Stručně: Paragraf 243 zákona o platebním styku umožňuje České národní bance uložit opatření k nápravě zahraničním platebním institucím, správcům informací o platebním účtu nebo institucím elektronických peněz z jiných členských států, pokud vážně ohrožují zájmy uživatelů v České republice a toto ohrožení nelze odvrátit jiným postupem.
§ 243 Opatření k nápravě uložené zahraniční osobě při poskytování platebních služeb v České republice
(1) Ohrožuje-li zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a poskytují platební služby v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, závažným způsobem zájmy uživatelů v České republice a toto ohrožení není možné odvrátit postupem podle § 239 odst. 3, může Česká národní banka uložit této osobě vzhledem k činnostem vykonávaným v České republice prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, aby
a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) tyto platební služby nebo některé z nich nevykonávala, dokud nezjedná nápravu,
c) tyto platební služby nevykonávala prostřednictvím pověřeného zástupce,
d) omezila výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo
e) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.
(2) Má-li Česká národní banka v úmyslu uložit opatření podle odstavce 1, informuje o tom orgán dohledu domovského členského státu, orgány dohledu ostatních dotčených členských států, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi; není-li to možné, informuje Česká národní banka uvedené orgány bez zbytečného odkladu po uložení tohoto opatření. Česká národní banka zároveň sdělí uvedeným orgánům důvody pro uložení opatření podle odstavce 1.
(3) Opatření uložené podle odstavce 1 musí být přiměřené povaze ohrožení, nesmí znevýhodňovat uživatele v jiných členských státech a musí směřovat k ochraně zájmů uživatelů v České republice.
(4) Česká národní banka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li podmínky pro jeho uložení.
(5) Zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a kterým Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informují Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.
Výklad
Stručně
Paragraf 243 zákona o platebním styku umožňuje České národní bance uložit opatření k nápravě zahraničním platebním institucím, správcům informací o platebním účtu nebo institucím elektronických peněz z jiných členských států, pokud vážně ohrožují zájmy uživatelů v České republice a toto ohrožení nelze odvrátit jiným postupem.
Co to znamená v praxi
Česká národní banka může nařídit zahraniční instituci, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, omezila nebo přestala poskytovat určité platební služby v ČR.
Může také omezit nebo zakázat výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby, nebo stanovit specifický způsob nakládání s peněžními prostředky uživatelů.
Před uložením opatření musí Česká národní banka informovat příslušné orgány dohledu v domovském a dalších dotčených členských státech, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi o svém záměru a důvodech.
Uložené opatření musí být přiměřené danému ohrožení, nesmí znevýhodňovat uživatele v jiných členských státech a jeho cílem je ochrana zájmů uživatelů v České republice.
Na co si dát pozor
Zahraniční instituce, které bylo opatření uloženo, musí bez zbytečného odkladu informovat Českou národní banku o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.
Česká národní banka zruší uložené opatření, jakmile pominou důvody pro jeho uložení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.