§ 22 Vyhláška o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek – Účinnost

§ 22 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2004. Ministr: RNDr. Ambrozek v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím rozsahu a způsobem: 1. Množství nerostu se vyjadřuje souhrnným množstvím zásob nerostu v jednotkách, ve kterých jsou zásoby nerostu vedeny ve státní bilanci zásob. Základní podmínkou pro stanovení minimálního množství zásob nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných nákladů na vyhledání a průzkum ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska, likvidaci následků dobývání (sanace, rekultivace, důlní škody), zahrnutí všech úhrad a poplatků vyplývajících z právních předpisů nebo ze smluvních ujednání, představujících závazky vzniklé v procesu osvojování ložiska od počátečního průzkumu až po definitivní ukončení činnosti na ložisku. K těmto nákladům (investičním i provozním) se připočítají veškeré daně, cla, odvody a jiné poplatky vyplývající z finančních předpisů upravujících podnikání a očekávanou výši zisku z podnikání, a to po celou dobu činnosti na ložisku. Souhrn všech těchto položek vytváří celkovou finanční sumu, kterou musí pokrýt produkce nerostných surovin z ložiska. Tato suma představuje minimální ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a splnění všech finančních povinností. Do stanovení tohoto minimálního ekonomického potenciálu ložiska je potřebné promítnout rozdíl mezi vytěžitelnými zásobami a geologickými zásobami tak, aby geologické zásoby s přihlédnutím k charakteru ložiska a způsobu jeho úpravy a dobývání byly stanoveny ve výši, umožňující vymezit takový rozsah vytěžitelných zásob, který pokryje minimální požadovaný ekonomický potenciál ložiska. Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů je nutno přihlédnout k očekávanému ekonomickému vývoji v období předpokládané produkce z ložiska. Jestliže se pro minimální ekonomický potenciál využije skupina ložisek, která mají být využívána společně, stanovuje se tato skupina ložisek konkrétním výčtem a minimálním množstvím zásob na každém konkrétním ložisku. Veškeré ekonomické údaje jsou potom jako celek hodnoceny pro skupinu ložisek a údaje pro konkrétní hodnocené ložisko jsou stanoveny jako odůvodněný minimální podíl. U ložisek již dobývaných nebo u ložisek ropy a zemního plynu nalezených v rámci vyhledávání a průzkumu vrty využitelnými následně pro dobývání ložiska se minimální ekonomický potenciál stanovuje s přihlédnutím k úplným budoucím nákladům. Výpočet nebo modelové stanovení nebo odhad minimálního ekonomického potenciálu ložiska určuje minimální množství zásob na ložisku. 2. Jakost nerostu se vyjadřuje kvalitativními ukazateli, které jsou rozhodné pro technologii úpravy a pro dosažení tržně odbytelné produkce a limity pro odpady nebo pro technologii zpracování způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům. Vyjadřuje se jako souhrn průměrných a minimálních nebo maximálních ukazatelů pro ložisko jako celek a v odůvodněných případech i pro části ložiska nebo pro produkty při úpravě a zušlechťování vydobyté nerostné suroviny. 3. Geologické ukazatele zahrnují zejména litologii, stáří, morfologii těles, tektonické projevy, mineralogii, petrografii, genetický typ ložiska. Vymezují se v těch případech, kdy jsou potřebné pro vymezení zásob a zpracování výpočtu zásob. Vedle kvalitativního vymezení se pro tyto ukazatele v odůvodněných případech stanoví také jejich kvantitativní vymezení v technických jednotkách. V případech, kdy pro vymezení zásob není potřebné geologické ukazatele stanovit nebo je způsobem využitelným pro účely výpočtu zásob stanovit nelze, se geologické ukazatele nevymezují a tato skutečnost se uvede v odůvodnění podmínek využitelnosti. 4. Báňsko technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené zásoby bylo možné na úrovni existující nebo vyvíjené technologie dobývání vydobýt, při zohlednění platných technických a bezpečnostních právních předpisů. Základním ukazatelem je vztah dobývání k povrchu (povrchové, hlubinné, kombinované, dobývání vrty). Dalšími ukazateli jsou limity pro předpokládanou těžební metodu. Rozsah báňsko technických ukazatelů a jejich specifikace se stanoví s přihlédnutím k účelu, pro který je výpočet zásob zpracováván. 5. Ekologické podmínky zahrnují limity a omezení, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů.28) Tyto ukazatele se stanoví způsobem a v rozsahu odpovídajícím vlivu ekologických podmínek na vymezení nebo klasifikaci zásob v konkrétním území. 6. Další ukazatele se stanoví s přihlédnutím ke střetům zájmů chráněným zvláštními právními předpisy1) nebo ke specifickým požadavkům zadavatele ložiskového průzkumu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Podmínky pro vymezení prognózního zdroje. 1.1. Prognózní zdroj nerostů se vymezí na základě znalostí geologické stavby území se zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby ložisek nerostů. 1.2. Uvede se použitá analogie s existujícími nebo minulými ložisky nerostů a odůvodní se oprávněnost jejího použití. 1.3. Velikost prognózního zdroje nerostů se udává na základě odborného odhadu v jednotkách, ve kterých je nerost vykazován ve státní bilanci zásob. 1.4. Prognózní zdroj nerostů se vymezuje s přihlédnutím k očekávaným budoucím podmínkám dobývání a využívání nerostů. 2. Kategorie prognózních zdrojů. 2.1. Do kategorie P pro vyhrazené nerosty a kategorie R pro nevyhrazené nerosty se zařazují prognózní zdroje nerostů, u kterých jsou znalosti o geologické stavbě území prognózního zdroje a o existenci a kvalitě nerostu prokázány na základě technických prací. Tyto prognózní zdroje se považují za předpokládaná ložiska nerostů pro účely jejich ochrany při územním plánování a územním rozhodování podle zvláštních právních předpisů.29) 2.2. Do kategorie Q se zařazují prognózní zdroje samostatně vymezené mimo existující ložisko nerostu, zjištěné geologickým mapováním v příhodných geologických podmínkách na základě odůvodněné analogie s jiným ložiskem, bez prokázání existence na základě technických prací. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Geologický úkol a údaje o území a) Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce, okresu a kraje, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo objektu. b) Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací. c) Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být výsledky řešení geologického úkolu využity. 2. Provedené geologické práce Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U všech druhů geologických prací se uvádí a) rozsah a objem geologických prací, b) metodika a technologické postupy realizace geologických prací, jejichž výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory, c) počty, druhy a způsob odběru vzorků nebo přímých měření a pozorování v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a pozorování, d) způsob lokalizace geologických prací, e) střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a způsob jejich vyřešení (odkazem na dokumenty v příloze), f) způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz na jejich další využití. 