§ 134a Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Cílová odměna

§ 134a Cílová odměna Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.“. 136. V § 136 odst. 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; tuto povinnost nemá zaměstnavatel vůči zaměstnanci, se kterým sjednal smluvní plat“. 137. V § 136 odst. 3 se slova „(§ 122 odst. 2)“ nahrazují slovy „(§ 122 odst. 3)“. 138. V § 141 odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1. (4) Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené. (5) Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.“. 139. V § 142 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 50 zní: „(1) Mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích50). 50) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 140. V § 142 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak“. 141. V § 142 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 142. V § 143 odst. 1 se slova „Na žádost zaměstnance“ nahrazují slovy „Na základě dohody se zaměstnancem“ a slova „poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo spořitelního či úvěrního družstva“ slovy „zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem“. 143. V § 144 se slova „a 142“ nahrazují slovy „, 142 a 143“. 144. V § 145 odst. 1 se slova „zaměstnance z“ nahrazují slovy „zaměstnance ze základního“ a slova „věty druhé“ se zrušují. 145. V § 145 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) odměny podle § 224 odst. 2.“. 146. V § 146 úvodní části ustanovení se slovo „mohou“ nahrazuje slovem „smějí“. 147. V § 147 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „je oprávněn“ nahrazují slovem „smí“ a na konci se doplňuje slovo „jen“. 148. V § 148 odst. 1 se za slovo „provedou“ vkládá slovo „jen“. 149. V § 148 odst. 2 se slova „je možné provést“ nahrazující slovy „smějí být provedeny“. 150. Nadpis části sedmé zní: „NÁHRADA VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE“. 151. V § 152 se na začátek písmene c) vkládá slovo „mimořádné“ a slovo „mimořádným“ se zrušuje. 152. V § 152 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) dočasném přidělení (§ 43a),“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 153. V § 154 větě druhé se za slovo „odletu“ vkládají slova „z České republiky“, za slovo „příletu“ se vkládají slova „do České republiky“ a slovo „letadla“ se zrušuje. 154. V § 157 odst. 1 se slovo „Náhradu“ nahrazuje slovem „Náhrada“ a slova „poskytne zaměstnavatel“ se nahrazují slovem „přísluší“. 155. V § 157 odstavec 5 zní: „(5) Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší zaměstnanci nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené v odstavci 4 písm. b).“. 156. V § 159 odst. 1 se slovo „Náhradu“ nahrazuje slovem „Náhrada“ a slova „poskytuje zaměstnavatel“ se nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci“. 157. V § 159 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá.“. 158. V § 161 odstavec 1 zní: „(1) Trvá-li pracovní cesta déle než 7 kalendářních dnů, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny do jeho bydliště nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět ve výši a za shodných podmínek jako v § 157 až 160 s tím, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu jízdních výdajů nejvýše v částce odpovídající jízdním výdajům do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště anebo bydliště na území České republiky. Za limitující se přitom považuje částka, která je pro zaměstnance nejvýhodnější.“. 159. V § 162 odst. 1 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“. 160. V § 163 odst. 1 se slova „poskytne zaměstnavatel“ nahrazují slovem „přísluší“. 161. V § 163 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „finančně nepřispívá“ vkládají slova „(dále jen „bezplatné jídlo“)“ a slova „je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit až o hodnotu“ se nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu“. 162. V § 163 odst. 3 se slova „nebo míru jeho krácení podle odstavce 2,“ zrušují a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v odstavci 2.“. 163. V § 163 odst. 7 a v § 170 odst. 8 se slova „nemohou účastníci“ nahrazují slovy „je zakázáno“. 164. V § 164 větě první se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“ a ve větě druhé se slova „poskytne mu zaměstnavatel náhradu“ nahrazují slovy „přísluší mu náhrada“. 165. V části sedmé hlavě II nadpis dílu 2 zní: „Náhrady při přeložení a dočasném přidělení“. 166. V § 165 odst. 1 větě první se za slovo „přeložen“ vkládají slova „nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli“ a slova „poskytne mu zaměstnavatel“ se nahrazují slovy „přísluší mu“. 167. V § 165 odst. 2 větě první se za slovo „přeložení“ vkládají slova „nebo dočasného přidělení“ a slova „poskytne zaměstnavatel“ se nahrazují slovem „přísluší“ a ve větě druhé se slova „poskytuje zaměstnavatel“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci“. 168. V § 166 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v § 163“ vkládají slova „, s výjimkou odstavce 4,“. 169. V § 167 se slova „Náhradu jízdních výdajů poskytuje zaměstnavatel“ nahrazují slovy „Náhrada jízdních výdajů přísluší“. 170. V § 168 větě první se slova „poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci náhrada“. 171. V § 169 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“. 172. V § 170 odst. 1 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“. 