§ 16 Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady) – ÚČINNOST

§ 16 ÚČINNOST Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: RNDr. Ambrozek v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. I. Podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 části I zákona* 1. Velké domácí spotřebiče 1.1 Velká chladicí zařízení 1.2 Chladničky, kombinace chladničky a mrazničky 1.3 Mrazničky 1.4 Ostatní velká zařízení používaná pro chlazení, uchování a skladování potravin 1.5 Pračky 1.6 Sušičky 1.7 Myčky nádobí 1.8 Pečící zařízení 1.9 Elektrické sporáky 1.10 Elektrické plotny 1.11 Mikrovlnné trouby 1.12 Ostatní velká zařízení používaná k vaření a jinému zpracování potravin 1.13 Elektrická topidla 1.14 Elektrické radiátory 1.15 Ostatní velká zařízení pro vytápění místností, lůžek a sedacího nábytku 1.16 Elektrické ventilátory velké 1.17 Klimatizační zařízení 1.18 Ostatní ventilační, odsávací a klimatizační zařízení 1.19 Ostatní velké domácí spotřebiče v jiné podskupině neuvedené 2. Malé domácí spotřebiče 2.1 Vysavače 2.2 Čistící stroje na koberce 2.3 Ostatní zařízení pro čištění 2.4 Zařízení používaná k šití, pletení, tkaní a jinému zpracování textilu 2.5 Žehličky a jiné spotřebiče používané k žehlení, mandlování a další péči o oděvy 2.6 Topinkovače 2.7 Fritovací hrnce 2.8 Mlýnky, kávovary a zařízení pro otevírání nebo uzavírání nádob nebo obalů 2.9 Elektrické nože 2.10 Spotřebiče pro stříhání vlasů, sušení vlasů, čištění zubů, holení, masáže nebo jinou péči o tělo 2.11 Hodiny, budíky a zařízení pro účely měření, indikace nebo registrace času 2.12 Váhy 2.13 Elektrické ventilátory malé 2.14 Ostatní malé domácí spotřebiče v jiné podskupině neuvedené 3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení 3.1 Velké sálové počítače, servery 3.2 Minipočítače 3.3 Tiskové jednotky (samostatné centrální tiskárny) 3.4 Osobní počítače (včetně základní procesorové jednotky, myší, monitorů a klávesnic) 3.5 Laptopy (včetně základní procesorové jednotky, myší, monitorů a klávesnic) 3.6 Notebooky 3.7 Elektronické diáře 3.8 Tiskárny 3.9 Kopírovací zařízení 3.10 Elektrické a elektronické psací stroje 3.11 Kapesní a stolní kalkulačky 3.12 Ostatní výrobky nebo zařízení pro sběr, ukládání, zpracování, prezentaci nebo sdělování informací elektronickým způsobem v jiné podskupině neuvedené 3.13 Uživatelské terminály a systémy 3.14 Dálnopisy 3.15 Faxy 3.16 Telefony 3.17 Telefonní automaty 3.18 Bezdrátové telefony 3.19 Mobilní telefony 3.20 Záznamníky 3.21 Ostatní výrobky nebo zařízení pro přenos zvuku, obrazu a jiných informací pomocí telekomunikací v jiné podskupině neuvedené 4. Spotřebitelská zařízení a solární panely 4a Spotřebitelská zařízení 4.1 Rádiové soupravy (radiobudíky, radiomagnetofony) 4.2 Televizory 4.3 Videokamery 4.4 Videorekordéry 4.5 Hi-fi rekordéry 4.6 Audiozesilovače 4.7 Hudební nástroje 4.8 Ostatní výrobky nebo zařízení pro účely záznamu nebo reprodukce zvuku nebo obrazu, včetně signálů nebo technologií pro šíření zvuku nebo obrazu jiných než telekomunikací (spotřebitelská zařízení) v jiné podskupině neuvedené 4b Solární panely 5. Osvětlovací zařízení 5.1 Svítidla pro zářivky s výjimkou svítidel z domácností 5.2 Lineární (trubicové) zářivky 5.3 Kompaktní zářivky 5.4 Vysokotlaké výbojové světelné zdroje, včetně vysokotlakých sodíkových, halogenidových a směsných výbojek 5.5 Nízkotlaké sodíkové výbojky 5.6 Ostatní osvětlovací zařízení nebo zařízení pro šíření nebo řízení osvětlení, s výjimkou přímo žhavených žárovek v jiné podskupině neuvedené 6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů) 6.1 Vrtačky 6.2 Pily 6.3 Šicí stroje kromě zařízení používaných v domácnostech spadajících pod skupinu 2 6.4 Zařízení pro soustružení, frézování, broušení, drcení, řezání, sekání, stříhání, vrtání, dělání otvorů, ražení, skládání, ohýbání nebo podobné zpracování dřeva, kovů a dalších materiálů 6.5 Nástroje pro nýtování, přibíjení nebo šroubování nebo pro odstraňování nýtů, hřebíků, šroubů nebo pro podobné účely 6.6 Nástroje pro pájení, svařování nebo podobné použití 6.7 Zařízení pro postřik, šíření, rozptyl nebo zpracování tekutých nebo plynných látek jinými způsoby 6.8 Nástroje pro sečení nebo jiné zahradnické činnosti 6.9 Ostatní elektrické a elektronické nástroje v jiné podskupině neuvedené 7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty 7.1 Elektrické vláčky nebo soupravy závodních autíček 7.2 Ruční ovladače videoher 7.3 Videohry 7.4 Počítače pro cyklistiku, potápění, běh, veslování atd. 7.5 Sportovní vybavení s elektrickými nebo elektronickými součástmi 7.6 Výherní mincovní automaty 7.7 Ostatní hračky, vybavení pro volný čas a sport v jiné podskupině neuvedené 8. Lékařské přístroje** s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků používané 8.1 v radioterapii** 8.2 v kardiologii 8.3 v hemodialýze 8.4 v respirační a anesteziologické praxi 8.5 v nukleární medicíně** 8.6 v in-vitro diagnostice 8.7 k analýze fyziologických funkcí 8.8 k mrazení pro účely poskytování zdravotní péče 8.9 k diagnostice ultrazvukem 8.10 v dalších činnostech, jako je zjišťování, prevence, monitorování, ošetření, zmírnění onemocnění, zranění nebo postižení v jiné podskupině neuvedené. 9. Přístroje pro monitorování a kontrolu 9.1 Detektory kouře 9.2 Regulátory topení 9.3 Termostaty 9.4 Přístroje pro měření, vážení nebo seřizování pro domácnosti nebo užívané jako laboratorní zařízení 9.5 Ostatní monitorovací a kontrolní přístroje používané v průmyslových zařízeních (například v kontrolních panelech) 9.6 Ostatní přístroje pro monitorování a kontrolu v jiné podskupině neuvedené 10. Výdejní automaty 10.1 Výdejní automaty na horké nápoje 10.2 Výdejní automaty na horké nebo chlazené lahve nebo konzervy 10.3 Výdejní automaty na tuhé výrobky 10.4 Výdejní automaty na peníze 10.5 Veškerá zařízení, která vydávají automaticky všechny druhy výrobků v jiné podskupině neuvedená II. Podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 části II zákona*** 1. Zařízení pro tepelnou výměnu 1.1 Chladničky 1.2 Mrazničky 1.3 Zařízení automaticky poskytující chlazené výrobky 1.4 Klimatizační zařízení 1.5 Odvlhčovací zařízení 1.6 Tepelná čerpadla 1.7 Radiátory obsahující olej a jiná zařízení pro tepelnou výměnu využívající k tepelné výměně jiné kapaliny než vodu 1.8 Ostatní zařízení pro tepelnou výměnu v jiné podskupině neuvedená 2. Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2 2.1 Obrazovky 2.2 Televize 2.3 LCD fotorámečky 2.4 Monitory 2.5 Laptopy 2.6 Notebooky 2.7 Ostatní zařízení v jiné podskupině neuvedená 3. Světelné zdroje 3.1 Přímé (trubicové) zářivky 3.2. Kompaktní zářivky 3.3 Zářivky 3.4 Vysoce intenzivní výbojky, včetně vysokotlakých sodíkových výbojek a halogenidových výbojek 3.5 Nízkotlaké sodíkové výbojky 3.6 LED lampy a ostatní osvětlovací zařízení se zabudovanými LED diodami 3.7 Ostatní světelné zdroje v jiné podskupině neuvedené 4. Velká zařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm 4a Velká zařízení kromě solárních panelů 4.1 Pračky 4.2 Sušičky 4.3 Myčky nádobí 4.4 Vařiče a pečící trouby 4.5 Elektrické sporáky 4.6 Elektrické varné desky 4.7 Svítidla 4.8 Zařízení reprodukující zvuk či obraz 4.9 Hudební zařízení (kromě kostelních varhan) 4.10 Zařízení používaná k pletení a tkaní 4.11 Velké sálové počítače 4.12 Velké tiskárny 4.13 Kopírovací zařízení 4.14 Velké výherní mincovní automaty 4.15 Velké zdravotnické prostředky 4.16 Velké přístroje pro monitorování a kontrolu 4.17 Velké výdejní automaty na výrobky a peníze 4.18 Ostatní velká zařízení v jiné podskupině neuvedená 4b Solární panely 5. Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm 5.1 Vysavače 5.2 Stroje na čištění koberců 5.3 Šicí stroje 5.4 Svítidla 5.5 Mikrovlnné trouby 5.6 Ventilační zařízení 5.7 Žehličky 5.8 Opékače topinek 5.9 Elektrické nože 5.10 Elektrické konvice 5.11 Hodiny a hodinky 5.12 Elektrické holicí strojky 5.13 Váhy 5.14 Přístroje pro péči o vlasy a tělo 5.15 Kalkulačky 5.16 Rozhlasové přijímače 5.17 Videokamery 5.18 Videorekordéry 5.19 Hi-fi zařízení 5.20 Hudební nástroje 5.21 Zařízení reprodukující zvuk či obraz 5.22 Elektrické a elektronické hračky 5.23 Sportovní vybavení 5.24 Počítače pro cyklistiku, potápění, běh, veslování a podobné aktivity 5.25 Detektory kouře 5.26 Regulační ventily topení, termostaty 5.27 Malé elektrické a elektronické nástroje 5.28 Malé zdravotnické prostředky 5.29 Malé nástroje pro monitorování a kontrolu 5.30 Malé výdejní automaty na výrobky 5.31 Malá zařízení s vestavěnými solárními panely 5.32 Ostatní malá zařízení v jiné podskupině neuvedená 6. Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm 6.1 Mobilní telefony 6.2 GPS navigace 6.3 Kapesní kalkulačky 6.4 Routery 6.5 Osobní počítače 6.6 Tiskárny 6.7 Telefony 6.8 Ostatní malá zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení v jiné podskupině neuvedená Poznámky: Členění podle skupin se vztahuje i na elektrozařízení nepocházející z domácností. * Část I se použije do 14. srpna 2018. ** V zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou lékařské přístroje uvedeny jako zdravotnické prostředky. *** Část II se použije od 15. srpna 2018. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Rozměry definovány v ČSN EN 50419 Rozměry definovány v ČSN EN 61429 a její změně Z1 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. 1. Technické požadavky na skladování a zpracování elektroodpadů Sklady a zařízení ke zpracování elektroodpadů jsou provozovány v souladu se zvláštními právními předpisy7) a splňují následující minimální technické požadavky: 1.1 Místo ke shromažďování nebo skladování elektroodpadů je vybaveno: - zpevněnou podlahou nepropustnou vůči únikům nebezpečných látek se zařízením na jímání úniků nebezpečných látek, pokud jsou v elektroodpadu obsaženy, - pomůckami pro úklid, látkami pro absorpci uniklých provozních kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin, pokud jsou v elektroodpadu obsaženy, shromažďovacími prostředky pro vznikající odpady a případně dalšími zařízeními k úpravě odpadů, - zařízením umožňujícím přemisťování elektroodpadů. 1.2. Místo ke zpracování elektroodpadů je vybaveno: - vhodným zařízením ke stanovení hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu, - zpevněnou podlahou nepropustnou vůči únikům nebezpečných látek se zařízením na jímání úniků nebezpečných látek, pokud jsou v elektroodpadu obsaženy, - vhodnými nádobami pro skladování baterií, akumulátorů, pro kondenzátory obsahující PCB či PCT a jiné nebezpečné odpady, jako např. radioaktivní odpady8), - vhodným skladovacím prostorem pro demontované konstrukční díly a součásti, - zařízením pro čištění odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy10). 2. Technické požadavky na zpracování elektroodpadů 2.1. Zařadit vyjmuté a demontované části elektroodpadů pod jednotlivá čísla podle tabulky č. 1 přílohy č. 8 a roztřídit je podle jednotlivých druhů. 2.2. Používat pouze technologie určené pro zpracování elektroodpadu zaručující, že nedojde k úniku látek ohrožujících životní prostředí. 2.3. Elektroodpady s obsahem regulovaných látek10) (CFC a HCFC) nebo fluorovaných skleníkových plynů10a) (HFC) a elektroodpady ze zařízení, při jejichž výrobě bylo použito regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů nebo jejichž trvalá funkce byla na regulovaných látkách nebo na fluorovaných skleníkových plynech závislá, zpracovávat podle postupů pro chladící zařízení stanovených zvláštním právním předpisem.11) 2.4. Z elektroodpadů přednostně demontovat: a) kondenzátory obsahující PCB, b) součásti obsahující rtuť, jako jsou např. přepínače nebo fluorescenční lampy na podsvěcování displejů, c) baterie a