§ 35 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování – Účinnost
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování · 356/2002 Sb. · § 35 · Životní prostředí
§ 35 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
Všechny obecné emisní limity uvedené v této příloze platí pro koncentrace ve vlhkém plynu při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kPa a teplotě°C). Kódový seznam znečišťujících látek je sestaven pro potřeby provozní evidence zdrojů (§ 13 odst. 8 zákona) a evidence spotřeby těkavých organických látek (§ 12 odst. 5 zákona).
1. Základní znečišťující látky a jejich stanovené skupiny
1.1 tuhé znečišťující látky (TZL)
1.1.1 částice o velikosti menší než 10 μm (PM 10)
1.1.2 částice o velikosti menší než 2,5 μm (PM 2,5)
1.2 anorganické kyslíkaté sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý (oxid siřičitý)
1.2.1 oxid siřičitý a oxid sírový (SOx)
1.2.2 oxid siřičitý (SO2)
1.3 anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (oxidy dusíku)
1.3.1 oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2)
1.4 oxid uhelnatý (CO)
1.5 organické látky (OC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)
1.5.1 těkavé organické látky celkem (VOC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)
1.5.1.1 organická rozpouštědla vyjádřená celkovou hmotností jejich roční spotřeby dle bilance
1.5.2 uhlovodíky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)
1.6 amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak (NH3),
1.6.1 amoniak
1.7 methan (CH4)
Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:1.1Obecné emisní limity pro látky uvedené pod body 1.1.1 a 1.1.2 nestanovenyZdroje znečišťování musí být zřizovány a provozovány tak, aby při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek 2,5 kg/h a menším, hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadním plynu nepřekročila hodnotu 200 mg/m3. Při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadním plynu překročit hodnotu 150 mg/m3.1.2Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku všech těchto látek vyšším než 20 kg/h, hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v odpadním plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace se vyjadřují jako oxid siřičitý.1.2.1Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku obou oxidů síry vyšším než 20 kg/h, hmotnostní koncentrace oxidů v odpadním plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace se vyjadřují jako oxid siřičitý.1.2.2
Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku látky vyšším než 20 kg/h, hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v odpadním plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/3.1.3.Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku všech těchto látek vyšším než 10 kg/h nepřekročila jejich hmotnostní koncentrace v odpadním plynu hodnotu 500 mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace se vyjadřují jako oxid dusičitý.1.3.1Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku obou oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h nepřekročila jejich hmotnostní koncentrace v odpadním plynu hodnotu 500 mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid dusičitý.1.4Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v odpadním plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m3.1.5 a)Obecné emisní limity pro stanovené skupiny látek uvedené pod body 1.5.1, 1.5.1.1 a 1.5.2 nejsou stanoveny. Obecné limity pro jednotlivé znečišťující látky nebo jejich skupiny jsou dále uvedeny v bodech 3, 4, 5, 6 a 7.Platí obecný emisní limit 50 mg/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek.1.6Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 všech těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.1.6.1Při hmotnostním toku emisí znečišťující látky vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 v odpadním plynu.1.7Obecný emisní limit prozatím nestanoven. Tímto se oznamuje jeho vyhlášení ve lhůtě po uplynutí tří let od účinnosti této vyhlášky.
a) Emise se uvádějí v případech, kdy není stanoven specifický nebo obecný emisní limit jednotlivých organických látek uvedených v bodech 3, 4, 5, 6 a 7.
2. Azbest a těžké kovy a jejich anorganické sloučeniny vyjádřené jako kov
2.1 azbest
2.2 antimon
2.3 arsen
2.4 beryllium
2.5 cín
2.6 chrom
2.7 kadmium
2.8 kobalt
2.9 mangan
2.10 měď
2.11 nikl
2.12 olovo
2.13 rtuť
2.14 selen
2.15 telur
2.16 thallium
2.17 vanad
2.18 zinek
2.19 skupina znečišťujících látek zahrnující azbest, beryllium, kadmium, rtuť, thallium
2.20 skupina kovů zahrnující arsen, kobalt, nikl, selen, telur, chrom šestimocný
2.21 skupina kovů zahrnující cín, chrom jiný než šestimocný, mangan, měď, olovo, vanad, zinek
2.22 skupina kovů zahrnující olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (výroba skla)
2.23 skupina kovů zahrnující kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (výroba skla)
2.24 skupina kovů zahrnující kadmium, thallium (spalování odpadu)
2.25 skupina kovů zahrnující antimon, arsen, olovo, chrom, kobalt, měď, mangan, nikl, vanad (spalování odpadu)
2.26 skupina kovů zahrnující chrom, měď, vanad (spalování odpadních olejů)
2.27 skupina kovů zahrnující olovo, chrom, měď, mangan (spalovny komunálního odpadu)
2.28 skupina kovů zahrnující nikl, arsen (spalovny komunálního odpadu)
2.29 skupina kovů zahrnující kadmium, rtuť, thallium (spalovny komunálního a „nemocničního“ odpadu)
2.30 skupina kovů zahrnující olovo, měď, mangan (spalovny „nemocničního“ odpadu)
2.31 skupina kovů zahrnující nikl, arsen, chrom, kobalt (spalovny „nemocničního“ odpadu)
Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:2.1Demolice budov, konstrukcí a instalací obsahujících azbest a odstraňování azbestu nebo materiálů obsahujících azbest z nich, které by mohly vést k uvolnění azbestových vláken nebo prachu, musí být prováděny v izolovaném prostředí, jehož prostor je oddělen od vnějšího ovzduší. Doprava a ukládání odpadu obsahujícího azbestová vlákna nebo prach musí být zabezpečena tak, aby nedošlo k jejich uvolnění do ovzduší. Odpad obsahující azbestová vlákna nebo prach musí být ukládán pouze na skládky k tomu určené, u kterých je zajištěno trvalé zamezení úniku azbestu do vnějšího ovzduší.Při hmotnostním toku emisí azbestu vyšším než 0,5 g/h nesmí být překročena hmotnostní koncentrace 0,1 mg/m3 azbestu v odpadním plynu. Při hmotnostním toku emisí azbestu 0,5 g/h a nižším, a pokud je zároveň průtok odpadního plynu nižší než 5000 m3/hod., se uplatní obecný emisní limit pro stanovenou skupinu 2.19. V případě, že ke zjišťování koncentrací azbestu je použito metody počítání vláken, platí přepočtový faktor stanovující, že počtu 2 000 000 definovaných vláken azbestu v objemu 1 m3 odpovídá hmotnostní koncentrace 0,1 mg/m3. Tento emisní limit platí pro koncentrace zjišťované na komíně, výduchu nebo výpusti ze zařízení pro omezování emisí u zdroje, na kterém je zpracováván azbest nebo produkty ho obsahující. U těchto zdrojů musí být zásadně instalováno zařízení pro omezování emisí azbestu. V okolí zdrojů, u kterých jsou prováděny činnosti uvedené v poznámce, platí emisní limit fugitivních emisí 1 000 definovaných vláken azbestu v objemu 1 m3 měřeno v místě na hranici pozemku umístění zdroje.2.3 a 2.4Uplatní se obecný emisní limit pro stanovenou skupinu látek uvedenou pod bodem 2.20.2.2 a 2.5 až 2.18Obecné emisní limity nestanoveny.2.19Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.2.20Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.2.21Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.2.21 – 2.31Obecné emisní limity nestanoveny.
3. Persistentní organické látky (POP)
3.1 Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) celkem vykazované v ekvivalentech toxicity (I-TEQ) 2,3,7,8 – TCDD
3.1.1 polychlorované dibenzodioxiny (PCDD)
3.1.2 polychlorované dibenzofurany (PCDF)
3.2 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) celkem
3.2.1 fluoranten
3.2.2 pyren
3.2.3 chrysen
3.2.4 benz[b]fluoranten
3.2.5 benz[k]fluoranten
3.2.6 benz[a]pyren
3.2.7 benz[g,h,i]perylen
3.2.8 indeno[1,2,3, - c, d]pyren
3.2.9 benz[a]antracen
3.2.10 dibenz[a, h]antracen
3.3 Polychlorované bifenyly (PCB) celkem
3.3.1 tetraCB IUPAC No.77 + tetraCB IUPAC No. 81 + pentaCB IUPAC No. 126 + hexaCB IUPAC No. 169 celkem
3.3.2 pentaCB IUPAC No. 118 + IUPAC No. 105 + IUPAC No.123 + IUPAC 114 + hexaCB
3.3.3 IUPAC No. 156 + IUPAC No. 157 + IUPAC No. 167 + heptaCB IUPAC No. 189 celkem
3.3.4 ostatní polychlorované bifenyly celkem
3.4 jiné chlorované persistentní organické sloučeniny
3.4.1 hexachlorcyklohexan
3.4.2 tetrachlorfenol
3.4.3 hexachlorbenzen
3.4.4 trichlorbenzen
Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:3.1Platí obecný emisní limit 0,1 ng TEQ/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek.3.2Platí obecný emisní limit 0,2 mg/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek.3.3Při eventuálním výskytu emisí nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 0,2 mg TEQ/m3 po přepočtu na standardní stavové podmínky. V nejkratší možné době je nutno tyto látky eliminovat z emisí do vnějšího ovzduší.3.4Nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 0,2 mg/m3 po přepočtu na standardní stavové podmínky. V nejkratší možné době je nutno tyto látky eliminovat z emisí do vnějšího ovzduší.
Odkazy: 1) Ekvivalenty toxicity dibenzodioxinů a dibenzofuranů jsou uvedeny v bodu 10 této přílohy
2) Ekvivalenty toxicity polychlorovaných bifenylů jsou uvedeny v bodu 11, jejich výčet v bodu 12 této přílohy.
