§ 168 Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – Zákaz některých smluvních ujednání
Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu · 374/2015 Sb. · § 168 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 168 zákona č. 374/2015 Sb. stanoví, že uplatnění ozdravných postupů nebo řešení krize vůči finanční instituci se nepovažuje za důvod k ukončení smluvních závazků, pokud tato instituce nadále plní své podstatné smluvní povinnosti.
§ 168 Zákaz některých smluvních ujednání
(1) Opatření k řešení krize, opatření podle § 81a a 81b a opatření k předcházení krizím uplatněné vůči povinné osobě v souladu s tímto zákonem, nebo srovnatelným právním předpisem jiného členského státu, nebo okolnost vzniklá v přímém důsledku uplatnění těchto opatření se pro účely smlouvy, jejíž stranou je tato povinná osoba, nepovažuje za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, pokud trvá plnění smluvních povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění.
(2) Pro účely tohoto zákona se ujednáním o křížovém selhání rozumí ujednání, na jehož základě se dluh vyplývající ze smlouvy stane splatným nebo dojde k jiné změně nebo zkracování dlužníkových práv ze smlouvy na základě nastoupení smluvně určené skutečnosti, která se týká plnění dluhu jiné osoby z této smlouvy, nebo plnění dlužníka z jiné smlouvy, nebo plnění dluhu jiné osoby z jiné smlouvy. Pro účely tohoto paragrafu se za uplatnění opatření k řešení krize a opatření k předcházení krizím považuje také obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu a obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného než členského státu, je-li takové rozhodnutí uznáno podle § 195.
(3) Opatření k řešení krize, opatření podle § 81a a 81b nebo opatření k předcházení krizím se nepovažují za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, ani pro účely smlouvy,
a) ve které jsou smluvní povinnosti zajištěny ovládající osobou nebo členem skupiny osob a smluvní stranou je ovládaná osoba, nebo
b) kde smluvní stranou je člen skupiny osob a která obsahuje ujednání o křížovém selhání.
(4) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením právních předpisů nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala
a) výkon práva na ukončení závazku, včetně výkonu obdobného práva ze smlouvy, jejíž smluvní stranou je ovládaná osoba a kde jsou smluvní povinnosti zajištěny členem skupiny, a výkonu obdobných práv ze smlouvy, jejíž stranou je člen skupiny a která obsahuje ujednání o křížovém selhání, nebo
b) výkon práva na nabytí nebo uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou, výkon práva na požadování smluvní pokuty, výkon práva na zadržení majetku ve vlastnictví povinné osoby nebo výkon obdobného práva ve vztahu k majetku poskytnutému povinnou osobou, nebo výkon obdobných práv ve vztahu k členovi skupiny v případě ujednání o křížovém selhání.
(5) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením jiných právních předpisů nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala změnu nebo zkracování smluvních práv povinné osoby nebo člena skupiny osob v případě ujednání o křížovém selhání.
Výklad
Stručně
Paragraf 168 zákona č. 374/2015 Sb. stanoví, že uplatnění ozdravných postupů nebo řešení krize vůči finanční instituci se nepovažuje za důvod k ukončení smluvních závazků, pokud tato instituce nadále plní své podstatné smluvní povinnosti.
Co to znamená v praxi
Pokud je vůči finanční instituci uplatněno opatření k řešení krize (např. ozdravný plán), její smluvní partneři nemohou automaticky ukončit smlouvy, jestliže instituce stále plní své základní povinnosti, jako jsou platby nebo poskytování zajištění.
Tento zákaz ukončení smluv platí i v případě, že smlouva obsahuje ujednání o tzv. křížovém selhání, tedy klauzuli, která by umožňovala ukončení smlouvy v případě selhání jiné smlouvy nebo jiné osoby ve skupině.
Cílem je zabránit dominovému efektu, kdy by uplatnění ozdravných opatření vedlo k hromadnému ukončování smluv a destabilizaci finančního trhu.
Na co si dát pozor
Ustanovení paragrafu se vztahuje na situace, kdy finanční instituce i přes uplatnění ozdravných opatření stále plní podstatné smluvní povinnosti. Pokud by plnění těchto povinností ustalo, právo na ukončení závazku by mohlo vzniknout.
Zákaz se týká i smluv, kde jsou povinnosti zajištěny ovládající osobou nebo členem skupiny, nebo kde je smluvní stranou člen skupiny a smlouva obsahuje ujednání o křížovém selhání.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.