akumulátory, d) tištěné spoje z mobilních telefonů obecně, nebo z jiných přístrojů pokud je povrch tištěného spoje větší než 10 cm2, e) inkoustové kartridže, tonerové kazety pro kapalné a pastovité náplně, stejně jako barevné tonery, f) plasty obsahující bromované retardéry hoření, g) azbestové odpady a konstrukční součásti obsahující azbest, h) obrazovky, i) regulované látky a části, součásti a materiály obsahující chlorfluorderiváty uhlovodíků (CFC), částečně halogenované chlorfluorderiváty uhlovodíků (HCFC) a částečně halogenované fluorderiváty uhlovodíků (HFC) a uhlovodíky (HC), j) roztok amoniaku a vody u absorpčních chladicích zařízení, k) všechny ostatní kapaliny zejména oleje a žíraviny12), l) výbojky, zářivky, m) displeje z tekutých krystalů o ploše větší než 100 cm2 (pokud možno společně s pouzdrem) a všechny displeje podsvícené výbojkami, n) vnější elektrické kabely, o) součásti obsahující ohnivzdorná keramická vlákna, p) součásti obsahující radioaktivní látky, se kterými se dále nakládá podle zvláštního právního předpisu8), q) elektrolytické kondenzátory s výškou od 25 mm a průměrem od 25 mm nebo srovnatelného objemu. 2.5 Části, součásti a materiály přednostně demontované z elektroodpadů podle bodu 2.4. využít nebo odstranit v souladu se zvláštními právními předpisy12) upravujícími nakládání s nebezpečnými látkami v nich obsaženými.Uvedené části, materiály a součásti odstranit nebo využít v souladu se zákonem nebo zvláštním právním předpisem13). 2.6 Stanovené způsoby zpracování vybraných elektroodpadů: a) z obrazovek odstranit vrstvu luminoforů, getrové destičky a elektronový zdroj, b) z elektroodpadu obsahujícího regulované látky definované zákonem č. 86/2002 Sb. (zákon o ochraně ovzduší), které poškozují ozónovou vrstvu nebo mají potenciál globálního oteplování (GWP) vyšší než 15, pokud je obsahují pěny a chladící obvody řádně odsát plyny a řádně zpracovat. S plyny poškozujícími ozónovou vrstvu nakládat v souladu se zvláštním právním předpisem11), c) u konstrukčních součástí obsahujících rtuť provést vhodná opatření k zabránění emisí rtuti. 3. Provozní řád zařízení ke sběru elektroodpadů a skladu elektroodpadů obsahuje: 3.1 Základní údaje o zařízení a skladu: název zařízení, identifikační údaje vlastníka, identifikační údaje provozovatele zařízení a skladu včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonním spojení na ně, jména vedoucích pracovníků zařízení, významná telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie apod.), údaje o sídlech příslušných orgánů veřejné správy (Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad aj.) 3.2 Přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno (zatřídění podle Katalogu odpadů a seznamu nebezpečných odpadů5)), účel, k němuž je zařízení určeno. 3.3 Stručný popis technického a technologického vybavení zařízení, skladu (skladovací prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů (váha, laboratoř) apod.). 3.4 Popis technologie a postup při obsluze zařízení nebo skladu při všech technologických operacích v zařízení, postup při přejímce odpadu, např. postup kontroly kvality odpadu, povinnosti obsluhy (např. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu, vystavit příslušné dokumenty, způsob a postup zápisu do provozního deníku), popis dalšího nakládání s odpadem (např.způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů do zařízení). 3.5 Způsob monitorování provozu zařízení a skladu - výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se zvláštními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu se zvláštními předpisy). 3.6 Organizační zajištění provozu zařízení, skladu. 3.7 Způsob vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení, skladu i odpadů v zařízení produkovaných, vznikajících. 3.8 Opatření k omezení negativních vlivů zařízení na životní prostředí a opatření pro případ havárie. 