4. Organické sloučeniny klasifikované podle nařízení vlády č. 25/1999 Sb. jako karcinogeny, mutageny nebo jedy pro reprodukční proces (R-věty R-45, R-46, R-49, R-60 a R-61) neuvedené v bodech 1 nebo 3 této přílohy*
4.1 1,2-dibromethan
4.2 1,2-dichlorethan (ethylendichlorid)
4.3 1,3-butadien*
4.4 2-naftylamin
4.5 akrylonitryl (vinylkyanid)
4.6 benzen*
4.7 epichlorhydrin (1-chlor-2,3 epoxy propan)*
4.8 ethylenoxid (oxiran, epoxyethan)*
4.9 hydrazin
4.10 nitrosodimethylamin
4.11 o-toluidin (2-methylanilin)
4.12 propylenoxid (2-methyloxiran)*
4.13 tetrachlormethan*
4.14 toluidiny (metatoluidin, paratoluidin)
4.15 trichlormethan (chloroform)*
4.16 vinylchlorid*
*) Vysvětlivka:
Látky označené hvězdičkou náleží ke stanovené skupině 1.5.1 - těkavé organické látky
Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:4.4Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 této znečišťující látky v odpadním plynu.4.1, 4.3, 4.5 až 4.9, 4.12, 4.16Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.4.2, 4.10, 4.11, 4.13, 4.14, 4.15Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.
5. Organické sloučeniny halogenované klasifikované podle nařízení vlády č. 25/1999 Sb. R-větou R-40 neuvedené v bodech 1, 2, 3 nebo 4 této přílohy*
5.1 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid)
5.2 benzylchlorid (alfa-chlortoluen)
5.3 dichlormethan (methylenchlorid)*
5.4 chlorethan (ethylchlorid)*
5.5 tetrachlorethylen*
5.6 trichlorethylen*
*) Vysvětlivka:
Látky označené * náleží ke stanovené skupině 1.5.1 - těkavé organické látky (VOC)
Číslo znečišťující Látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:5.1, 5.2, 5.5, 5.6Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 100 g/h nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 20 mg/m3 v odpadním plynu.5.3, 5.4Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.
6. Těkavé organické látky podle definice uvedené v § 2 odst. 1 písm. n) zákona, neuvedené v bodech 1, 2, 3, 4 nebo 5 této přílohy
6.1 1,2-dichlorethylen
6.2 1,4-dichlorbenzen
6.3 2-butanon (ethylmethylketon)
6.4 acetaldehyd (ethanal)
6.5 aceton (2-propanon, dimethylketon)
6.6 akrylová (propenová) kyselina
6.7 benzaldehyd
6.8 butylacetát (octan butylnatý)
6.9 butylaldehyd (butyraldehyd, butanal)
6.10 dibutylether
6.11 diethylamin
6.12 diethylether (ether)
6.13 dimethylamin
6.14 dimethylether
6.15 ethylacetát (octan ethylnatý)
6.16 ethylakrylát (akrylan ethylnatý)
6.17 ethylbenzen
6.18 ethylenglykol (1,2-ethandiol, glykol)
6.19 formaldehyd
6.20 furfural (2-furaldehyd)
6.21 chlorbenzen
6.22 chloropren (2-chlor-1,3-butadien)
6.23 izopropylbenzen (kumen)
6.24 estery kyseliny akrylové jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy
6.25 methylacetát
6.26 methylakrylát
6.27 methylamin
6.28 methylmethakrylát (methakrylan methylnatý)
6.29 kyselina mravenčí
6.30 nitrotolueny
6.31 kyselina octová
6.32 pyridin
6.33 sirouhlík
6.34 styren
6.35 toluen
6.36 vinylacetát
6.37 xyleny (dimetylbenzen)
6.38 alifatické a aromatické ethery (počet atomů uhlíku v molekule 9 a nižší) jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy
6.39 alifatické aldehydy (počet atomů uhlíku v molekule 8 a nižší) jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy
6.40 alkylalkoholy (počet atomů uhlíku v molekule 6 a nižší)
6.41 alkeny (olefiny) s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s výjimkou 1,3-butadienu a jmenovitě neuvedených pod bodem 6. této přílohy
6.42 parafiny s výjimkou methanu (počet atomů uhlíku v molekule 11 a nižší)
Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:6.1, 6.4, 6.6, 6.11, 6.13, 6.16, 6.19, 6.24, 6.26, 6.27, 6.29, 6.30, 6.32, 6.33Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.6.2, 6.7, 6.9, 6.17, 6.20 až 6.23, 6.25, 6.28, 6.31, 6.34 až 6.37Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.6.3, 6.5, 6.8, 6.10, 6.12, 6.14, 6.15, 6.18, 6.38 až 6.42Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.
7. Organické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6 této přílohy
7.1 1,1,2,2-tetrachlorethan
7.2 1-methylnaftalen
7.3 2-chlorpropan (izopropylchlorid)
7.4 2-methylnaftalen
7.5 4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon
7.6 anilin
7.7 bifenyl (difenyl)
7.8 difenylether (difenyloxid)
7.9 diizopropylether
7.10 ethanolamin (2-aminoethanol, kolamin)
7.11 fenol
7.12 fenylhydrazin
7.13 kresoly
7.14 merkaptany
7.15 methylester kyseliny benzoové
7.16 naftalen
7.17 nitrobenzen
7.18 N-methyl-2-pyrrolidon
7.19 tetrachlorethan
7.20 4-methyl-2-pentanol
7.21 nitrofenoly
7.22 nitrokresoly
7.23 nitrosloučeniny
7.24 thioethery
7.25 estery kyseliny benzoové s výjimkou metylesteru
7.26 organické sloučeniny fluoru vyjádřené jako F**
7.27 organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl**
7.28 organické sloučeniny bromu vyjádřené jako Br**
**) Vysvětlivka:
Uplatňuje se v případě, že není stanoven specifický nebo obecný emisní limit jednotlivých organických halogenovaných sloučenin nebo jejich stanovených skupin
Číslo znečišťující Látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:7.1, 7.6, 7.10 až 7.14, 7.17, 7.19, 7.21 až 7.24Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.7.2 až 7.4, 7.16Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí znečišťující látky vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.7.5, 7.7 až 7.9, 7.15, 7.18, 7.20, 7.25Vyjádřené jako celkový organický uhlíkPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.7.26 až 7.28Vyjádřené jako celkový halogenPři hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.
8. Anorganické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1, 2, 3, 4, 5, 6 nebo 7 této přílohy
8.1 antimonovodík (stibin)
8.2 arsenovodík (arsan)
8.3 fosforovodík (fosfan)
8.4 fosgen
8.5 chlorkyan
8.6 fluoridy vyjádřené jako F
8.7 kyanidy vyjádřené jako CN
8.8 kyanovodík
8.9 sirovodík (sulfan)
8.10 silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě HCl
8.11 fluor a jeho anorganické sloučeniny, včetně fluoridů podle bodu 8.6, vyjádřené jako F
8.12 brom a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako Br
8.13 chlor
8.14 chlor a jeho anorganické sloučeniny, včetně Cl2 podle bodu 8.13, vyjádřené jako Cl
Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupinyPoznámkaObecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění:8.1 až 8.5Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.8.6 až 8.7Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.8.8 až 8.12Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.8.13 až 8.14Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.
10. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD:
koeficient ekvivalentutoxicity2, 3, 7, 8- tetrachlordibenzodioxin, (TCDD)11, 2, 3, 7, 8- pentachlordibenzodioxin (PeCDD)0,51, 2, 3, 4, 7, 8- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,11, 2, 3, 7, 8, 9- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,11, 2, 3, 6, 7, 8- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,11,2,3,4, 6, 7,8- heptachlordibenzodioxin (HpCDD)0,01- oktachlordibenzodioxin (OCDD)0,0012, 3, 7, 8- tetrachlordibenzofuran (TCDF)0,12, 3, 4, 7,8- pentachlordibenzofuran (PeCDF)0,51, 2, 3, 7, 8- pentachlordibenzofuran (PeCDF)0,051, 2, 3, 4, 7, 8- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,11, 2, 3, 7, 8, 9- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,11, 2, 3, 6, 7, 8- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,12, 3, 4, 6, 7, 8- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,11, 2, 3, 4, 6, 7, 8- heptachlordibenzofuran (HpCDF)0,011, 2, 3, 4, 7, 8, 9- heptachlordibenzofuran (HpCDF)0,01- oktachlordibenzofuran (OCDF)0,001
11. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných bifenylů
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD:
kód UIPACkoeficient ekvivalentu toxicity77- non-ortho PCB0,0005126- non-ortho PCB0,1169- non-ortho PCB0,01105- mono-ortho PCB0,0001114- mono-ortho PCB0,0005118- mono-ortho PCB0,0001123- mono-ortho PCB0,0001156- mono-ortho PCB0,0005157- mono-ortho PCB0,0005167- mono-ortho PCB0,00001189- mono-ortho PCB0,0001170- di-ortho PCB0,0001180- di-ortho PCB0,00001
12. Výčet polychlorovaných bifenylů
Kongenery IUPAC (částečně toxické):
3,3',4,4',5-pentaCB (IUPAC 126)
3,3',4,4',5,5'-hexaCB (IUPAC 169)
3,3',4,4'-tetraCB (IUPAC 77)
monoortho:
2,3',4,4',5-pentaCB (IUPAC 118)
2,3,3',4,4'-pentaCB (IUPAC 105)
2',3,4,4',5-pentaCB (IUPAC 123)
2,3,4,4',5-pentaCB (IUPAC 114)
2,3,3',4,4',5-hexaCB (IUPAC 156)
2,3,3',4,4',5'-hexaCB (IUPAC 157)
2,3',4,4',5,5'-hexaCB (IUPAC 167)
2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB (IUPAC 189)
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
1. Emisní limity přípustné tmavosti kouře
Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupeň 0 - 5). Tmavost kouře lze rovněž vyjádřit ve stupních Bacharacha (stupeň 0 - 9) nebo měřením opacity (udávané v %), která se měří v kouřovodu.
Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je obecně dána těmito emisními limity:
a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60 % opacity.
b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím písmenu a) nebyla při kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota, než odpovídá stupni 4 Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3 alespoň u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
1. Katalog podle této přílohy je veden v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší podle § 13 odst. 1 zákona.
2. Výčet kategorií zdrojů je uveden v § 4 odst. 4 písm. a) zákona.
3. Výčet základních skupin zdrojů podle technického a technologického uspořádání je uveden v § 4 odst. 4 písm. b) zákona. (Poznámka: Součástí inventur emisí jsou také emise z dopravy a emise z provozu dalších mobilních zdrojů).
4. Každý zdroj znečišťování ovzduší je zařazen do Katalogu podle číselného kódu, který stanovuje skupinu a podskupinu zdroje. Pokud se jedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování, který má zvláštním právním předpisem1) stanoveny specifické emisní limity, je v katalogu číselnému kódu přiřazen název zdroje uvedený tímto předpisem.
5. Výčet základních skupin zdrojů je uveden v § 4 odst. 4 písm. b) zákona.
6. Dále se zdroje dělí do skupin:
Spalovací zdroje
Spalovací zdroje vyjmenované
Spalovací zdroje nevyjmenované
Ostatní zdroje
Zdroje emitující VOC z z procesů aplikujících organická rozpouštědla
Zdroje emitující VOC ze skladování a distribuce benzinu
Zdroje v energetickém průmyslu - odvětví transformace paliv
Zdroje ve výrobě a zpracování kovů
Zdroje ve výrobě nekovových minerálních produktů a zpracování nerostů
Zdroje v chemickém průmyslu a výrobách
Zdroje v odvětví nakládání s odpady vyjma spaloven odpadů
Zdroje z provozů zemědělských technologií
Zdroje v lehkém a potravinářském průmyslu, službách a některých dalších oborech
Zdroje ostatní nevyjmenované se spalováním paliv
Zdroje ostatní nevyjmenované bez spalování paliv
Spalovny odpadu
7. Osnova Katalogu je zveřejněna ve Věstníku ministerstva.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
1. Emisní faktory slouží pro výpočet poplatků za znečišťování ovzduší podle § 19 zákona. Pokud u zdroje nemůže být stanovena koncentrace znečišťující látky v odpadním plynu, popřípadě měrná výrobní emise, použije se postup zjištění množství vypouštěné znečišťující látky pomocí emisního faktoru uvedeného touto přílohou nebo zvláštním právním předpisem1).
2. Stanovení množství vypuštěné znečišťující látky se provede výpočtem podle vztahu:
Ez = Ef . M
kde Ef je emisní faktor a M je množství jednotek, na které je emisní faktor vztažen (vztažná veličina emisního faktoru - například hmotnost spáleného paliva, hmotnost vstupní suroviny, hmotnost produkce, počet jednotek produkce apod).
3. V případě trvalého zavedení opatření omezujícího emise určité znečišťující látky u zdroje je nutno prokázat jeho průměrnou účinnost výsledkem autorizovaného měření. Stanovení množství vypuštěné znečišťující látky se v tomto případě provede výpočtem podle vztahu:
Eo = Ez.(1-0,01.η)
kde η je účinnost opatření omezující emise znečišťující látky v %.
4. Emisní faktory pro použití plynných paliv ve stacionárních plynových turbínách a pístových spalovacích motorech (kg/103.m3)
SpecifikaceNOxSOxVOCTZLCOPlynové turbíny110,002.S0,2-3,7Plynové turbíny odvozené z leteckých motorů250,002.S7-7Pístové motory zážehové600,002.S300,0515Pístové motory dvojpalivové400,002.S300,115
Poznámka: S = obsah síry v palivu v mg/m3
5. Emisní faktory pro použití kapalných paliv ve stacionárních plynových turbínách a pístových spalovacích motorech (kg/t)
SpecifikaceNOxSOxVOCTZLCOPlynové turbíny1520. S0,6-5Plynové turbíny odvozené z leteckých motorů3220. S6-9Pístové motory zážehové7520. S300,1250Pístové motory vznětové5020. S61,015
Poznámka: S = obsah síry v palivu v v % hmotnosti
6. Emisní faktory pro koksování uhlí
Znečišťující látkaEf (g/t koksu)NOx260SO2Z otopu koksárenským plynem1400Z otopu směsným plynem320VOC1000TZL1000CO1200
Poznámka: Uvedené hodnoty jsou orientační, pro výpočet poplatků jsou stanovovány Ef pro jednotlivé baterie a provozní služby hutních a báňských koksoven
7. Emisní faktory pro úpravu rud v černé metalurgii (spékací pásy)
Znečišťující látkaEf (kg/t spečence)NOx0,5SO22,0VOC0,1TZL2,0CO50
8. Emisní faktory vysokopecní provozy
Znečišťující látkaEf (kg/t surového železa)NOx0,7SOx0,3VOC0,2TZL0,2*; 1,0**CO8,0
Poznámka: * provozy bez licího pole
** provozy bez odprášení licího pole
9. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro ocelárny v g/t oceli
Znečišťující látkaKyslíkové konvertoryNístějové peceElektrické obloukové peceNOx503500300SOx1,520001,5VOC3080170CO5000100002000TZL* **120450150
Poznámka: * Po odprášení
** Uvedené hodnoty jsou orientační – k dispozici jsou Ef konkrétních agregátů
10. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro válcovny a slévárny
Vysvětlivka: * g/t vývalků
** g/t tekutého kovu
Znečišťující látkaVálcovny *Slévárny **Studenovětrné kuplovnyHorkovětrné kuplovnyNOxSměsný plyn25070350Koksárenský plyn400SO2Směsný plyn21001400Koksárenský plyn2800TZL10 000CO70 000
11. Emisní faktory pro vápenky
Znečišťující látkaEf (g/t výrobku)NOx200SO20TZL1500
12. Emisní faktory pro cihelny (veškerý cihlářský sortiment)
Znečišťující látkaOtopEf *TZLLTO, TTO1,5ZP, SV20SO2 **LTO, TTO20,0.SZP, SV2,0.SNOxLTO, TTO10ZP3300SV1600COLTO, TTO0,5ZP, SV270VOCLTO, TTO0,4ZP, SV48
Vysvětlivky: LTO – lehký topný olej, TTO – těžký topný olej, ZP – zemní plyn, SV – svítiplyn
S – obsah síry udaný pro LTO TTO v % hmotnosti, pro ZP a SV v mg/m3
* Ef pro LTO a TTO jsou udány v kg/t spáleného oleje, Ef pro ZP a SV jsou udány v kg/106.m3 spáleného plynu
** V případě použití uhelného prachu jako ostřiva je třeba přičíst emisi SO2 podle obsahu síry v použitém uhlí s použitím Ef = 19,0.Sp (Sp= obsah síry v původním vzorku paliva v % hmotnosti)
Výpočet množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob
Množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob závisí na jeho obsahu ve výchozí surovině a na vypalovací teplotě. Pro stanovení množství uvolněného fluoru ze suroviny v závislosti na vypalovací teplotě se použije vztah:
A = (0,174. t – 145).0,97
Kde A = podíl uvolněného fluoru v %
t = nejvyšší teplota v °C (od 834 °C výše)
13. Emisní faktory pro výrobu keramiky a porcelánu
Uplatní se pro
a) tepelné procesy Ef stejné jako u cihelen, včetně použití výpočtu emisí fluoru,
b) ostatní procesy Ef pro TZL se stanoví individuálně podle vybavení odlučovací technikou,
c) emisní faktor TZL pro úpravy materiálů je 500 g/t upravené suroviny pro zařízení bez odlučovačů, v případě, že jsou instalovány se postupuje ve smyslu písmena b).
14. Emisní faktory pro výroby anorganické chemie
VýrobekZnečišťující látkaEf (g/t výrobku)H2SO4 jednoduchá absorpceSOx10000dvojitá absorpce2200Elementární síra – Clausův proces bez odsířeníSOx5000010000s odsířením
15. Emisní faktory pro čerpadla pohonných hmot (PHM)
PHMEf (g VOC/m3)Benzin1400Motorová nafta20
16. Emisní faktory pro skladování pohonných hmot (PHM)
PHMTyp zásobníkuEf (g VOC/t prosazení)Benzin *s plovoucí střechou2000 ***Nafta39,3Petrolej **45,1Ropa380Benzin automobilovýs pevnou střechou730Nafta200
Poznámka: * benzin automobilový, letecký i technický
** petrolej letecký i technický
*** závisí na technickém stavu zásobníku
17. Emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene
Základní Ef = 1 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící drcené kamenivo nebo kámen těžený v blocích s povrchovým opracováním.
Základní Ef = 0,4 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící výhradně kámen těžený v blocích.
Výpočet podle způsobu odlučování prachu:
Způsob odlučováníZáchyt (%)Únik emise (%)Lom bez jakéhokoliv odlučování, bez zakrytí technologických celků a dopravních cest0100Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky (drtič, granulátor, třídírna) včetně dopravních cest1090Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky včetně dopravních cest a se zkrápěním3070Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích5050Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích a se zkrápěním6040Lom se zakrytými technologickými celky a tkaninovými filtry8020Lom se zakrytými technologickými celky, tkaninovými filtry a se zkrápěním9010
Příklad výpočtu emise prachu pro kamenolom:
Roční výroba lomu = 60 660 t kameniva – roční emise prachu před odloučením je 60,66 t
Způsob odlučování je prováděn podle 3. řádku tabulky – únik emise je 70 %
Emise TZL se stanoví výpočtem takto: 60,66.0,7 = 42,5 t/rok
18. Emisní faktory pro krematoria
Znečišťující látkaEf (g/žeh)CO300VOC30NOx800SO250TZL350Cl-15F-5
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
Metody analýzy pro jednorázové měření emisí*)
Číslo normyNázev normyÚčinnost odČSN ISO 9096 (83 4615)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace a hmotnostního toku tuhých částic v potrubí - Manuální gravimetrická metoda1.7.1998ČSN ISO 7934 (83 4702)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Odměrné stanovení chloristanem barnatým1.7.1998ČSN EN 1948-1 (83 4745)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF -
Část 1: Vzorkování1.8.1998ČSN EN 1948-2 (83 4745)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF -
Část 2: Extrakce a čištění1.8.1998ČSN EN 1948-3 (83 4745)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF -
Část 3: Identifikace a kvantitativní stanovení1.8.1998ČSN EN 1911-1 (83 4750)Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl -
Část 1: Vzorkování
Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.19991.6.1999ČSN EN 1911-2 (83 4750)Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl -
Část 2: Absorpce plynných sloučenin
Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.19991.6.1999ČSN EN 1911-3 (83 4750)Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl -
Část 3: Analýza absorpčního roztoku a výpočty
Nahrazuje normu ČSN 83 4751-5 od 1.6.19991.6.1999ČSN ISO 10780 (83 4772)Stacionární zdroje emisí - Měření rychlosti a objemového průtoku plynů v potrubí1.7.1998ČSN 83 4011Ochrana ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší. Názvosloví1.7.1985ČSN 83 4501Ochrana ovzduší. Měření emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. Základní pojmy, názvosloví a rozdělení1.10.1988ČSN 83 4511Ochrana ovzduší. Klasifikace emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší1.12.1982ČSN 83 4611Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší1.1.1983ČSN 83 4711-1Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší.
Všeobecná část1.3.1983ČSN 83 4711-2Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření1.3.1983ČSN 83 4711-3Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidů síry1.3.1983ČSN 83 4711-4Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu kyseliny sírové a celkového obsahu oxidu siřičitého a sírového1.3.1983ČSN 83 4711-5Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidu sírového a kyseliny sírové a obsahu oxidu siřičitého1.3.1983ČSN 83 4711-6Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu oxidu sírového1.3.1983ČSN 83 4712-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část1.6.1988ČSN 83 4712-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů.
Odběr vzorku pro manuální metody měření1.6.1988ČSN 83 4712-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda odměrného stanovení1.6.1988ČSN 83 4712-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda fotometrického stanovení1.6.1988ČSN 83 4713-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Všeobecná část1.6.1988ČSN 83 4713-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Odběr vzorku pro manuální metody měření1.6.1988ČSN 83 4713-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda argentometrická1.6.1988ČSN 83 4713-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda jodometrická1.6.1988ČSN 83 4721-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část1.1.1988ČSN 83 4721-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.
Odběr vzorku pro manuální metody měření1.1.1988ČSN 83 4721-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda alkalimetrické titrace1.1.1988ČSN 83 4728-1Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část1.4.1986ČSN 83 4728-2Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření1.4.1986ČSN 83 4728-3Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda odměrného stanovení1.4.1986ČSN 83 4728-4Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda fotometrického stanovení1.4.1986ČSN 83 4728-5Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda potenciometrická1.4.1986ČSN 83 4751-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Fotometrická metoda1.8.1988ČSN 83 4751-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Odměrná metoda1.8.1988ČSN 83 4751-6Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru a chlorovodíku vedle sebe1.8.1988ČSN 83 4752-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část1.8.1990ČSN 83 4752-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorků pro manuální metody měření1.8.1990ČSN 83 4752-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Potenciometrická metoda stanovení1.8.1990ČSN 83 4752-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Fotometrická metoda stanovení1.8.1990ČSN 83 4752-5Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Metoda odměrného stanovení1.8.1990
*) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
I. Princip metody pro kontinuální měření emisí - měřená látka
- absorpce beta zářenítuhé znečišťující látky- fotometrietuhé znečišťující látky- absorpce viditelného zářenítuhé znečišťující látky- infračervená spektrometrieSO2, CO, NOx (NO), HCl, HF- nedisperzní infračervená absorpční spektromtetrie (NDIR)- CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, H2S, CS2, jednotlivé organické sloučeniny- ultrafialová spektrometrieSO2, NOx (NO), CO- nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV) - CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, jednotlivé organické sloučeniny- potenciometrieF- a Cl-- kolorimetrieH2S- plamenoionizační detekceTOC- katalytické spalováníTOC- chemoluminiscenceNOX (NO)- paramagnetismusO2- elektrochemická s keramickým elektrolytemO2, H2O- psychrometrická vysokoteplotní metodaH2O- hmotnostní spektrometrie (MS)současně všechny jednotlivé organické látky, TOC, většina plynných anorganických látek- infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) - TOC, současně všechny plynné anorganické i organické látky s výjimkou slouč. s homoatomárními molekulami- měření diferenčního tlaku Prandtlovy trubicerychlost proudění plynu- tepelná anemometrierychlost proudění plynu- měření rychosti šíření ultrazvukurychlost proudění plynu
II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí
a) minimální stanovitelné množstvído 2 % rozsahu,b) okolní teplotaod + 5 °C do 35 °C nebood - 10 °C do + 55 °C,c) teplotní závislost nulového bodu (zero) při změně o 10 °Cmenší než ± 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),d) teplotní závislost kontrolního bodu (span) při změně o 10 °Cmenší než ± 3 % z rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),e) rušivý vliv všech ostatních složek na měření± 4% z nejcitlivějšího rozsahuf) 90 % časová hodnotanesmí být větší než 200 sekund včetně odběrového zařízení,g) posun nulového bodu (zero) během kontrolního intervalu nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %, h) posun kontrolního bodu (span) během kontrolního intervalunesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %, i) odběr vzorku a odběrová zařízeníjsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevnými látkami a k sorpcím měřené látky,j) nulový bod (zero) a kontrolní bod (span)musí být během intervalu kontroly minimálně 1x zaznamenán na registračním zařízení, k) výrobcem musí být stanoveny intervaly justování, tj. nastavení nulového bodu (zero) a kontrolního bodu (span) a údržby, l) odběrná trasa musí být provedena a provozována tak, aby nedocházelo ke ztrátám analytu a poruchám funkce trasy.
III. Metody analýzy pro kontinuální měření emisí*)
Číslo normyNázev normyÚčinnost odČSN ISO 10155 (83 4616)Stacionární zdroje emisí - Automatizovaný monitoring hmotnostní koncentrace částic - Charakteristiky, zkušební metody a specifikace1.7.1998ČSN ISO 10396 (83 4770)Stacionární zdroje emisí - Odběr vzorků pro automatizované stanovení hmotnostních koncentrací plynných složek1.7.1998ČSN ISO 7935 (83 4701)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod1.7.1998ČSN ISO 10849 (83 4704)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidů dusíku - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod1.7.1998ČSN EN 12619 (83 4742)Stacionární zdroje emisí. Stanovení nízkých hodnot hmotnostní koncentrace celkového plynného organického uhlíku ve spalinách. Kontinuální metoda s použitím plamenového ionizačního detektoru1.5.2000ČSN 83 4611Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší.ČSN 83 4711-7Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Kontinuální stanovení celkového obsahu oxidu siřičitého1.3.1983ČSN 83 4740Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů. Metoda infračervené absorpční spektroskopie1.6.1991
*) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
1. Identifikace zdroje znečišťování
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO, DIČ), obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, adresa (obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa), statutární zástupce, bankovní spojení.
Údaje o zdroji ( provozovně)
Identifikační číslo provozovny (IČP), kategorie, název a skladba provozovny, počet zdrojů v provozovně, adresa a kontakty (okres, NUTS, kód ZÚJ, kód ÚTJ, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa - pokud se liší od identifikace provozovatele, odpovědná osoba), číslo katastrálního území, parcelní číslo, souřadnice, celkový jmenovitý tepelný výkon nebo příkon (MW) nebo projektovaná výrobní, skladovací, případně jiná kapacita.
2. Údaje o technologickém provozu
Stacionární zdroje znečišťování se podle technického a technologického uspořádání dělí na zařízení spalovacích technologických procesů (spalovací zdroje), spalovny odpadů a ostatní technologické zdroje ( § 4 odst. 4 zákona). Provozovna sestává ze zařízení, která samostatně nebo společně s jinými zařízeními tvoří zdroj nebo více zdrojů znečišťování ovzduší.
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie, kategorie zdroje, druh výroby, název podle katalogu zdrojů, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní, týdenní a roční provozní rytmus, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, evidenční čísla komínů nebo výduchů, evidenční čísla měření a uplatněné emisní limity.
a) Údaje o zařízeních na spalování paliv, kotlích, spalovnách odpadu a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou
Stálé údaje:
Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý tepelný výkon a příkon, účinnost kotle nebo zařízení udaná výrobcem, druh topeniště.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon.
U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku. U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv nebo spoluspalovaného odpadu a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu zařízení.
Při spoluspalování odpadu evidenční údaje povolení ke spoluspalování odpadu, druh odpadu povoleného ke spoluspalování, jeho nejvyšší přípustné množství za jednotku času nebo podíl při spoluspalování.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu, evidenční čísla měření.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného elektrického výkonu.
b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou látkou
Stálé údaje:
Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.
c) Ostatní technologické procesy
Stálé údaje:
Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.
3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
a) Údaje o spalovaných palivech nebo odpadu, případně o spoluspalovaném odpadu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zařízení, evidenční číslo provozu.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, odpadu nebo spoluspalovaného odpadu, jakostní znaky (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku, nebezpečné vlastnosti odpadu), počet provozních hodin, emise znečišťujících látek.
U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv nebo odpadu, počet provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv nebo odpadu na celkovém jmenovitém tepelném příkonu nebo výkonu.
b) Údaje o surovinách nebo odpadu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, název suroviny nebo odpadu, druh a složení suroviny nebo odpadu, měrná jednotka suroviny nebo odpadu, obsah znečišťujících látek v surovině nebo odpadu na jednotku (měrná výrobní emise vztažená na měrnou jednotku suroviny nebo odpadu), spotřeba suroviny nebo odpadu v měrných jednotkách.
4. Údaje o zařízení k omezování emisí
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, odlučovací stupeň, počet jednotek, výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná účinnost odlučovače za nejméně příznivých provozních podmínek.
Proměnné údaje:
Čas, druh znečišťující látky, provozní účinnost, časové využití v daném intervalu, objemový průtok odpadního plynu odlučovačem.
5. Údaje o komínech a emisích
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu či výpusti), výška komína (nebo jiného výduchu či výpusti), světlost v koruně komína, nadmořská výška paty komína, materiál a tepelněizolační vlastnosti komína, evidenční čísla vypouštěných znečišťujících látek.
Proměnné údaje:
Evidenční číslo komína, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení na odlučování emisí v místě měření emisí, termín, ve kterém bylo u zdroje provedeno autorizované měření emisí, druh a množství emisí znečišťující látky.
6. Údaje o měření nebo jiném způsobu zjišťování množství emisí znečišťujících látek
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje a provozovny, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, seznam znečišťujících látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity, a údaje, na které látky se vztahuje jednorázové měření a na které kontinuální měření emisí, četnost jednorázových měření emisí.
Proměnné údaje:
Čísla protokolů jednorázových měření emisí a data jejich vystavení, název znečišťující látky, způsob zjištění množství emise, datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo ověřujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová technika a měřicí metoda, naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, objemový průtok, teplota a tlak, obsah kyslíku v odpadním plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, příp. jiný způsob výpočtu množství emisí.
7. Údaje o poruchách a haváriích
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Proměnné údaje:
Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.
8. Údaje o uplatňování plánu snížení emisí
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, termíny a plánované snížení množství emisí.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění (realizaci) plánu.
9. Údaje o uplatňování plánu na zavedení zásad správné zemědělské praxe
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, termíny a plánované úkoly na zavedení zásad správné zemědělské praxe.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění plánu.
10. Údaje o plnění emisního stropu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, stanovený emisní strop.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění stanoveného emisního stropu.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
1) Identifikace zdroje a provozovny, ve které je zdroj umístěn, majitele a provozovatele (zejména aktuální výpis z obchodního rejstříku apod).
2) Podrobný popis technologie zdroje znečišťování s důrazem na technický popis instalovaných zařízení nebo částí zařízení, která při provozu znečišťují nebo v případě havárie nebo poruchy mohou znečišťovat ovzduší, a dále popis zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek a jejich funkce. Číslování zdroje a jeho částí musí být shodné s provozní evidencí zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.
3) Zpracovávané suroviny a spalovaná paliva nebo odpady používané na zdroji, u všech paliv a surovin musí být k dispozici bezpečnostní datové listy (výrobce, dodavatel, vlastnosti, složení, požadavky na jakost), údaje o vztahu k dodržování emisních limitů nebo podmínek provozu zdroje.
4) Popis technologických operací prováděných v zařízeních uvedených v bodu 2 se vstupními surovinami a s palivy uvedenými v bodu 3, chemismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek nebo dalších operací sloužících k omezování emisí znečišťujících látek).
5) Výstupy z technologie - produkty, energie, odpady (zbytky), znečišťující látky, a jejich vlastnosti, kvalitu, kvantitu, místa výstupu z technologie do ovzduší a způsob zacházení s nimi.
6) Detailní popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřicího místa, včetně postupu sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (zejména sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH, tmavosti kouře, ale i dalších parametrů).
7) Označení operací, u kterých v případě poruchy nebo havárie zařízení nebo jeho části může dojít k emisím znečišťujících látek ve vyšší míře než při obvyklém provozu (uvedení v úvahu přicházejících znečišťujících látek, jejich koncentrace, množství, vlastnosti).
8) Uvedení aktuálního spojení*) na kompetentní orgány ochrany ovzduší. Způsob a rozsah podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší včetně časových lhůt a odpovědných funkcí (osob). Způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.
9) Způsob předcházení haváriím a poruchám*). Termíny kontrol, revizí a údržby zařízení odlučovačů (denní, týdenní, čtvrtletní, pololetní a roční), popřípadě dalších zařízení a technologií sloužících k ochraně ovzduší nebo pro ovzduší rozhodujících. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob.
10) Způsob a četnost seřizování zařízení ke spalování paliv.
11) Definice poruch s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii zdroje a podmínky odstavení zdroje z provozu.
12) Definice havárií s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování pro konkrétní technologii zdroje, podmínky odstavení zdroje z provozu.
13) Uvedení opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků předpokládaných havárií a poruch.
14) Uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu zařízení.
15) Informování*) veřejnosti při haváriích.
16) Výjimečná a zvláštní ustanovení a ujednání (výzkum, odvracení nebezpečí ohrožení jiné složky životního prostředí, havarijní odvětrání, zdolávání požárů, odstraňování příčin nebo následků nebezpečných epidemií, živelní nebo jiné krizové situace, inertizace, požární cvičení apod.).
17) Situace, operace a stavy - neplnění stanovených emisních limitů (zásady - stanovené emisní limity nebudou plněny (nutno zdůvodnit a doložit) v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu nebo při seřizování technologií).
18) Podpis statutárního zástupce nebo jím zmocněné osoby, platnost provozního řádu, zrušující ustanovení, rozhodnutí inspekce.
19) Způsob vedení a kontroly údajů závazných pro sledování přijatého plánu snížení emisí, plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe, plnění emisního stropu nebo plánu útlumu provozování zvláště velkého spalovacího zdroje.
*) Poznámka: Takto označené údaje mohou být zpracovány ve zvláštní části provozního řádu jako společné pro všechny zdroje jediné provozovny podle § 2 písm. cc).
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
A. Měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna
1. Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
2. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém podkladě.
3. Rozlišuje se stupeň 0 až 5 Ringelmannových stupňů
a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80 %,
b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice, černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
4. Optické vlastnosti Ringelmannovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.
5. Měření tmavosti kouře podle této metody provádí pozorovatel ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Směr kouřové vlečky vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře.
6. Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.
B. Měření tmavosti kouře metodou podle Bacharacha
1. Metoda je založena na porovnání kruhové barevné skvrny získané prosátím předepsaného množství kouřových plynů přes filtrační papír se standardními skvrnami Bacharachovy stupnice. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
2. Zařízení pro měření se skládá z odběrové sondy o vnitřním průměru 6 mm s odchylkou max. 0,1 mm, filtračního papíru, odsávací pumpy o zdvihovém objemu 0,163 dm3 s odchylkou max. 0,007 dm3 a Bacharachovy stupnice.
3. Zdvihový objem odsávací pumpy a optické vlastnosti Bacharachovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.
4. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí odběrem kouřových plynů sondou z kouřovodu. Do zářezu v pumpě se vloží čistý filtrační papír a dotažením se zajistí těsnost spoje. Odsávací sonda se zasune do kouřovodu kolmo ke směru proudu spalin, co nejdále směrem ke středu (umístění sondy musí být takové, aby byl nasáván vzorek z hlavního proudu spalin). Deseti úplnými zdvihy pumpy se provede nasátí předepsaného vzorku spalin 1,63 dm3 s odchylkou max. 0,071 dm3. Zdvihy pumpy se provádí volně, avšak tak, aby celý vzorek byl odebrán v čase kratším než tři minuty. Po provedení odběru se uvolní a vyjme filtrační papír; vytvořená skvrna musí být kruhová o průměru 6,0 mm s odchylkou max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovná s tmavostí skvrn Bacharachovy stupnice.
5. Při každém měření se provádí 3 odběry v pravidelných intervalech 5 minut. Měření se hodnotí jako tři samostatné odběry.
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
Protokol musí obsahovat alespoň tyto údaje
1. Úvod - obsahuje popis zadání, způsob realizace, identifikaci dodavatele, případně spolupráci se subdodavateli.
2. Účel měření - obsahuje údaje o účelu měření, případně údaje o způsobu použití výsledků provedeného měření.
3. Popis zařízení - obsahuje dostupná technická data o zařízení, na kterém bylo prováděno měření, případně stručný komentář k technologii a postupu výrobních operací ve vztahu k měření, případně schéma měřeného zařízení.
4. Způsob měření - obsahuje podrobné údaje o použité přístrojové technice, postupech a metodikách měření, postupech získání a zpracování vzorků a údaje o metrologické návaznosti měření, vyhodnocení měření, případně schéma měřicího místa.
5. Průběh měření - obsahuje údaje o průběhu měření, odběru vzorků, sledování parametrů provozu měřeného zdroje, probíhajících technologických operacích a o vlivech, které mohly působit na přesnost a správnost měření.
6. Výsledky měření - obsahují přehled výsledků měření hmotnostních koncentrací znečišťujících látek vyjádřených ve formě přímo porovnatelné s emisními limity pro měřený zdroj, výsledky měření průtoku odpadních plynů, hmotnostní tok znečišťujících látek a měrnou výrobní emisi (je-li stanovení hodnoty vztažné veličiny prakticky možné), včetně vyjádření nejistot a platnosti měření, a dalších měření - především obsahu kyslíku a vodní páry v odpadním plynu a fyzikálních veličin charakterizujících stav odpadního plynu, především jeho teplotu, tlak a hustotu.
