody na výstupu z kogenerační jednotkyúčinnost výroby energie v kogen. jednotce ηetměrná spotřeba energie v palivu na výrobu el. Sevpalúčinnost výroby energie (tep.+el.) v kotelně ηetxKW°C%GJ/MWh%do 100do 90754,875 + 9xK/(1 + K)nad 100do 90804,580 + 5xK/(1 + K)nad 10091 - 100754,875 + 10xK/(1 + K)nad 100101 – 110695,2269 + 16xK/(1 + K)nad 100111 – 120645,6264 + 21xK/(1 + K)nad 100121 - 130596,159 + 26xK/(1 + K)nad 100nad 130546,6754 + 31xK/(1 + K) Kx=QpalkoQpalkj Qpalko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ) Qpalkj energie paliva spáleného v kotlích (GJ) (19) V případě společného a současně probíhajícího procesu výroby elektřiny, tepla a mechanické energie lze převést mechanickou energii (nejčastěji využívané k výrobě tlakového vzduchu) na ekvivalent elektřiny. Přitom z tepelné energie páry na výrobu mechanické energie v parním turbosoustrojí Qm lze vyrobit ekvivalentní množství elektřiny EekvivT Výsledná hodnota elektřiny z kombinovaného procesu pro výpočet dílčí elektrické účinnosti z kombinovaného procesu se stanoví podle vzorce ET = EsvorkováT + EekvivT (MWh) U turbosoustrojí v kondenzačním nebo protitlakém režimu se stanoví: Eekviv=Qm qcl (MWh) Qm - spotřeba tepla v páře na výrobu mechanické energie (GJ) qel - měrné spotřeba tepla na výrobu elektřiny (GJ/MWh) Měrná spotřeba tepla v páře na výrobu elektřiny se stanoví a) u turbosoustrojí v kondenzačním režimu se stanoví qel = qelk Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším qelk = 3,96 x kp x ko [GJ/MWh] Pro soustrojí se jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW. qelk = 4,1 x kp x ko [GJ/MWh] Hodnoty koeficientu kp pro obvyklé tlakové úrovně admisní páry a teploty kondenzátu tko jsou uvedeny v tabulce č.4. Tabulka č.4 tkotlak admisní páry MPa°C9,06,03,52,52,01,6403,0383,2413,4523,7103,8984,046603,2473,4653,7554,1224,3184,543803,4853,7574,1624,6404,9125,224 Hodnoty mezi jednotlivými sloupci a řádky se stanoví interpolací. b) u turbosoustrojí v protitlakém režimu se stanoví qel = qelpt Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším qelpt = 3,96.ko (GJ/MWh) Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW qelpt = 4,1.ko (GJ/MWh) c) u turbosoustrojí v kondenzačním odběrovém režimu se stanoví EekvivalentT=Mvstad.(ivst-iod)qelpt+(Mvst-Mod).(ivstnt-iko)qelk (MWh) Mvst - množství páry na vstupu do turbíny (t) Mod - množství páry do odběru (t) ivstad - entalpie vstupní admisní páry (GJ/t) ivstnt- entalpie vstupní nízkotlaké páry (GJ/t) iod - entalpie páry od odběru (GJ/t) iko - entalpie kondenzátu (GJ/t) Zatížení v měsíci se stanoví pomocí hodnoty korekčního koeficientu ko, který je stanoven na provozní výkon menší než jmenovitý v tabulce č. 5. Tabulka č. 5 Px/Pj (%)1009080706050403020ko1,01,011,0231,0391,0611,0911,1361,2121,364 Elektrický výkon Px se stanoví z provozních hodnot ve sledovaném měsíci Px=Exzx MW Pj - jmenovitý výkon turbíny (MW) Px - dosažený elektrický výkon v daném měsíci Ex/zx (MW) Ex - výroba elektřiny v daném měsíci (MW) zx - počet provozních hodin turbíny v daném měsíci (h) Hodnoty mezi jednotlivými sloupci lze stanovit interpolací nebo pro Px/Pj < 1 podle vzorce ko=Px/Pj+0,1Px/Pjx1,1 Nelze-li spolehlivě určit hodnoty Px nebo Pj, je možno místo poměru Px/Pj dosadit poměr průměrného naměřeného a jmenovitého průtoku páry na vstupu do turbíny Mx/Mj. (20) Při určení celkové účinnosti procesu kombinované výroby elektřiny a tepla se postupuje níže uvedeným způsobem. Celková účinnost se stanoví jako poměr součtu ročních nebo měsíčních hodnot výroby elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie vyrobených v procesu kombinované výroby dělený energií vstupního paliva použitého na společnou výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie ve sledovaném období ηcelk=3,6.ET+QužT+QmTQpalT.100=3,6.(ET+EekvivT)+QužTQpalT.100(%) ηcelk – celkovou účinností procesu kombinované výroby (%) ET – výroba elektřiny na svorkách generátoru v procesu kombinované výroby (MWh) EekvivT – ekvivalentní množství elektřiny odpovídající výrobě mechanické energie (MWh) QužT – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného z kombinovaného procesu, jehož množství je stanoveno podle definice (GJ) Qm– výroba mechanické energie v procesu kombinované výroby (GJ) QpalT – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě užitečného tepla, elektřiny a mechanické energie v kombinovaném procesu (GJ) Výpočet dosažené účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí, nebo měrné spotřeby energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí se doplňuje o mechanickou energii a to: - spalev=spaltd.qcl=QpalQd.Qcl+QmEsv+Eekviv (GJ/MWh) Qd – teplo dodané na výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie (GJ) - ηel=3,6spalev.100 (%) Příloha č. 5 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. 1. Veškerá elektřina vyrobená výhradně z druhotných zdrojů je elektřinou s nárokem na příspěvek podle zákona 2. Při využívání druhotného paliva ve směsi nebo současně s fosilním nebo jiným běžným palivem, např. TTO, LTO (dále jen primární palivo), je-li známo složení směsi a výhřevnost jejích složek, dělí se výstupní elektřina na složky shodným podílem jako podíl energetického potenciálu vstupních paliv. Na druhotné palivo připadá podíl E=QdQps+Qd.Ec MWh kde Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv Qd [MWh] je energetický potenciál druhotného paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti) Qps [MWh] energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti) Přitom Qps + Qd [MWh] je energetický potenciál směsi paliv 3. Spaluje-li se v zařízení určeném ke spalování primárního paliva současně nebo ve směsi druhotné palivo, jehož podíl ve směsi, popř. výhřevnost (nebo obojí) nejsou dostatečně přesně známy, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na druhotné palivo z úspory primárního paliva podle vztahu E = Ec.Δq [MWh] přičemž Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv Δq=1-Qps.ηpQv.100 - kde Qv [MWh] je výroba tepelné energie v kotlích ze spalované směsi paliv ηp [%] je účinnost výroby tepla při samostatném spalování primárního paliva; nelze-li spalovat samotné primární palivo, dosadí se účinnost při jeho maximálním podílu ve směsi Qps [MWh] energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti) Přitom Qps + Qd [MWh] je energetický potenciál směsi paliv Δq [-] je poměrná úspora primárního paliva při spalování směsi 4. Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli a současně pára vyráběná v jiném kotli, který spaluje primární palivo, a obě množství jsou samostatně měřena, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo podle vztahu E=QotQvp+Qot.Ec MWh kde Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv Qot [MWh] je výroba tepelné energie z odpadního tepla ve spalinovém kotli Qvp [MWh] výroba tepelné energie z primárního paliva v samostatném kotli Přitom Qvp + Qot [MWh] je celková výroba tepelné energie 5. Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli, který je přitápěn primárním palivem, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo z úspory primárního paliva podle vztahu E = Ec.Δq [MWh] řičemž Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv Δq=1-Qpp.ηppQv.100 kde Qpp [MWh] je energetický potenciál přitápěcího paliva Qv [MWh] je výroba tepelné energie ve spalinovém kotli s přitápěním ηpp [%] je účinnost, při spalování primárního paliva v kotli obdobného výkonu a parametrů páry Δq [-] je poměrná úspora primárního paliva při využívání odpadního tepla Příloha č. 6 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. 1) Rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2008 stanovující podrobné pokyny pro provádění a uplatňování přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES. Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2006, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES.