§ 4 Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – Selhání
Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu · 374/2015 Sb. · § 4 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 4 zákona č. 374/2015 Sb. definuje, kdy se povinná osoba (např. banka) považuje za selhávající, což je klíčové pro zahájení ozdravných postupů nebo řešení krize na finančním trhu.
§ 4 Selhání
(1) Povinná osoba selhává, jestliže
a) splňuje podmínky pro odnětí povolení k činnosti, a to zejména tím, že jí vznikla ztráta, která způsobila nebo může způsobit podstatný pokles výše jejího kapitálu,
b) výše jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku,
c) není schopna splnit své splatné dluhy, nebo
d) je ve stavu, kdy vyžaduje poskytnutí veřejné podpory s výjimkou případu, kdy by tato podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy4) a dalšími akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory, preventivně, dočasně a za účelem odvrácení závažného narušení hospodářství státu a ochrany finanční stability, instituci, která nesplňuje podmínky podle písmen a) až c), v míře přiměřené svému účelu, za podmínky, že instituce nehodlá použít tuto podporu na uhrazení skutečných nebo hrozících ztrát, a podpora má jednu z těchto podob
1. státní záruka jako zajištění finanční pomoci České národní banky k odstranění dočasného nedostatku likvidity,
2. státní záruka za nové dluhy instituce, nebo
3. navýšení kapitálu za podmínek nezvýhodňujících instituci, pokud v okamžiku poskytnutí finanční pomoci není splněna podmínka podle písmen a) až c) ani podmínky pro provedení odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků podle § 60 nebo 61; podpora nesmí přesáhnout výši postačující pro pokrytí nedostatku kapitálu zjištěného při zátěžových testech, hodnocení kvality aktiv nebo obdobným způsobem.
(2) Povinná osoba selhává také tehdy, lze-li důvodně předpokládat, že dojde ke splnění alespoň jedné z podmínek podle odstavce 1 písm. a) až c).
Výklad
Stručně
Paragraf 4 zákona č. 374/2015 Sb. definuje, kdy se povinná osoba (např. banka) považuje za selhávající, což je klíčové pro zahájení ozdravných postupů nebo řešení krize na finančním trhu.
Co to znamená v praxi
Ztráta kapitálu: Pokud povinná osoba utrpí ztrátu, která podstatně snižuje její kapitál, nebo by k tomu mohla vést, je považována za selhávající.
Převaha závazků nad majetkem: Jestliže hodnota dluhů povinné osoby převyšuje hodnotu jejího majetku, je to znakem selhání.
Neschopnost splácet dluhy: Pokud povinná osoba není schopna platit své splatné dluhy, je v selhání.
Veřejná podpora: Selhání nastává i tehdy, když povinná osoba potřebuje veřejnou podporu, pokud tato podpora není poskytnuta preventivně, dočasně a za specifických podmínek, které mají odvrátit narušení hospodářství a ochránit finanční stabilitu, a to bez úmyslu použít ji na úhradu ztrát.
Na co si dát pozor
Selhání může být konstatováno i v případě, že se pouze důvodně předpokládá, že dojde ke splnění některé z výše uvedených podmínek (ztráta kapitálu, převaha závazků, neschopnost splácet).
Veřejná podpora je za určitých přísných podmínek výjimkou ze selhání, pokud je poskytnuta preventivně a dočasně k ochraně finanční stability, nikoli k pokrytí ztrát.
Podmínky pro veřejnou podporu jsou velmi specifické a zahrnují například státní záruky nebo navýšení kapitálu, vždy však s cílem nezvýhodňovat instituci a nepřekročit nezbytnou výši.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.