3. Výsledky provedených prací. Uvádí se konkrétní výsledky dosažené provedenými geologickými pracemi a jejich vyhodnocení ve vztahu k jejich cíli. Jsou-li výsledkem některých provedených prací rozsáhlé soubory údajů, prezentují se formou příloh, pokud není nezbytné je uvést přímo v textu zprávy. 4. Závěry a doporučení 4.1. Využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly práce prováděny, popřípadě návrh na další řešení související problematiky. 4.2. Limity využití výsledků geologických prací z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí a zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1); v závěrečné zprávě s výpočtem zásob ložiska nerostu nebo zdroje podzemní vody se tento bod nezpracovává, protože je součástí výpočtu zásob. 5. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v průběhu řešení geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání. 6. Seznam použité literatury, mapových podkladů a ostatních pramenů. 7. Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování geologického úkolu u úkolů hrazených z prostředků ze státního rozpočtu. Pokud je řešení úkolu dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími samostatně využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na úkol. 1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením území provedených geologických prací a uvedením kontur chráněných území, majících vztah k výsledkům řešení úkolu, pokud není součástí textu zprávy. 2. Mapy a řezy s vyznačením míst odběrů vzorků, míst provedených měření a pozorování, dokumentačních bodů, sond, rýh, vrtů, důlních a jiných děl nebo měrných objektů použitých k řešení geologického úkolu. 3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a řezy). 4. Kreslená geologická dokumentace výchozů, odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl. 5. Fotografická dokumentace. 1. Souřadnice všech provedených technických prací, měření a pozorování. 2. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací. 3. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické nebo chemickotechnologické zprávy) dokumentující výsledky řešení dílčích speciálních prací. 4. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1) 5. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka, popřípadě nájemce pozemku. 6. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Obsah zprávy včetně příloh 2. Geologický úkol 2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení úkolu a datum vyhotovení závěrečné zprávy. 2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací. 2.3. Cíl geologických prací. 2.4. Stanovené průzkumné území. 3. Provedené práce 3.1. Metodika a technologické postupy realizace prací, jejichž výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory. 3.2. Počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a pozorování. 3.3. Způsob lokalizace prací. Pokud byly použity pro různé práce různé způsoby lokalizace prací, uvedou se všechny použité způsoby se specifikací, pro které práce byly použity. 3.4. Střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a výsledek jejich řešení. 3.5. Způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz na jejich další využití. 4. Charakteristika ložiska a jeho začlenění do území 4.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do geologického regionu. Uvádějí se pouze charakteristiky geologické stavby území mající vztah k ložisku. 4.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon, mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika, rozložení užitkových složek a jejich variabilita genetický typ ložiska). 4.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů nerostných surovin a jejich technologických typů včetně doprovodných surovin. Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti ložiska; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky. 4.4. Hydrogeologická charakteristika ložiska a jeho okolí. 4.5. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových vod. 5. Výpočet zásob 5.1. Metodika výpočtu zásob a její odůvodnění, algoritmy použité ve výpočtu, variantní výpočty zásob, průkaz spolehlivosti údajů použitých pro výpočet zásob (výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení). 5.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů použitých ve výpočtu ve vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným podmínkám vyhodnocení. 5.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace zásob ložiska. 5.4. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových složek a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob. 5.5. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich kvality a množství užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů nerostů a jejich charakteristika. Při výpočtech zásob potřebných pro povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky vytěžitelných zásob. 5.6. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci podle zvláštního právního předpisu. 5.7. Limity možného využití ložiska. 5.8. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními právními předpisy,1) střety zájmů ovlivňující využití ložiska a jejich možné řešení; návaznost na územně plánovací dokumentaci. 6. Financování prací. Tato kapitola se zpracovává, pokud je úkol plně nebo částečně hrazen z prostředků ze státního rozpočtu. Uvádí se celkový objem prostředků a podíl prostředků uhrazený ze státního rozpočtu. Pokud byly při řešení úkolu zpracovány také dílčí zprávy o samostatně využitelných výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na úkol, s uvedením zdrojů financování. 7. Závěry a doporučení. Uvádí se dosažené výsledky a jejich využitelnost pro záměr, pro který byly geologické práce provedeny, a návrh na další řešení související problematiky. 8. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o provedené skartaci. 9. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů. 1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením území provedených geologických prací a uvedením kontur dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území. 2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu. 3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů použitých k řešení geologického úkolu. 4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a řezy). 5. Mapy a řezy bloků zásob ložiska a další mapy a řezy dokumentující výpočet zásob ložisek nerostů s vyznačením průmětu zásob a prognózních zdrojů na povrch a s vymezením povrchové kontury ložiska. 6. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl. 7. Fotografická dokumentace. 8. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. 1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území. 2. Schválené podmínky využitelnosti včetně důvodové zprávy. 3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a pasport zásob ložiska nerostu. 4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených technických prací, měření a pozorování. 5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů, čerpacích zkoušek a jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací. 6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické nebo chemickotechnologické zprávy, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a zpracování nerostné suroviny) dokumentující výsledky řešení dílčích speciálních prací. 