173. V § 170 odst. 3 větě první se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „18“, ve větě druhé se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „18“, slova „v poloviční výši“ se nahrazují slovy „ve výši dvou třetin“, slovo „čtvrtinové“ se zrušuje, za slovo „výši“ se vkládají slova „jedné třetiny“ a na konci se doplňují slova „, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176“. 174. V § 170 odstavec 5 zní: „(5) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. Nesjedná-li zaměstnavatel nižší hodnotu snížení zahraničního stravného, nebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou ve větě první.“. 175. V § 171 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“. 176. V § 172 větě první se slova „poskytne zaměstnavatel“ nahrazují slovem „přísluší“ a za slovo „dny“ se vkládá slovo „první“ a ve větě druhé se slova „poskytne zaměstnavatel zaměstnanci i náhradu“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci i náhrada“. 177. V § 176 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „odst. 1 nepoužije“ nahrazují slovy „odst. 1 až 3 nepoužijí“ a ve větě druhé se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“. 178. V § 176 odstavec 3 zní: „(3) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.“. 179. V § 176 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. (5) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1.“. 180. V § 177 odst. 2 se věta druhá a v § 187 se věta třetí zrušují. 181. V § 179 odst. 1 větě první se za slova „věty první“ vkládají slova „a odstavce 5“ a ve větě druhé se slova „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“. 182. V § 179 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty v zahraničí poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. (4) Zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.“. 183. V § 181 větě první se slova „poskytuje zaměstnavatel“ nahrazují slovem „přísluší“. 184. V § 183 odst. 3 větě první a v § 183 odst. 5 větě první se slovo „jinak“ nahrazuje slovy „na jiné době“. 185. V § 183 odst. 5 se slovo „účastníci“ nahrazuje slovy „smluvní strany“. 186. V § 191 se slovo „omluví“ nahrazuje slovy „je povinen omluvit“, slova „podle § 115 občanského zákoníku“, slova „podle § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo“ a slova „v § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo“ se zrušují. 187. Poznámka pod čarou č. 58 zní: „58) Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 188. Poznámka pod čarou č. 60 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 189. V nadpisu nad § 192 se slova „dohody o pracovní činnosti“ nahrazují slovy „dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr“. 190. V § 192 odst. 2 větě druhé se slovo „stejným“ nahrazuje slovem „obdobným“ a ve větě třetí se slovo „náleží“ nahrazuje slovem „přísluší“. 191. V § 192 odst. 4 se slova „se snižuje“ nahrazují slovy „musí být snížena“. 192. V § 192 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).“. 193. V § 193 větě první se slova „se poskytuje“ nahrazují slovem „přísluší“, slova „, a to“ se nahrazují slovy „a musí být vyplacena“, ve větě druhé se slovo „vyhlásit“ nahrazuje slovem „určit“ a slova „je třeba předložit“ se nahrazují slovy „musí být předloženy“. 194. V § 194 větě první a druhé se za slova „dohody o“ vkládají slova „provedení práce nebo dohody o“. 195. V § 195 odst. 3 větě druhé se slova „poskytne se“ nahrazují slovem „přísluší“. 196. V § 196 větě druhé a v § 197 odst. 2 a 3 se slova „se poskytuje“ nahrazují slovem „přísluší“. 197. V § 197 odst. 3 větě první a třetí se slova „se rodičovská dovolená poskytuje“ nahrazují slovy „rodičovská dovolená přísluší“. 198. V § 198 odst. 2 a v § 199 odst. 1 větě druhé se slova „se poskytne“ nahrazují slovem „přísluší“. 199. V § 198 odst. 4 se slova „poskytuje se“ nahrazují slovem „přísluší“. 200. V § 199 odst. 2 se slova „se poskytuje“ nahrazují slovem „přísluší“. 201. V § 200 větě první se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší“. 202. V § 203 odst. 2 písm. d) větě druhé a třetí a v § 203 odst. 2 písm. e) větě třetí se slova „poskytuje se“ nahrazují slovem „přísluší“. 203. V § 204 odst. 1 a 2 se slova „Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno“. 204. V § 206 odst. 1 větě druhé se slova „zaměstnanec uvědomí“ nahrazují slovy „je zaměstnanec povinen uvědomit“. 205. V § 206 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 206. V § 206 odst. 4 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 207. V § 208 se slova „poskytne mu zaměstnavatel náhradu“ nahrazují slovy „přísluší mu náhrada“. 208. V § 209 odst. 2 se slovo „může“ nahrazuje slovem „musí“ a na konci odstavce se doplňují slova „; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem“. 209. V § 209 se odstavec 3 zrušuje. 210. V § 210 odst. 1 větě druhé se slova „poskytne mu zaměstnavatel náhradu“ nahrazují slovy „přísluší mu náhrada“. 211. V § 212 odstavec 4 zní: „(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění.“. 212. V § 214 se slovo „náleží“ nahrazuje slovem „přísluší“. 213. V § 216 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 214. V § 216 odst. 2 se slova „se jako výkon práce neposuzuje“ nahrazují slovy „se za výkon práce nepovažuje“. 215. V § 217 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak.“ a ve větě druhé se slovo „stanovení“ nahrazuje slovem „určení“. 216. § 218 zní: