Stručně: Paragraf 77 zákona o spotřebních daních stanovuje maximální výši zajištění daně z lihu, které musí provozovatel daňového skladu poskytnout správci daně, a upřesňuje, co se do této výše nezapočítává.
§ 77 Zajištění daně z lihu
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 150 000 000 Kč.
(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného v tomto daňovém skladu.
(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto daňovém skladu.
Výklad
Stručně
Paragraf 77 zákona o spotřebních daních stanovuje maximální výši zajištění daně z lihu, které musí provozovatel daňového skladu poskytnout správci daně, a upřesňuje, co se do této výše nezapočítává.
Co to znamená v praxi
Provozovatel, který má jen jeden daňový sklad, musí mít zajištěnou daň z lihu maximálně do výše 50 000 000 Kč.
Provozovatel s více daňovými sklady musí mít zajištěnou daň z lihu maximálně do výše 150 000 000 Kč, bez ohledu na počet skladů.
Při výpočtu výše zajištění daně se nebere v úvahu líh, který je určen pro zvláštní účely a jehož vlastníkem je stát.
Do výše zajištění daně se také nezapočítává množství obecně denaturovaného lihu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.