7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1) 8. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka, popřípadě nájemce dotčených pozemků. 9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Obsah zprávy včetně příloh 2. Geologický úkol 2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení geologického úkolu a datum vyhotovení závěrečné zprávy. 2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací. 2.3. Stručné údaje o projektu geologických prací a jeho změnách. 2.4. Cíl geologických prací. 2.5. Stanovené průzkumné území. V případě těžebního průzkumu se uvádí údaje o dobývacím prostoru a schváleném plánu přípravy, otvírky a dobývání ložiska a o organizaci provádějící geologické práce v případě, že jí není organizace, které byl stanoven dobývací prostor. 3. Dosavadní prozkoumanost ložiska 4. Provedené geologické práce Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U všech druhů se uvede rozsah a objem geologických prací, metodika a technologické postupy realizace geologických prací, počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování, způsob lokalizace geologických prací. U prací spojených se zásahem do pozemku se dále uvedou střety zájmů se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy1) a způsob jejich vyřešení a způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě jejich další využití. 5. Charakteristika ložiska a území 5.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do geologického regionu. 5.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon, mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika, tektonika na ložisku a její vliv na dobývání ložiska, genetický typ ložiska, rozložení a variabilita užitkových složek ložiska a škodlivin). 5.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů nerostných surovin a jejich technologických typů včetně doprovodných nerostných surovin. Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky nerostné suroviny, materiálů zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť. Stabilita a mobilita škodlivých složek a jejich vliv na životní prostředí a jeho složky. 5.4. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových vod. Předpoklad vniknutí vod do důlních děl, předpokládané množství a kvalita důlních vod. Vztah předpokládaného způsobu využívání ložiska na zdroje podzemních vod nebo povrchových vod. 5.5. Inženýrskogeologická charakteristika území, vlastnosti horninového prostředí (masívu) a jejich vliv na podmínky dobývání, možné vlivy předpokládaného způsobu dobývání na stabilitu území. 6. Způsob zpracování výpočtu zásob 6.1. Metodika výpočtu a její odůvodnění, algoritmy použité ve výpočtu, variantní výpočty zásob. 6.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů použitých ve výpočtu ve vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným podmínkám vyhodnocení. 6.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace a jejich vliv na přesnost výpočtu zásob, průkaz spolehlivosti dat použitých pro výpočet (výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení). 7. Výsledky výpočtu zásob 7.1. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových a škodlivých složek a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob. 7.2. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich kvality a množství užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů nerostů a jejich charakteristika. Při výpočtech zásob potřebných pro povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky vytěžitelných zásob. 7.3. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci podle zvláštního právního předpisu.24) 8. Limity možného využití ložiska 8.1. Předpokládaný způsob dobývání ložiska, možnosti a limity umístění hlavních důlních děl, odvalů, odkališť a hlavních povrchových staveb potřebných k dobývání a úpravě vydobytých nerostných surovin. 8.2. Vlastnictví pozemků dotčených předpokládaným dobýváním. 8.3. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními právními předpisy1) a střety zájmů ovlivňující využití ložiska, jejich možné řešení; návaznost na územně plánovací dokumentaci. 9. Financování prací 9.1. Přehled předchozích geologických úkolů týkajících se vyhledání nebo průzkumu ložiska s uvedením zdroje financování. U úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu se uvádí také celková výše financování nebo podíl státního rozpočtu z celkové ceny geologických prací. 9.2.Cena řešení geologického úkolu, pokud je úkol hrazen plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Uvede se celkový objem financování a podíl uhrazený ze státního rozpočtu. Pokud byly při řešení geologického úkolu zpracovány také dílčí zprávy o samostatně využitelných výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na geologický úkol, s uvedením zdrojů financování. 10. Závěry a doporučení Využitelnost výsledků, návrh na další řešení související problematiky. 11. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o provedené skartaci. 12. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů. 1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením kontury ložiska, území provedených geologických prací, kontur dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území nebo zájmů. 2. Geologická mapa a řez zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba ovlivňuje využití ložiska. 3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů použitých k řešení geologického úkolu. 4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a řezy), které dokumentují skutečnosti uváděné v textu zprávy. 5. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a mapy a řezy dokumentující výpočet zásob ložisek nerostů s vyznačením průmětu zásob a prognózních zdrojů na povrch. 6. Mapy možných vlivů dobývání na povrch a na zájmy chráněné zvláštními právními předpisy.1) 7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl. 8. Fotografická dokumentace 1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území a jeho změny. 2. Schválené podmínky využitelnosti zásob včetně důvodové zprávy. 3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a pasport zásob ložiska nerostu. 4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a pozorování, realizovaných technických prací. 5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací. 6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické, chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky řešení speciální problematiky. 7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1) 8. Stejnopisy protokolů o likvidaci průzkumných děl s podpisem vlastníka, popřípadě nájemce dotčených pozemků. 9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Obsah zprávy včetně příloh. 2. Údaje o ložisku. 2.1. Souhrnný přehled o vyhledání a průzkumu ložiska. 2.2. Souhrnný přehled o vydaných správních rozhodnutích (stanovení průzkumného území, stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti) a jejich držitelích. 2.3. Souhrnný přehled předcházejících výpočtů zásob. 2.4. Souhrnný přehled o dobývání ložiska s uvedením ročních a souhrnných údajů o vydobytých zásobách a jejich kvalitě, o úbytcích zásob ztrátami a odpisy. 3. Přehled pořízené geologické dokumentace. 4. Přehled geologických prací provedených při těžebním průzkumu a jejich výsledky. 