§ 136 Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – OBECNÁ USTANOVENÍ
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · § 136 · Správní právo
Stručně: Paragraf 136 zákona 361/2003 definuje, kdy má příslušník nárok na náhradu cestovních výdajů, co se považuje za služební cestu a jaké jsou podmínky pro její určení.
§ 136 OBECNÁ USTANOVENÍ
(1) Příslušník má nárok na náhrady cestovních výdajů při vyslání na služební cestu ke studiu, ozdravný pobyt, při vzniku nebo změně služebního poměru, při zařazení do zálohy činné a vyslání k výkonu služby do zahraničí nebo při stěhování.
(2) Služební funkcionář určuje písemně podmínky pro přiznání cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu cesty a ukončení cesty, místo plnění služebních úkolů, způsob dopravy a způsob ubytování; přitom přihlíží k oprávněným zájmům příslušníka.
(3) Za služební cestu se považuje doba, která počíná nástupem příslušníka na cestu za účelem plnění služebních úkolů v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště, včetně plnění služebních úkolů v tomto místě, a končí návratem z této cesty.
(4) Za zahraniční služební cestu se považuje služební cesta podle odstavce 3 konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik nároku příslušníka na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu a příletu letadla při letecké přepravě. Za zahraniční služební cestu se nepovažuje cesta konaná na hraniční přechod.
HLAVA II
Výklad
Stručně
Paragraf 136 zákona 361/2003 definuje, kdy má příslušník nárok na náhradu cestovních výdajů, co se považuje za služební cestu a jaké jsou podmínky pro její určení.
Co to znamená v praxi
Příslušník má nárok na náhradu cestovních výdajů v jasně vymezených situacích, jako je služební cesta ke studiu, ozdravný pobyt, vznik nebo změna služebního poměru, zařazení do zálohy činné, vyslání k výkonu služby do zahraničí nebo stěhování.
Služební funkcionář písemně stanovuje podmínky služební cesty, včetně doby, místa a způsobu dopravy a ubytování, přičemž musí zohlednit oprávněné zájmy příslušníka.
Služební cesta začíná nástupem na cestu za účelem plnění služebních úkolů mimo běžné místo služebního působiště a končí návratem z této cesty.
Zahraniční služební cesta je služební cesta konaná mimo území České republiky, přičemž pro nárok na náhradu v cizí měně je rozhodující doba přechodu hranice nebo odletu/příletu letadla.
Na co si dát pozor
Cesta na hraniční přechod se nepovažuje za zahraniční služební cestu.
Podmínky pro přiznání cestovních náhrad musí být určeny písemně služebním funkcionářem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.