§ 51 Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) – Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami
Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) · 372/2011 Sb. · § 51 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 51 zákona o zdravotních službách stanovuje, že poskytovatelé zdravotních služeb musí zachovávat mlčenlivost o všech informacích, které získali při poskytování těchto služeb, ale zároveň definuje výjimky, kdy mlčenlivost porušena není.
§ 51 Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami
(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje
a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,
b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,
c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,
d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu,
e) sdílení údajů o zdravotním stavu pacienta zdravotnickými pracovníky se sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách70), v jejichž vzájemné koordinaci jsou poskytovány sociálně-zdravotní služby, a to v nezbytném rozsahu pro poskytnutí těchto služeb,
f) oznámení údajů nebo jiných skutečností, které vypovídají o tom, že pacient, který je osobou omezenou na svobodě, mohl být podroben špatnému zacházení, státnímu zástupci nebo jinému příslušnému státnímu orgánu; osobou omezenou na svobodě se rozumí osoba omezená na svobodě policistou, ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu zabezpečovací detence, v ochranném léčení ústavním, v ústavní výchově, v ochranné výchově, v zařízení pro zajištění cizinců, v azylovém zařízení a pacient hospitalizovaný bez jeho souhlasu nebo osoba, které je poskytována pobytová sociální služba, aniž by byla schopna smlouvu o poskytování této služby vypovědět.
(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znalecké kanceláři, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.
(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, nebo poskytovatelem, pro kterého tento zdravotnický pracovník v rozhodné době vykonával zdravotnické povolání, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.
(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro
a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,
b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,
c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,
e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách,
f) osoby uvedené v § 28 odst. 7,
g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě tohoto zákona nebo jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.
ČÁST ŠESTÁ
HLAVA I
Výklad
Stručně
Paragraf 51 zákona o zdravotních službách stanovuje, že poskytovatelé zdravotních služeb musí zachovávat mlčenlivost o všech informacích, které získali při poskytování těchto služeb, ale zároveň definuje výjimky, kdy mlčenlivost porušena není.
Co to znamená v praxi
Poskytovatelé zdravotních služeb (např. lékaři, sestry) nesmí sdělovat informace o zdravotním stavu pacienta, jeho léčbě ani jiné související skutečnosti nikomu nepovolanému.
Informace o pacientovi mohou být předány jiným zdravotníkům, pokud je to nutné pro zajištění jeho další léčby.
Pacient může sám zprostit poskytovatele mlčenlivosti, například aby mohl sdělit informace jeho rodinným příslušníkům.
Mlčenlivost se nevztahuje na případy, kdy zákon přímo ukládá povinnost sdělit určité údaje (např. při oznamování trestného činu nebo pro potřeby trestního řízení).
Zdravotníci mohou sdílet nezbytné informace se sociálními pracovníky, pokud se jedná o koordinaci sociálně-zdravotních služeb.
Na co si dát pozor
Poskytovatel může sdělit informace o pacientovi, který je omezen na svobodě a mohl být špatně zacházen, státnímu zástupci nebo jinému příslušnému státnímu orgánu.
Poskytovatel může sdělit informace v nezbytném rozsahu pro ochranu svých vlastních práv v soudních nebo správních řízeních, pokud je předmětem sporu mezi ním a pacientem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.