§ 9 Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie – Účinnost

§ 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Kocourek v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost výroby tepelné energie ηv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %: ηv=Qvx100Qpal=Qvx100MpalxQir (%) (2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky a) pro teplovodní a horkovodní kotle Qv=Mvx(ivy-ivs)1000 (GJ) b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry Qv=Mpx(ip-inv)1000 (GJ) c) pro parní kotle s výrobou syté páry Qv=Mnvx(ip-inv)1000 (GJ) (3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energieη v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem: ηv=100-Zk-4 % (4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva). (5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavce 3, může Státní energetická inspekce ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou. (6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou ηv se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí: ηv=(ts-tkts-Zss100)x100 (%) kde Mnv(t)množství napájecí vody na vstupu do kotleMp(t)množství páry na výstupu z kotleMpal(t, tis. m3)množství spáleného palivaMv(t)množství oběhové vody proteklé kotlemQri(MJ/kg, MJ/m3)výhřevnost palivaQpal(GJ)energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelněQv(GJ)teplo vyrobené v kotliZk(%)Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)Zss(%)Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se Zss = 1 %)inv(kJ/kg)průměrná roční entalpie napájecí vody na vstupu do kotleip(kJ/kg)průměrná roční entalpie páry na výstupu z kotleivs(kJ/kg)průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotleivy(kJ/kg)průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotletk(st. C)průměrná roční teplota spalin na výstupu z kotle do komínats(st. C)průměrná roční teplota spalin z turbiny na vstupu do kotleηv(%)účinnost výroby tepla v kotli Příloha č. 2 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky. 1. Nové zdroje ηk ≥ ηref ηk = ηk* / k0 . k1 . k2 kde ηrefreferenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje technologieηk*hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřenímk0koeficient druhu paliva, určený podle tabulky druhpalivok0pevnéčerné uhlí/koks0,98hnědé uhlí/lignit0,96rašelina / rašelinové brikety0,96dřevěná paliva0,96zemědělská biomasa0,89biologicky rozložitelný (komunální) odpad0,89neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad0,89ropná břidlice0,96kapalnéolej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG0,99Biopaliva0,99biologicky rozložitelný odpad0,89neobnovitelný odpad0,89plynnézemní plyn1,00plyn z rafinace / vodík0,99Bioplyn0,78koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné odpadní plyny0,89 Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%. k1 koeficient výhřevnosti paliva k1 = ηkskut / ηkstand kde ηkskutúčinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená projektemηkstandúčinnost kotle při spalování standardního palivastandard černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16%standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah popela 21,5% k2 koeficient tepelného výkonu kotle výkon MWtZP, LTOčerné a hnědé uhlí≤ 0,50,910,770,51 ≤ 30,920,803,1 ≤ 60,940,856,1 ≤ 200,970,8820,1 ≤ 500,990,94> 501,001,00 2. Rekonstruované zdroje ηk ≥ ηref ηk = ηk* / k0 . k1 . k2 . k3 kde ηrefreferenční účinnost dle článku 1ηk*účinnost kotle dle článku 1k0-2koeficienty dle článku 1k3koeficient zohledňující stáří kotle stáří kotlek30 ≥ 10 let111 ≥ 20 let0,98> 20 let0,95 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. teplota spalin na vstupu do kotle tsúčinnost výroby tepelné energie ηet*)měrná spotřeba energie v palivu Setpal°C%GJ/GJdo 400741,35401 – 450761,32451 – 500781,28501 – 550801,25nad 550811,25 *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %: ηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qri (%) (2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě Qd=Mvdx(idv-idz)1000 (GJ) b) tepelná energie dodávaná v páře Qd=Mpdx(ipd-ik)1000 (GJ) c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla) Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000 (GJ) d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu Qd=∑i=1nMpdi×(ipd-ik)i1000resp.Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000 (GJ) kde Mki(t)množství vratného kondenzátu na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energieMnv(t)množství napájecí vody na vstupu do kotleMpal(t, tis. m3)množství spáleného palivaMpdi(t, tis. m3)množství páry měřené na výstupu z kotelny, resp. na výstupu ze zdroje tepelné energieMpdi(t)množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelnyMvd(t)množství oběhové vody měřené na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energieQd(GJ)teplo dodané z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energieQri(MJ/kg, MJ/m3)výhřevnost palivaQpal(GJ)energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelněidv(kJ/kg)průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energieidz(kJ/kg)průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energieik(kJ/kg)průměrná roční entalpie vratného kondenzátuiki(kJ/kg)roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energieipdi(kJ/kg)průměrná roční entalpie páry v místě měření průtokuipdi(kJ/kg)roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energieηd(%)účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje Příloha č. 5 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie ηd může být oproti účinnosti výroby tepelné energie ηv podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost výroby elektřiny v parním bloku se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Qpal (GJ) za stejnou dobu: ηel=3,6xEsvx100Qpal (%) (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku Spalev=QpalEsv=3,6x100ηel (GJ/MWh) kde Esv(MWh)výroba elektřiny měřená na svorkách generátoruQpal(GJ)energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřinySevpal(GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním blokuηel (%)účinnost výroby elektřiny v parním bloku Příloha č. 7 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT ηref: ηref=ηBAT/kvlst % kde ηref referenční hrubá účinnost(%)ηBATčistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení(%) palivoTechnologieηBAT *) čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení (%)černé a hnědé uhlíkogenerace1) vyhl. 344/2009 Sb.černé uhlípráškové palivo (výtavný a granulační kotel)η min ≥ 43fluidní kotelη min ≥ 41tlakový fluidη min ≥ 42hnědé uhlí**)práškové palivo (granulační kotel)η min ≥ 42fluidní kotelη min ≥ 40tlakový fluidη min ≥ 42biomasaspalování na roštuη min ≥ 20pohazovací roštη min ≥ 23fluidní spalováníη min ≥ 28Zemní plynplynový kotelη min ≥ 44Koksárenský, vysokopecní plynplynový kotel, stávající zdrojη min ≥ 38plynový kotel, nový zdrojη min ≥ 40Těžký topný olejolejový kotelη min ≥ 43 *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky. **) Srovnávací normál je uvažován blok TechnologiegranulačníVýkondo 700 MWPalivoobsah vody v původním vzorku Wtr =0,265 obsah popele v sušiněAd = 0,215Pohon napájecího čerpadlaelektromotorChlazeníchladící věž s přirozeným tahemTeplota okolí+10°C kvlstkoeficient vlastní spotřebykvlst = kvlstzak.α.β.γ. δkvlstzakkoeficient vlastní spotřeby základní palivohnědé uhlíčerné uhlízemní plynmazutkvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní0,9240,950,980,97 V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním oběhem a ztráty při transformaci elektřiny: • příprava paliva vč. mlýnů • vzduchové a spalinové ventilátory • oběh • kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla • ztráta vývodových transformátorů • elektrostatické odlučovače. α součinitel velikosti zdroje Jmenovitý výkon TG (MW)αNad 7000,9848Do 7001Do 3001,01Do 2001,019Do 1001,035 Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel α stanoví lineární aproximací. β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel Součinitel typu pohonu napájecích čerpadelelektromotorparní turbinka s využitím odběrové nebo admisní páry bloku (turbonapáječka)β= 1 PSVsvorkový výkon generátoru(kW)PTBNpříkon turbonapáječky(kW) γ součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR) γVoda Wtr0,20,250,30,35popel Ad0,150,98930,99880,99910,99950,20,98930,99890,99930,99970,250,98940,99910,99950,99990,30,98940,99940,99981,00030,350,98950,99971,00011,00060,40,98951,00001,00051,00110,450,98961,00041,00101,0016 δ součinitel typu chladící věže Součinitel typu chladící věžepřirozený tahventilátorδ= 1 PVEN Příkon ventilátorů (kW) Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty rovny 1 1. Pro nové zdroje ηtepcel=ηtepcel*.k0.k1.k2 % ηtepcel*celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)ηtepcelsrovnávací účinnost zdroje(%) k0 koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR) k0Voda Wtr0,20,250,30,35popel Ad0,150,97620,97690,97970,97970,20,97930,98010,98260,98260,250,98250,98400,98620,98620,30,98570,98860,99040,99040,350,99060,99390,99540,99540,40,99551,00001,00111,00110,451,00101,00681,00751,0075 k1 koeficient pro chladící systém Typ chlazeník1Chladící věž s přirozeným tahem1,000Průtočné chlazení0,974Suchá kondenzace1,036Suché chlazení1,051 k2 koeficient velikosti zdroje Jmenovitý výkon TG (MW)k2Nad 7000,98Do 7001Do 3001,034Do 2001,059Do 1001,097 Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací. 2. Pro rekonstruované zdroje ηtepcel=ηtepcel*.k0.k1.k2.k3 % ηtepcel*celková tepelná hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)k0koeficient kvality palivak1koeficient pro chladící systémk2koeficient velikosti zdrojek3koeficient stáří zdroje k3=1/ (a.b.c) akoeficient stáří kotelního zařízení nedotčeného rekonstrukcíbkoeficient stáří turbinového zařízení nedotčeného rekonstrukcíckoeficient stáří chladícího okruhu a pomocných zařízení nedotčeného rekonstrukcí Stanovení koeficientů a, b,c Stáří zařízeníKotelTurbogenerátorChladící okruhy a pomocná zařízenírokyabc0111100,990,970,9820 a více0,960,940,95 Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b, c stanoví lineární aproximací. Porovnání srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref ηtepcel≥ηref % Příloha č. 8 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený v %: ηet=3,6xEsvoQpalox100 % (2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou Spalet=QpaloEsvo=3,6x100ηet GJ/MWh kde Eosv(MWh)elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla)Qopal(GJ)energie paliva spáleného v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla)Setpal (GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny na svorkách generátoruηet(%)účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou Příloha č. 9 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost výroby elektřiny v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli vyjádřený v %: ηet=3,6x(Esvs+Esv)(Qpals+QpalSK)x100 (%) (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v paroplynovém cyklu Spalet=Qpals+QpalSK(Esvs+Esv)=3,6x100ηet (GJ/MWh) kde Esv(MWh)elektřina vyrobená v parním soustrojíEssv(MWh)elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu se spalinovým kotlemQspal(GJ)energie paliva spáleného v plynové turbině při provozu se spalinovým kotlemSetpal (GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorůηet(%)účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorůQpalSK(GJ)energie paliva spáleného ve spalinovém kotli Příloha č. 10 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené z nejlepší dostupně techniky ηref ηref=ηBAT/kvlst % kde ηref referenční hrubá účinnost(%)ηBATčistá účinnost stanovená BAT(%)kvlstkoeficient vlastní spotřeby Nová zařízeníStávající zařízení**ηBAT (%)Plynová turbina *)≥36≥32Paroplynový cyklus k výrobě elektřiny≥54≥50 *) Platí pro špičkový provoz **) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení kvlst = kvlstzak.β.γ. δ kvlstzakkoeficient vlastní spotřeby základní = 0,98 Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu. β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel Součinitel typu pohonu napájecích čerpadelelektromotorparní turbinka s využitím odběrové nebo admisní páry bloku (turbonapáječka)β= 1 PSVsvorkový výkon generátoru(kW)PTBNpříkon turbonapáječky(kW) γ součinitel paliva PalivoZemní plynLehký topný olejγ= 11,01 δ součinitel typu chladící věže Součinitel typu chladící věžepřirozený tahventilátorδ= 1 PVENPříkon ventilátorů(kW) Stanovení srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel ηtepcel*celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)ηtepcel srovnávací účinnost zdroje(%) ηtepcel= ηtepcel*.k0.k1.k2 kde k0 koeficient kvality paliva PalivoZemní plynLehký topný olejk0= 11,01 k1 koeficient pro chladící systém Typ chlazeník1Chladící věž s přirozeným tahem1,000Průtočné chlazení0,9866Suchá kondenzace1,0170Suché chlazení1,0249 k2 koeficient velikosti paroplynového zdroje Instalovaný výkon paroplynového zdroje PelPPC((MW)≤ 200200≤ 300300 ≤ 500> 500k21,11,041,011 Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací. Porovnání srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref ηtepcel≥ηref % Příloha č. 11 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s pístovým motorem ηkj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj (MWh) dodané z jednotky Qkj(GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Qkjpal (GJ), vyjádřený v %: ηkj=3,6xEkjQpalkjx100 (%) (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie Spalev=QpalkjEkj=3,6x100ηkj (GJ/MWh) kde Ekj(MWh)elektřina vyrobená v jednotce, měřená na svorkách generátoruQkjpal(GJ)energie paliva spáleného v jednotceSevpal(GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v jednotceηkj(%)účinnost výroby elektřiny v jednotce Příloha č. 12 