5. Zásoby ložiska. 5.1. Údaje o celkovém množství zásob na ložisku, jejich rozložení a kvalitativní charakteristice, genetický typ ložiska. 5.2. Popis zbytkových zásob a jejich uložení (umístění, tvar, směr, úklon, mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika). 5.3. Jakostní a technologická charakteristika zbytkových zásob. Vymezení druhů nerostných surovin a jejich technologických typů. Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky nerostné suroviny, materiálů zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť. Stabilita a mobilita škodlivých složek a jejich vliv na životní prostředí a jeho složky. 5.4. Vztah zbytkových zásob k vydobytým prostorám. 5.5. Důvody, pro které nebyly zbytkové zásoby vydobyty. 6. Hydrogeologická charakteristika. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových vod. Množství a kvalita důlních vod. Předpokládaný stav po ukončeném dobývání a jeho vliv na povrch a zdroje podzemních vod. 7. Inženýrskogeolologické poměry území, vliv dobývání na povrch a na stabilitu území, inženýrskogeologické limity dalšího využití území. 9. Vztah zbytkových zásob k zájmům chráněným zvláštními právními předpisy.1) 10. Závěry a doporučení. 11. Místo a způsob uložení geologické dokumentace a protokoly o provedené skartaci. 12. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů. 1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou orientaci, s konturou ložiska a území provedených geologických prací. 2. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů. 3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a řezy). 4. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a další mapy a řezy dokumentující zbytkové zásoby s vyznačením průmětu zásob a prognózních zdrojů na povrch. 5. Mapy s vymezením dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popřípadě dalších území nebo zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1) 6. Mapy s vlivy dobývání na povrch a stabilitními poměry území. 7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl. 8. Fotografická dokumentace. 1. Návrh na schválení zbytkových zásob s jejich charakteristikou a pasport zásob ložiska nerostu. 2. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a pozorování, realizovaných technických prací. 3. Výsledky jednotlivých pozorování, měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a jiné údaje dokumentující výsledky prací provedených při těžebním průzkumu a dobývání ložiska. 4. Speciální zprávy (mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické, chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky řešení speciální problematiky. 5. Kopie příslušných správních rozhodnutí a oprávnění, popřípadě jiných správních dokumentů a jejich změn a doplňků vydaných správními úřady k využití ložiska. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Geologický úkol a údaje o území 1.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce, okresu, kraje, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo objektu. 1.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací, 1.3. Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být výsledky řešení geologického úkolu využity. 1.4. Charakteristika zkoumaného území z hlediska cíle geologických prací. 2. Provedené práce Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U každého druhu se uvede 2.1. rozsah a objem geologických prací, 2.2. metodika a technologické postupy realizace geologických prací, jejichž výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory, 2.3. počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a pozorování, 2.4. způsob lokalizace geologických prací. Pokud byly použity pro různé geologické práce různé způsoby jejich lokalizace, uvádí se všechny použité způsoby se specifikací, pro které geologické práce byly použity, 2.5. střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a způsob jejich vyřešení (odkazem na dokumenty v příloze), 2.6. způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz na jejich další využití. 3. Výsledky provedených prací. 4. Výpočet zásob podzemních vod 4.1. Vymezení a prostorová charakteristika hodnoceného vodního útvaru na základě kritérií stanovených zvláštním právním předpisem28) a) hranicemi vodního útvaru promítnutými na povrch, b) názvem odvozeným od platné územní identifikace, c) příslušností k hydrogeologickému rajonu, 4.2. Začlenění hodnoceného vodního útvaru do hydrogeologických poměrů širší oblasti, charakteristika zvodněného systému. 4.3. Hydrogeologická funkce hodnocených litostratigrafických jednotek. 4.4. Výchozí údaje klimatologické a hydrologické a jejich zhodnocení, hydrologická bilance. 4.5. Současné využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru. 4.6. Vyhodnocení režimního pozorování podzemních vod. 4.7. Hydrofyzikální vlastnosti hornin, hydraulické parametry zvodněného horninového prostředí, funkce tektoniky a krasových jevů. 4.8. Režim podzemních vod; migrační parametry horninového prostředí. 4.9. Hydrochemický režim a bakteriologicko-biologický stav podzemních vod. 4.10.Hydrogeologické zhodnocení zvodněného systému z hlediska potřeb výpočtu zásob podzemních vod. 4.11. Modelové řešení, metodika výpočtu a její zdůvodnění, výpočtová schémata, odůvodnění okrajových podmínek. 4.12.Vlastní výpočet množství podzemních vod s uvedením jejich kvality, členěný na výpočet přírodních zdrojů (s přihlédnutím ke zdrojům indukovaným a umělým) a výpočet využitelného množství podzemních vod, dokumentovaný vstupními údaji; klasifikace zásob podzemní vody ve smyslu požadavků pro danou kategorii. 4.13.Vyhodnocení jakosti vody a jejích genetických typů ve struktuře, analýza rizika možného znečištění, návrh na úpravu podzemní vody. 5. Podmínky ochrany a využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru a vztah k životnímu prostředí a jeho složkám. 5.1. Návrh ochrany využitelného množství a jakosti podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru. 5.2. Návrh na zřízení pozorovacích objektů ke sledování pohybu hladiny podzemní vody a vlivu znečištění. 5.3. Vztah navrhovaného využívání podzemních vod k zájmům chráněným zvláštními právními předpisy1) a možnosti řešení zjištěných střetů zájmů s navrhovaným využíváním podzemních vod, návaznost na územně plánovací dokumentaci. 6. Vodohospodářský význam podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru. 7. Závěry a doporučení. Uvádí se využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly geologické práce realizovány, popřípadě návrh na další řešení související problematiky. 8. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v průběhu řešení geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání. 9. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů. 10. Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování geologického úkolu jestliže byl úkol hrazen plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Pokud je řešení geologického úkolu dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími samostatně využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na geologický úkol. 1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou orientaci a určení místa geologických prací. 