§ 256 Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – ÚČINNOST

§ 256 ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 374/2015 Sb. Za účelem vypracování a aktualizace plánu řešení krize může Česká národní banka vyžadovat od instituce zejména a) podrobný popis organizační struktury instituce včetně seznamu všech právních subjektů, označení osoby s přímou účastí na instituci a procentuální podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každého právního subjektu, b) informaci o sídle, licenci nebo povolení a řídicích osobách každého právního subjektu, c) popis zásadních operací a hlavních druhů obchodní činnosti instituce, včetně významné držby majetku a dluhů v souvislosti s těmito operacemi a druhy obchodních činností ve vztahu k jednotlivým právním subjektům, d) popis skladby dluhů instituce a jednotlivých právních subjektů rozdělených podle druhu a objemu krátkodobých a dlouhodobých dluhů a dále na dluhy zajištěné, nezajištěné a podřízené, e) informace o odepisovatelných závazcích, f) označení postupů nezbytných ke stanovení toho, komu instituce poskytla zajištění, osoby, která zajištění drží, a jurisdikce, v níž se zajištění nachází, g) popis podrozvahových expozic instituce a jejích právních subjektů, včetně zmapování vazeb na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, h) informace o podstatných zajištěních instituce včetně jejich zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty, i) označení hlavních protistran instituce a analýza dopadu úpadku hlavních protistran na finanční situaci instituce, j) označení systémů, v nichž instituce realizuje z pohledu četnosti nebo hodnoty podstatný objem obchodů, včetně zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, k) označení platebních a zúčtovacích systémů nebo systémů vypořádání, jichž je instituce přímým nebo nepřímým členem, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, l) podrobný výčet a popis řídicích informačních systémů, včetně systému pro řízení rizik, účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které instituce využívá, včetně zmapování ve vazbě na právní subjekty instituce, na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, m) označení vlastníků systémů uvedených v písmenu l), s nimi souvisejících dohod o poskytování služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností a označení kritických poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle čl. 3 bodu 23 nařízení (EU) 2022/255435), n) označení a popis právních subjektů a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právních subjektů, například 1. společní nebo sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy, 2. ujednání týkající se kapitálu, financování nebo likvidity, 3. stávající nebo podmíněné úvěrové expozice, 4. dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, křížová ujednání pro případ neplnění dluhu a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty, 5. převody rizik a ujednání o tzv. „back to back“ obchodování, smlouvy o poskytování služeb, o) informaci o orgánu dohledu a orgánu příslušnému k řešení krize jednotlivých právních subjektů, p) informaci o osobách odpovědných za poskytnutí informací nutných pro vypracování plánu řešení krize instituce a osobách odpovědných za jednotlivé právní subjekty, za zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností, q) popis opatření, která instituce zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měla Česká národní banka k dispozici veškeré potřebné informace k uplatnění opatření k řešení krize a pravomocí, r) informace o veškerých smlouvách, které instituce a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím České národní banky uplatnit opatření k řešení krize, a informace, zda mohou mít důsledky ukončení těchto smluv dopad na uplatnění opatření k řešení krize, s) popis možných zdrojů likvidity pro řešení krize, t) informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění a účetních postupech, u) informace o výsledcích testování digitální provozní odolnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru35). Příloha č. 2 k zákonu č. 374/2015 Sb. 1. Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce zohlední a) do jaké míry je instituce schopna zmapovat hlavní druhy obchodních činností a zásadní operace právních subjektů, b) do jaké míry jsou právní a podnikové struktury instituce sladěny s hlavními druhy obchodních činností a zásadními operacemi, c) do jaké míry má instituce zavedeny mechanismy zajišťující nezbytné personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a zajištění hlavních druhů obchodních činností a zásadních operací, d) vymahatelnost a spolehlivost smluv o poskytování služeb, včetně smluv o využívání služeb informačních a komunikačních technologií, které instituce uzavřela, je-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krize, e) do jaké míry je struktura řízení instituce vhodná k zajištění souladu s vnitřními procesy instituce s ohledem na dohody o poskytování služeb, f) do jaké míry má instituce zaveden postup pro přenesení služeb poskytovaných v rámci dohod o poskytování služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních činností nebo hlavních druhů obchodních činností, g) pohotovostní plány pro zajištění kontinuálního přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání, h) adekvátnost řídicích informačních systémů instituce zajišťujících, aby Česká národní banka mohla dostávat přesné a úplné informace o hlavních druzích obchodních činností a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování, i) schopnost řídicích informačních systémů instituce poskytovat informace nezbytné pro řešení krize instituce, a to i za rychle se měnících podmínek, j) do jaké míry instituce otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových testech definovaných Českou národní bankou, k) do jaké míry může instituce zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou instituci i pro novou instituci v případě, že zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností budou odděleny od ostatních operací a druhů obchodních činností, l) do jaké míry má instituce zavedeny vhodné procesy, aby České národní bance poskytla nezbytné informace k identifikaci vkladatelů a částek pojištěných u Fondu pojištění vkladů, m) v případě, že skupina využívá záruky uvnitř skupiny, do jaké míry jsou poskytovány za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami, n) v případě, že skupina využívá transakce „back to back“, do jaké míry probíhají za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí, o) do jaké míry zvyšuje využívání záruk uvnitř skupiny nebo účetních transakcí „back to back“ míru nákazy v rámci skupiny, p) do jaké míry právní struktura skupiny brání uplatnění institutů řešení krize v důsledku počtu právních subjektů, složitosti struktury skupiny nebo obtížnosti provázání obchodních činností na jednotlivé subjekty skupiny, q) výši a druh odepisovatelných závazků instituce, r) do jaké míry může mít řešení krize subjektů skupiny, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, nepříznivý dopad na nefinanční část smíšené holdingové společnosti, s) existenci a spolehlivost dohod o poskytování služeb, t) zda orgány třetích zemí mají k dispozici opatření k řešení krize, která by podpořila opatření k řešení krize orgánů příslušných k řešení krize v členských státech, a možnost koordinované akce, u) možnost užití opatření k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na dostupnost opatření a strukturu instituce, v) do jaké míry struktura skupiny umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize řešit problémy skupiny jako celku nebo jednoho nebo více jejích subjektů bez významného přímého nebo nepřímého nepříznivého dopadu na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku a s ohledem na maximalizaci hodnoty skupiny jako celku, w) ujednání a prostředky, které by orgánu příslušnému k řešení krize umožňovaly řešit případy skupin majících ovládané osoby v jiných zemích, x) kredibilitu použití opatření k řešení krize, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na věřitele, protistrany, zákazníky a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí, y) zda může být adekvátně vyhodnocen dopad řešení krize instituce na finanční systém a na důvěru ve finanční trh, z) zda může mít řešení krize instituce významný přímý nebo nepřímý nepříznivý dopad na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku, za) digitální provozní odolnost sítě a informačních systémů, které podporují zásadní funkce a hlavní linie podnikání instituce, přičemž se zohlední hlášení o závažných incidentech souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi a výsledky testování digitální provozní odolnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru35). 2. Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce dále zohlední, a) do jaké míry by mohlo být zabráněno nákaze jiných institucí nebo finančních trhů použitím opatření k řešení krize, b) zda by řešení krize instituce mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání. 3. Pro účely posouzení způsobilosti skupiny k řešení krize se požadavky uvedené v bodech 1 a 2 přiměřeně použijí na všechny členy a entity dotčené skupiny. Příloha č. 3 k zákonu č. 374/2015 Sb. Povinná osoba vypočte poměrnou část zisku po zdanění podle vztahu MDA = (A+B−C) * D, kde A označuje zisk za běžné účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli opatření podle § 26a odst. 7 písm. a), b) nebo c), B označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli opatření podle § 26a odst. 7 písm. a), b) nebo c), C označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky A a B nebyly rozděleny, a D označuje multiplikační faktor. Multiplikační faktor D se stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu, vyjádřeným v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nachází a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0, b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,2, c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,4, nebo d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak D = 0,6. Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle vztahů Dh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×Qn–1 Hh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×Qn kde Dh Q označuje dolní hranici každého intervalu, Hh Q označuje horní hranici každého intervalu, kombinovaná kapitálová rezerva označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v českých korunách, a Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4. Příloha č. 4 k zákonu č. 374/2015 Sb. Část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, se vypočte podle vzorce MP=1–x1x2*8% kde MP označuje část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, X1 představuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a X2 představuje součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kombinované kapitálové rezervy. Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879, (EU) 2022/2556, (EU) 2024/1174 a (EU) 2023/2864 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění. 3) Čl. 51 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky. 4) Například čl. 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES, nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES. 5) Například sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 (2013/C 216/01), sdělení Komise o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (2009/C 195/04) a sdělení o rekapitalizaci finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (2009/C 10/03). 6) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 8) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 9) § 8 odst. 2, § 8 odst. 3 písm. a), § 8 odst. 4 a 5 a § 8b odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 7a odst. 7, § 7aa odst. 1 písm. a) a § 7aa odst. 2 a 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 12f písm. d), § 14 odst. 7 písm. a) a § 14 odst. 8 a 9 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 406 odst. 1 a § 636 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 12) § 2 odst. 1 a § 21 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 41e odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 12 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010, o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES. 20) § 73a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí. 22) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 23) § 12r odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8ao odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 9ao odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 12u odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8ar odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších § 9ar odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 12v odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8as odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 9as odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 2 písm. g) zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. 27) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize, v platném znění. 28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují minimální soubor informací o finančních smlouvách, které by měly být obsaženy v podrobných záznamech, a okolnosti, za kterých by měl být požadavek uložen. 29) § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění. 31) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů, v platném znění. 32) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, v platném znění. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.