§ 21 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu – Účinnost

§ 21 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: RNDr. Kužvart v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. Pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění zařízení, avšak nezahrnuje čištění výrobků, pokud není uvedeno jinak. Za zdroj se považuje zařízení nebo soubor zařízení technologických procesů a činnosti emitující těkavé organické látky uvedené v této příloze. Pro účely stanovení kategorie zdroje se spotřeby těkavých látek podle § 3 písm. c) u stejných činností podle této přílohy sčítají. Pro zdroje emitující těkavé látky podle § 3 písm. a) a b) platí ustanovení § 4 odst. 2. 1. Polygrafická činnost Procesy a operace reprodukování textu či obrazů, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou barvy přenášeny na jakýkoli typ povrchů. Proces zahrnuje rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, lakování, laminování či natírání. Do působnosti této přílohy spadají následující tiskařské procesy a) ofset, b) hlubotisk (tiskařský polygrafický proces), publikační hlubotisk, c) knihtisk, d) flexografie - gumotisk, e) sítotisk - válcový filmový tisk, rotační válcový sítotisk, rotační sítotisk na textil a lepenku, f) laminování spojené s tištěním, g) lakování. 2. Odmašťování a čištění povrchů Jakákoli činnost čištění, s výjimkou chemického čištění, kde jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů včetně odmaštění. Tato činnost se vztahuje rovněž na čištění povrchů výrobků, nikoli však na čištění procesního zařízení. 3. Chemické čištění oděvů a oděvních doplňků Jakákoli průmyslová nebo komerční činnost využívající těkavých organických látek v určitém zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu. 4. Aplikace nátěrových hmot (natírání) a nanášení práškových plastů Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu na a) nové automobily, b) kabiny nákladních automobilů, c) dodávky a nákladní automobily, d) autobusy, trolejbusy e) vlečné vozy (přívěsy, trailery), f) kovové a plastické povrchy, včetně povrchů a dílů kolejových vozidel, letadel, lodí, konstrukcí apod., g) dřevěné povrchy, h) povrchy textilní, tkaninové, skleněné, filmové a papírové a jiné s výjimkou polygrafie, i) kůže. 5. Přestříkávání vozidel - autoopravárenství Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí a) nanášení nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení, b) nanášení originálních nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást přelakovávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení, c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů). Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou. 6. Navalování - nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů Jakákoli činnost, při níž je na svitky, pásy a dráty kovových a jiných materiálů nanášen souvislý film nátěrové hmoty, nebo laminování v kontinuálním procesu. 7. Adhesivní nátěr Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii. Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou. 8. Impregnace dřeva Jakákoli činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva. 9. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů k výrobě laminátů. 10. Výroba nátěrových hmot, přípravků, laků, adhesivních materiálů a tiskařských barev Výroba výše uvedených konečných výrobků nebo meziproduktů vyráběných ve stejném místě mísením pigmentů, pryskyřic a adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného produktu do jeho obalů. 11. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků Jakákoli činnost výroby obuvi, ponožek, punčoch, rukavic, případně dalších oděvních doplňků a jejich částí. 12. Výroba farmaceutických produktů Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických produktů a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů. 13. Zpracování kaučuku, výroba pryže Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí mísením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku. 14. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů. 15. Skladování a distribuce benzinu Činnosti při skladování a distribuci benzinu jsou popsány a upraveny v ustanoveních § 14 až 19 a v přílohách č. 8, 9, 10, 12 a 13 k této vyhlášce a v bodu 6 přílohy č. 11 k této vyhlášce. 16. Používání těkavých látek v některých barvách a lacích a v produktech pro opravy nátěru vozidel Podmínky jsou uvedeny v § 1, § 2, § 10, § 13 a v příloze č. 14 k této vyhlášce. 17. Aplikace produktů s obsahem těkavých látek při provozování činností na volných prostranstvích na vnitřních a venkovních plochách Podmínky jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Příloha č. 2 k vyhlášce č.355/2002 Sb. A. Pro účely této přílohy se rozumí a) adhesivním materiálem - jakýkoli přípravek včetně organických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro jeho správnou aplikaci, který je použit ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků nebo k vyplňování dutin a nerovností jejich povrchu, b) tiskařskou barvou - jakýkoli přípravek obsahující organická rozpouštědla, včetně složek nezbytných pro jeho správnou aplikaci, který se používá v procesu reprodukce textu či obrazu, c) lakováním - aplikace a další úpravy nátěrových hmot na různé materiály různým způsobem, zejména elektroforetickými a chemickými postupy, stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i dalšími způsoby; lakování se provádí v lakovnách, ve výjimečných případech lze lakování provádět mimo lakovny, zejména nadměrně velké výrobky, mostní konstrukce, stožáry, ocelové konstrukce, vozovky, fasády budov a vnitřní plochy. B. Všeobecné podmínky Všechny emisní limity uvedené v této příloze jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky ve vlhkém odpadním plynu jsou vyjádřeny při normálních stavových podmínkách. Celkový obsah organických rozpouštědel a obsah celkového organického uhlíku jsou u komerčních přípravků uvedeny na štítku a v průvodní dokumentaci. Značení těchto produktů je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce. Všechny níže uvedené vybrané zdroje znečišťování ovzduší - činnosti a procesy spojené s užíváním organických rozpouštědel ve vybraných zařízeních jsou kategorizovány dle závažnosti procesů a projektované roční spotřeby organických rozpouštědel na zvláště velké, velké, střední a malé zdroje. Činnosti a procesy spojené s užíváním organických rozpouštědel při činnostech uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce ve vybraných zařízeních Pro činnosti přílohy č. 1 platí tabulky s emisními limity a dalšími podmínkami provozu, které jsou uvedeny na konci textu k příslušné činnosti. 1. Polygrafická činnost Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. 1.1 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 1.2 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tun do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 1.3 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 1.4 Tiskárna splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)emisní limit fugitivních emisíB)emisní limit TZLC)zvláštní ustanovenít/rokmg/m%mg/m3ofset0,6 až 5503010poznámka 15 až 15503010poznámka 115 až 25203010poznámka 1>25203010poznámka 1publikační hlubotisk0,6 až 5501010poznámka 25 až 1515 až 25>25publikační hlubotisk0,6 až 5501510poznámka 35 až 155 až 25>25knihtisk> 0,6501510poznámka 2> 0,6502010poznámka 3jiné tiskařské postupy - rotační sítotisk na textil a na lepenku0,6 až 55025105 až 1550251015 až 30502510>30502010jiné tiskařské postupy – rotační válcový sítotisk, gumotisk, hlubotisk, laminovací či lakovací jednotky0,6 až 55025105 až 1550251015 až 25502510>25502010ostatní činnosti> 0,65020nestanoven Poznámka: Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. 1. Zbytky rozpouštědel ve výrobcích nejsou považovány za součást fugitivních emisí. 2. Platí pro nová zařízení. 3. Platí pro stávající zařízení. 2. Odmašťování, čištění a snímání povlaků Pro účely této přílohy se rozumí: a) odmašťováním - technologický proces, v němž dochází k odmaštění, případně čištění výrobních polotovarů a produktů pro následné technologické operace. Odmaštění je aplikováno jako mezioperační krok, případně jako odmaštění pro následné technologické procesy, zejména povrchové úpravy, b) čištěním - technologický proces, v němž dochází k čištění produktu pro další technologie, případně ke snímání povlaků, zejména odlakovávání; jedná se hlavně o čištění před demontáží, repasemi apod., od nečistot vzniklých provozováním dílů, případně jejich užíváním. Nezahrnuje procesy čištění pracovních prostorů ani čištění zařízení, pokud není uvedeno jinak, c) odmašťovnou - technická zařízení a technologie pro odmašťování kovů a nekovových materiálů odmašťovacími prostředky s obsahem organických rozpouštědel. Zařízení je tvořeno uzavřeným prostorem s odsáváním odpadního plynu, případně je odmaštění prováděno v prostoru pro nástřik nátěrových hmot - stříkacích lakovacích kabinách. Pro takto konstruované odmašťovny je nutno dodržovat předepsané emisní limity, d) odmašťováním mimo prostory odmašťoven nebo lakoven - odmašťovací procesy, které se uskutečňují mimo prostory odmašťoven nebo lakoven, jsou provozovány tak, aby emise těkavých organických látek byly minimalizovány. Odmašťování smí být provozováno ve vymezených prostorách s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení. Použitá rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k regeneraci či řízené likvidaci, případně jinak využita v jiném technologickém procesu. Odmašťování rozměrných dílů na volném prostranství lze provádět pouze na základě povolení obecního úřadu, který stanoví podmínky aplikace. Odmašťování a čištění dále zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Hodnoty prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity těchto činností jsou určeny typem použitých rozpouštědel. 2.1 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků organickými rozpouštědly obsahujícími látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci podle § 3 písm. a) a halogenovanými organickými rozpouštědly podle § 3 písm. b) 2.1.1 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků organickými rozpouštědly s látkami karcinogenními, mutagenními a toxickými pro reprodukci podle § 3 písm. a) a halogenovanými organickými rozpouštědly podle § 3 písm. b) nesmí být prováděno mimo uzavřený prostor s odsáváním odpadního plynu. Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel za dodržení podmínek uvedených v následující tabulce. 2.1.2 Odmašťovna s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) nebo podle § 3 písm. b) této vyhlášky do 1 tuny je střední zdroj. Pokud je celková roční spotřeba uvedených rozpouštědel menší než 100 kg, není emisní limit touto vyhláškou stanoven; krajský úřad může v odůvodněných případech emisní limit stanovit (§ 17 odst. 2 písm. f) zákona). 2.1.3 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel s látkami karcinogenními, mutagenními a toxickými pro reprodukci podle § 3 písm. a) nebo b) této vyhlášky nad 1 tunu je velký zdroj. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit VOCA)emisní limit fugitivních emisíB)t/rokmg/m3%odmašťování a čištění povrchů0,1 až 120(2)C)15organickými rozpouštědly podle § 3 písm. a) nebo b)1 až 520 (2)C)15> 520 (2)C)10 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. C. Číslo v závorce uvádí emisní limit pro těkavé organické látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci podle § 3 písm. a). 2.2 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků ostatními organickými rozpouštědly podle § 3 písm. c) 2.2.1 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj. 2.2.2 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 2 tun je střední zdroj. 2.2.3 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel nad 2 tuny je velký zdroj. 2.2.4 Odmašťovna splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. 2.2.5 Odmašťování mimo prostory odmašťoven nebo lakoven s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 0,6 tuny je malý zdroj. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)emisní limit fugitivních emisíB)t/rokmg/m3%odmašťování a čištění povrchů organickými rozpouštědly0,6 až 275202 až 107520> 105015 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. 3. Chemické čištění oděvů Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. 3.1 Všechna zařízení pro chemické čištění oděvů jsou velké zdroje znečišťování ovzduší. Emisní limity těchto činností jsou uvedeny v následující tabulce. Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel. Emisní limity uvedené v § 8 odst. 2 se pro tato zařízení nepoužívají. Zařízení splňující definici § 2 písm. c) jsou zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)měrná výrobní emise celkových emisíB)t/rokmg/m3g/kgchemické čištění oděvů> 0nestanoven20 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. Emisní limity uvedené v § 8 odst. 2 se pro tato zařízení nepoužívají. B. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové hmotnosti vyčištěného a vysušeného produktu. 4. Aplikace nátěrových hmot Pro účely této přílohy se rozumí: a) lakovnou - soubor stacionárních zařízení a technologií určených pro lakování, b) lakovacím, vytěkacím, sušicím a vypalovacím prostorem - část lakovny, kde se provádí nanášení, vytěkání a sušení případně tepelné zpracování nátěrových hmot. Tento prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů, c) lakovacím prostorem - technicky vymezený prostor, v němž se provádí nanášení nátěrových hmot. Tento prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů, d) vytěkacím prostorem, kabinou, boxem, tunelem - prostor kde dochází k vytěkání rozpouštědel z nátěrové hmoty před konečnou fází sušení naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů, e) sušicím a vypalovacím prostorem - prostor, kde dochází k sušení, vypalování nebo jiné tepelné úpravě naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů, f) kombinovaným prostorem, kabinou, boxem, tunelem - prostor, kde se postupně provádí nanášení nátěrových hmot, vytěkání a sušení naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením pro odvádění odpadních plynů, g) celkovou spotřebou organických rozpouštědel - celková množství organických rozpouštědel obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, organických rozpouštědel použitých k ředění nátěrových hmot a organických rozpouštědel použitých při čištění zařízení lakoven. 4.1 Obecné požadavky na provoz zařízení pro aplikaci nátěrových hmot K omezení emisí těkavých organických látek jsou použity nejlepší dostupné techniky a technické prostředky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. o) zákona. Pro účely stanovení emisních limitů lakoven se za zařízení považuje technologický celek pro aplikaci jednoho technologického systému nátěrových hmot. V případě, že se na pracovišti současně provádí odmašťování výrobků, na které se následně aplikují nátěrové hmoty, platí emisní limity pro odmašťování. 4.2 Průmyslová aplikace nátěrových hmot, neplatí pro výrobu a opravy automobilů Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. 4.2.1 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.2 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.3 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.4 Lakování s hromadnou či kontinuální výrobou a s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.5 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. 4.2.6 Lakování rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu závodu lze provádět pouze na základě povolení orgánu obce. Pro tyto případy jsou na základě rozboru dané situace stanoveny podmínky provozu a emisní limity formou limitní hodnoty podílu množství fugitivních emisí a vstupního množství spotřebovaných nátěrových hmot. Takto stanovené podmínky provozu a emisní limity se vztahují pro jednorázové činnosti provedené na celém natíraném dílu. Toto ustanovení platí pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je větší než 0,1 tuny. Pro případy této činnosti, kdy je celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost menší než 0,1 tuny, uvedené podmínky neplatí. Na plochách mimo prostor lakovny jsou nátěrové hmoty nanášeny štětcem nebo válečkováním. Při použití jiných metod, jako je například metoda stříkáním, je třeba omezit únik tuhých znečišťujících látek. 4.2.6.1 Lakování na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na konstrukcích, budovách, stožárech, lze provádět pouze na základě povolení příslušného orgánu obce. Pro tyto případy jsou na základě rozboru dané situace stanoveny podmínky provozu a emisní limity formou limitní hodnoty podílu množství fugitivních emisí a vstupního množství spotřebovaných nátěrových hmot. Takto stanovené podmínky provozu a emisní limity se vztahují na jednorázové činnosti provedené na celém natíraném dílu. Toto ustanovení platí pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je větší než 0,6 tuny. Pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je menší než 0,6 tuny, uvedené podmínky neplatí. Nátěrové hmoty jsou nanášeny válečkováním či štětcem. Při použití metody stříkáním je třeba omezit emise tuhých látek hermetizací či obdobnými prostředky k jejich omezení. 4.2.7 Lakovny s občasným provozem s maximální roční dobou provozu 500 hodin a s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 0,6 tuny jsou středním zdrojem znečišťování ovzduší. 4.2.8 Nanášení práškových plastů 4.2.8.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou práškových plastů menší než 1 tuna je malý zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.8.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou práškových plastů v rozsahu od 1 tuny výše je střední zdroj znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlalimitní měrná výrobní emise TOCA)emisní limit TOCB)emisní limit fugitivních emisíC)emisní limit TZLD)zvláštní ustanovenít/rokg/m2mg/m3%mg/m3nanášení nátěrových hmot0,6 - 59050203poznámky 1, 2, 3, 5nanášení nátěrových hmot> 56050203poznámky 1, 2, 3, 5nanášení nátěrových hmot - hromadné či kontinuální> 54550203poznámky 1, 2, 3, 5nanášení práškových plastůnestanovenanestanoven50nestanoven3poznámka 4 Poznámka: A. Měrná výrobní emise těkavých organických sloučenin vypočtená jako podíl množství celkového organického uhlíku a velikosti plochy opatřené nátěrem. B. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. C. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. D. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. 1. Nelze-li dosáhnout stanovené měrné výrobní emise TOC nebo pokud technicky nelze stanovit velikost upravovaného povrchu, nesmí být překročen emisní limit TOC 50 mg/m3 ve společných výduších pro odpadní plyn z jednotlivých prostorů - nanášení, vytěkání, sušení, vypalování. 2. Pro nanášení nátěrových hmot na textil při využití zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel platí pro společně uvažovaný proces nanášení a sušení emisní limit TOC 150 mg/m3. 3. Jsou-li v nátěrovém systému aplikovány nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, například menším než 10 %, a nejsou-li plněny emisní limity TOC, může krajský úřad podle § 17 odst. 2 písm.f) zákona na základě odborného posudku změnit hodnotu emisního limitu. 4. Platí pro zdroj s roční projektovanou spotřebou práškových plastů větší než 1 tuna; platí pro odpadní plyn odvětraný z prostoru nanášení, vytěkání, sušení a vypalování. 4.2.9 Nátěry dřevěných povrchů 4.2.9.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.9.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.9.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.9.4 Zařízení splňující definici § 2 písm. c) jsou zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlalimitní měrná výrobní emise TOCA)emisní limit TOCB)emisní limit fugitivních emisíC)emisní limit TZLD)zvláštní ustanovenít/rokg/m2mg/m3%mg/m3nanášení nátěrových hmot na dřevo0,6 až 5nestanoven1002535 až 15nestanoven50/75203poznámky 1, 215 až 25 >25nestanoven50/75203poznámka 2 Poznámka: A. Měrná výrobní emise těkavých organických sloučenin vypočtená jako podíl množství celkového organického uhlíku a velikosti plochy opatřené nátěrem. B. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. C. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. D. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. 1. Jsou-li v nátěrovém systému aplikovány nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, například menším než 10 %, a nejsou-li plněny emisní limity TOC, může krajský úřad podle § 17 odst. 2 písm.f) zákona na základě odborného posudku změnit hodnotu emisního limitu. 2. První z uvedených hodnot platí pro proces sušení a vypalování, druhá z hodnot platí pro proces nanášení nátěrových hmot. 4.2.10 Nátěry kůže 4.2.10.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.10.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.10.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 4.2.10.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlalimitní měrná výrobní emiseA)emisní limit TZLC)zvláštní ustanovenít/rokg/m2mg/m3nátěry kůže0,6 až 58535 až 1075310 až 25753>25753> 0,61503poznámka B Poznámka: A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové plochy produktu. B. Tyto hodnoty platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako jsou tašky, peněženky, opasky a jiné. C. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. 4.3 Průmyslová aplikace nátěrových hmot - výroba nových automobilů 4.3.1 Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikostí povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem b) nebo jako celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení. Velikost povrchu opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu: 2 x hmotnost karosérieprůměrná tloušťka plechu × hustota materiálu plechu Poznámka: tento postup lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechů. K výpočtu celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m2. 4.3.2 Limitní měrné výrobní emise celkových emisí těkavých organických látek uvedené v tabulce se vztahují na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu. Limitní měrné výrobní emise celkových emisí se vyjadřují v gramech emitovaných těkavých organických látek na 1 m2 povrchu automobilu. 4.3.3 Údaje uvedené v následující tabulce platí pro lakovny s projektovanou spotřebou rozpouštědel větší než 15 t/rok. Tato zařízení jsou velký zdroj znečišťování ovzduší. 4.3.4 Pro lakovny automobilů s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun platí požadavky stanovené pro činnost uvedenou v bodu 5 této přílohy - Průmyslová aplikace nátěrových hmot - opravy automobilů a přestříkávání vozidel. 4.3.5 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostroční produkcelimitní měrná výrobní emise VOCA)emisní limit TZLB)zvláštní ustanoveníksg/m2mg/m3nátěry nových osobních automobilů> 5000453poznámka 3≤ 5000 karosérií nebo > 3500 podvozků903poznámka 3nátěry nových kabin nákladních automobilů a dodávek≤ 5000653poznámky 1, 3603poznámky 2, 3> 5000553poznámky 1, 3603poznámky 2, 3nátěry nových nákladních automobilů≤ 2500903poznámky 1, 31203poznámky 2, 3> 2500703poznámky 1, 3903poznámky 2, 3nátěry nových autobusů, trolejbusů a kolejových vozidel≤ 2000903poznámky 1, 31203poznámky 2, 3> 2000703poznámky 1,3903poznámky 2, 3 Poznámka: A. Podíl hmotnosti celkových emisí těkavých organických látek a celkové plochy produktu. B. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. 1. Platí pro nová zařízení. 2. Platí pro stávající zařízení. 3. Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek včetně rozpouštědel ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená jako celkový uhlík (TOC) překročit 50 mg/m3. 5. Průmyslová aplikace nátěrových hmot - opravy automobilů a přestříkávání vozidel Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce. Zařízení s projektovanou spotřebou rozpouštědla větší než 0,5 tuny a menší než 2 tuny jsou střední zdroje znečišťování, zařízení s projektovanou spotřebou od 2 tun včetně jsou velké zdroje znečišťování ovzduší. Emisní limity těchto činností jsou uvedeny v následující tabulce. Ostatní zařízení jsou malými zdroji. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědla t/rokemisní limit TOCA)Emisní limit fugitivních emisíB)emisní limit TZLC)mg/m3%mg/m3opravy a přestříkávání automobilů> 0,550253 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. C. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro standardní stavové podmínky. 6. Navalování, nátěry pásů, svitků a drátů Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. 6.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 6.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 6.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 6.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity pro nátěry pásů a svitků jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)emisní limit fugitivních emisíB)emisní limit TZLC)zvláštní ustanovenít/rokmg/m3%mg/m3nátěry pásů a svitků> 0,65053poznámka 1> 0,650103poznámka 2> 0,615053poznámky 1, 3> 0,6150103poznámky 2, 3 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. C. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. 1. Platí pro nová zařízení. 2. Platí pro stávající zařízení. 3. Platí pro zdroje emisí, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity pro nátěry drátů jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaměrná výrobní emise celkových emisíA)emisní limit TZLB)zvláštní ustanovenít/rokg/kgmg/m3nátěry drátů0,6 až 5103poznámka 10,6 až 553poznámka 2> 5103poznámka 1> 553poznámka 2 Poznámka: A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové hmotnosti produktu. B. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. 1. Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm. 2. Platí v ostatních případech. 7. Adhesivní nátěry Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce. 7.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 7.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 7.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 7.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)emisní limit fugitivních emisíB)zvláštní ustanovenít/rokmg/m3%adhesivní nátěry0,6 až 550250,6 až 515025poznámka 15 až 1550205 až 1515020poznámka 1> 155020> 1515020poznámka 1 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. 1. Platí pro zdroje, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel. 8. Impregnace dřeva Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce. 8.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 8.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 8.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 8.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)emisní limit fugitivních emisíB)měrná výrobní emise celkových emisíC)zvláštní ustanovenít/rokmg/m3%kg/m3impregnace dřeva0,6 až 51004511poznámka 15 až 251004511poznámka 1> 251004511poznámka 1 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkového objemu produktu. 1. Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení, která využívají k impregnaci dřeva kreozotu. 9. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. 9.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 9.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit není touto vyhláškou stanoven. 9.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 9.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici v § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaměrná výrobní emise celkových emisíA)t/rokg/m2laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů> 530 Poznámka: A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové velikosti povrchu výrobku. 10. Výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. 10.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 5 tun je malý zdroj znečišťování ovzduší. 10.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 5 tun do 100 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. 10.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 100 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 10.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)emisní limit fugitivních emisíB)emisní limit celkových emisíC)zvláštní ustanovenít/rokmg/m3%%výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev5 až 10015055poznámka 1 100 až 100015055> 100015055 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel. 1. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást nátěrových hmot. 11. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce. 11.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 11.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit není touto vyhláškou stanoven. 11.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 11.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaměrná výrobní emise celkových emisíA)t/rokg/párvýroba obuvi a dalších oděvních doplňků> 525 Poznámka: A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a počtu expedovaných párů. 12. Výroba farmaceutických produktů Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce. 12.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 12.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 50 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit není touto vyhláškou stanoven. 12.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 50 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 12.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlaemisní limit TOCA)emisní limit fugitivních emisíB)emisní limit celkových emisíC)zvláštní ustanovenívýroba farmaceutických produktůt/rokmg/m3%%> 502055poznámka 1> 50201515poznámka 2> 5015055poznámky 1, 3> 501501515poznámky 2, 3 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást výrobku. C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel 1. Emisní limity pro nová zařízení. 2. Emisní limity pro stávající zařízení. 3. Platí pro zdroje, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel. 13. Zpracování kaučuku, výroba pryže Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. 13.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 5 tun je malý zdroj znečišťování ovzduší. 13.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 tun až 15 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit není touto vyhláškou stanoven. 13.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 15 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. 13.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědla t/rokemisní limit TOCA) mg/m3emisní limit fugitivních emisíB) %emisní limit celkových emisíC) %zvláštní ustanoveníkonverze - přepracování pryže> 15202525> 151502525poznámka 1 Poznámka: A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást výrobku. C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel. 1. Platí pro zdroje, které využívají zařízení pro regeneraci organických rozpouštědel. 14. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce. K omezení emisí těkavých organických látek jsou splněny následující požadavky na konstrukci, vybavení a provoz technologického procesu: a) vzduch znečištěný parami extrakčních činidel z procesu extrakce je před vypuštěním do atmosféry veden do regenerační jednotky. Pokud nelze regenerací odpadních plynů dosáhnout splnění emisního limitu, je nutné použít jako druhý stupeň termického rozkladu nebo katalytického spalování, b) v zásobnících na suroviny, meziprodukty a výsledné produkty je udržován stálý podtlak proti okolnímu ovzduší, a c) pro zajištění cirkulace extrakčních činidel jsou používána tlaková čerpadla, armatury a potrubí, u nichž nedochází ke vzniku fugitivních emisí. 14.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší. 14.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tuny až 10 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit není touto vyhláškou stanoven. 14.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 10 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit je stanoven v následující tabulce. 14.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto: činnostprahová spotřeba rozpouštědlalimitní měrná výrobní emise celkových emisíA)získávání rostlinných olejů, živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů z materiálůt/rokkg/tživočišný tuk> 101,5ricin> 103řepková semena> 101slunečnicová semena> 101sojové boby - normální drť> 100,8sojové boby - bílé vločky> 101,2ostatní semena a jiný rostlinný materiál> 103procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů> 101,5odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů> 104 Poznámka: A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové hmotnosti zpracovávané suroviny. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. Podstata redukčního plánu Redukční plán je soubor technických a organizačních opatření pro snížení emisí těkavých organických látek speciálně vytvořený pro určité zařízení. Tento plán umožňuje provozovateli zařízení snížit emise v ekvivalentní míře, jaké by bylo dosaženo uplatněním emisních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce. Při vypracování redukčního plánu se vychází z následujících skutečností a) v případech, kdy materiály nahrazující dosud používaná organická rozpouštědla (tj. náhražky obsahující snížený nebo nulový obsah rozpouštědel) jsou stále ještě ve stavu vývoje, je provozovateli zařízení poskytnuta prodloužená doba pro implementaci jeho specifického redukčního plánu, b) východiskem přípravy redukčního plánu by mělo být množství emisí těkavých organických látek za podmínek, kdy by tyto emise nebyly nijak omezovány. Návod ke zpracování redukčního plánu V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních nátěrů nebo tiskařských barev lze využít následujícího redukčního plánu. Tento redukční plán je určen pro aplikaci v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku, který může být využit k definici vztažného bodu pro redukční plán. a) Provozovatel zařízení předloží redukční plán, který zahrne zejména snížení průměrného obsahu rozpouštědel v jejich celkovém vstupu nebo zvýšení účinnosti využití netěkavých látek v nátěrových hmotách, které povede ke snížení celkových emisí těkavých organických látek ze zařízení, a to až na úroveň cílových emisí. Při tomto snižování emisí je dodržen následující harmonogram: určené časové obdobímaximální přípustné celkové roční emisepro nová zařízenípro stávající zařízenído 1. dubna 2003do 31. října 20051,5násobek velikosti cílových emisído 1. ledna 2005k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a) zákonacílové emise b) Cílové emise se vypočtou ze vztahu: cílové emise = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech • K1 • K2 Hodnota faktoru K1 je pro některé činnosti uvedena v následující tabulce. Inspekce však může v odůvodněných případech velikost faktoru stanovit pro jednotlivé zařízení tak, aby bylo dosaženo vyšší účinnosti využití pevných složek nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev. činnostfaktor K1polygrafie: rotační hlubotisk, flexografie, laminování, lakování4aplikace nátěrových hmot na: dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír4adhesivní nátěry3nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů4přestříkávání vozidel - opravy automobilů3aplikace nátěrových hmot na: ostatní materiály1,5polygrafie: sítotisk1,5 Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise takto: K2=emisní limit fugitivních emisí+15100 pro zařízení uvedená v bodu 5 a dále v bodu 4.2 položky 4.2.2 a 4.2.9 přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo K2=emisní limit fugitivních emisí+5100 pro všechna ostatní zařízení. c) Redukční plán je splněn, jestliže množství celkových emisí těkavých organických látek stanovené s využitím bilance rozpouštědel je menší nebo rovno stanovené velikosti cílové emise. Metodikou výpočtu roční hmotnostní bilance je příloha č. 4 k této vyhlášce. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. 1. Úvod K celkovému posouzení dodržování emisních limitů je kromě výsledků měření emisí nutná znalost řady údajů vypočtených ze spotřeby organických rozpouštědel. Tyto údaje lze spolehlivě určit pouze na základě bilančních výpočtů. Tato příloha uvádí návod a metodiku výpočtu roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel a některých emisních ukazatelů, které slouží ke kontrole dodržování stanovených požadavků a k vypracování redukčního plánu podle přílohy č. 3. k této vyhlášce. 2. Roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel slouží k splnění následujících úkolů: a) kontrola dodržování požadavků této vyhlášky uvedených v § 10, b) zjištění dalších možností snižování emisí znečišťujících látek, c) informování veřejnosti o spotřebě rozpouštědel, o emisích těkavých organických látek a o plnění požadavků této vyhlášky. 3.Veličiny hmotnostní bilance rozpouštědel vstupy organických rozpouštědel (I)I1celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou zakoupeny a použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilanceI2celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou regenerovány a znovu (recyklovaně) použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využito pro danou činnost)výstupy organických rozpouštědel (O)O1hmotnost organických rozpouštědel v odpadním plynu (v emisích)O2hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; v některých případech je vhodné při výpočtu veličiny O5 brát v úvahu i způsob zpracování odpadních vodO3hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako rezidua v expedovaných produktechO4hmotnost nezachycených organických rozpouštědel uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy je pracovní ovzduší vypouštěno do atmosféry okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.O5hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7 a O8O6hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadechO7hmotnost organických rozpouštědel a hmotnost organických rozpouštědel obsažených v přípravcích expedovaných jako komerční produktO8hmotnost organických rozpouštědel, která byla regenerována z produktů k opětovnému využití, a která nebyla použita jako vstupy do procesů, pokud již nebyla započtena do položky O7O9hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem 4. Základní bilanční výpočty organických rozpouštědel a) Celková spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu: C = I1 - O8 b) Celkové množství netěkavých látek N obsažených v materiálech s organickými rozpouštědly se vypočítá ze vztahu: N = celková roční spotřeba materiálu • obsah netěkavých látek v materiálu Obsah netěkavých látek v materiálu je uveden na štítku a v průvodní dokumentaci. c) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic: F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9 d) Celkové emise E se vypočtou ze vztahu: E = F + O1 e) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m2). f) Měrná výrobní emise celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m2). g) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %). h) Emisní limit celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a vstupního množství rozpouštědel (uvádí se v %). Vyplněný bilanční list uživatele rozpouštědel se předává každoročně za předcházející rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší k 15. únoru. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. Technické listy produktů s obsahem organických rozpouštědel (průvodní technická dokumentace) 1. Pro stanovení prahové spotřeby organických rozpouštědel a pro přepočet hmotnostní koncentrace jejich složek na hmotnostní koncentraci celkového organického uhlíku v jednotlivých zařízeních (například lakovnách, tiskárnách apod.) jsou všechny produkty obsahující organická rozpouštědla opatřeny základními technickými údaji 2. Tyto technické údaje jsou uvedeny na štítku a dále jsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci dodávek těchto produktů podle § 3 odst. 3 zákona. 3. Štítky a průvodní technická dokumentace obsahuje mimo jiné technické údaje uvedené v tabulce: charakteristikajednotkahustota produktug/cm3obsah organických rozpouštědel vyjádřený hmotnostním zlomkemkg/kg produktuobsah celkového organického uhlíkukg/kg produktuobsah netěkavých látek vyjádřený objemovým %% objemové 4. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace nátěrové hmoty. název nebo označení nátěrové hmotyhustota produktug/cm3obsah netěkavých látek - sušiny% objemovéobsah organických rozpouštědelkg/kg produktuobjemová sušina směsi u dvoukomponentních nátěrových hmot% objemovéobsah celkového organického uhlíkukg/kg produktu 5. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace ředidla, tvrdidla, tmelu, tužidla, katalyzátoru apod. pro nátěrové hmoty a jiné přípravky. název nebo označení ředidla, tvrdidla (aj.)hustota produktug/cm3obsah celkového organického uhlíkukg/kg produktu Příloha č. 6 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. (podle § 2 písm. i) této vyhlášky) TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK A PRODUKTŮ S JEJICH OBSAHEM Podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona podávají toto oznámení všichni provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů a dále provozovatelé malých zdrojů užívající organická rozpouštědla a další produkty s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 400 kg a s celkovou jednorázovou roční spotřebou těchto organických látek vyšší než 600 kg. Toto oznámení dále podávají všichni provozovatelé zdrojů užívající organická halogenovaná rozpouštědla uvedená v § 3 písm. b) a další produkty s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 100 kg/rok a všichni provozovatelé zdrojů užívající organická rozpouštědla uvedená v § 3 písm. a) a další produkty s obsahem těchto organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 10 kg/rok. Provozovatelé všech uvedených zdrojů každoročně předávají vyplněný tiskopis podle této přílohy vždy řádně doložený vyplněným bilančním listem podle přílohy č. 4 za uplynulý rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší do 15. února. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. (podle § 2 písm. i) této vyhlášky) těkavých organických látek a produktů s jejich obsahem (netýká se benzinu) Podle § 3 odst. 3 zákona podávají oznámení všichni výrobci a dovozci/vývozci organických rozpouštědel a dalších produktů s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 1000 kg/rok. Toto oznámení dále podávají všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických halogenovaných rozpouštědel uvedených v § 3 písm. b) a dalších produktů s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 100 kg/rok a všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických rozpouštědel uvedených v § 3 písm. a) a dalších produktů s obsahem těchto organických látek s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 10 kg/rok. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. 1. Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu jsou opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Obnovu nátěru lze naplánovat tak, aby byla prováděna jako součást obvyklých tříletých cyklů údržby nádrží. Inspekce může z tohoto požadavku udělit výjimku, pokud je to v zájmu ochrany krajiny. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky. 2. Nádrže s vnějšími plovoucími střechami jsou vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem). 3. Všechna nová skladovací zařízení v terminálech, kde je vyžadována opatření k omezování emisí benzinových par podle odst. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce, jsou tvořena a) buď nádržemi s pevnou střechou napojenými na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 17 této vyhlášky vlády, b) nebo nádržemi s plovoucí střechou, vnější nebo vnitřní, vybavenými primárním a sekundárním těsněním, která splňují požadavky uvedené v odst. 2 této přílohy. 4. Stávající nádrže s pevnou střechou jsou a) buď napojeny na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky, b) nebo vybaveny vnitřní plovoucí střechou s primárním těsněním konstruovaným tak, aby účinnost záchytu par činila nejméně 90 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem). 5. Požadavky na omezení úniku par benzinu uvedené v odst. 3 a 4 se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle přílohy č. 9 odst. 2 této vyhlášky. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá označení mezisklad par jako prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této vyhlášky. 1. Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů jsou vedeny parotěsným potrubím do jednotky omezování emisí par terminálu. Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému. V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Emisní limity pro tyto spalovací jednotky se shodují s emisními limity platnými pro jednotky omezování emisí par - viz § 19 této vyhlášky. V terminálech, kde je prosazení menší než 25 000 tun/rok, může být jednotka omezování emisí par v terminálu nahrazena meziskladem par. 2. V terminálech, kde je jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena meziskladem par, jsou vytěsněné páry benzinu vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par terminálu s účinností nejméně 99 %. Operace plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájena, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par. 3. V případě úniku par benzinu je stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit. 4. Provozovatel zařízení pravidelně kontroluje těsnost potrubí, potrubních spojů a dalších částí a zařízení. 5. Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním je plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. 1. Potrubní spojky a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění. b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par. 2. Plnění a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min, maximální povolený průtok je 2 500 l/min. b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa. c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa. 3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění Plnicí lávka je vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, vyšle signál umožňující plnění cisterny. a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje běžným 10pólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce. b) Hladinové snímače na vozidle jsou buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla. Poznámka: Termistory mají záporný teplotní koeficient. c) Řídicí jednotka na plnicí lávce umožňuje propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel. d) Společný vodič hladinových snímačů je připojen ke kolíku 10 přívodky a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 nástrčky je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky. e) Všechna vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem - viz odst. 2, písm. c) této přílohy. Na tomto štítku je uveden typ hladinových spínačů (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle. 4. Umístění spojek a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce splňuje následující požadavky 1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 metru (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo). Doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m, 2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m. Doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m, 3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m, 4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo), b) konektor signalizace uzemnění a přeplnění je umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo), c) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory jsou umístěny na jedné straně vozidla. 5. Bezpečnostní blokování Signalizace uzemnění a přeplnění a) plnění cisterny je zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce. Signalizace odvodu par b) plnění cisterny je zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu. Páry stáčeným benzinem vytlačované z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. Tato příloha určuje požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování stávajících zdrojů emisí těkavých organických látek. Tato příloha dále určuje emisní limity a příslušné vztažné podmínky. Další požadavky a technické podmínky provozu těchto zdrojů jsou uvedeny v příslušných prováděcích předpisech k zákonu o ovzduší. Pokud provozovatel stávajícího zdroje splňuje emisní limity a další podmínky provozování stanovené touto vyhláškou pro nové zdroje v příloze č. 2 k této vyhlášce a dalších ustanoveních této vyhlášky, oznámí změnu v evidenci ze stávajícího na nový zdroj. Pro účely této přílohy jsou limitní hmotnostní koncentrace znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vztaženy k teplotě a tlaku odpadního plynu za obvyklých podmínek provozu. Aplikace nátěrových hmot zahrnuje všechny činnosti uvedené v bodě 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce. 1. Lakovny Zařízení a technologie určené pro nanášení nátěrových hmot a práškových plastů (zejména stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i jinými způsoby) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo apod.). Mezi činnosti prováděné v lakovnách patří rovněž adhesívní nátěry, například impregnace, aplikace nátěrových hmot (natírání), přestříkávání vozidel (autoopravárenství), navalování, včetně podskupin uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a všechny fáze technologického procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru a dále použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu. 1.1 Požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti, především nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot. 1.2 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 0,6 tun a menší než 10 tun Emisním limitem je podle § 2 odst. e) zákona limitní hodnota hmotnostního toku těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 1 kg/hod. Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m3. 1.3 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 10 tun Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m3. a) Jednoúčelové lakovny pro sériovou (proudovou) výrobu s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 250 tun Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkového organického uhlíku v celkových emisích těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem 35 g/m2. Nelze-li této hodnoty dosáhnout, je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m3. b) Ostatní lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot menší než 250 tun Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkového organického uhlíku v celkových emisích těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem - 120 g/m2 při nanášení nátěrových hmot s metalickým efektem, - 60 g/m2 při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech. Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m3. 2. Polygrafie Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů včetně činností uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce. K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti především tiskové barvy a přípravky s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení tiskových barev s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému polygrafické výroby. Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech ze všech prostorů je 3 mg/m3. Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu z prostorů nanášení a sušení tiskových barev vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m3. 