§ 14 Vyhláška o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu – Účinnost

§ 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012. Ministr: MUDr. Kuba v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Havarijní plán obsahuje: a) identifikační údaje o držiteli licence (název obchodní firmy právnické nebo fyzické osoby, její sídlo nebo bydliště, identifikační číslo nebo rodné číslo, druh licence), údaje o zařízeních, kterých se havarijní plán týká, datum zpracování, datum schválení, datum nabytí účinnosti, dobu platnosti, jméno osoby zpracovatele a jeho pracovní zařazení, jméno schvalující osoby a její pracovní zařazení a jejich podpisy, b) seznam příloh, které tvoří havarijní plán, c) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování a ve fázi výstrahy, při stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze, d) organizační schéma s popisem základních vztahů a odpovědností, e) přehled spojení na subjekty podílející se na řešení předcházení stavu nouze a stavu nouze, včetně spojení na subjekty podílející se na likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízení, f) zásady postupu při likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízení, g) postup při oznamování předcházení stavu nouze a vyhlašování stavu nouze. Havarijní plán plynárenské soustavy České republiky dále obsahuje ustanovení o složení Centrálního krizového štábu plynárenské soustavy České republiky včetně jeho statutu a jednacího řádu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. (1) Podklady zpracované provozovatelem přepravní soustavy obsahují: a) popis přepravní soustavy a určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu, b) zajištění infrastrukturního standardu podle nařízení (EU) 2017/1938 1. vzorec N-1, 2. určení jediné největší plynárenské infrastruktury, 3. výpočet vzorce N-1 na úrovni České republiky, 4. popis hodnot používaných pro všechny parametry ve vzorci N-1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu, 5. uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N-1, 6. vysvětlení výsledků výpočtu vzorce N-1 při úrovni zásobníků na 30 % a 100 % jejich maximálního pracovního objemu, 7. vysvětlení hlavních výsledků simulace vzorce N-1 pomocí hydraulického modelu, c) obousměrná kapacita 1. propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacita obousměrných toků, 2. ujednání, jimiž se řídí užívání kapacity obousměrného toku, 3. udělené výjimky z obousměrnosti pro jednotlivé propojovací body, d) návrh opatření pro snížení identifikovaných rizik ze strany provozovatele přepravní soustavy. (2) Podklady zpracované provozovatelem distribuční soustavy obsahují: a) údaje o: 1. výši spotřeby plynu na vymezeném území (roční spotřeba za poslední dva a čtyři roky, maximální denní spotřeba za poslední dva roky a maximální denní spotřeba za poslední dva a čtyři roky a za posledních dvacet let), 2. skutečném průtoku plynu na vstupních a výstupních bodech distribuční soustavy (roční průtok plynu za poslední dva roky, maximální denní průtok plynu za poslední dva a čtyři roky a maximální denní průtok plynu za poslední dva a čtyři roky a za posledních dvacet let), včetně členění podle typu zákazníků, b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše hlavní distribuční infrastruktury (zejména přerušení toku plynu přes jednu či více vnitrostátních předávacích stanic), c) popis výskytu narušení dodávek v předchozích letech včetně doby trvání, dopadů na zákazníky, d) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik, e) popis distribuční soustavy a identifikace klíčové infrastruktury pro bezpečnost dodávek. (3) Podklady zpracované provozovatelem zásobníku plynu obsahují: a) údaje o 1. vstupních a výstupních bodech každého zásobníku plynu a jejich napojení na jednotlivé navazující soustavy, 2. celkové skladovací kapacitě virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu (celkový i pracovní objem), 3. maximálním těžebním výkonu virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu, 4. maximálním vtláčecím výkonu virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu, 5. těžební křivce jednotlivých zásobníků plynu, 6. počtu a výkonech kompresorových jednotek umístěných v každém zásobníku plynu, b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše zásobníků plynu a dopady na navazující soustavy, c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik. (4) Podklady zpracované výrobcem plynu obsahují: a) údaje o 1. napojení jednotlivých výroben plynu na připojenou přepravní nebo distribuční soustavu, 2. maximálním denním množství plynu dodaného na předávací místo, b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše výrobny plynu a dopady na připojenou přepravní nebo distribuční