§ 13 Vyhláška o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání – Účinnost

§ 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. K hodnocení správnosti dimenzování zdroje tepla k požadavkům na vytápění budovy, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu nebo přípravu teplé vody se využije porovnání roční spotřeby energie zdroje tepla s instalovaným tepelným výkonem zdroje tepla pro vytápění a přípravu teplé vody pro: a) spalovací zdroje tepla a absorpční tepelná čerpadla podle vztahu DS=QRPn b) kompresorové zdroje tepla – tepelná čerpadla podle vztahu DS=3,0*QRPn Kde je: DS (hod.) parametr vyjadřující poměr roční spotřeby energie v palivu s instalovaným výkonem zdroje tepla systému vytápění a přípravy teplé vody - roční využití instalovaného tepelného výkonu zdroje v hodinách; pokud je hodnota DS nižší než 1 500 hod., uvede energetický specialista zdůvodnění nebo návrh opatření. QR (kWh) roční spotřeba energie v palivu pro spalovací zdroje a absorpční tepelná čerpadla nebo roční spotřeba elektrické energie, nebo jiného paliva pro pohon kompresorového zdroje tepla - tepelného čerpadla, Pn (kW) instalovaný výkon zdroje tepla. 1. Pokud zdroj tepla dodává tepelnou energii jak pro vytápění, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu, přípravu teplé vody, tak i pro technologické účely, kontrola dimenzování se neprovádí. 2. Pokud zdroj tepla dodává tepelnou energii jak pro vytápění, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu, přípravu teplé vody, tak i pro technologické účely a spotřeba tepelné energie pro technologické účely je měřena, provede se dopočet spotřeby tepelné energie pro vytápění, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu, přípravu teplé vody. Kontrola dimenzování se potom provede podle písmena a) této přílohy. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. (1) Účinnost zdroje tepla se zjišťuje přímou nebo nepřímou metodou, kde a) přímá metoda zjišťování účinnosti zdroje tepla spočívá ve stanovení poměru množství tepla předaného teplonosné látce k množství tepla přivedeného do zdroje tepla palivem a vzduchem ve stejné časovém úseku, b) nepřímá metoda zjišťování účinnosti spalovacího zdroje tepla spočívá ve stanovení ztráty citelným teplem spalin (komínová ztráta) podle odstavce 3 a koncentrace emisí oxidu uhelnatého (CO) měřením, a následným dopočtem celkové ztráty podle odstavce 2. (2) Účinnost spalovacího zdroje tepla se stanovuje podle následujícího vztahu: η = 100 - ξ - Z [%], kde je ξ [%] komínová ztráta zjištěná měřením, Z [%] parametr vyjadřující součet ostatních ztrát, jehož hodnota je Z = 3 % pro plynná a kapalná paliva Z = 6 % pro pevná paliva. (3) Komínová ztráta se a) zjišťuje analyzátorem spalin, který je zkalibrován a který stanovuje tuto ztrátu podle vztahů ξK=tS-tV.A121-O2+B% neboξK=tS-tV.A2CO2+B% neboξK=k.tS-tVCO2%, kde je tS [°C] teplota spalin na výstupu ze zdroje tepla, tV [°C] teplota prostředí (spalovacího vzduchu), O2 [%] koncentrace kyslíku ve spalinách, CO2 [%] koncentrace oxidu uhličitého ve spalinách, A1, A2, B a k konstanty typické pro dané palivo, b) zjišťuje při jmenovitém výkonu spalovacího zdroje tepla, nebo výkonu blížícímu se výkonu jmenovitému, c) vztahuje k výhřevnosti paliva. (4) Měření koncentrace emisí oxidu uhelnatého (CO) ve spalinách se a) provádí jako doplňkové měření, které má deklarovat přijatelnost nastavení spalovacího procesu, b) přepočítává na jednotku [mg.m-3] pro referenční obsah kyslíku O2ref = 3 % pro plynná a kapalná paliva, O2ref = 10 % pro pevná paliva. (5) Měření podle odstavce 4 se provádí a) v průběhu otopné sezóny; u spalovacích zdrojů tepla napojených na komín s přirozeným tahem podle harmonizované technické normy upravující komíny a kouřovody (ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv) nesmí být v době měření venkovní teplota vyšší jak 5 °C, b) podle metodiky předepsané výrobcem analyzátoru spalin, c) odběrem spalin uprostřed jejich proudu v měřícím místě na kouřovodu spojujícím komín se spalovacím zdrojem tepla, které je umístěno na rovném úseku kouřovodu; vzdálenost mezi měřicím otvorem a odtahovým hrdlem spalovacího zdroje tepla musí být přibližně dvojnásobkem, maximálně trojnásobkem vnějšího průměru odtahového hrdla; měřicí úsek musí být umístěn za posledním technologickým celkem spalovacího zdroje, ve kterém dochází ke změně vlastností spalin, tedy za odlučovačem pevných částic nebo doplňkovým výměníkem; pokud je na kouřovodu instalován omezovač tahu, musí být měřící otvor umístěn před tímto omezovačem; pokud to není možné, musí být omezovač uzavřen a zajištěna jeho těsnost a d) při ustáleném provozním stavu, kdy se teplota výstupního otopného média významně nemění. (6) Měření podle odstavce 4 se nemusí provádět, pokud jsou k dispozici údaje podle odstavců 3 a 4 získané z měření provedeného v souladu s požadavky podle odstavce 5, které nejsou starší dvou let. (7) Naměřené a vypočtené hodnoty se srovnají s referenčními hodnotami, které jsou ηref = 92 % a COref = 200 mg.m-3 pro plynná a kapalná paliva, ηref = 83 % a COref = 1000 mg.m-3 pro pevná paliva. Spalovací zdroj tepla vyhovuje, pokud platí, že stanovená účinnost je η ≥ ηref a současně že změřené množství oxidu uhelnatého je CO ≤ COref. (8) Součástí ověření účinnosti zdroje tepla je také vizuální kontrola, která obsahuje minimálně kontrolu a) výrobního štítku (identifikace zdroje), průvodní technické dokumentace (návod k instalaci a použití) a provozní dokumentace, b) vnějšího stavu spalovacího zdroje tepla včetně izolace a orientační teploty vnějších ploch; teploty povrchu zaizolovaných částí zdroje nesmí překročit teplotu prostředí o 30 °C, c) netěsností a úniku paliva nebo teplonosné látky, d) stavu přístupných vnitřních prostor spalovacího zdroje tepla, funkčnost a kompletnost všech částí, e) funkčnosti řídicích a bezpečnostních zařízení, f) zajištění dostatečného přívodu spalovacího vzduchu k spalovacímu zdroji tepla, g) používaného paliva a jeho skladování (v případě pevného paliva), především zda odpovídá výrobcem zdroje tepla deklarovaným požadavkům na kvalitu paliva, zda se jedná o palivo obvyklé obchodní jakosti podle právního předpisu upravujícího přípustnou úroveň znečišťování a jejího zjišťování3), a zda odpovídá palivu určenému výrobcem kotle nebo uvedenému v povolení provozu4), h) dokladů o způsobilosti a řádné údržbě spalinových cest podle právního předpisu upravujícího čištění, kontrolu a revizi spalinové cesty5), i) dokladů o kontrole technického stavu a provozu5) v případě teplovodních kotlů na pevná paliva do jmenovitého příkonu 300 kW. (9) V případě, že je součástí systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání více spalovacích zdrojů tepla, provede se měření a zaznamenají se hodnoty účinnosti a emisí oxidu uhelnatého pro každý zdroj tepla zvlášť. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. Kvalita otopné vody v systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání při kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se posuzuje podle těchto parametrů: a. pH Povolený interval pH při teplotě 25 °C Materiál soustavyHodnota pH měď, ocel8,2-9 hliník6,5-8,2 b. Konduktivita vyjádřena v μS/cm otopné vody. Maximální hodnota konduktivity při 25 °C Druh otopné vodyKonduktivita (μS/cm)Odsolená voda<100Voda s obsahem soli100–⁠1500 c. Rozpuštěný kyslík v otopné vodě vyjádřený v mg/l. Maximální množství rozpuštěného kyslíku v otopné vodě Druh otopné vodyObsah kyslíku Odsolená voda<0,1 Voda s obsahem soli<0,02 Pokud při kontrole nebude předložen již zpracovaný rozbor otopné vody obsahující zhodnocení parametrů, budou parametry změřeny na místě podle následujícího postupu: a) Odebere se vzorek otopné vody do skleněné nádoby o objemu 0,5 l (ideálně do zcela naplněné skleněné láhve se šikmou zátkou a normalizovaným zábrusem (tzv. kyslíkovka). b) Vzorek se nechá vychladnout na teplotu 25 °C. c) Po vychladnutí vzorku se použije multifunkční přístroj pro měření pH, konduktivity a rozpuštěného kyslíku. Získané údaje se uvedou ve zprávě o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844. 2) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. 6) Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu.