Stručně: Paragraf 42 zákona 36/1964 Sb. stanoví, že soudce musí složit slib, aby mohl vykonávat svou funkci, přičemž odmítnutí složení slibu vede ke ztrátě funkce, a upřesňuje, kdo a komu slib skládá.
§ 42 Slib
(2) Bez složení slibu nemůže soudce vykonávat svou funkci. Odmítnutí složení slibu má za následek ztrátu funkce.
(3) Složení slibu se neopakuje, jestliže byl soudce zvolen znovu nebo do jiné soudcovské funkce.
(4) Slib skládají:
a) soudci z povolání soudů republik do rukou předsedy národní rady,
b) soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a soudci z povolání vojenských soudů do rukou předsedy Federálního shromáždění,
c) soudci z lidu okresních a krajských soudů do rukou předsedy národního výboru, který je zvolil,
d) soudci z lidu vojenských soudů do rukou náčelníka soudu.
Oddíl druhý
Výklad
Stručně
Paragraf 42 zákona 36/1964 Sb. stanoví, že soudce musí složit slib, aby mohl vykonávat svou funkci, přičemž odmítnutí složení slibu vede ke ztrátě funkce, a upřesňuje, kdo a komu slib skládá.
Co to znamená v praxi
Soudce nemůže začít vykonávat svou práci, dokud nesloží předepsaný slib.
Pokud soudce odmítne slib složit, automaticky ztrácí nárok na výkon funkce.
Slib se skládá pouze jednou, i když je soudce zvolen opakovaně nebo do jiné soudcovské funkce.
Konkrétní osoba nebo orgán, kterému se slib skládá, se liší podle typu soudu a postavení soudce (např. předseda národní rady pro soudce z povolání soudů republik, předseda Federálního shromáždění pro soudce Nejvyššího soudu ČSSR).
Na co si dát pozor
Zákon jasně spojuje složení slibu s možností vykonávat funkci soudce; bez slibu není výkon funkce možný.
Odmítnutí slibu má přímý a okamžitý důsledek v podobě ztráty funkce.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.