7. Použitá literatura - obsahuje seznam literatury, zákonů, vyhlášek, technických norem a metodických postupů na které je v textu odvolávka.
8. Použité veličiny a značky - obsahuje seznam značek, popis veličiny a příslušnou jednotku.
9. Tabulky a přílohy - obsahují přehledy naměřených a vypočtených hodnot uspořádaných v tabelární a grafické formě, případně stručný komentář k nim.
10. Vyhodnocení výsledků měření podle bodu 6 a jejich porovnání s hodnotami emisních limitů platných u zdroje k datu měření. Toto porovnání výsledků měření musí být v protokolu uvedeno jako samostatná část, a musí být zpracována podle osnovy, kterou předá autorizovaným osobám podle § 15 zákona inspekce.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
Vysvětlivky k příloze:
a) Pro účely této přílohy jsou používány výrazy „nový zdroj“ a „stávající zdroj“.
- Nový zdroj = zdroj, který je buď ve fázi projektové přípravy nebo kterému nebylo ještě uděleno povolení k provozu (není ještě provozován).
- Stávající zdroj = zdroj, který je již provozován na základě dosavadních povolení, ať již po jakoukoli dobu.
b) Orgán ochrany ovzduší nemusí po žadateli vyžadovat doklady, které již má k dispozici nebo které jsou zřejmé z předložené souhrnné provozní nebo provozní evidence nebo které nemají vztah k předmětu či podstatě žádosti.
1. Náležitosti žádosti o povolení u zdrojů podle zvláštního právního předpisu1), s výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro spoluspalování odpadu.
Orgán ochrany ovzduší udělující povolení podle zákona vyžaduje k žádosti tyto podklady:
1.1. Specifikace katastrálních území, na kterých bude investice realizována (nový zdroj) nebo je již zbudována (stávající zdroj).
1.2. Úplný soupis všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na území zdroje znečišťování ovzduší včetně specifikace všech komínů, výduchů nebo výpustí ze zařízení pro zachycování emisí. V případě nových zdrojů tyto údaje dle projektu. Podrobný technický popis všech zdrojů znečišťování ovzduší, které zde žadatel provozuje. Pro posouzení technologie a zařízení je nutno dodat minimálně následující údaje: přesné označení zařízení názvem a typem, název a adresu výrobce zařízení, podrobný technický popis zařízení, technické parametry zařízení.
1.3. Vlastní projekt, včetně jeho názvu a identifikačního označení, který je předmětem žádosti, pokud jde o nový zdroj. Materiály musí obsahovat mimo jiné údaje o přesném umístění stavby, investorovi, zpracovateli projektu a další projektovou dokumentaci - zejména technickou zprávu. Z materiálu musí být zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících a technické parametry - zejména kapacita zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií ad.
1.4. Pokud jde o stávající zdroj, platnou výkresovou a technickou dokumentaci staveb a technologií zdrojů, provozní předpisy, technologické předpisy a reglementy a další materiály nezbytné k tomu aby byl zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících, a technické parametry - zejména kapacitu zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií.
1.5. Emisní limity, které jsou u všech stávajících zdrojů stanoveny k datu žádosti o povolení. Dále schválené plány snižování emisí nebo schválené plány zavádění zásad správné zemědělské praxe u stávajícho zdroje, pokud jsou uplatněny.
1.6. Provozní řády stávajícího zdroje (zdrojů) zpracované podle § 11 odst. 2 zákona, nebo jejich návrhy v případě nových zdrojů. Dále regulační řády u stávajících zdrojů, pokud jsou ze zákona zpracovány.
1.7. Údaje souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší za poslední tři roky u stávajících zdrojů.
1.8. Doklad o tom, že investoru nebo provozovateli (stávající zdroj) je známa imisní situace a rozptylové podmínky v místě předpokládané realizace. Jeho hodnocení nebo předpoklad (nový zdroj) konkrétního dopadu provozu investice na kvalitu ovzduší doložený rozptylovou studií nebo odborným posudkem pokud tak stanoví zákon.
1.9. Informace k plánovaným modernizacím stávajícího závodu (zdroje). Uvést kvantifikikaci snížení emisí stávajícího závodu (zdroje).
1.10. Vyjádření, zda projekt investice nového zdroje nebo dokumentace stávajícího zdroje obsahuje podrobné technické řešení ochrany ovzduší. Jeho popis dle projektu (nový zdroj), v případě stávajícího zdroje předložit podrobný popis stávajícího technického řešení. Doklad o tom, že projekt investice (nový zdroj), nebo stav zařízení (stávající zdroj) zajišťuje odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší kontrolovaným způsobem, doložený informacemi o technickém řešení, počtech a výškách výduchů a komínů, instalovaných zařízeních pro zachycování látek znečišťujících ovzduší, která musí být použita, aby bylo zajištěno splnění emisních limitů, a dále o zařízeních pro zamezení nekontrolovatelnému úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší (podtlakem, hermetizací nebo jinak).
1.11. Podrobná informace o zajištění zjišťování emisí látek znečišťujících ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro zjišťování emisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hmotnostního toku emisí.
1.12. Doklad o tom, zda investice (nový zdroj) nebo existující zařízení (stávající zdroj) je vedena jako nejlepší dostupná technika (BAT) z hlediska ochrany ovzduší a v jakém referenčním dokumentu, v případě velkých a středních zdrojů porovnání s nejlepšími známými technologiemi.
1.13. Referenční údaje na dřívější instalaci identické technologie v zahraničí, a jestliže se na ní firma investora podílela, zda lze její projekt považovat za obdobný s projektem investice v ČR.
1.14. Specifikace všech znečišťujících látek, které budou při provozu investice přecházet do vnějšího ovzduší, včetně látek, které budou emitovány za přechodných stavů (najíždění, zastavování operací) nebo při náhodných jevech nebo haváriích. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.
1.15. Údaje o vstupním použití látek poškozujících ozonovou vrstvu Země specifikovaných zákonem při výstavbě nebo provozu investice (nový zdroj) nebo o skutečném použití a nakládání s těmito látkami za provozu stávajícího zařízení. Pakliže látky jsou používány, uvést úplný výčet druhů a množství těchto látek.
1.16. Údaj o ochraně okolí investice (nový zdroj) nebo stávajícího zdroje před obtěžováním emisemi pachových látek. Informace, zda v důsledku provozu zařízení pachové látky vznikají, pokud ano, tak s uvedením jejich specifikace a způsobu, kterým budou zachycovány.
1.17. Zprávy o autorizovaném stanovení látek znečišťujících ovzduší - měřicí protokoly podle zákona a této vyhlášky.
1.18. Uvedení podrobných konkrétních hodnot parametrů uvedených v následující tabulce:
Dotazy k zajištění ochrany ovzduší před emisemi jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich skupin.Vysvětlivky k tabulce:
1. U jednotlivých položek uvést předpokládané (nový zdroj) nebo skutečně dosahované (stávající zdroj) hmotnostní množství emisí dotyčné látky za jednotku času standardního provozu zařízení investice na jmenovitý výkon, jejich garantovanou maximální koncentraci v odpadních plynech nebo v odpadní vzdušině v místě výstupu ze zařízení do vnějšího ovzduší. (Zapsat pro každou příslušnou znečišťující látku do řádku 1).
2. Popsat způsob zachycování nebo snižování emisí příslušné látky, zejména typy, názvy a technické parametry filtrů, odlučovačů, skrubrů, spalovačů, katalyzátorů atp. (Zapsat do řádku 2).
3. Doložit vhodným způsobem, že projektovaný postup zachycování nebo snižování emisí příslušné látky odpovídá požadavkům na nej lepší dostupné techniky. (Zapsat do řádku 3).Oxid siřičitý1t/rokmg/Nm323Oxidy dusíku1t/rokmg/Nm323Amoniak (NH3)1t/rokmg/Nm323Oxid uhelnatý1t/rokmg/Nm323Těkavé organické1kg/rokmg/Nm3látky VOC23Těžké kovy a jejich1g/rokmg/Nm3sloučeniny23Tuhé znečišťující látky1t/rokmg/Nm32
3Azbest (suspendované1g/rokmg/Nm3částice, vlákna)23Chlor a jeho sloučeniny1kg/rokmg/Nm323Fluor a jeho sloučeniny1kg/rokmg/Nm323Arsen a jeho sloučeniny1g/rokmg/Nm323Kyanovodík a kyanidy1g/rokmg/Nm323Látky pro které bylo prokázáno, že vykazují karcinogenní či mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci cestou ovzduší1g/rokmg/Nm32Poznámka: Podrobnější popis problematiky výskytu těchto látek3Persistentní organické polutanty (zejména polychlorované di-benzodioxiny a polychlorované dibenzofurany).1g/rok
g/rok
g/rok
g/rok
g/rokng/Nm3
ng/Nm3
ng/Nm3
ng/Nm3
ng/Nm323
1.19. Typy a výrobce přídavných zařízení u zdrojů, která s nimi tvoří dílčí technologické celky, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší.
