§ 19 Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – Skupinový plán řešení krize
Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu · 374/2015 Sb. · § 19 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 19 zákona č. 374/2015 Sb. upravuje tvorbu a obsah skupinového plánu řešení krize pro evropské finanční skupiny, který stanovuje opatření pro případ krize v rámci celé skupiny.
§ 19 Skupinový plán řešení krize
(1) Plán řešení krize evropské finanční skupiny (dále jen „skupinový plán řešení krize“) obsahuje opatření, která mají být uplatněna vůči evropské ovládající osobě a jí ovládaným osobám se sídlem na území členských států. Skupinový plán řešení krize může zahrnovat opatření, která mají být uplatněna vůči ovládaným osobám se sídlem na území jiného než členského státu. Skupinový plán řešení krize vypracovává orgán příslušný k řešení krize skupiny ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, rovněž ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize významných poboček, v rámci kolegia pro řešení krize a po konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě, orgány dohledu nad ovládanými osobami a orgány dohledu nad významnými pobočkami.
(2) Skupinový plán řešení krize určí pro každou evropskou finanční skupinu osoby podléhající řešení krize a skupiny podléhající řešení krize; § 17 odst. 2, 4 až 6 a § 18 odst. 1, 2, 4 až 6 se na skupinový plán řešení krize použijí obdobně; skupinový plán řešení krize popisuje
a) opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči osobě podléhající řešení krize, a dopady těchto opatření na jednotlivé členy evropské finanční skupiny; pokud evropská finanční skupina zahrnuje více skupin podléhajících řešení krize, popisuje skupinový plán opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči jednotlivým osobám podléhajícím řešení krize, a dopady těchto opatření na ostatní členy skupiny podléhající řešení krize a ostatní skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí stejné evropské finanční skupiny,
b) možnosti koordinovaného řešení krize, včetně opatření usnadňujících převod evropské finanční skupiny, jejích členů nebo členů skupiny podléhající řešení krize nebo oddělených obchodních činností některých jejích členů na jinou osobu a zároveň označí případné překážky koordinovaného řešení krize,
c) způsob spolupráce a koordinace s orgány jiného než členského státu v případě, že je součástí skupiny ovládaná osoba nebo pobočka instituce se sídlem na území jiného než členského státu, a důsledky pro řešení krize v Evropské unii,
d) opatření, která jsou nezbytná pro uplatnění opatření k řešení krize vůči členům skupiny; tato opatření mohou zahrnovat také právní a ekonomické oddělení některých funkcí nebo obchodních činností,
e) jakákoliv další opatření, která může být nutné přijmout vůči členům každé skupiny podléhající řešení krize,
f) způsob financování skupinového řešení krize a případné zásady pro sdílení nákladů mezi jednotlivými mechanismy financování řešení krize členských států, a to s ohledem na jejich finanční stabilitu a principy způsobu stanovení výše účasti zúčastněného mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize.
(3) Součástí skupinového plánu řešení krize je posouzení způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize. Zahrnuje-li evropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, je součástí skupinového plánu i posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize. Skupinový plán řešení krize nesmí mít nepřiměřený dopad na žádný členský stát. Skupinový plán řešení krize dále nesmí předpokládat použití veřejných prostředků ani poskytnutí nouzové likviditní pomoci ústřední bankou vyjma použití prostředků mechanismů financování řešení krize.
Výklad
Stručně
Paragraf 19 zákona č. 374/2015 Sb. upravuje tvorbu a obsah skupinového plánu řešení krize pro evropské finanční skupiny, který stanovuje opatření pro případ krize v rámci celé skupiny.
Co to znamená v praxi
Komplexní plán pro celou skupinu: Tento plán se týká nejen mateřské společnosti (evropské ovládající osoby), ale i všech jejích ovládaných společností v členských státech EU a může zahrnovat i společnosti mimo EU.
Koordinace mezi úřady: Skupinový plán se vypracovává ve spolupráci různých orgánů příslušných k řešení krize a orgánů dohledu, aby byla zajištěna jednotná a efektivní reakce na krizi v rámci celé skupiny.
Identifikace rizik a řešení: Plán musí určit, které části skupiny jsou klíčové pro řešení krize, popsat konkrétní opatření a jejich dopady na jednotlivé členy skupiny a hledat způsoby koordinovaného řešení krize, včetně možností převodu částí skupiny.
Mezinárodní spolupráce: V případě, že skupina působí i mimo EU, plán řeší způsob spolupráce s orgány třetích zemí a dopady na řešení krize v rámci EU.
Na co si dát pozor
Plán musí být dostatečně detailní, aby popsal opatření pro řešení krize pro každou osobu nebo skupinu podléhající řešení krize v rámci evropské finanční skupiny.
Je třeba identifikovat a popsat případné překážky koordinovaného řešení krize.
Plán může zahrnovat opatření vedoucí k právnímu a ekonomickému oddělení některých funkcí nebo obchodních činností v rámci skupiny.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.