Stručně: Paragraf 239 zákona o platebním styku upravuje povinnost mlčenlivosti České národní banky (ČNB) při výkonu dohledu a její spolupráci s orgány dohledu jiných členských států a evropskými institucemi.
§ 239
(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu.
(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s Evropským orgánem pro bankovnictví, centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou. Česká národní banka zejména informuje orgán dohledu hostitelského členského státu a orgány dohledu ostatních dotčených členských států o opatřeních, která přijala na základě informací od tohoto orgánu o porušování právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní banky.
(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi, zahraničními správci informací o platebním účtu nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.
(4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státu České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému orgánu dohledu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem.
(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, jestliže
a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo
b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem.
(6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní banka žádající orgán o důvodech odmítnutí.
Výklad
Stručně
Paragraf 239 zákona o platebním styku upravuje povinnost mlčenlivosti České národní banky (ČNB) při výkonu dohledu a její spolupráci s orgány dohledu jiných členských států a evropskými institucemi.
Co to znamená v praxi
Povinnost mlčenlivosti: ČNB musí dodržovat mlčenlivost při dohledu nad platebními službami a elektronickými penězi, a to obdobně jako banky při dohledu nad bankovní činností.
Mezinárodní spolupráce: ČNB aktivně spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, Evropským orgánem pro bankovnictví a centrálními bankami, zejména si vyměňuje informace o porušování právních předpisů.
Předávání informací: ČNB předává orgánům dohledu jiných členských států podstatné informace o porušení povinností subjekty, které podléhají dohledu těchto orgánů, ale působí v České republice.
Omezení předávání informací: Pokud ČNB obdrží informaci od zahraničního orgánu s podmínkou, že ji nesmí dále poskytnout bez souhlasu, může ji předat jinému orgánu dohledu pouze pro původní účely a jiným osobám jen s výslovným souhlasem a pro stanovený účel.
Na co si dát pozor
Důvody pro odmítnutí spolupráce: ČNB může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, pokud by to ohrozilo suverenitu, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky, nebo pokud se věc již řeší soudně v ČR.
Informování o odmítnutí: V případě odmítnutí žádosti je ČNB povinna informovat žádající orgán o důvodech odmítnutí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.