2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu. 3. Geologické mapy a řezy s vyznačením technických prací, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů a dalších dokumentačních bodů užitých k řešení geologického úkolu, účelové a speciální mapy a řezy (např. geofyzikální, geochemické, technologické, hydrogeologické, hydrochemické a inženýrskogeologické mapy a řezy, mapy a řezy litostratigrafických jednotek, hydroizohyps, mocností kolektorů nebo izolačních horizontů). 4. Mapy a řezy vymezených zásob a jiné řezy dokumentující výpočet zásob podzemních vod s vyznačením existujících nebo navrhovaných ochranných pásem. 5. Návrh na schválení zásob s charakteristikou zdroje podzemních vod. 6. Souhrnná geologická dokumentace technických děl, přehledy a grafy měření a čerpacích zkoušek, údaje získané rozbory vzorků a jiné údaje dokumentující výsledky geologických prací. 7. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické, chemickotechnologické, biologické nebo hygienické), podávající v souhrnné formě výsledky dílčí řešení speciální problematiky. 8. Souřadnice vrtů a ústí důlních děl, vybraných studní a pramenů, měrných míst na tocích a jiné měřické údaje. 9. Mapy vyznačující zájmy chráněné zvláštními právními předpisy1), které mohou mít vliv na využití výsledků geologických prací. 10. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1) 11. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. A. Použitá hydrogeologická terminologie 1. Hydrogeologický masív – hydrogeologické prostředí s jediným regionálně rozšířeným kolektorem v připovrchové zóně zvětralin a rozevřených puklin. Typickým reprezentantem hydrogeologického masívu jsou vyvřelé, metamorfované a silně zpevněné a zvrásněné sedimentární horniny. 2. Hydrogeologická pánev – hydrogeologické prostředí obvykle sedimentárního původu s různým počtem vrstevních hydrogeologických kolektorů, obvykle oddělených hydrogeologickými izolátory. Proudění podzemní vody mívá regionální rozsah v desítkách kilometrů čtverečních a dosah do hloubek stovek metrů s vymezitelnými zónami infiltrace a drenáže. Hydrogeologická pánev může sestávat z jednoho nebo více zvodněných systémů. 3. Zvodněný systém je soustava zvodněných hydrogeologických kolektorů, jehož zvodně jsou ve vzájemné hydraulické souvislosti. Hranice zvodněného systému nedovolují, aby podzemní vody v okolí zvodněného systému byly zásadně ovlivněny hydraulickými změnami uvnitř zvodněného systému a naopak. Zvodněný systém představuje z hlediska bilance podzemních vod víceméně uzavřený systém (hydrogeologický rajón). Zvodněný systém může být totožný s hydrogeologickým rajónem nebo tvoří jeho část, popřípadě může zahrnout i více rajónů. 4. Hydrogeologický rajón je územní celek obdobných hydrogeologických poměrů, vymezený na základě geologických, hydrogeologických, hydrologických, klimatických a morfologických hledisek. Hydrogeologický rajón je považován za základní územní jednotku pro bilancování podzemních vod. 5. Zdroje podzemních vod jsou dynamickou (obnovitelnou) složkou podzemních vod, vyjádřenou v jednotkách objemového průtoku (objem za jednotku času). Sestávají z přírodních, indukovaných a umělých zdrojů podzemní vody: a) Přírodní zdroje podzemní vody (přírodní obnovitelné zdroje podzemní vody) - množství vody za přírodních poměrů dlouhodobě doplňované infiltrací do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému. b) Indukované zdroje podzemní vody – množství podzemní vody, která přitéká do zvodněného systému při jeho využívání v důsledku změn piezometrických poměrů na jeho hranicích. c) Umělé zdroje podzemní vody je množství podzemní vody, záměrně nebo mimovolně doplňované do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému v důsledku antropogenní činnosti (např. umělá infiltrace, úniky z potrubí, infiltrace přebytků vody při zavlažování). 6. Zásoby podzemních vod tvoří objem podzemní vody v hydrogeologickém kolektoru daný jeho efektivní porozitou a pružnými vlastnostmi kolektorských hornin a vody: a) Statické (geologické) zásoby podzemní vody – objem gravitační vody ve zvodněném systému; v případě kolektorů s volnou hladinou odpovídají statické zásoby efektivní porozitě. b) Pružné zásoby podzemní vody – objem vody, která se uvolní po snížení kolektorového tlaku (piezometrického napětí) ze statické zásoby ve zvodněném kolektoru v důsledku pružnosti kolektoru, tj. v důsledku zvětšení objemu akumulované vody v souvislosti s její objemovou stlačitelností a v důsledku zmenšení pórového prostoru kolektoru. 7. Využitelné množství podzemních vod – množství podzemní vody, které je možné racionálně využívat z hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému, aniž nastane negativní ovlivnění podzemních vod anebo okolního životního prostředí. Při stanovení využitelného množství podzemních vod se po celkové analýze hydrogeologických poměrů vychází z přírodních (popř. indukovaných a umělých) zdrojů podzemní vody, zásob podzemní vody, hydraulických parametrů horninového prostředí a kvality podzemní vody, s přihlédnutím k ekologické situaci a k ekonomickým, technickým a právním aspektům. 8. Hydrologický bilanční model – model časového průběhu bilance srážek, evapotranspirace, povrchového odtoku, akumulace vody v nenasycené zóně a odtoku do nasycené zóny (tzv. srážková infiltrace); model musí být verifikován na základě shody měřených a modelových hodnot celkového odtoku v bilančním profilu. 9. Hydraulický model - model simulující dvourozměrné nebo prostorové proudění podzemní vody (stacionární, nestacionární, tranzientní), i akumulaci podzemní vody v nasyceném zvodněném prostředí při respektování Darcyho zákona a zákona kontinuity; verifikace modelu se provede pomocí hladinového a průtokového kritéria porovnáním měřených a modelových hladin a průtoků. B. Klasifikace zásob podzemních vod vodního útvaru Zásoby podzemních vod se zařazují podle stupně ověření a znalosti do kategorií III, II a I, člení se na zdroje podzemních vod (přírodní, indukované, umělé) a využitelné množství podzemních vod. Indukované a umělé zdroje podzemní vody se nezařazují do kategorií, jejich věrohodnost je určena kategorií využitelného množství, na jehož výpočtu se podílejí. Zásoby se klasifikují na 1. Přírodní zdroje kategorie III Do kategorie III se zařazují přírodní zdroje podzemních vod stanovené na základě analogie a měření průtoků v období minim nebo přírodní zdroje vypočtené pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených průtoků kratší než 5 let. Hydrologický bilanční model se verifikuje na základě kritéria shody měřených a modelových průtoků. Výstupem hodnocení je odhad průměrné hodnoty přírodních zdrojů. 2. Přírodní zdroje kategorie II Do kategorie II se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených průtoků delší než 5 let. Výstupem hodnocení je časová řada ročních hodnot přírodních zdrojů. 3. Přírodní zdroje kategorie I Do kategorie I se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených průtoků delší než 15 let. Výstupem hodnocení je časová řada ročních hodnot přírodních zdrojů. C. Klasifikace využitelného množství podzemních vod vodního útvaru 1. Využitelné množství podzemních vod kategorie III Do kategorie III se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního hydraulického modelového řešení v podmínkách průměrné srážkové infiltrace, stanovené jako průměrné přírodní zdroje minimálně v kategorii III. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků. Výstupem hodnocení je průměrná hodnota využitelného množství podzemních vod. Hodnocení se provádí na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů o geologických, hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických podmínkách a o jakosti zásob podzemních vod doplněných kontrolními údaji v dané oblasti (měření hladin, jakost vod apod.) a v nutných případech omezeným počtem pozorování a měření ve vrtech, popřípadě jiných technických pracích. 2. Využitelné množství kategorie II Do kategorie II se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného režimního pozorování po dobu delší než 5 let. Do hydraulického modelového řešení vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních zdrojů kategorie II. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků. 3. Využitelné množství kategorie I Do kategorie I se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného režimního pozorování po dobu delší než 15 let. Do hydraulického modelového řešení vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních zdrojů kategorie I. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků. Na základě realizovaných hodnocení se dokumentuje znalost stejných údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti jako v případě kategorie II. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. Pro účely této vyhlášky se vymezují následující rizikové geofaktory životního prostředí: 1. Narušení režimu proudění podzemních vod Za rizikový geofaktor se považují náhlé změny úrovně a stavu hladin podzemních vod, které se mohou projevit buď jejich zvýšením (např. vznik pramenů, zamokřených míst, podmáčení staveb, vznik poklesových jezírek) nebo snížením (např. pokles hladin vody ve studních a vrtech, zánik nebo pokles vydatnosti pramenů a mokřin, průvaly vod do podzemních děl a prostorů) jako výsledek přírodních procesů (např. svahové pohyby, poklesy terénu, zemětřesení). 2. Rizikové koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek přírodního původu v podzemních vodách Za rizikový geofaktor se považují zvýšené obsahy AI, As, Ba, Be, Cd, Co, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn a polycyklických aromatických uhlovodíků (dále jen „PAU“) přírodního původu, v množstvích přesahujících následující hodnoty (v µg/l): Al As Ba Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Ni Pb V Zn PAU 250 50 1000 1 5 100 150 200 2 180 100 100 150 1500 40 Pokud jsou koncentrace látek dány antropogenním znečištěním, nejedná se o rizikový geofaktor. 3. Nadlimitní koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek přírodního původu v horninách a produktech jejich zvětrávání Za rizikový geofaktor se podle této vyhlášky považuje celkový obsah As, Be, Cd, Cu, Hg, Mo, Pb, Sb, Zn a PAU přírodního původu, zjištěný v horninovém prostředí a produktech jejich chemického nebo mechanického zvětrávání (např. v zeminách, půdách, sedimentech vodotečí nebo v sedimentech přírodních i umělých vodních nádrží), pokud překročí následující hodnoty: As Be Cd Cu Hg Mo Pb Sb Zn PAU Primární horniny 5 8 0.5 150 0.2 5 45 0.6 230 - produkty zvětrávání 50 10 5 200 5 50 300 10 800 40 Obsahy jsou uvedeny v mg/kg (g/t). Pokud jsou anomální koncentrace dány antropogenním znečištěním, nejedná se o rizikový geofaktor. Za rizikový geofaktor se dále nepovažuje překročení uvedených hodnot v případech, kdy nebyly analyzovány horniny a produkty jejich zvětrávání, ale pouze frakce připravené postupy, které vedou k selektivnímu druhotnému obohacení uvedených prvků v analyzované frakci, například magnetickou separací nebo rýžováním. Za rizikový geofaktor se také nepovažuje překročení uvedených hodnot PAU v ropě, hořlavém zemním plynu nebo uhlí. 4. Zvýšená radioaktivita Za rizikový geofaktor se považují takové objemové aktivity radioaktivních prvků v podzemních vodách, které překročily limity pro pitné vody podle zvláštního právního předpisu.30) Za rizikový geofaktor se považují také objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které přesahují 20 kBq/m3 u vysoce propustných půd, 40 kBq/m u středně propustných půd a 60 kBq/m3 u nízko propustných půd. 5. Svahové pohyby a řícení skal Za rizikový geofaktor se považuje pohyb půd, sutí, hornin a skalního masívu nebo jeho částí působením geologických procesů, které se projevují např. zvlněním terénu, nakupením půd a hornin, vyboulením čela svahu, nahnutím či vyvrácením stromů, řícením skal, bahnotoky, poklesy, podélným zatrháváním svahů, vyvinutými odlučnými plochami, vznikem nových pramenů, pohybem opěrných zdí popřípadě popraskáním staveb, a to v rozměrech nikoliv zanedbatelných, nebo s vývojem pozorovatelným při řešení geologického úkolu. Za rizikový geofaktor se nepovažuje transport sedimentů stálých vodotečí. 6. Ropa a zemní plyn Za rizikový geofaktor se považuje výstup ropy v množství větším než zanedbatelném nebo hořlavého zemního plynu v koncentraci převyšující 5 % z jejich přírodního uložení v horninových strukturách, po přírodních cestách na zemský povrch. Za rizikový geofaktor se nepovažuje výstup ropy a hořlavého zemního plynu důlními díly, vrty nebo jinými technickými díly, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.31) 7. Oxid uhličitý Za rizikový geofaktor se považuje nahromadění přírodního oxidu uhličitého v přírodních podzemních prostorách v souvislé vrstvě přesahující mocnost 0,3 m nebo přítok oxidu uhličitého do podzemních prostor určených k práci nebo k pobytu lidí. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na přítoky oxidu uhličitého do důlních děl vzniklých hornickou činností, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.31) Příloha č. 10 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Základními podklady pro výpočet a přepočet zásob nerostů jsou: a) důlně-měřické údaje, které tvoří souřadnice odebraných vzorků, provedených měření a pozorování, souřadnice provedených technických prací a topografické podklady (mapy, řezy, schémata) v podrobnostech umožňujících dokumentovat lokalizaci, průběh a rozsah pozorování, měření, technických prací a vzorků a s přesností, která odpovídá požadavkům na přesnost lokalizace zjištěných geologických údajů, b) geologické údaje, které tvoří geologickou dokumentaci provedených prací, měření a pozorování. Zahrnují celý rozsah všech potřebných geologických disciplín (např. tektonika, litologie, petrologie, mineralogie, geochemie, geofyzika, hydrogeologie, inženýrská geologie, pedologie, geomorfologie), jejichž výsledky jsou potřebné pro zpracování jednotlivých částí výpočtu zásob, c) analytické údaje, které tvoří výsledky rozborů vzorků minerálů, hornin, vod nebo plynů, d) technologické údaje, které tvoří výsledky rozborů upravitelnosti ložisek nerostů, e) právní údajů, které tvoří soubor poznatků o všech právních skutečnostech, které mají vliv na využití ložiska, f) ekonomických údajů, které tvoří zejména údaje 1. o jednorázových a provozních nákladech a výdajích průzkumu, otvírky, dobývání, sanace a rekultivace, včetně nákladů na pozemky, řešení střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a důlní škody, 2. o poplatcích, odvodech, clech a daních, 3. o cenách produkce z vydobytých, upravených popřípadě zušlechtěných nerostů a jejich vývoji na relevantním trhu, g) odkazů na ložiska nerostů včetně odůvodnění oprávněnosti analogie, pokud jsou ekonomické údaje nahrazeny použitím analogie s jinými dobývanými ložisky. 2. Za údaje způsobilé pro výpočet zásob se považují a) důlně-měřické údaje, které zahrnují pořízení údajů odpovídajících podmínkám stanoveným zvláštním právním předpisem.19) U souřadnic uvedení systému, ve kterém byly souřadnice stanoveny a způsob jejich získání, tj. zda byly získány zaměřením v terénu, odvozením ze zákresu v mapě nebo jiným specifikovaným způsobem. U měřených souřadnic uvedení přístroje, kterým byly souřadnice zaměřeny, jeho parametry, výrobcem udávaná přesnost měření, popřípadě výchozí bod, od kterého byla další měření odvozena. V případě, že pro stanovení souřadnic je použit také výpočet, uvedení postupu výpočtu a jeho vlivu na přesnost vypočtených souřadnic. Dále uvedení fyzické osoby, která provedla měření, odečtení nebo výpočty souřadnic a podpis prvotní měřické dokumentace odpovědným měřičem s platnou autorizací. U nově zhotovených map, schémat, řezů nebo jiných topografických podkladů uvedení číselného i grafického měřítka, orientace světových stran, souřadnice bodů umožňujících jednoznačnou lokalizaci a uvedení jména fyzické osoby, která topografický podklad zhotovila, a jméno a příjmení odborně způsobilé osoby k výkonu zeměměřických činností,32) b) geologické údaje, které zahrnují geologickou dokumentaci odpovídající požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,18) c) analytické údaje, které obsahují uvedení laboratoře nebo pracoviště, které provedly analýzy; jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která za provedené analýzy odpovídá; uvedení druhu přístroje nebo zařízení, na kterém jsou analýzy, zkoušky nebo měření prováděny; výrobcem uváděná přesnost; uvedení, zda byly provedeny kontrolní analýzy, zkoušky nebo měření, a v případě provedení musí být provedeno jejich vyhodnocení. U analýz nebo měření, která mohou poskytnout pouze akreditovaná pracoviště, musí být k analýzám připojen odkaz na dosaženou akreditaci, d) technologické údaje, které zahrnují vzorek, na kterém byly provedeny modelové a poloprovozní zkoušky upravitelnosti nerostu; vzorek musí být opatřen pasportem obsahujícím kompletní údaje o lokalizaci vzorku, hmotnosti a způsobu jeho odběru, grafickou geologickou dokumentaci místa odběru a odůvodnění reprezentativnosti odebraného vzorku pro ložisko nebo jeho část. Pro technologické zkoušky platí přiměřeně požadavky na analytická data, e) právní údaje, které zahrnují soubor poznatků o právních skutečnostech doložený odkazem na právní předpisy nebo odkazem na provedené právní úkony (např. správní rozhodnutí, smlouvy) s uvedením místa, kde je uložen originál nebo ověřená kopie příslušného dokumentu. Údaje musí být doplněny prohlášením, že se jedná o údaje úplné, popřípadě musí být uvedeny odkazy na právní dokumenty, které se nepodařilo získat, f) ekonomické údaje, které zahrnují uvedení jejich stáří a zdroje. Pokud se místo těchto údajů použije analogie s jinými dobývanými ložisky, uvádí se odůvodnění oprávněnosti použití analogie a její vliv na přesnost výpočtu zásob a jejich klasifikaci. 3. Pokud u archivních údajů některé charakteristiky nelze prokázat a údaje je nezbytné při výpočtu zásob použít, uvede se tato skutečnost a zhodnotí se její možný vliv na přesnost výpočtu zásob. 4. Věrohodnost výpočtu zásob se prokazuje a) odůvodněním volby metody výpočtu zásob vzhledem k typu ložiska (např. genetický typ, tvary těles, variabilita nerostné suroviny, variabilita geologických fenoménů ovlivňujících vymezení zásob), stupni jeho prozkoumanosti a kvalitě údajů použitých pro výpočet, b) prokázáním způsobilosti použitých podkladů pro výpočet zásob, c) protokolem o kontrole vstupních údajů a kontrole výpočtu zásob podepsaném osobami, které provedly kontrolu, d) zhodnocením vlivu všech chyb, nepřesností, zjednodušení a zaokrouhlení týkajících se vstupních údajů a způsobu provedení výpočtu zásob na výsledek výpočtu zásob. 5. U ložisek, na kterých již v minulosti byl proveden výpočet nebo přepočet zásob, je nezbytné prokázat vztah k těmto výpočtům v následujícím rozsahu a) uvedení posledního výpočtu zásob platného pro celé ložisko, b) uvedení následných výpočtů zásob zpracovaných pro část ložiska, c) plošný a prostorový vztah nově vymezených zásob k poslednímu platnému stavu zásob podle údaje ze státní evidence zásob a k jejich průmětu na povrch, d) odůvodnění platnosti nového výpočtu nebo přepočtu zásob pro celé ložisko nebo přesné vymezení části ložiska s novým výpočtem nebo přepočtem zásob, e) uvedení nového úplného stavu zásob vypočtených na ložisku včetně nové konturace ložiska, popřípadě vymezení kontur označujících různý stupeň právního stavu na ložisku (zásoby uvnitř dobývacího prostoru a mimo dobývací prostor, zásoby v různých dobývacích prostorech). U přepočtu zásob dobývaných ložisek se uvádí také, jaká část dříve vymezených zásob ložiska již byla vydobyta. 6. Zjištěné nahromadění nerostů, které vyhoví podmínkám využitelnosti, se vymezí jako zásoby nerostů ložiska. Pro vyhodnocení zásob ložisek nevyhrazených nerostů se klasifikace pro vyhrazené nerosty použije přiměřeně. Zjištěné nahromadění nerostů, u kterého nebylo pro nedostatek údajů možné provést jeho hodnocení podle podmínek využitelnosti, se hodnotí jako prognózní zdroj. 7. Pokud se nový výpočet zásob nebo přepočet zásob podle nových podmínek využitelnosti týká již existujícího výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu,33) potom se při rozšíření zásob jedná o zásoby nevyhrazeného nerostu, které nejsou součástí výhradního ložiska, s výjimkou zásob, které jsou vypočteny a) v konturách zásob schválených podle dřívějších právních předpisů34), nebo b) v hloubkovém pokračování ložiska, pokud jejich průmět na povrch nepřesahuje kontury průmětu zásob platných ke dni 20.12.1991, nebo c) uvnitř stanoveného dobývacího prostoru. 8. Zásoby nerostu na výhradním ložisku nevyhrazeného nerostu a zásoby nevyhrazeného nerostu mimo zásoby výhradního ložiska se ve výpočtu zásob, při klasifikaci zásob a v pasportu uvádějí samostatně. 9. Při výpočtu zásob se nevypočítávají zásoby mimo rozsah stanoveného průzkumného území nebo dobývacího prostoru. Pokud organizace provádí výpočet zásob na již existujícím ložisku, které svým rozsahem přesahuje hranice stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, vydělí tu část ložiska, která je uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, jako novou samostatnou část původního ložiska a výpočet provede pouze na této části ložiska. Pro nově vymezenou část ložiska zpracuje organizace pasport, který obsahuje a) původní rozsah zásob na celém ložisku, b) původní rozsah zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, c) rozsah a stav zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území na základě nového výpočtu nebo přepočtu zásob. 10. Pokud vlivem odlišných podmínek využitelnosti na sebe nenavazují bloky zásob a kontury nově vymezených ložisek, ponechává se tento stav. 11. Pokud organizace při výpočtu zásob ropy, hořlavého zemního plynu nebo mineralizované vody pro průmyslové získávání vyhrazených nerostů zjistí, že produktivní kolektory přesahují hranici dobývacího prostoru nebo stanoveného průzkumného území, potom a) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde pro jinou organizaci nebylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor, provede organizace výpočet zásob uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území s přihlédnutím ke geologické stavbě území za hranicí stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území; zásoby však vypočte pouze uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, b) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde bylo pro jinou organizaci stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor, provede organizace výpočet zásob uvnitř dobývacího prostoru nebo průzkumného území v dohodě s organizací, které bylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 369/2004 Sb. 1. Údaje o území 1.1. Všeobecné údaje 1.1.1. Geografické vymezení území 1.1.2. Stávající a plánované využití území 1.1.3. Základní charakterizace obydlenosti území 1.1.4. Majetkoprávní vztahy 1.2. Přírodní poměry zájmového území 1.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry 1.2.2. Geologické poměry 1.2.3. Hydrogeologické poměry 1.2.4. Hydrologické poměry 1.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě 2. Průzkumné práce 2.1. Dosavadní prozkoumanost území 2.1.1. Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě 2.1.2. Přehled zdrojů znečištění 2.1.3. Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů 2.1.4. Předběžný koncepční model znečištění 2.2. Aktuální průzkumné práce 2.2.1. Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací 2.2.2. Výsledky průzkumných prací 2.2.3. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění 2.2.4. Posouzení šíření znečištění 2.2.4.1. Šíření znečištění v nesaturované zóně 2.2.4.2. Šíření znečištění v saturované zóně 2.2.4.3. Šíření znečištění povrchovými vodami 2.2.4.4. Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace 2.2.5. Shrnutí šíření a vývoje znečištění 2.2.6. Omezení a nejistoty 3. Hodnocení rizika 3.1. Identifikace rizik 3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů 3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik 3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model) 3.2. Hodnocení zdravotních rizik 3.2.1. Hodnocení expozice 3.2.2. Odhad zdravotních rizik 3.3. Hodnocení ekologických rizik 3.4. Shrnutí celkového rizika 3.5. Omezení a nejistoty 4. Doporučení nápravných opatření 4.1. Doporučení cílových parametrů nápravných opatření 4.2. Doporučení postupu nápravných opatření s odhadem finančních nákladů 5. Závěr a doporučení Použitá literatura Přehled použitých zkratek 1. kopie evidenčního listu geologických prací 2. přehledná mapa zájmového území v měřítku 1 : 25 000 nebo podrobnějším 3. výpis z katastru nemovitostí včetně kopie katastrální mapy s orientačním zákresem zájmového území 4. účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem, včetně map provedených prací obsahujících specifikaci a lokalizaci dokumentačních bodů, přímých měření, odběrů vzorků a technických prací (včetně relevantních archivních dat) 5. tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů 6. geologická dokumentace průzkumných děl 7. účelová hydrogeologická mapa a další mapy dokumentující výsledky prací 8. mapy a schémata střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy podmiňujících využití výsledků prací, případně doklady o výsledcích projednání střetů zájmů 9. svodné interpretační schéma dokumentující hlavní dosažené výsledky a navržená doporučení 10. výsledky geodetického zaměření lokality a průzkumných děl (geodetická zpráva včetně přehledu souřadnic a grafických schémat měřických bodů) 11. technické zprávy nebo posudky zpracované k řešení dílčích problémů specializovanými pracovišti 12. protokoly pozorování, měření, zkoušek a rozborů pro jednotlivé druhy speciálních prací s uvedením podmínek jejich pořízení (zejména laboratorní protokoly) 13. doklady o přepravě a odstranění odpadů vzniklých průzkumnými pracemi 14. potvrzení Ministerstva životního prostředí o záznamu lokality do databáze „Systém evidence kontaminovaných míst“. 1. přehled fyzikálně-chemických a toxikologických charakteristik prioritních znečišťujících látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů 2. modely, statistické výpočty 3. kopie relevantních povolení a správních rozhodnutí (např. kopie povolení k nakládání s vodami v případě, že nakládání s vodami při geologickém průzkumu toto povolení vyžadovalo) 4. kopie protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka případně nájemce pozemku 5. fotodokumentace 6. kopie souhrnné dokumentace v digitální podobě. 1) Například horní zákon, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb. 3) § 4 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb. 4) § 34 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 5) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 11 zákona č. 61/1988 Sb. 7) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 13 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb. 9) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 2 odst. 1 písm. g) zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb. 12) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb. 13) Vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací. 14) § 32 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb. 15) § 19 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb. 16) § 39 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. § 20 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb. 16a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. 16b) § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 16c) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončenm činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 17) Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci. 19) Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 89 odst. 11 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 9a odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb. 22) § 5 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 23) Například § 6 a 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb., § 5 zákona č. 164/2001 Sb. 24) § 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 25) Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. 26) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. 27) § 2 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. 28) Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) § 13 zákona, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb. § 15 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb. 30) Příloha č. 10 k vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. 31) § 35 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 61/2002 Sb. 32) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 33) § 43a horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 34) Nařízení vlády č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize jejich výpočtů.