1.20. Odborné posudky podle zákona tam, kde jsou předepsány.
1.21. Rozptylové studie podle zákona tam, kde jsou předepsány.
1.22. Ve výše uvedených dokladech musí být mimo jiné uvedeno:
a) Specifikace hořáků použitých na zařízení jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, jejich typy, výrobce, parametry, použité palivo, certifikáty, případně měřicí protokoly o stanovení emisí provedeném na těchto hořácích.
b) Technický popis a parametry spalovacích zařízení procesních ohřevů, zejména údaje o objemu a složení spalin vypouštěných do ovzduší a podrobný popis teplotního režimu.
c) Specifikace spalovacích zdrojů používaných k zásobování zařízení energiemi. Jejich tepelné výkony (příkony), výrobce, názvy a typy.
d) Technické popisy dalších přídavných zařízení, která jsou součástí technologického celku, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší (zařízení pro uložení kapalných uhlovodíků, zařízení na spalování přebytečných plynů).
e) Přesná specifikace složení vstupních přírodních i umělých surovin, paliv, odpadů, chemických látek a přípravků, těkavých organických látek, regulovaných látek a provozních náplní, s nimiž je v provozu zařízení nakládáno s uvedením závazných předpisů stanovujících požadavky na jejich vlastnosti a dokladů, které se na ně vztahují podle zvláštních právních předpisů. Popis způsobu zajištění jejich stabilních vlastností a jejich kontroly zejména s ohledem na možnosti vzniku nebezpečných emisí persistentních organických polutantů nebo těžkých kovů. Uvést jejich celkové a měrné spotřeby při provozu zařízení na jmenovitý a obvyklý provozní výkon. Pro těkavé organické látky doložit jejich podrobnou hmotnostní bilanci z procesů aplikujících organická rozpouštědla podle zvláštního právního předpisu1).
f) Vyjádření zpracovatelů rozptylové studie a odborného posudku o tom, zda projekt (zdroj) nebo emisní vlastnosti zařízení zvláště velkého zdroje, zahrnujíce všechny zdroje znečišťování ovzduší, které k němu náleží, zajišťuje splnění imisních limitů stanovených pro znečišťující látky.
g) V případě, že je v provozu zařízení nakládáno s odpady (nevztahuje se na spalování nebo spoluspalování odpadu) a působí-li toto nakládání emise do ovzduší, pak uvést podrobný popis všech způsobů nakládání s nimi (od předání odpadu do zařízení až po konečné naložení s vlastními odpady a rezidui).
2. Podrobnosti k obsahu žádosti o povolení a k podkladům povolení vydávaným podle § 17 odst. 1 a 2 zákona pro spalovny odpadu a zařízení schvalovaná pro spoluspalování odpadu
2.1 Žádosti podle § 32 této vyhlášky obsahují zejména:
(a) základní údaje o žadateli a charakteristiku spalovny nebo spoluspalovacího zařízení, a to
- název a jméno statutárního zástupce žadatele, adresu sídla a jeho vztah k zařízení (projektant, výrobce, investor, budoucí provozovatel, případně zmocněná osoba a kým),
- u žádosti o povolení provozování jméno oprávněné fyzické osoby pro řízení provozu spalovny nebo spoluspalovacího zařízení,
- místo (lokalita) stavby zařízení,
- předpokládaný způsob využívání zařízení (např. spalovna nebezpečného odpadu, spalovna komunálního odpadu, spoluspalovací zařízení pro nebezpečný odpad),
- jmenovitá kapacita,
- předpokládané provozní využití spalovny nebo spoluspalovacího zařízení;
(b) technický popis zařízení po jeho jednotlivých částech s uvedením výrobce zařízení, roku výroby, materiálového provedení a jmenovité kapacity (rozsahu), a to
- vah, zásobníků, zařízení pro úpravu odpadu před spalováním - třídění, směšování, sušení, drcení ad.,
- spalovacích jednotek spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení po jednotlivých stupních,
- zařízení pro odvod tepla - výměníků tepla, zařízení pro maření tepla ad.,
- aparátů sloužících ke snižování emisí znečišťujících látek a jejich účinnosti,
- zařízení pro odvod spalin do atmosféry – komínů, havarijních komínů ad.,
- zařízení pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek a provozních parametrů,
- zařízení sloužících ke skladování a k úpravám odpadních technologických vod a odpadů po spálení,
- vyjádření vodoprávního úřadu k odpadním vodám z čištění odpadních plynů;
(c) technologický popis jednotlivých operací, a to
- příjmu odpadu - vážení, vzorkování, analýz odebraných vzorků, archivace ad.,
- skladování odpadu v zásobnících, způsobů nakládání s odpadními plyny ze zásobníků odpadu,
- úpravy odpadu před spalováním – třídění, směšování, sušení, drcení ad.,
- dávkování odpadu do pecí nebo topenišť spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení, včetně způsobu stanovení hmotnostního toku odpadu, hmotnostního toku pomocných a dalších paliv, resp. zpracovávaných surovin a produktů,
- vlastního spalování – podmínky spalovacích procesů v jednotlivých stupních spalování, režimy spouštění a zastavování provozu, možné mimořádné provozní podmínky,
- způsobů odstraňování popela, strusky a dalších odpadů,
- postupů čištění spalin,
- způsobů odvodu spalin do atmosféry,
- metod kontinuálního měření emisí jednotlivých znečišťujících látek, provozních veličin a zpětných vazeb v řízení spalovacího procesu a procesu čištění spalin,
- měření znečišťujících látek jednorázovým měřením,
- stanovení kvality odpadních technologických vod před jejich úpravou i po ní,
- způsobu nakládání s odpadními vodami odsouhlaseného vodoprávním úřadem a odpady po spálení,
- způsobu stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce;
(d) specifikaci vstupů a výstupů, a to
- spalovaného odpadu včetně uvedení kódů odpadu (zařazení odpadů do skupin, uvedení nebezpečných vlastností, složek a jejich obsahu v odpadu, které činí odpad nebezpečným, uvedení konzistence odpadu, vlhkosti, minimální a maximální výhřevnosti a hmotnostních množství jednotlivých druhů odpadu) a pomocných paliv,
- dalších paliv spalovaných s odpadem ve spoluspalovacím zařízení,
- pomocných chemických přípravků, např. aditiv, sorbentů, reakčních komponent absorpčních roztoků,
- emisí znečišťujících látek, jejich koncentrací a jejich rozptylu v atmosféře,
- odpadních vod - koncentrací a hmotnostních toků znečišťujících látek před a po jejich úpravě, vyjádření vodoprávního úřadu,
- zbytků, včetně obsahu celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce;
(e) způsobu využití tepla vzniklého při spalování nebo spoluspalování odpadu, tepelného výkonu zařízení a podílu tepla vzniklého spalováním odpadu v případě spoluspalování odpadu.
2.2 Podklady povolení podle § 32 této vyhlášky
(a) Povolení k umístění stavby spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení nebo ke stavbě zařízení se může vydat pouze žadateli, který ve své žádosti a v předepsaných součástech žádosti doloží, že zamýšlená stavba zařízení bude nejlepší dostupnou technologií a bude splňovat přinejmenším veškeré požadavky, které pro stavbu a její provoz vyplývají z obecně závazných právních předpisů upravujících oblast ochrany ovzduší a ve stavbou dotčené oblasti nebude narušena přípustná úroveň znečištění ovzduší.
(b) Povolení k provozování spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení nebo povolení ke spoluspalování odpadů ve stávajícím spalovacím zařízení se vydá žadateli, který je držitelem platného povolení k umístění stavby zařízení, povolení ke stavbě zařízení, respektive je držitelem povolení ke změně provozu zařízení, realizoval stavbu zařízení nebo změnu zařízení v souladu s vydanými povoleními a doložil, že provoz spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení bude řízen oprávněnou fyzickou osobou.
(c) Orgán příslušný k vydávání povolení uvede v povolení výstižný popis zařízení, na které je povolení vydáváno, specifikaci spalovaného (spoluspalovaného) odpadu, hmotnostní množství jednotlivých druhů odpadu, závazné podmínky pro přejímání, skladování a úpravy odpadů, vzorkování a analýzy přijatých odpadů, podmínky provozu spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení, podmínky měření emisí znečišťujících látek do ovzduší i vody, způsoby nakládání s odpadními vodami a odpady a stanoví emisní limity.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
Vysvětlivky k příloze:
1. Tato příloha uvádí úplný seznam zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a dále četnost jednorázového měření emisí u těchto zdrojů k provedení § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky.
2. Nestanoví-li zvláštní právní předpis1) jinak, jedná se o jednorázové měření u techniky nominálního zařízení technologie zvláště velkého zdroje, která odpovídá názvu zdroje uvedenému v následující tabulce. Pokud jsou v areálu zvláště velkého zdroje ještě jiné zdroje znečišťování odlišných technologií (například pomocná tepelná zařízení), které s ním tvoří společný zdroj, platí pro ně emisní limity a další podmínky provozování jim stanovené zvláštním právním předpisem1) jako velkým, středním nebo malým zdrojům znečišťování ovzduší.
3. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky“, provádí se jednorázové měření dvakrát za kalendářní rok, ne však dříve než po uplynutí tří měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do 31. března 2003.
4. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „podle zvláštního právního předpisu“, provádí se měření v četnosti stanovené příslušným zvláštním právním předpisem1). To se týká zejména spaloven odpadu a zařízení na spoluspalování odpadu a zvláště velkých spalovacích zdrojů.
5. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „1 x za kalendářní rok“, provádí se jednorázové měření jedenkrát za kalendářní rok, ne však dříve než po uplynutí šesti měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do jednoho roku od účinnosti zákona. Postupuje se obdobně ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) této vyhlášky.
6. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „1 x za 3 kalendářní roky“, provádí se jednorázové měření jednou za tři kalendářní roky, ne však dříve než po uplynutí osmnácti měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do tří let od posledního měření provedeného přede dnem nabytí účinnosti zákona. Provozovatelé, kteří provedli poslední měření před datem 1. června 1999 provedou toto měření do 1. června 2003.
Výčet zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a četnost jednorázového měření emisí u těchto zdrojů:
Název zvláště velkého zdrojeČetnost jednorázového měřeníZvláště velký spalovací zdrojpodle zvláštního právního předpisuVýroba a rafinace plynů a minerálních olejů1 x za kalendářní rokVýroba koksu (koksovací baterie)1 x za kalendářní rokZařízení na zplyňování a zkapalňování uhlípodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyZařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy)1 x za kalendářní rokZařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu1 x za kalendářní rokZařízení na zpracování železných kovů, a to:válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,1 x za kalendářní rokkovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde spotřeba tepelné energie je větší než 20 MW,1 x za kalendářní roknanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškySlévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně1 x za kalendářní rokZařízení metalurgie neželezných kovů na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupypodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyZařízení metalurgie neželezných kovů na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20 tpodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky
Název zvláště velkého zdrojeČetnost jednorázového měřenídenně u všech ostatních kovůZařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m31 x za kalendářní rokZařízení na výrobu cementového slinku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně. Zařízení na zpracování magnezitupodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyZařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu, opravy a demoliční práce na objektech a zařízeních obsahujících azbest a produkce výrobků s obsahem azbestupodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky*)Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denněpodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyZařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně1 x za kalendářní rokZařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t denně a/nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m31 x za kalendářní rokChemická průmyslová zařízení na výrobu základních organických chemických látek, a to:jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické),1 x za kalendářní rokorganické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice,1 x za kalendářní rokorganické sloučeniny síry,podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyorganické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyorganické sloučeniny fosforu,1 x za kalendářní rokhalogenderiváty uhlovodíků,podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyorganokovové sloučeniny,podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky
Název zvláště velkého zdrojeČetnost jednorázového měřenízákladní plastické hmoty (na bázi syntetických a přírodních polymerů),1 x za kalendářní roksyntetické kaučuky,1 x za kalendářní rokbarviva a pigmenty,1 x za kalendářní rokpovrchově aktivní látky a surfaktanty.1 x za kalendářní rokChemická průmyslová zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek a to:plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškykyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyzásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,1 x za 3 kalendářní rokysoli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,1 x za 3 kalendářní rokynekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.1 x za kalendářní rok
Název zvláště velkého zdrojeČetnost jednorázového měřeníChemická průmyslová zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných)podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyChemická průmyslová zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidůpodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyPrůmyslová zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktůpodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyChemická průmyslová zařízení na výrobu výbušnin1 x za 3 kalendářní rokySpalovny a spoluspalovací zařízení nebezpečného odpadu podle zvláštního právního předpisu6) o jmenovité provozní kapacitě větší než 10 tun nebezpečného odpadu za denpodle zvláštního právního předpisuSpalovny a spoluspalovací zařízení komunálního odpadu podle zvláštního právního předpisu6) o jmenovité provozní kapacitě větší než 3 tuny komunálního odpadu za hodinupodle zvláštního právního předpisuSpalovny a spoluspalovací zařízení jiného než nebezpečného a komunálního odpadu podle zvláštního právního předpisu6) o jmenovité provozní kapacitě větší než 10 tun nebezpečného odpadu za denpodle zvláštního právního předpisuSkládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu1 x za 3 kalendami rokyZařízení na využívání nebo recyklaci nebo regeneraci nebezpečného odpadu včetně odpadních olejů, případně na odstraňování těchto odpadů jiným způsobem, než jsou spalování, spoluspalování nebo ukládání do skládek1 x za kalendářní rok
Název zvláště velkého zdrojeČetnost jednorázového měřeníPrůmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálůpodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyPrůmyslové závody na výrobu papíru a lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denněpodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyZávody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně1 x za 3 kalendářní rokyZávody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně1 x za kalendářní rokPotravinářský průmysl, a to tyto závody:jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně,1 x za 3 kalendářní rokyzařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných surovin (jiných než mléka) o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,1 x za 3 kalendářní rokyzařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z rostlinných surovin o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),1 x za 3 kalendářní rokyzařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok).1 x za 3 kalendářní rokyZařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně1 x za kalendářní rokZařízení na intenzivní chov drůbeže nebo prasat nebo skotu, a to:40 000 kusů drůbeže1 x za kalendářní rok**)2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg)1 x za kalendářní rok**)750 kusů prasnic1 x za kalendářní rok**)1 000 kusů skotu.1 x za kalendářní rok**)
Název zvláště velkého zdrojeČetnost jednorázového měřeníZařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rokpodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhláškyZařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizacípodle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky
Vysvětlivky k tabulce:
*) Demolice budov, konstrukcí a instalací obsahujících azbest a odstraňování azbestu nebo materiálů obsahujících azbest z nich, které by mohly vést k uvolnění azbestových vláken nebo prachu, musí být prováděny v izolovaném prostředí, jehož prostor je oddělen od vnějšího ovzduší. Doprava a ukládání odpadu obsahujícího azbestová vlákna nebo prach musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo k jejich uvolnění do ovzduší. Odpad obsahující azbestová vlákna nebo prach musí být ukládán pouze na skládky k tomu určené, u kterých je zajištěno trvalé zamezení úniku azbest do vnějšího ovzduší.
**) Není-li u zdroje plněn plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje znečišťování ovzduší.
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.
Protokol musí obsahovat minimálně tyto údaje:
1. Úvod - obsahuje základní identifikační údaje autorizované osoby a provozovatele měřeného zdroje.
2. Účel měření - obsahuje údaje o účelu měření účinnosti spalování.
3. Popis zařízení – obsahuje dostupná technická data o zařízení, na kterém bylo prováděno měření.
4. Způsob měření - obsahuje podrobné údaje o použité přístrojové technice, postupech a metodikách měření, vyhodnocení měření, případně schéma měřicího místa.
5. Průběh měření - obsahuje údaje o průběhu měření, odběru vzorků, případně vlivech, které mohly působit na přesnost a správnost měření.
6. Výsledky měření účinnosti spalování – obsahuje přehledy naměřených a vypočtených hodnot, včetně tabulek a příloh, případně stručný komentář k nim.
7. Vyhodnocení výsledků měření – obsahuje porovnání naměřených a vypočtených hodnot s limitními údaje podle zvláštního právního předpisu1).
8. Odkaz na technický předpis (ČSN 73 4201 - Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv), podle kterého se postupuje při kontrole spalinových cest.
9. Popis spalinových cest u zdroje, případně schéma spalinové cesty.
10. Zjištěné závady - seznam zjištěných závad včetně jejich zařazení do kategorie přímo ohrožujících bezpečnost spalinové cesty.
11. Navrhovaná opatření - obsahuje návrh, případně popis, jak je možno zjištěné závady spalinové cesty odstranit, a termíny jejich odstranění.
12. Závěr - obsahuje závěr kontroly spalinových cest.
13. Náležitosti předepsané autorizované osobě zákonem a touto vyhláškou.
Další nakládání s protokolem o měření:
S protokolem nakládá autorizovaná osoba podle § 18 odst. 2 této vyhlášky. Pověřenou právnickou osobou ve smyslu tohoto ustanovení je Společenstvo kominíků ČR, které protokoly a výsledky měření statisticky zpracovává a vyhodnocuje a roční přehledy výsledků předává ministerstvu.
Přenosný měřicí přístroj používaný k autorizovanému měření účinnosti a množství vypouštěných látek malých stacionárních zdrojů znečišťování musí splňovat technické požadavky a další podmínky uvedené v bodech 1 až 5 této přílohy:
1. Požadavky na přesnost, rozsah a citlivost měření a výpočtu údajů - uvádí následující tabulka:
Měřené veličinyNázevJednotkaPřesnost měření ( +, - ) (přípustná odchylka)RozsahRozlišeníPříklad metody měřeníObsah O2[obj.%]0,2 obj.% absolutněod 0 do 21 obj.%0,1 %Elektrochemický článekObsah CO[ppm]do 400 ppm ....20 ppm
do 2.000 ppm...... 5 %
do 10.000 ppm ...10 %od 0 do 10.000 ppm1 ppmElektrochemický článekTeplota spalin[°C]do 99,9 °C...... 0,5°C
100°C a více...... 0,5 %od -10 do + 1.000°C0,1 °CTermočlánekTeplota spalovacího vzduchu[°C]není stanovenaod + 5°C do + 40°Cnení stanovenoTermočlánekStatický tlak ve spalinové cestě[Pa]3 Paod - 80 do + 80 HPa1 PaMembránové čidlo
Vypočtené údajeNázevJednotkaSprávnost výpočtu ( +, - )RozsahRozlišeníObsah CO2%0,2 %není stanoven0,1 %Komínová ztráta%není stanovena0 až 120%0,1 %
2. Konstrukce přístroje musí umožňovat přenos naměřených a vypočtených veličin a údajů do počítače. Způsob přenosu (softwarové vybavení počítače a přístroje) musí zajistit, aby naměřené a vypočtené veličiny a údaje nebylo možno změnit. Obsluha přístroje a počítače může zadat pouze údaje o místě měření. K přístroji musí být připojena tiskárna. Výpis z tiskárny připojí autorizovaná osoba k protokolu o měření.
3. Údržba přenosných měřicích přístrojů pro měření malých spalovacích zdrojů a zajištění jejich správné funkce se provádí postupy a ve lhůtách stanovených jejich výrobcem. Veškeré úkony provedené v souladu s těmito postupy se zaznamenávají do provozní knihy měřicího přístroje.
4. Přenosné měřicí přístroje pro měření malých zdrojů znečišťování musí být pravidelně kalibrovány, a to v intervalech minimálně dvakrát za kalendářní rok. O kalibraci je vystaven protokol a přístroj je na viditelném místě označen, kdy byla kalibrace provedena.
5. Metody a způsob měření účinnosti spalování a měření množství vypouštěných látek malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst.1) písm. f) zákona jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu1).
1) Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.
Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.
2) Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
3) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.
6) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 3 a 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
8) § 10 odst. 1, § 11, 12 a § 16 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb.
9) § 18 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
10) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 381/2001 Sb.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.