§ 6 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů – Sazba daně
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů · 349/2023 Sb. · § 6 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 6 zákona 349/2023 definuje celní úřady, jejich sídla a územní působnost v České republice, přičemž specifikuje, které kraje spadají pod který celní úřad, a upravuje postup při změně správních obvodů krajů.
§ 6 Sazba daně
(1) Sazba daně činí u pozemků zařazených ve skupině
a)vybraných zemědělských pozemků1,35 %,b)trvalých travních porostů0,45 %,c)lesních pozemků0,45 %.
(2) Sazba daně činí za každý 1 m2 u pozemků zařazených ve skupině
a)zemědělských zpevněných ploch pozemku1,80 Kč,b)ostatních zpevněných ploch pozemku9,00 Kč,c)stavebních pozemků3,50 Kč,d)nevyužitelných ostatních ploch0,08 Kč,e)jiných ploch0,35 Kč,f)vybraných ostatních ploch0,35 Kč,g)zastavěných ploch a nádvoří0,35 Kč.
(3) Sazba daně podle odstavce 2 písm. c) se násobí koeficientem
a) 1,0 v obci do 1 000 obyvatel,
b) 1,4 v obci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,
c) 1,6 v obci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,
d) 2,0 v obci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,
e) 2,5 v obci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,
f) 3,5 v obci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,
g) 4,5 v Praze.
(4) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 3 zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů pro všechny pozemky podle odstavce 2 písm. c) na území jednotlivé části obce. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 3, jako kdyby nebyl upraven.“.
30. V § 6 odst. 4 se slova „nebo snížit o jednu až tři kategorie“ zrušují a slova „jednotlivé části obce“ se nahrazují slovy „jednotlivého katastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části“.
31. V § 8 odstavec 3 zní:
„(3) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu,
a) je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv, nebo
b) jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.“.
32. V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „ , která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru,“ a slova „ , s výjimkou budovy obytného domu“ zrušují.
33. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Uživatel je poplatníkem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, pokud
a) vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám, nebo
b) je se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.“.
34. V § 8 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu“ zrušují.
35. V § 9 odst. 1 písmeno g) zní:
„g) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,“.
36. V § 9 odst. 1 písm. i) se bod 4 zrušuje.
37. V § 9 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 a 11, které znějí:
„10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,
11. sociálním družstvům,“.
38. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 1 a 2 zrušují.
Dosavadní body 3 až 11 se označují jako body 1 až 9.
39. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 2 až 4 zrušují.
Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 2 až 6.
40. V § 9 odst. 1 písm. w) se za slovo „jestliže“ vkládají slova „obecně závaznou vyhláškou“, za slova „osvobodí zdanitelné stavby“ se vkládají slova „označené způsobem podle § 12e odst. 2 nebo 3“ a slova „zóně obecně závaznou vyhláškou“ se nahrazují slovy „zóně; na zdanitelnou stavbu, která v obecně závazné vyhlášce není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena“.
41. V § 9 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je od daně ze staveb a jednotek osvobozena pouze tato část; v případě zdanitelné stavby podle odstavce 1 písm. i) nebo j) je osvobozena celá zdanitelná stavba. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 4 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.
(3) Pokud část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není osvobozena, zjistí se nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby nebo podlahová plocha zdanitelné jednotky podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí zdanitelné stavby nebo podlahové ploše zdanitelné jednotky.“.
42. V § 9 odst. 4 se slova „uvedené v odstavci“ nahrazují slovy „osvobozené podle odstavce“ a slova „uvedené v ustanovení“ se nahrazují slovy „osvobozené podle“.
43. V § 9 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Zdanitelné stavby osvobozené podle odstavce 1 písm. j) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy.“.
44. V § 9 odst. 5 se slova „až w)“ nahrazují slovy „a v)“.
45. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Podlahovou plochou zdanitelné jednotky se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí podlahová plocha
a) evidovaná v katastru nemovitostí, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu,
b) uvedená v prohlášení vlastníka, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována,
c) odpovídající skutečnému stavu zdanitelné jednotky, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována ani není uvedena v prohlášení vlastníka.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
46. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:
Výklad
Stručně
Paragraf 6 zákona 349/2023 definuje celní úřady, jejich sídla a územní působnost v České republice, přičemž specifikuje, které kraje spadají pod který celní úřad, a upravuje postup při změně správních obvodů krajů.
Co to znamená v praxi
Česká republika je rozdělena do šesti správních obvodů, pro které jsou zřízeny konkrétní celní úřady se sídlem v Praze, Plzni, Liberci, Brně a Ostravě.
Celní úřad v Praze má působnost pro hlavní město Prahu, zatímco Celní úřad pro Středočeský kraj, ač má sídlo také v Praze, působí ve Středočeském kraji.
V případě, že dojde ke změně hranic správních obvodů krajů, automaticky se změní i územní působnost celních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po účinnosti zákona měnícího hranice krajů, pokud tento zákon nenabude účinnosti již prvního dne kalendářního roku.
Jeden z celních úřadů vykonává vybranou působnost na celém území České republiky, což znamená, že některé specifické úkoly nejsou vázány na regionální rozdělení.
Na co si dát pozor
Sídlo celního úřadu nemusí být totožné s krajem, pro který vykonává působnost (např. Celní úřad pro Středočeský kraj má sídlo v Praze).
Některé celní úřady pokrývají více krajů (např. Celní úřad v Plzni pokrývá Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj).
Změna územní působnosti celních úřadů v důsledku změny hranic krajů nenastává okamžitě, ale s určitým časovým posunem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.