§ 214 Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – Pravidelné příspěvky
Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu · 374/2015 Sb. · § 214 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 214 zákona č. 374/2015 Sb. stanovuje pravidla pro pravidelné příspěvky finančních institucí do Fondu pro řešení krize, určuje Českou národní banku jako příslušný orgán pro řešení krize a popisuje způsob výpočtu těchto příspěvků.
§ 214 Pravidelné příspěvky
(1) Pro účely přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků21) (dále jen „nařízení o pravidelných příspěvcích“), je orgánem příslušným k řešení krize Česká národní banka, nevyplývá-li z tohoto zákona, že jím je Garanční systém.
(2) Česká národní banka, po projednání s Garančním systémem, jednou ročně uveřejní úředním sdělením roční cílovou úroveň příspěvků do Fondu pro řešení krize (dále jen „roční cílová úroveň“) podle čl. 3 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích tak, aby byla dodržena lhůta podle § 213 odst. 2. Při stanovení roční cílové úrovně Česká národní banka přihlédne k požadavku rovnoměrného rozložení výše příspěvků během trvání lhůty a současně náležitě zohlední fázi hospodářského cyklu a případný procyklický dopad pravidelných příspěvků na finanční situaci přispívajících osob.
(3) Pravidelný příspěvek instituce podle čl. 3 bodu 1 nařízení o pravidelných příspěvcích (dále jen „instituce se standardním příspěvkovým režimem“) stanoví Česká národní banka jako roční příspěvek podle čl. 3 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích. Podíl základního ročního příspěvku instituce se standardním příspěvkovým režimem na roční cílové úrovni se určí jako poměr výše dluhů této instituce snížených o její kapitál a objem krytých pohledávek z vkladů k výši dluhů všech institucí a poboček institucí z jiných než členských států snížených o sumu jejich kapitálu a celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, nestanoví-li nařízení o pravidelných příspěvcích jinak. Podrobnosti a způsob výpočtu výše dluhů a rizikovou úpravu základního ročního příspěvku vymezuje nařízení o pravidelných příspěvcích.
(4) Pravidelný příspěvek instituce se standardním příspěvkovým režimem, která splňuje podmínku podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích, se stanoví postupem podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích.
(5) Pro stanovení pravidelného příspěvku instituce jiné než instituce se standardním příspěvkovým režimem a pobočky instituce z jiného než členského státu (dále jen „instituce se zvláštním příspěvkovým režimem“) se ustanovení odstavce 3 věta druhá použije obdobně a ustanovení čl. 4 až 12 a čl. 20 bodu 1 věta první až třetí nařízení o pravidelných příspěvcích se použijí přiměřeně. Ustanovení čl. 13, 14, 16 až 19, čl. 20 bodu 1 věta poslední a čl. 2 až 5 nařízení o pravidelných příspěvcích se ve vztahu k instituci se zvláštním příspěvkovým režimem uplatní obdobně.
(6) Umožní-li Česká národní banka, se souhlasem Garančního systému, v rozhodnutí podle čl. 13 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích uhradit část pravidelného příspěvku v podobě neodvolatelného platebního příslibu, stanoví v rozhodnutí podrobnosti jeho placení a zejména podmínky pro rizikovost, likviditu a diverzifikaci poskytovaného zajištění tak, aby byl platební příslib zajištěný jen nízkorizikovým aktivem nezatíženým právy třetích stran. Platební příslib lze poskytnout a přijmout pouze za podmínek uvedených v rozhodnutí České národní banky a zároveň Fond pro řešení krize tímto zajištěním může volně nakládat a je vyčleněné k výlučnému užití Fondem pro řešení krize k účelům podle § 212 odst. 1. Podíl neodvolatelných platebních příslibů na majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize nesmí překročit 30 %.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, pokud výše pravidelného příspěvku instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu nepřevyšuje částku podle čl. 10 bodu 6 nařízení o pravidelných příspěvcích.
Výklad
Stručně
Paragraf 214 zákona č. 374/2015 Sb. stanovuje pravidla pro pravidelné příspěvky finančních institucí do Fondu pro řešení krize, určuje Českou národní banku jako příslušný orgán pro řešení krize a popisuje způsob výpočtu těchto příspěvků.
Co to znamená v praxi
Česká národní banka (ČNB) je hlavním orgánem pro řešení krizí na finančním trhu, pokud zákon nestanoví, že jím je Garanční systém.
ČNB každoročně stanoví a zveřejní cílovou částku, kterou je třeba vybrat do Fondu pro řešení krize, přičemž zohledňuje ekonomickou situaci a dopad na přispívající instituce.
Příspěvky institucí do Fondu pro řešení krize se vypočítávají na základě jejich dluhů snížených o kapitál a kryté vklady, v poměru k celkovým dluhům všech institucí.
Existují dva režimy příspěvků – standardní a zvláštní – přičemž pro každý platí specifická pravidla výpočtu, která odkazují na nařízení o pravidelných příspěvcích.
Na co si dát pozor
Výpočet příspěvků je složitý a odkazuje na přímo použitelné nařízení Evropské unie, které je pro pochopení detailů nezbytné.
ČNB má pravomoc ovlivňovat výši příspěvků s ohledem na hospodářský cyklus, což může mít dopad na finanční plánování institucí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.