3. Odmašťování a čištění kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem. Pro odpadní plyny z technologií a zařízení pro odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů platí při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 písm. b) této vyhlášky 500 g/h emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m3. 4. Chemické čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem do zařízení pro kondenzaci par použitých organických rozpouštědel. Inspekce může v odůvodněných případech povolit i jiný způsob záchytu emisí v odpadních plynech, pokud je vyloučena přítomnost organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) nebo b) této vyhlášky. a) Pro odpadní plyny vycházející z těchto zařízení, ze sušáren a z pracovního prostředí platí, při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 písm. b) této vyhlášky 500 g/h, emisní limit vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m3. b) Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 30 g organických rozpouštědel -těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 písm. b) této vyhlášky na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení. c) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzinem 150/200 či obdobnými alkanovými rozpouštědly patřícím mezi těkavé organické látky uvedené v § 3 odst. c) této vyhlášky platí emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 6 g/m3. Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 150 g těchto organických rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení. 5. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného původu a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, jsou umístěna v uzavřených prostorách. b) Vzduch z těchto prostor je odsáván a veden do zařízení na omezení emisí znečišťujících látek nebo jsou učiněna jiná opatření pro snížení emisí. c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách. 6. Skladování, manipulace a distribuce benzinu Při skladování, manipulaci a distribuci benzinu musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků par do ovzduší. 6.1. Skladování a manipulace 6.1.1. Při skladování benzinu musí být skladovací zařízení o objemu nad 1000 m3, nebo skladovací zařízení s ročním obratem nad 10 000 m3 uspořádána a vybavena takto: a) skladovací zařízení s vnější plovoucí střechou opatřena účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy, b) zařízení s pevnou střechou vybavena vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření nebo musí být u zařízení s pevnou střechou zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění, c) střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. 6.1.2. Pro skladovací nádrže o objemu do 1000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem do 10 000 m3 platí ustanovení bodu 6.1.1. v přiměřeném rozsahu. 6.1.3. Při přečerpávání benzinu a při jeho stáčení z mobilních kontejnerů nebo při plnění mobilních kontejnerů v terminálech musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par benzinu s účinností nejméně 99 %. Dále je nutné zajistit, aby a) byla používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou, b) alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků bylo uzpůsobeno k plnění silničních mobilních cisteren spodem, c) při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním bylo ústí plnicího ramena u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu. 6.1.4. Pro čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu se stanoví obecné emisní limity podle § 5 této vyhlášky. 6.2. Čerpací stanice 6.2.1. Pro čerpací stanice platí ustanovení § 18 a příloh č. 12 a 13 této vyhlášky. 7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tyto činnosti přílohou č. 2 k této vyhlášce. 8. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené přílohou č. 2 k této vyhlášce. Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, je třeba umístit v uzavřených prostorách.Vzduch z těchto prostorů je třeba odsávat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů nebo je třeba učinit jiná opatření pro snížení emisí. Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách. 9. Výroba klihu a lepidel Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce. 10. Laminování dřeva, kovů, textilu, vláken a plastů Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. Tato příloha se nevztahuje na zařízení pro stáčení benzinu z mobilních kontejnerů do skladovacích nádrží čerpacích stanic a na zařízení pro výdej motorových paliv s výjimkou benzinu. 1. Podmínky provozu čerpacích stanic Provozovatelé čerpacích stanic plní ustanovení zákona a zvláštních právních předpisů vydaných k jeho provedení. Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu je třeba vybavit zřetelným nápisem upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla. Kontrola funkčnosti zařízení (systému) pro zpětný odvod par u výdejních stojanů je prováděna obsluhou čerpací stanice v pravidelných intervalech, nejméně však 1x za směnu. U stojanů vybavených signalizací funkčnosti řídicí elektroniky vývěvy je touto obsluhou kontrolována funkčnost světelné signalizační kontrolky při výdeji benzinu. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkce systému, je případný únik par zjišťován obsluhou smyslově. Provádění kontrol správné funkce zařízení obsluha zaznamenává do provozního deníku čerpací stanice. V případě vzniku podezření na nefunkčnost zařízení nebo zjištění nefunkčnosti signalizace zaznamená tuto skutečnost, neprodleně a prokazatelně vyzve příslušnou oprávněnou osobu k provedení servisní kontroly a k odstranění závady a po provedení opravy nebo seřízení a proměření účinnosti odsávání par převezme od úkon provádějící osoby protokol dokladující funkčnost systému. Protokol archivuje pro případnou kontrolu orgánů ochrany ovzduší a dokumentuje jím plnění povinností, které mu jsou uloženy zákonem. Pokud osoba provozovatele není zároveň vlastníkem čerpací stanice, zabezpečí vlastník splnění požadavků stanovených touto přílohou interními předpisy a smluvními podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě o pronájmu. Vlastník čerpací stanice garantuje vybavení této stanice rekuperací II. stupně. 2. Podmínky činnosti opravářských a servisních firem Každá osoba, která zabezpečuje opravy, údržbu nebo servisní činnosti související s provozem výdejních stojanů benzinu podle této přílohy, sepisuje protokol o výsledcích této činnosti podle vzoru tiskopisu uvedeného v příloze č. 13 k této vyhlášce. Protokol pořizuje ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno je jako doklad o provedeném zásahu uloženo na čerpací stanici a druhé je archivováno příslušnou servisní organizací. 3. Oprávnění k zásahu do zařízení K zásahu do zařízení sloužícího ke zpětnému odvodu par vznikajících při plnění benzinu do mobilních kontejnerů plnící pistolí výdejního stojanu je oprávněna pouze osoba odborně způsobilá k takovýmto úkonům, tzn. že je držitelem platného certifikátu (registračního osvědčení) výrobce výdejních stojanů prokazatelně opravňujícího k zásahům této osoby do konkrétních systémů. Evidenční číslo osvědčení a jméno pracovníka, který opravu a seřízení provedl, je kromě dalších údajů uvedeno v protokolu o provedené zkoušce (vzor tiskopisu v příloze č. 13 k této vyhlášce). 4. Lhůty provádění kontrol a servisních úkonů Kontrola účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky, případně jeho seřizování, se provádí nejméně jednou ročně a doba mezi dvěma kontrolami není kratší než 6 měsíců. Kontrola účinnosti se dále provádí vždy po takovém zásahu do výdejních stojanů, jakým je výměna výdejní pistole nebo provedený kontrolní odběr. Tuto povinnost zakotví vlastník čerpací stanice do smluvního vztahu s osobou zabezpečující servis výdejních stojanů nebo ji splní jiným, prokazatelným způsobem. 5. Účinnost zpětného odvodu par Kontrolu účinnosti, opravu a seřízení systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky provádí pouze pracovník s oprávněním podle bodu 3 této přílohy mající autorizaci od výrobce měřicího zařízení pro kontrolu účinnosti systému. Měřicí zařízení pro kontrolu účinnosti systému zpětného odvodu par je schváleno, ověřováno a kalibrováno podle zvláštního právního předpisu7). Pro měření účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky se používají dva postupy. 1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při 100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému zpětného odvodu par se provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným7). 2. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem zpětného odvodu par, který umožňuje provést zkoušku bez čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k tomuto účelu schváleným7). Po skončení všech prací vyhotoví oprávněný pracovník příslušný protokol ve dvou vyhotoveních (viz příloha č. 13 k této vyhlášce). Příloha č. 13 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. Příloha č.14 k vyhlášce č.355/2002 Sb. 1. Tato příloha se nevztahuje na produkty prodávané k výlučnému použití pro činnosti uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, které se provádějí v zařízeních, kterým bylo uděleno povolení k provozu a kde je možné dosáhnout přinejmenším srovnatelného snížení emisí těkavých látek jinými opatřeními k omezení emisí. 2. Účelem této přílohy je omezit celkový obsah těkavých látek v některých barvách a lacích a produktech pro opravy nátěru vozidel za účelem prevence nebo snížení znečišťování ovzduší způsobovaného příspěvkem těkavých látek ke tvorbě troposférického ozonu. 3. K naplnění účelu uvedeného v bodu 2. harmonizuje tato příloha technické specifikace pro některé barvy a laky a produkty pro opravy nátěru vozidel. 4. Tato příloha se vztahuje na produkty uvedené v části I. této přílohy. 5. Touto přílohou nejsou dotčena nebo ovlivněna opatření přijatá dalšími právními předpisy k ochraně zdraví spotřebitelů a pracovníků a jejich pracovního prostředí, včetně požadavků na označování těkavých organických látek. 6. Produkty uvedené v části I. této přílohy mohou být uváděny na trh ode dne stanoveného v její části II. pouze tehdy, jestliže obsah těkavých látek v těchto produktech nepřekračuje prahové hodnoty v této II. části stanovené a jsou splněna ustanovení § 13 odst. 2. 7. Ke kontrole, zda byly dodrženy prahové hodnoty obsahu těkavých látek podle části II. této přílohy, se použijí analytické metody podle její části I. 8. U produktů uvedených v části I. této přílohy, k nimž je nutno přidat rozpouštědla nebo jiné složky obsahující rozpouštědla, aby byly připraveny k použití, se prahové hodnoty podle části II. této přílohy vztahují na obsah těkavých látek v produktu ve stavu, jak je připraven k použití. 9. Pro účely restaurace a údržby budov a historických vozidel, kterým byla příslušnými orgány přiznána zvláštní historická a kulturní hodnota, mohou být udělena příslušnými orgány ochrany ovzduší individuální povolení k tomu, aby byly v přísně omezeném množství prodávány a nakupovány produkty, u nichž nejsou dodrženy prahové hodnoty obsahu těkavých látek stanovené v části II. této přílohy. 10. Produkty s obsahem těkavých látek uvedené v části I. této přílohy, které byly prokazatelně vyrobeny před daty uvedenými v etapě I a II, části II. této přílohy, u nichž obsah těkavých látek překračuje zde stanovené prahové hodnoty, mohou být uváděny na trh po dobu dalších 12 měsíců od těchto dat. ČÁST I. 1. Pro účely této přílohy se barvami a laky rozumějí produkty uvedené níže v podkategoriích, s výjimkou aerosolů. Jsou to nátěrové hmoty používané pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům. 1.1 Podkategorie: a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ≤ 25@60°, b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60°, c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo, cihlové stěny nebo sádrové stěny, d) vnitřní/venkovní barvy na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na dveřní a okenní konstrukce a obklady a vytvářející neprůhledný film. Určeny jsou pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie zahrnuje též podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy, e) vnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vybavení budov a vytvářející transparentní nebo polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 kategorie polostabilní, f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 µm, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997, g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech, h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva proti zmodrání, i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních, j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí, avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před použitím, k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty, l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání. 2. Pro účely této přílohy se produkty pro opravy nátěru vozidel rozumějí produkty uvedené níže v podkategoriích. Používají se k nátěru silničních vozidel podle směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí, prováděného vně výrobních zařízení v rámci opravy, konzervace nebo dekorace vozidel. 2.1 Podkategorie: a) produkty pro přípravné a čisticí operace jsou produkty určené k mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k přípravě na nanášení nových nátěrů: 1. přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje, zejména produkty určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení, odstraňovače nátěrů, odmašťovadla včetně antistatických činidel pro plasty a odstraňovače silikonu; 2. čisticí prostředek je produkt určený k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením, b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru, c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty: 1. vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností, 2. základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče, 3. reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 % hmotnostních kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti, nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy, d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré produkty užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky, 1. podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému, 2. laky“ jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému, e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné nebo transparentní nátěry, například nátěry odolné proti poškrábání a fluorované transparentní nátěry, reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty, například tepané efekty, protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserie, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly. 2. Metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek v určených produktech ParametrJednotkyZkouškaMetodaDatum zveřejněníobsah VOCg/lISO 11890-22002obsah VOC za přítomnosti reaktivních ředidelg/lASTMD 23692003 ČÁST II. A. MAXIMÁLNÍ PRAHOVÉ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH LÁTEK PRO BARVY A LAKY Podkategorie produktůdruhEtapa I g/l* od 1. 1. 2007Etapa II g/l* od 1. 1. 2010amatné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru, stupeň lesku ≤ 25@60°VŘNH 7530RNH40030blesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru, stupeň lesku > 25@60°VŘNH 150 100 RNH400100cnátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladuVŘNH 7540RNH450430dvnitřní/venkovní barvy na dřevo a kov pro vybavení a obklady budovVŘNH 150 130 RNH400300evnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov, včetně silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevoVŘNH 150 130 RNH500400fvnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidlaVŘNH 150 130 RNH700700gzákladní nátěrové hmotyVŘNH 5030RNH450350hpenetrační nátěrové hmotyVŘNH5030RNH750750ijednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcíVŘNH 140140 RNH600500jvícesložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí pro specifické účely, např. na podlahyVŘNH140140 RNH550500kvícebarevné nátěrové hmotyVŘNH 150100 RNH400100lnátěrové hmoty s dekorativními efektyVŘNH 300200 RNH500200*g/l připravený k použití Poznámka: Zkratka VŘNH znamená vodou ředitelné nátěrové hmoty Zkratka RNH znamená rozpouštědlové nátěrové hmoty B. MAXIMÁLNÍ PRAHOVÉ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH LÁTEK PRO PRODUKTY K OPRAVĚ NÁTĚRU VOZIDEL C. Podkategorie produktůProduktyg/l* od 1. 1. 2007aprodukty pro přípravné a čisticí operacepřípravné prostředky850čisticí prostředky200bkarosářské plniče a tmelyvšechny druhy250czákladní nátěrové hmotyvyrovnávací nátěrové hmoty a základní nátěrové hmoty (na kov)540reaktivní základní nátěrové hmoty780dvrchní nátěrové hmotyvšechny druhy420especiální vrchní nátěrové hmotyvšechny druhy840* g/l připravený k použití. Případný obsah vody v produktu připraveném k použití se odečte, s výjimkou produktů v podkategorii a. 1) Směrnice Rady 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES, o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42//ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. 2) § 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. 4) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. 5) Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. 6) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 7) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.