3.9 Popis zajištění bezpečnosti provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí. 4. Provozní deník zařízení ke sběru elektroodpadů, případně skladu elektroodpadů obsahuje minimálně: a) jméno a příjmení pracovníka odpovědného za vedení jednotlivých záznamů a za obsluhu zařízení nebo skladu, b) všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií, vody, množství přijatých odpadů, c) údaje z monitorování zkušebního i trvalého provozu zařízení, d) záznamy o školení pracovníků, provedených kontrolách apod., e) postup ohlášení nepřijetí odpadu do zařízení orgánu kraje, f) ustanovení o uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let. 5. Provozní řád zařízení ke zpracování elektroodpadů: Provozní řád zařízení ke zpracování elektroodpadů obsahuje kromě údajů uvedených v bodě 3 minimálně: 5.1 Podrobnou kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení. 5.2 Suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady). 5.3 Využitelné materiály (nebo energie) získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům (např. kW/t odpadu). 5.4 Energetickou náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů. 5.5 Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení. 5.6 Hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Minimální výše příspěvku výrobce, který plní povinnosti podle § 37p odst. 1 zákona v rámci kolektivního systému a minimální úhrnná výše příspěvků provozovatele solární elektrárny, který plní povinnosti podle § 37p odst. 2 zákona, (dále jen „minimální výše příspěvků“) a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu na zajištění financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se stanoví tak, aby byly pokryty veškeré předpokládané náklady na zajištění předání ke zpracování, zpětného odběru, odděleného sběru, přepravy, zpracování, využití a odstranění předpokládaného množství elektroodpadu ze solárních panelů a na vedení související evidence, a to v Kč v závislosti na hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů. U solárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013 se údaj o jejich hmotnosti určí podle skutečné hmotnosti těchto panelů. U solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013, které tvoří součást solární elektrárny, se údaj o jejich hmotnosti určí podle vzorce: M = P × K ve kterém: M představuje hmotnost solárních panelů instalovaných v solární elektrárně pro účely výpočtu minimální výše příspěvku uvedenou v kg. P představuje výkon solární elektrárny podle licence na výrobu elektřiny v této solární elektrárně vydané Energetickým regulačním úřadem uvedený ve wattech (Wp). K představuje průměrnou hmotnost solárního panelu připadající na jednotku výkonu; tato průměrná hmotnost činí 0,11 kg. Skutečnou výši předpokládaných nákladů výrobce a provozovatel kolektivního systému dokládají ve vazbě na: • předpokládané celkové množství zpětně odebraných a odděleně sebraných solárních panelů, • předpokládané množství míst zpětného odběru a odděleného sběru, • smlouvy s provozovateli míst zpětného odběru a odděleného sběru s uvedením ceny za zajištění zpětného odběru a odděleného sběru, • smlouvy se zpracovateli s uvedením ceny za zpracování solárních panelů, • smlouvy s dopravci s uvedením ceny za dopravu panelů. Sazba pro výpočet minimální výše příspěvků a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu se vypočítá podle vzorce: S = Nos + Npř + Nzpr + Nadm − Pds ve kterém: S se rovná sazbě pro výpočet minimální výše příspěvků a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu na 1 kilogram hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů. Nos se rovná předpokládaným nákladům na • zpětný odběr a oddělený sběr 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů, přičemž tyto náklady zahrnují náklady na zřízení a provozování míst zpětného odběru a odděleného sběru v dostatečné dostupnosti v rámci České republiky v souladu s § 37k odst. 6 zákona, pokud jde o solární panely uvedené na trh po dni 1. ledna 2013, • předání ke zpracování, pokud jde o solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013. Místem předání ke zpracování je místo zpětného odběru a/nebo odděleného sběru nebo solární elektrárna, pokud je to stanoveno smlouvou mezi provozovatelem kolektivního systému a provozovatelem solární elektrárny a pokud jsou pro případ shromažďování (soustřeďování) solárních panelů určených k předání ke zpracování v místě solární elektrárny splněny požadavky na shromažďování (soustřeďování) odpadů podle zvláštního právního předpisu2). Npř se rovná předpokládaným nákladům na zajištění přepravy 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů z místa zpětného odběru a odděleného sběru nebo z místa předání ke zpracování, pokud jde o solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, ke zpracovateli elektroodpadu ze solárních panelů, včetně zajištění skladování elektroodpadu ze solárních panelů před jeho zpracováním, nakládky a vykládky a nákladů na provozování míst, kde budou solární panely shromažďovány a skladovány před předáním zpracovateli. Nzpr se rovná předpokládaným nákladům na zpracování 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů za použití nejlepších dostupných technik, a to včetně nákladů na využití a odstranění získaných materiálových složek, včetně kabeláže, připojovacích modulů (tzv. junction boxy) a měničů napětí (tzv. inventory – střídače). Náklady na zpracování elektroodpadu ze solárních panelů musí být stanoveny tak, aby • bylo finančně zajištěno využití elektroodpadu ze solárních panelů v rozsahu nejméně 85 % jeho průměrné hmotnosti a příprava na opětovné použití a recyklace elektroodpadu ze solárních panelů v rozsahu nejméně 80 % jeho průměrné hmotnosti, • nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů bylo finančně zajištěno i v případě, že dojde k poklesu cen druhotných surovin a růstu cen energií. Nadm se rovná předpokládaným nákladům na administrativu spojenou s přímým zajištěním plnění povinností výrobce nebo provozovatele solární elektrárny podle ustanovení části čtvrté hlavy II dílu 8 zákona na 1 kilogram hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů (např. provozování dispečinku pro odvoz panelů z místa zpětného odběru a odděleného sběru, výkaznictví a vedení účetnictví a zajištění kontrolních mechanismů systému a jeho účastníků – výrobců, provozovatelů solárních elektráren, provozovatele kolektivního systému, provozovatelů zařízení ke zpracování elektroodpadu). Pds se rovná předpokládaným příjmům z prodeje druhotných surovin získaných ze zpracování 1 kilogramu hmotnosti elektroodpadu ze solárních panelů. Minimální sazba pro výpočet minimální úhrnné výše příspěvků provozovatele solární elektrárny, který plní povinnosti podle § 37p odst. 2 zákona, a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu činí 8,50 Kč. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. Při provádění zkoušky funkčnosti použitého elektrozařízení je třeba respektovat požadavky obsažené v průvodní technické dokumentaci obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné kontroly a revize elektrozařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení tak, aby bylo spolehlivě ověřeno, že kontrolované a revidované elektrozařízení svými parametry odpovídá průvodní technické dokumentaci výrobce a je ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob, hospodářských zvířat ani věcí. Jednotlivé kroky postupu při provádění zkoušky funkčnosti elektrozařízení je třeba provádět v pořadí, které je dále uvedeno. Ke každému kroku se přistoupí, jestliže elektrozařízení vyhovělo při kroku předchozímu, popřípadě na základě výsledku předchozího kroku. Postup při provádění zkoušky funkčnosti elektrozařízení je stanoven takto: 1. Prohlídka použitého elektrozařízení U každého elektrozařízení se provede jeho prohlídka. Při této prohlídce se zjistí třída ochrany elektrozařízení a to, zda přívod k elektrozařízení je s ochranným vodičem. Podle toho se volí další postup zkoušky funkčnosti elektrozařízení. Při prohlídce se elektrozařízení důkladně prohlédne zevně. 2. Měření 2.1. Základní postup měření Základní postup měření je stanoven pro elektrozařízení, které je možno za účelem měření od sítě odpojit. 2.1.1. Měření odporu ochranného vodiče U všech elektrozařízení, odpojitelných přívodů a prodlužovacích přívodů s ochranným vodičem se změří odpor ochranného vodiče. Pokud u elektrozařízení třídy ochrany II, které je vybaveno ochranným vodičem, není měření odporu ochranného vodiče proveditelné, například z důvodu, že ochranný vodič je nepřístupný, stačí ověřit jej tím, že se změří proud protékající ochranným vodičem. 2.1.2. Měření izolačního odporu U všech elektrozařízení, odpojitelných přívodů a prodlužovacích přívodů, u kterých je to technicky možné, se změří izolační odpor. V případě, že měření izolačního odporu elektrozařízení není technicky možné, například je-li elektrozařízení vybaveno částmi, které se při vypnutí nebo při odpojení od síťového napájení přestaví do polohy neumožňující změření izolačního odporu celého elektrozařízení (relé, stykače, elektronické spínání apod.), měří se pouze izolační odpor přívodu. 2.1.3. Měření unikajících proudů Pokud bylo měření izolačního odporu technicky možné a jeho provedením se ověřil vyhovující stav izolace, provede se: - u elektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem, - u elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu. Pokud měření izolačního odporu nebylo technicky možné nebo jde-li o elektrozařízení s topnými články, u něhož byl výsledek měření izolačního odporu nevyhovující, nebo o zařízení informační technologie, provede se: - u elektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem; neuplatňuje se měření metodou náhradního unikajícího proudu, - u elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu. 2.2. Náhradní postup měření Náhradní postup měření je stanoven pro elektrozařízení, které za účelem měření není možno v době provádění zkoušky funkčnosti odpojit od sítě. Jakmile bude možné elektrozařízení od sítě odpojit, provede se základní postup měření podle bodu 2.1. 2.2.1. Měření odporu ochranného vodiče U elektrozařízení třídy ochrany I se změří odpor ochranného vodiče. 2.2.2. Měření unikajících proudů Na vodivých částech elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, se změří dotykový proud. U elektrozařízení třídy ochrany I lze změřit proud protékající ochranným vodičem také tak, že se v příslušném rozvaděči změří klešťovým ampérmetrem proud protékající ochranným vodičem zásuvkového obvodu, ke kterému je měřené elektrozařízení připojeno. 2.3. Kontrola vývodů U míst vnějšího připojení k bezpečnému malému napětí, které je generováno v elektrozařízení, se ověřuje, zda není překročena mezní dovolená hodnota bezpečného malého napětí. Maximální hodnota napětí u obvodů SELV a PELV mezi vodiči je 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí. Proti zemi u obvodů SELV nesmí být na vodičích změřeno žádné napětí, u obvodů PELV může být maximální napětí jednoho z vodičů proti zemi 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí. 2.4. Kabelové navijáky Odpojitelné přívody a prodlužovací přívody a jejich příslušenství se musí rovněž podrobit zkouškám, a to podle situací, při nichž by mohlo dojít k ohrožení. U přívodu s ochranným vodičem nesmí jeho odpor být větší než 0,2 Ω při délce přívodu do 3 m. K tomuto odporu se připočte 0,1 Ω na každé další 3 m délky přívodu. V žádném případě však nesmí být překročena hodnota 1 Ω. Izolační stav přívodů musí odpovídat stejným hodnotám, které platí pro celé elektrozařízení. U výše uvedených zkoušek je třeba dbát na všechny podmínky, při nichž je elektrozařízení provozováno a které mají vliv na velikost unikajících proudů. 3. Zkouška chodu použitých elektrozařízení Elektrozařízení se připojí na jmenovité napětí. Musí být ověřeno, zda ovládací a bezpečnostní prvky plní spolehlivě svou funkci, aniž by jejich ovládání bylo ztíženo příliš velkými mechanickými odpory. V případě elektrozařízení vybaveného motorem musí být jeho chod pravidelný, bez nadměrného hluku a jiskření na komutátoru. Zjistí se, zda elektrozařízení funguje, jak má. 4. Kontrola označení elektrického zařízení Označení elektrického zařízení se v případě nutnosti doplní nebo obnoví. Poškozené nebo nezřetelné označení na ochranných krytech, například označení směru otáčení apod., musí být obnoveno a zajištěna jeho trvanlivost. Požadavky uvedené v bodech 1 až 4 se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s normou ČSN 33 1600 ed. 2 - Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání. V případě, že funkčnost elektrozařízení nelze ověřit postupem podle bodů 1 až 4, provede se zkouška funkčnosti elektrozařízení v souladu s postupem stanoveným výrobcem, nebo, není-li tento postup výrobcem stanoven, ve shodě s příslušnou technickou normou vztahující se k danému typu elektrozařízení, například: - ČSN EN 62353 - Zdravotnické elektrické přístroje - Opakované zkoušky a zkoušky po opravách zdravotnických elektrických přístrojů, - ČSN EN 60974-4 ed. 2 - Zařízení pro obloukové svařování - Část 4: Pravidelné kontroly a zkoušení, - ČSN EN 60079-17 ed. 3 - Výbušné atmosféry - Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 352/2005 Sb. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). 2) Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb. a vyhlášky č. 294/2005 Sb. 3) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 4) Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí – ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb. Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID). 5) Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). 6) Příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady 1907/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES. 6a) § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění zákona č. 64/2000 Sb. Vyhláška č. 379/2000 Sb. kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového skla. 7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 383/2001 Sb. 8) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení vlády č.61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. 10a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech. 11) § 31 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 483/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb. Vyhláška č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů. 12) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 86/2002 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 13) Zákon č. 86/2002 Sb. 14) § 93 odst. 6 písm. g) zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 93 odst. 6 písm. h) zákona č. 427/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. 18) § 8 odst. 1 nařízení č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. 19) Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), přijatá v Ženevě dne 19. května 1956, vyhlášená pod č. 11/1975 Sb., ve znění protokolu přijatého v Ženevě dne 5. července 1978, vyhlášeného pod č. 108/2006 Sb. m. s. Dodatkový protokol k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), týkající se elektronického nákladního listu, přijatý v Ženevě dne 20. února 2008, vyhlášený pod č. 66/2011 Sb. m. s. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijatá v Bernu dne 29. prosince 1980, vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění. 20) Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění. 21) § 26 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb.