§ 2 Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů · 38/1994 Sb. · § 2 · Trestní právo
§ 2 (1) Obchodem s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí a) vývoz vojenského materiálu z území České republiky do jiného než členského státu, kterým je 1. propuštění zboží do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a 2. zpětný vývoz na základě prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu, b) dovoz vojenského materiálu na území České republiky z jiného než členského státu, kterým je propuštění zboží do celního režimu volného oběhu včetně zpětného dovozu, aktivního zušlechťovacího styku, konečného užití, dočasného použití, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma. c) nákup vojenského materiálu od zahraniční osoby, prodej vojenského materiálu zahraniční osobě1), jakož i plnění dalších závazků vůči zahraniční osobě a přijímání dalších plnění od zahraniční osoby, jejichž předmětem je vojenský materiál, pokud jde o obchod s vojenským materiálem ve vztahu k jiným než členským státům, d) transfer vojenského materiálu v rámci členských států. (2) Obchodem s vojenským materiálem se rozumí rovněž a) zprostředkování činností uvedených v odstavci 1, b) nákup vojenského materiálu v zahraničí a jeho následný prodej do jiného než členského státu. (3) Za obchod s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona považuje také písemný projev vůle směřující k uzavření smluv, které upravují vztahy podle odstavců 1 a 2. (4) S výjimkou ustanovení obsahujících výslovnou úpravu týkající se členských států Evropské unie se pro účely tohoto zákona členským státem rozumí v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru7) členský stát Evropské unie, Island a Norsko.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.