§ 65 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů – Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů · 349/2023 Sb. · § 65 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 65 zákona č. 349/2023 Sb. upravuje zdroje a použití fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) a stanoví, že na plnění z tohoto fondu není právní nárok.
§ 65 Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb
(1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(3) U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(4) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.
21. V § 69 odstavec 4 zní:
„(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.“.
22. V § 69 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
23. V § 69 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“.
24. V § 74 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“.
Čl. XLII
1. Do nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 13 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Čl. XLIII
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slovo „příjmů,“ nahrazuje slovy „příjmů a“ a slova „a daně silniční“ se zrušují.
2. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „9,76“.
3. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,76“ nahrazuje číslem „9,45“.
4. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „25,84“ nahrazuje číslem „24,92“.
5. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „24,92“ nahrazuje číslem „24,16“.
6. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.
7. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.
8. § 5 včetně nadpisu zní:
Výklad
Stručně
Paragraf 65 zákona č. 349/2023 Sb. upravuje zdroje a použití fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) a stanoví, že na plnění z tohoto fondu není právní nárok.
Co to znamená v praxi
Zdroje FKSP: Fond se doplňuje ze splátek zápůjček, náhrad škod a pojistných plnění souvisejících s majetkem pořízeným z FKSP, a také z peněžních darů. Příspěvkové organizace mohou navíc do FKSP zahrnout příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz z fondu přispívají.
Použití FKSP: Konkrétní pravidla pro čerpání fondu musí být stanovena v právním předpisu, kolektivní smlouvě, kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu.
Právní nárok: Zaměstnanci nemají právní nárok na čerpání prostředků z FKSP, což znamená, že organizace není povinna jim plnění z fondu poskytnout, pokud to není výslovně upraveno ve vnitřních předpisech nebo smlouvách.
Na co si dát pozor
Přestože není právní nárok na plnění z FKSP, je důležité mít jasně definovaná pravidla pro jeho použití ve vnitřních předpisech, aby se předešlo nejasnostem a sporům.
Příspěvkové organizace by měly pečlivě sledovat, zda příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, které zahrnují do FKSP, skutečně souvisejí s provozem, na který z fondu přispívají.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.