§ 50 Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) – Práva zdravotnického pracovníka
Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) · 372/2011 Sb. · § 50 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 50 zákona o zdravotních službách upravuje práva zdravotnického pracovníka, zejména právo na informace o infekčních nemocech pacienta a právo odmítnout poskytnutí zdravotních služeb v případě ohrožení vlastního života či zdraví, nebo z důvodu svědomí či náboženského vyznání, s určitými omezeními.
§ 50 Práva zdravotnického pracovníka
(1) Zdravotnický pracovník má právo
a) získat od pacienta informace o tom, že pacient, kterému má poskytovat zdravotní služby, je nosičem infekční nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a o dalších závažných skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu,
b) neposkytnout zdravotní služby v případě, že by došlo při jejich poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví.
(2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání. O této skutečnosti je povinen ihned informovat poskytovatele, který zajistí pacientovi jiného zdravotnického pracovníka. Nemůže-li poskytovatel zajistit jiného zdravotnického pracovníka, zajistí pacientovi jiného poskytovatele, který mu zdravotní služby poskytne, pokud pacient zajištění jiného poskytovatele neodmítne. Záznam o odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele je součástí zdravotnické dokumentace; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Zdravotnický pracovník nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi z důvodu uvedeného ve větě první, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem. Podle věty první až čtvrté se obdobně postupuje, odmítne-li poskytnutí zdravotních služeb poskytovatel.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
Výklad
Stručně
Paragraf 50 zákona o zdravotních službách upravuje práva zdravotnického pracovníka, zejména právo na informace o infekčních nemocech pacienta a právo odmítnout poskytnutí zdravotních služeb v případě ohrožení vlastního života či zdraví, nebo z důvodu svědomí či náboženského vyznání, s určitými omezeními.
Co to znamená v praxi
Zdravotnický pracovník má právo vědět, zda pacient, kterému má poskytovat služby, je nosičem infekční nemoci nebo má jiné závažné skutečnosti týkající se jeho zdravotního stavu.
Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnout zdravotní služby, pokud by to přímo ohrozilo jeho život nebo vážně ohrozilo jeho zdraví.
Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnout zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, ale musí o tom ihned informovat poskytovatele, který zajistí jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele.
Odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání není možné, pokud by tím došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit jiného zdravotnického pracovníka.
Na co si dát pozor
Při odmítnutí služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání je nutné zajistit, aby pacientovi byla služba poskytnuta jiným zdravotnickým pracovníkem nebo poskytovatelem.
Odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele pacientem musí být zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci a podepsáno pacientem i zdravotnickým pracovníkem.
Práva uvedená v tomto paragrafu se obdobně vztahují i na jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.