soustavu, c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik. (5) Podklady zpracované obchodníkem s plynem obsahují popis rizik při narušení dodávek plynu od dodavatelů, dále rozdělení dodávkových zdrojů plynu podle země původu a návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik, zejména s ohledem na přerušení dodávek od hlavního dodavatele. Příloha č. 2a k vyhlášce č. 344/2012 Sb. (1) Podklady zpracované provozovatelem přepravní soustavy obsahují: a) opatření týkající se propojení se sousedními státy na základě rizik identifikovaných v analýze rizik, b) popis budoucích infrastrukturních projektů, včetně projektů společného zájmu v příslušných rizikových skupinách včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek, c) popis, jak jsou jednotlivé infrastrukturní projekty zohledněny v desetiletém plánu rozvoje soustavy pro celou Unii vypracovávaného ENTSOG. (2) Podklady zpracované provozovatelem distribuční soustavy obsahují: a) roční spotřebu chráněných zákazníků dle jednotlivých kategorií, b) popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek. (3) Podklady zpracované provozovatelem zásobníku plynu obsahují popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek. (4) Podklady zpracované výrobcem plynu obsahují popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. (1) Rozsah bezpečnostního standardu se stanovuje následujícím způsobem: a) Pro případ mimořádných teplotních hodnot v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví tento den s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu, jako den G. Dále stanoví den H, který je stejným dnem předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem má možnost přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardu pro zajištění dodávek plynu svým chráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský den, pokud bude za předcházející den dosažena skutečná teplota za celou Českou republiku rovnající se vybranému dni s nejnižší dosaženou teplotou nebo nižší a předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu pro aktuální den a následující 2 dny uvádí stejné nebo nižší hodnoty. Celková doba trvání všech opatření nesmí přesáhnout 7 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu stanoveného dále uvedeným postupem. Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu Rmax.den pro období G (tj. předpokládanou maximální denní kapacitu při nejnižší teplotě dosažené za posledních 20 let) jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy Rmax.den=C1,D1,FRC+C1,D1,FRA,B+D2RA,B,C. Bezpečnostní standard C1,D1,FRC se spočítá podle vztahu C1,D1,FRC=M×∑iC1,D1,FSiC×Kimax.den, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě typového diagramu dodávky (dále jen „TDD“), Kimax.den je koeficient i-té třídy TDD pro den G přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let, M je koeficient, korigující rozsah bezpečnostního standardu pro daný měsíc a jeho výše pro jednotlivé měsíce v roce je uvedena v následující tabulce: říjenlistopadprosinecledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáří0,40,60,80,90,80,6000000 Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B=M×C1,D1,FSA,B×Lmax.den, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B ve dni H, Lmax.den=TDDGSO3TDDHSO3 TDDGSO3 je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den G, přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let, TDDHSO3 je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den H, přepočtený na skutečnou teplotu v tomto dni. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C=M×D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální denní spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od 1. 10. do 31. 3. předcházejícího období. b) Pro případ výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví 30 výše uvedených dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období I. Dále stanoví období J, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem má možnost přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardu dodávky pro zajištění dodávek plynu svým chráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský den, pokud bude za předcházející den dosažena skutečná teplota za celou Českou republiku rovnající se vybranému dni s nejnižší dosaženou teplotou nebo nižší a předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu pro aktuální den a následující 2 dny uvádí stejné nebo nižší hodnoty. Celková doba trvání všech opatření ohledně použití bezpečnostního standardu dodávky nesmí přesáhnout 30 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu stanoveného dále uvedeným postupem. Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu R30dnů jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy R30dnů=C1,D1,FRC+C1,D1,FRA,B+D2RA,B,C Bezpečnostní standardC1,D1,FRC se spočítá podle vztahu C1,D1,FRC=M×∑iC1,D1,FSiC×Ki30dnů, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD, Ki30dnů je součet koeficientů i-té třídy TDD v období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let. Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B=M×C1,D1,FSA,B×L30dnů, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B v období J, L30dnů=ΣTDDISO3ΣTDDJSO3 ΣTDDISO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let, ΣTDDJSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období J, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C=M×D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období. c) Pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů z aktuálních normálových teplot za celou Českou republiku. Operátor trhu stanoví těchto 30 dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období T. Dále stanoví období U, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem má možnost v den narušení největší plynárenské infrastruktury přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardu pro zajištění dodávek plynu svým chráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský den, pokud bude na základě údajů zveřejňovaných provozovatelem přepravní soustavy zřejmé, že dochází k narušení jediné největší plynárenské infrastruktury. Celková doba trvání všech opatření ohledně použití bezpečnostního standardu dodávky nesmí přesáhnout 30 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu stanoveného dále uvedeným postupem. Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu RN-1 jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy RN-1=C1,D1,FRC+C1,D1,FRA,B+D2RA,B,C Bezpečnostní standard C1,D1,FRC se spočítá podle vztahu C1,D1,FRC=M×∑iC1,D1,FSiC×KiN-1, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD, KiN-1 je součet koeficientů i-té třídy TDD za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období. Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B=M×C1,D1,FSA,B×LN-1, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B za období U, LN-1=ΣTDDTSO3ΣTDDUSO3 ΣTDDTSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období, ΣTDDUSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období U, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C=M×D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období. (2) Koeficienty Kmax.den, Lmax.den, K30dnů, L30dnů, KN-1, LN-1 jsou uvedeny na čtyři desetinná místa, konstanta M na jedno desetinné místo. Operátor trhu stanoví tyto koeficienty na dny G a H a období I, J, T a U a dále teplotu dosaženou ve dni s nejnižší teplotou během 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a teplotu dosaženou ve dni s nejnižší teplotou během 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za posledních 20 let a zveřejní je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Údaje o skutečných spotřebách odběrných míst chráněných zákazníků s měřením typu A a B a o plánovaných ročních spotřebách odběrných míst zákazníků s měřením typu C s rozlišením třídy TDD jsou k dispozici v systému operátora trhu. (4) Rozsah bezpečnostního standardu se stanoví jen pro ta odběrná místa chráněných zákazníků s měřením typu A a B, která byla připojena před dnem H a před prvním dnem období J a U. (5) V případě, že na odběrném místě chráněného zákazníka dojde ke změně typu měření z C na A nebo B, stanoví obchodník s plynem denní podíl spotřeby rozpočítáním poslední známé plánované roční spotřeby a třídy TDD do jednotlivých dnů období J nebo U nebo dne H podle platné metodiky TDD. (6) Hodnota bezpečnostního standardu se udává v MWh zaokrouhlená na jedno desetinné místo. (7) V případě použití pouze části bezpečnostního standardu dodávky zajišťuje obchodník s plynem do 31. března pouze poměrnou část k celkovému bezpečnostnímu standardu dodávky plynu, z ní však minimálně z 30 % uskladněním plynu v zásobnících plynu. (8) Operátor trhu a provozovatel přepravní soustavy zveřejňují výše uvedené stanovené dny a dny, pro které má obchodník s plynem možnost přijmout aktuální opatření ohledně bezpečnostního standardu dodávky, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Plynárenský den skladovacího roku 2022/20231. srpna1. září1. října1. listopadu1. únoraMinimální množství plynu60 %67 %74 %90 %30 % Plynárenský den skladovacího roku 2023/2024 a následujících let1. května1. července1. září1. listopaduMinimální množství plynu5 %30 %60 %90 % Minimální množství plynu stanovené pro jednotlivé časové úseky v průběhu skladovacího roku se nepoužijí v rozsahu, ve kterém Evropská komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni zahrnující Českou republiku nebo na unijní úrovni podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu na 90 % nemůže překročit dobu stanovenou pro jednotlivé provozovatele zásobníků plynu následovně: - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníkům plynu Tvrdonice, Lobodice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Háje, Třanovice - 120 dnů - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Uhřice - 90 dnů - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Dambořice - 100 dnů Příloha č. 9 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Provozovatel zásobníku plynuČíslo licence provozovatele zásobníku plynuRokMěsícDenEIC kód obchodníkaCelková zasmluvněná pevná skladovací kapacita v MWhCelkové uskladněné množství v MWh Příloha č. 10 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Druh místnosti nebo prostoru s požadovaným stavem vnitřního prostředíTeplota vnitřního vzduchu v otopném období ve °CObytné budovyObývací místnosti, zejména obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje, dále kuchyně, záchody18Koupelny21Vytápěné vedlejší místnosti, zejména předsíně, chodby15Vytápěná schodiště10Administrativní budovyKanceláře, čekárny, zasedací sině, jídelny18Vytápěné vedlejší místnosti, zejména chodby, hlavni schodiště, záchody15Vytápěná vedlejší schodiště10Haly, místnosti s přepážkami15Školy a školská zařízení poskytující předškolní, základní, střední a vyšší odborné vzdělávání, dětské skupiny, zařízení péče o dítě zřizovaná podle živnostenského zákona provozovaná v provozovně a zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřizovaná podle zákona o sociálně právní ochraně dětíUčebny, učebny dílny, kreslírny, rýsovny, kabinety, laboratoře, jídelny, herny, ložnice, izolační místnosti, místnosti určené k dlouhodobému pobytu20Šatny18Sprchy a převlékárny u sprch21Tělocvičny17Ordinace a ošetřovny20Vytápěné vedlejší místnosti, zejména chodby, schodiště, záchody anebo, šatny jen pro svrchní oděv17Zdravotnická zařízení, nemocnice, poliklinikyOrdinace, pokoje pro nemocné, vyšetřovny, přípravny, operační sály20Čekárny, předsíně, chodby, záchody18Pobytová zařízení sociálních služebObývací místnosti, zejména obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, kuchyně20Hotely a restauracePokoje pro hosty18Hotelové haly, zasedací místnosti, jídelny, sály18Koleje a ubytovnyPokoje, hovorny, společenské místnosti18Společná noclehárna16 Příloha č. 11 Do skupiny D patří zákazníci odebírající plyn, jejichž hlavní ekonomickou činností, případně vedlejší ekonomickou činností, podle „Klasifikace ekonomických činností“ (CZ-NACE) vedené Českým statistickým úřadem je výroba některého z následujících druhů a) potravin Odvětví CZ-NACEOznačení1011Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího1012Zpracování a konzervování drůbežího masa1013Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa1020Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů1031Zpracování a konzervování brambor1032Výroba ovocných a zeleninových šťáv1039Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny1041Výroba olejů a tuků1042Výroba margarínu a podobných jedlých tuků1051Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů1052Výroba zmrzliny1061Výroba mlýnských výrobků1062Výroba škrobárenských výrobků1071Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých1072Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků1073Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků1081Výroba cukru1082Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek1083Zpracování čaje a kávy1084Výroba koření a aromatických výtažků1085Výroba hotových pokrmů1086Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin1089Výroba ostatních potravinářských výrobků j. n.1107Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví1105Výroba piva1106Výroba sladu b) krmiv Odvětví CZ-NACEOznačení162Podpůrné činnosti pro živočišnou výrobu109Výroba průmyslových krmiv1091Výroba průmyslových krmiv pro hospodářská zvířata Provozovatel zjišťuje označení hlavní ekonomické činnosti od zákazníka. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, v platném znění. 2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. 4) Vyhláška č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů. 5) Čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 6) Čl. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 7) Čl. 8, 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 8) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 9) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 10) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Rozhlasový program Český rozhlas Radiožurnál. 12) Vyhláška č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 2 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 14) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.