§ 186 Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – ŘÍZENÍ O KÁZEŇSKÉM PŘESTUPKU A O JEDNÁNÍ, KTERÉ MÁ ZNAKY PŘESTUPKU
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · § 186 · Správní právo
Stručně: Paragraf 186 zákona 361/2003 upravuje průběh řízení o kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, u příslušníků bezpečnostních sborů, stanovuje pravidla pro vedení řízení, práva příslušníka a kritéria pro ukládání kázeňských trestů.
§ 186 ŘÍZENÍ O KÁZEŇSKÉM PŘESTUPKU A O JEDNÁNÍ, KTERÉ MÁ ZNAKY PŘESTUPKU
(1) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, vede služební funkcionář ústně. O ústním jednání a o důležitých úkonech v řízení vyhotovuje písemný záznam.
(2) Služební funkcionář příslušný k projednání jednání příslušníka, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, si po zahájení řízení o tomto jednání opatří opis z evidence přestupků týkající se obviněného příslušníka.
(3) Příslušníkovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář vyslechne také osobu, která podala podnět k zahájení řízení; služební funkcionář výslech provést nemusí, není-li to nezbytné k uplatnění práv příslušníka, o jehož kázeňském přestupku nebo o jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení.
(4) Na příslušníka, o jehož kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení, se do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen.
(5) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, nelze vést společně.
(6) Při určení druhu kázeňského trestu se přihlédne k závažnosti kázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. Jestliže se ve společném řízení projednává více kázeňských přestupků téhož příslušníka, přihlédne se při ukládání druhu kázeňského trestu též k této skutečnosti.
(7) Za více kázeňských přestupků téhož příslušníka projednaných ve společném řízení uloží služební funkcionář kázeňský trest podle nejzávažnějšího kázeňského přestupku.
(8) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se ukládá za kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem, za kázeňský přestupek spočívající v závažném porušení povinností nebo omezení stanovených v § 48, za opakované spáchání kázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, za jednání, které má znaky přestupku a je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, anebo za opakované dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení.
(9) Od uložení kázeňského trestu lze v rozhodnutí o kázeňském přestupku upustit, jestliže k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku.
(10) Kázeňský trest za kázeňský přestupek lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ke spáchání kázeňského přestupku došlo. Do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku.
(11) Kázeňský trest nelze uložit příslušníkovi, který již byl za týž skutek pravomocně odsouzen.
Výklad
Stručně
Paragraf 186 zákona 361/2003 upravuje průběh řízení o kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, u příslušníků bezpečnostních sborů, stanovuje pravidla pro vedení řízení, práva příslušníka a kritéria pro ukládání kázeňských trestů.
Co to znamená v praxi
Řízení o kázeňském přestupku vede služební funkcionář ústně, ale o průběhu a důležitých úkonech musí být vyhotoven písemný záznam.
Příslušník, proti kterému se řízení vede, má právo se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se, přičemž je na něj pohlíženo jako na nevinného, dokud není pravomocně rozhodnuto o jeho vině.
Při ukládání kázeňského trestu se zohledňuje závažnost přestupku, způsob jeho spáchání, následky, míra zavinění, pohnutky a dosavadní přístup příslušníka k plnění povinností.
Kázeňský trest odnětí služební hodnosti je ukládán pouze za zvlášť závažné přestupky nebo opakované porušení povinností, které předchozí tresty nenapravily.
Na co si dát pozor
Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, nelze vést společně.
Pokud se projednává více kázeňských přestupků téhož příslušníka ve společném řízení, uloží se kázeňský trest podle nejzávažnějšího z nich.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.