Stručně: Paragraf 70 zákona č. 373/2011 Sb. definuje základní pojmy související s lékařským ozářením, jako je samotné lékařské ozáření, klinická odpovědnost, indikující lékař, aplikující odborník, národní radiologické standardy a radiologické zařízení.
§ 70 Lékařské ozáření
(1) Lékařským ozářením se rozumí ozáření fyzických osob podle jiného právního předpisu.
(2) Klinickou odpovědností se pro účely tohoto zákona rozumí odpovědnost za
a) odůvodnění lékařského ozáření,
b) praktickou část lékařského ozáření,
c) hodnocení kvality lékařského ozáření,
d) klinické hodnocení lékařského ozáření nebo
e) fyzikálně-technickou část lékařského ozáření.
Nositelem klinické odpovědnosti je aplikující odborník v rozsahu své způsobilosti k výkonu povolání.
(3) Indikujícím lékařem se rozumí každý ošetřující lékař nebo zubní lékař, který prostřednictvím žádanky podle jiného právního předpisu23) doporučil provedení lékařského ozáření u pacienta; žádanka se nevyžaduje, jestliže indikující lékař a aplikující odborník s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření je tatáž osoba. Indikující lékař je povinen posoudit veškeré informace o zdravotním stavu pacienta významné pro lékařské ozáření, které jsou mu známy, tak, aby vyloučil zbytečné ozáření pacienta.
(4) Aplikujícím odborníkem se rozumí lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník oprávněný provádět činnosti podle odstavce 2.
(5) Národními radiologickými standardy se rozumí postupy stanovené pro standardně prováděné zdravotní výkony při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, které odpovídají současným poznatkům vědy a klinické medicíny (dále jen „národní radiologické standardy“). Národní radiologické standardy vydává ministerstvo po dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost; zveřejňuje je, včetně jejich aktualizace, nejméně jednou za 10 let, ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Radiologickým zařízením se rozumí zdravotnický prostředek používaný k vyšetřování nebo léčbě v nukleární medicíně, radioterapii nebo radiodiagnostice, který je zdrojem ionizujícího záření, zobrazovacím nebo detekčním systémem v nukleární medicíně nebo může ovlivnit míru ozáření osob vystavených lékařskému ozáření.
Výklad
Stručně
Paragraf 70 zákona č. 373/2011 Sb. definuje základní pojmy související s lékařským ozářením, jako je samotné lékařské ozáření, klinická odpovědnost, indikující lékař, aplikující odborník, národní radiologické standardy a radiologické zařízení.
Co to znamená v praxi
Lékařské ozáření je jakékoli ozáření člověka, které je prováděno podle jiného právního předpisu, typicky pro diagnostické nebo léčebné účely.
Klinická odpovědnost za lékařské ozáření je rozdělena na několik oblastí (např. odůvodnění, praktická část, hodnocení kvality) a nese ji aplikující odborník v rámci své kvalifikace.
Indikující lékař je ten, kdo doporučí lékařské ozáření pacienta (např. ošetřující lékař) a je povinen posoudit zdravotní stav pacienta tak, aby se předešlo zbytečnému ozáření.
Národní radiologické standardy jsou závazné postupy pro provádění lékařského ozáření, které vydává Ministerstvo zdravotnictví a které musí odpovídat aktuálním vědeckým poznatkům.
Na co si dát pozor
Indikující lékař má povinnost zajistit, aby pacient nebyl zbytečně ozářen, a to posouzením všech dostupných informací o jeho zdravotním stavu.
Klinickou odpovědnost za různé aspekty lékařského ozáření nese konkrétní aplikující odborník, což znamená, že je jasně určeno, kdo je za co zodpovědný.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.