Stručně: Paragraf 22 zákona o platebním styku stanovuje pravidla pro ochranu peněžních prostředků, které platební instituce obdrží od klientů k provedení platebních transakcí, a to buď jejich oddělenou evidencí a uložením na speciálním účtu, nebo zajištěním prostřednictvím pojištění či srovnatelného zajištění.
§ 22
(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, a
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, centrální banky členského státu, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je platební instituce příjemci nebo v rámci provedení platební transakce jinému poskytovateli.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch platební instituce uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.
(4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.
(5) Aktivy s nízkým rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 odst. 1 tabulky č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržely rizikovou váhu do výše 50 %, a
b) cenné papíry vydané standardním fondem, který investuje výhradně do cenných papírů podle písmene a).
Výklad
Stručně
Paragraf 22 zákona o platebním styku stanovuje pravidla pro ochranu peněžních prostředků, které platební instituce obdrží od klientů k provedení platebních transakcí, a to buď jejich oddělenou evidencí a uložením na speciálním účtu, nebo zajištěním prostřednictvím pojištění či srovnatelného zajištění.
Co to znamená v praxi
Oddělená evidence a uložení: Platební instituce musí peníze klientů, které jsou určeny na platby, vést odděleně od svých vlastních peněz a do konce následujícího pracovního dne je uložit na samostatném účtu u banky nebo investovat do bezpečných aktiv.
Alternativní ochrana: Místo oddělené evidence a uložení může platební instituce zajistit peníze klientů pojištěním nebo jiným srovnatelným zajištěním, které zaručí klientům náhradu v případě, že instituce nebude schopna peníze vrátit (např. při úpadku).
Nezávislost zajištění: Pojišťovna nebo poskytovatel srovnatelného zajištění nesmí být součástí stejné skupiny jako platební instituce, aby byla zajištěna nezávislost a objektivita ochrany.
Definice bezpečných investic: Zákon přesně vymezuje, co se rozumí likvidními aktivy s nízkým rizikem, do kterých může platební instituce investovat svěřené peníze.
Na co si dát pozor
Ochrana peněz klienta: Hlavním cílem je ochránit peníze klientů před rizikem, že by platební instituce zkrachovala nebo je použila na jiné účely.
Dohled nad poskytovateli zajištění: Pojišťovny a banky poskytující zajištění musí podléhat dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.