§ 101 Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Obecná ustanovení o daňovém přiznání

§ 101 Obecná ustanovení o daňovém přiznání (1) Daňové přiznání má povinnost podat a) plátce, b) identifikovaná osoba, c) osoba, které vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na jí vystaveném dokladu, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doklad vystavila, nebo d) osoba, která není plátcem, které vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. j), a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plátcem deklarováno osvobozené dodání zboží do jiného členského státu. (2) Lhůty podle odstavce 1 nelze prodloužit. (3) Plátce je povinen podat daňové přiznání i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň. (4) Nevznikla-li plátci, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nesděluje tuto skutečnost správci daně. (5) Nevznikla-li identifikované osobě ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, nesděluje tuto skutečnost správci daně.“. 74. V § 101a odst. 1 písm. b) se za slovo „hlášení,“ vkládají slova „s výjimkou hlášení podle § 19,“. 75. V § 101a se odstavec 3 zrušuje. 76. Za § 101a se vkládá nový § 101b, který včetně nadpisu zní: