§ 24 Úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá z pozdějších změn – Pokuty

§ 24 Pokuty (1) Krajský úřad může uložit pokutu do výše a) 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která nenavrhne nebo navrhne nesprávně zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle § 3, neučiní oznámení nebo neoznámí změnu podmínek podle § 6, nepřijme nebo nezavede opatření k zamezení vzniku závažné havárie a ke zmírnění jejích dopadů, nesplní povinnosti podle § 9a, nebo neposkytne informace o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 15, b) 700 000 Kč provozovateli stávajícího nebo nového objektu nebo nového zařízení, který nevypracuje a nezašle krajskému úřadu protokol o nezařazení podle § 3 odst. 8, nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody podle § 4 nebo neurčí zdroje rizika závažné havárie nebo neprovede hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 odst. 1, c) 5 000 000 Kč provozovateli, který nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení program podle § 7, nezpracuje, neaktualizuje a nepředloží ke schválení bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9 nebo podle ní nepostupuje, nebo nevypracuje vnitřní havarijní plán podle § 11 nebo podle něj nepostupuje anebo neposkytne krajskému úřadu podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování podle § 12 nebo podklady podle § 7, 8, 9, 11 a 12 nejsou odborně vyhovující nebo jsou dokonce chybné. (2) Česká inspekce životního prostředí může uložit pokutu do výše 5 000 000 Kč provozovateli, který označí seznam nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení za předmět obchodního tajemství v rozporu s § 13 odst. 4. (3) O zahájení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona se Česká inspekce životního prostředí a krajský úřad vzájemně informují. (4) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.19) Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil. (5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný správní úřad dozvěděl o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy měla být povinnost splněna. (6) Při stanovení výše pokuty přihlíží správní úřad oprávněný k uložení pokuty zejména k závažnosti ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. (7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.20) (8) Uložením pokuty podle tohoto ustanovení nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o náhradě škody ani ustanovení trestního zákona. (9) Správní úřad příslušný k uložení pokuty v prvním stupni vede evidenci osob, kterým byla pravomocným rozhodnutím uložena, a archivuje podle zvláštního právního předpisu20a) příslušný spisový materiál po dobu nejméně 5 let. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 353/1999 Sb. Část 1 1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení. 2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I. 3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II. 4. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. 5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B. 6. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B. Nebezpečné látkymnožství v tunáchsloupec 1sloupec 2Dusičnan amonný22)3502 500Dusičnan amonný23)1 2505 000Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli12Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli0,1Brom20100Chlór1025Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý)1Ethylenimin1020Fluor1020Formaldehyd (koncentrace >= 90%)550Vodík550Chlorovodík (zkapalněný)25250Alkyly olova550Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn50200Acetylen550Ethylenoxid550Propylenoxid550Methanol5005 0004,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku0,01Methyl-isokyanát0,15Kyslík2002 000Toluen-diisokyanát10100Karbonyl dichlorid (fosgen)0,30,75Arsenovodík (arsin)0,21Fosforovodík (fosfin)0,21Chlorid sirnatý11Oxid sírový1575Motorový benzín a jiné lakové benzíny5 0000 000Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent24)0,001 Následující KARCINOGENY: 4-Aminobifenyl nebo jeho soli 4,4'-Diaminobifenyl (benzidin) nebo jeho soli Bis (chloromethyl) ether Chloromethylmethylether N,N'-Dimethylkarbamoyl chlorid Dimethylnitrosoamin Hexamethylfosfor triamid 2-Aminonaftalen (2-Naftylamin) nebo jeho soli Propan-1,3-sulton 4-Nitrobifenyl0,0010,001 22) Dusičnan amonný Používá se pro dusičnan amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků dusičnanu amonného, v kterých koncentrace dusičnanu amonného je větší než 90 % váhového podílu. 23) Dusičnan amonný Používá se u jednoduchých (nestrojených) hnojiv na bázi dusičnanu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % hmotnostních (strojená hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosfátem anebo potaší). 24) Polychlordibenzofurany (CDF) a polychlordibenzodioxiny (CDD). Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce: Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky2,3,7,8-TCDD12,3,7,8-TCDF0,11,2,3,7,8-PeDD0,52,3,4,7,8-PeCDF0,51,2,3,7,8-PeCDF0,051,2,3,4,7,8-HxCDD 1,2,3,6,7,8-HxCDD 1,2,3,7,8,9-HxCDD0,11,2,3,4,7,8-HxCDF 1,2,3,7,8,9-HxCDF 1,2,3,6,7,8-HxCDF 2,3,4,6,7,8-HxCDF0,11,2,3,4,6,7,8-HpCDD0,01OCDD0,0011,2,3,4,6,7,8-HpCDF 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF0,01OCDF0,001T = tetra, P = penta, Hx = hexa, hp = hepta, O = okta Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jakomnožství v tunáchsloupec 1sloupec 21. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2a502002. Oxidující502003. Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3c10504a. Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b1502004b. Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b25 00050 0005. Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3a5 00050 0006. Vysoce toxické5207. Toxické502008. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2b10509. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost: • (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy • (ii) R51: toxické pro vodní organismy a R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí 200 500 500 500 2 000 2 00010. Další nebezpečné vlastnosti které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost: • R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15) • R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn 100 50 500 200 Poznámka 1: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. V případě látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely této směrnice použije nejnižší mez. Poznámka 2: Pro účely tohoto zákona „výbušná“ znamená a) i) látka nebo přípravek, u kterého hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchuje jiným zdrojem zapálení (riziková věta R2) ii) pyrotechnická látka je látka (nebo směs látek), které jsou určené k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu, nebo dýmu, nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, samo se udržující exotermické chemické reakce, nebo iii) výbušná nebo pyrotechnická látka nebo přípravek obsažená v předmětech, b) látka nebo přípravek, který představuje mimořádné riziko výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchuje jinými zdroji zapálení (riziková věta R3). Poznámka 3: Pro účely tohoto zákona „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená: a) hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než nebo rovno 21°C a méně než nebo rovno 55°C (riziková věta R10), podporující hoření; b) vysoce hořlavé kapaliny 1) látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (riziková věta R17), látky, které mají bod vzplanutí nižší než 55°C a které zůstanou pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie; 2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21°C, které nejsou extrémně hořlavé (riziková věta R11, druhá odrážka) c) extrémně hořlavé plyny a kapaliny: 1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0°C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35°C (riziková věta R12, první odrážka), a 2) plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (riziková věta R12, druhá odrážka), udržované či neudržované pod tlakem v plynném nebo kapalném stavu s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů (včetně LPG) a zemního plynu uváděné v části 1, a 3) kapalné látky a přípravky udržované za teplot pod jejich bodem varu. Část 2 1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce: N=∑i=1nq1Qi kde: qi = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení, Qi = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi. * * * 2. Tento vzorec se použije samostatně a) pro sčítání nebezpečných látek, uvedených v tabulce I v množství menším než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I s nebezpečnými látkami, které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II, b) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II, c) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II. 3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II. ČÁST DRUHÁ