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. jmenovitý elektrický výkon jednotky Pelkjúčinnost výroby elektřiny ηkj*)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny SevpalkW%GJ/MWh≤ 302613,8530≤ 1003012,0100≤ 5003211,25> 500389,47 *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky. jmenovitý elektrický výkon jednotkyúčinnost výroby elektřiny ηkj*)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny SevpalkW%GJ/MWhdo 301524,00nad 30 kW2018,00 Příloha č. 13 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost výroby energie v palivovém článku ηpc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc (MWh) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %: ηpc=3,6xEpcQpalpcx100 (%) (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v palivovém článku Spalev=QpalpcEpc=3,6x100ηpc (GJ/MWh) kde Epc(MWh)elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkáchQpcpal(GJ)energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článkuSevpal(GJ/MWh)měrná energie paliva (nosiče energie) v palivovém článku na výrobu elektřinyηpc(%)účinnost výroby elektřiny v palivovém článku Příloha č. 14 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem *) za standardních testovacích podmínek - intenzita 1000 W/m2, spektrum záření AM 1,5 a teplota 25°C. Ze změřené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí. Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem: η=AcPmppEx100 kde ηÚčinnost daného článku v %PmppMaximální výkon v jednotce Wp (watt - peak).Acplocha článku (m2)Eintenzita záření při testování 1000 W/m2 (2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického článku je: Typ fotovoltaického článkuMinimální účinnost článku v %Polykrystalický *)16Monokrystalický18 *) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora (technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení). Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. (1) Minimální účinnost solárního kolektoru Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru ηk=η0-a1(tm-te)G-a2tm-te2G η0účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označována jako optická účinnost;a1lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru, v W/(m2·K);a2kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru (vyjadřuje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání, závislé na rozdílu 4. mocnin teplot), ve W/(m2·K2). Tři konstanty křivky účinnosti η 0, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek. (2) Výkon kolektoru Z plochy apertury se stanoví jako Qk=0,7*G*Ak kW Akplocha apertury v m2 (plocha, kterou kolektor přijímá nekoncentrované sluneční záření)Gsluneční ozáření, ve 1000W/m2. (3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky: • sluneční ozáření G = 1000 W/m2 - je to tady podruhé • zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru ηr pro instalace větších výkonů. Hodnoty η 0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního předpisu *) Typ solárního kolektoruRozdíl teplot tm - te [°C]Minimální účinnost η r *)Nezasklený kolektor (absorbér)100,70Plochý zasklený kolektor300,60Trubkový vakuový kolektor500,55 *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky. (4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování teplem (dále „systému“) je nezhoršování energetické bilance systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení sporných případů je nutno provést energetický audit. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 349/2010 Sb. 1. stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí v případě s odběrem tepla ηel=3,6xEsvx100Qpalc=3,6xEsvx100QelxQel+QtepQpal (%) Spalev=QpaleEsv=QpalEsvxQelQel+Qtep=3,6x100ηel (GJ/MWh) 2. Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem ηet=3,6xEsvs+Esvo+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald % Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald3,6xEsvs+Esvo+Qtep+Qvov GJ/GJ 3. Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu ηet=3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalk % Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov GJ/GJ 4. Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem ηkj=3,6xEkj+QkjQpalkjx100 % Spalev=3,6xQpalkj3,6xEkj+Qkj GJ/MWh 5. Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami ηkj=3,6xEkj+QvytQpalkj+Qpalkox100 % Spalet=Qpalkj+Qpalko3,6xEkj+Qvyt GJ/GJ 6. Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) v palivovém článku ηpc=3,6xEpc+QpcQpalpcx100 % Spalev=3,6xQpalpc3,6xEpc+Qpc GJ/MWh Definice jednotlivých položek je obsažena v přílohách č. 1 až 13 této vyhlášky. *) ČSN EN 60904. ČSN EN 61215 a ČSN EN 61730. *) ČSN EN 12975-2.